Hana jori dango

Jedná se o jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších japonských seriálů, proto jsem se na to už dlouho chystala, ale měla jsem docela strach, jestli se mi bude vážně tak líbit nebo jestli je ta sláva přehnaná. A teď, když jsem seriál během dvou dnů zhlédla, si myslím, že ta oblíbenost je zasloužená. Děj je trochu nereálný a přehnaný, lidé se chovají jako šílení, ale takové už japonské seriály bývají a takové jsem si je oblíbila, pokud je to ovšem vkusně vyjádřeno. A tady to vkusné určitě je. Dodává to přitažlivost, zvláštnost a vtip příběhu, který řeší vztahy krásné středoškolačky Makino, jež se zapletla s nejvlivnější skupinkou školy, F4, a není si jistá city jejich ani svými. Každý díl přinese nějaký zvrat, ale žádný díl nenudí a po skončení jednoho už jsem si automaticky pouštěla další. K hereckému obsazení výtky nemám, zejména představitelka Makino, Mao Inoue, si ihned získala mé sympatie. Nejvyšší hodnocení nedám, ale myslím, že na seriál budu vzpomínat ráda. (31.12.2010)

Naozaj som bezradná... toto je prudko vyrovnane medzi 3 a 4*... To aby som to každý deň menila :D... Začiatok bombastický, potom to začalo byť také trocha klišé, pomalšie (aj keď ešte sa to dalo zniesť)... Hudba výborná (musím zistiť, či tá pieseň nie je od Yuki Kajiury, lebo mi ju to výrazne pripomínalo - tá smutná), herecké výkony fajné a hlavne výkon Shun Oguriho bol vynikajúci... on bol z nich všetkých najpresvedčivejší, najreálnejší... Medzitým som našla pieseň a nie je to od Kajiury, je to od Ai Otsuka - pieseň Planetarium... fakt krása... A idem skúsim skuknúť tú kórejskú verziu (Boys before Flowers), lebo hodnotenie má lepšie... :) (12.03.2010)

Kolem čtvrtého dílu to začalo být hyperbolicky vtipné bez posledního zbytku zábran :-) Část humoru se točí kolem slovních hříček se čtením znaků, což se ukazuje už parodií na přísloví v názvu.     Co do popisu... Spousta anime je točena kresleně proto, že je to prostě levnější, než kvalitně točit hraný film. Jakože např. kulisy Tokia, které jako obvykle rozdupe nějaká ta příšera, jdou líp nakreslit než udělat modýlek tak, aby vypadal věrohodně... Nebo pokud chceme, aby dvanáctiletá děvčátka hrála nymfomanky jako v normálních japonských seriálech, je to taky jednodušší nakreslit, než ukecávat rodiče, že by se to stejně za rok za dva naučila ve školní družině. Vůbec už nehledě na to, že je v Japonsku poměrně málo herců, kteří nejsou tak trochu prkna -- zatímco kresleným postavičkám Stanislavského do hlavy vtlučete.     Mou obvyklou drobnou oklikou se dostávám k tomu, že jen málo hraných filmů či seriálů je natočeno rozmáchle "neomezeným" stylem obvyklým v anime. Ani hrané předělávky nebývají ve výrazových prostředcích doslovné (to by je neměli důvod přetáčet), ale jsou zpravidla "zcivilněné". V Hana yori dango je silnou stránkou naopak přehnaný důraz na obvyklé prostředky v anime -- takhle by to zkrátka bylo kreslené. Pomrkávání na kameru není pomrkávání, ale občas úplné vyskočení z role a komentování, co to točíme... Přehnané rekvizity, na hlavu padlé rodiny (bohaté i chudá), dialogy animearchetypální, přeplošené postavy, kamera jako v anime atd...     Lahůdka, která neobyčejně potěší. Nejvíc mě bavila asi Okami-san (Kato Takako) a její vypravování o bývalých láskách... (04.11.2011)

Tak mám první sérii za sebou a musím říct, že Hana Yori Dango u mě vyhrálo na plné čáře, protože nepostrádá nic z toho, co mám na japonských seriálech ráda - bezvadnou atmosféru, zábavu, japonský vtip, romanci a postavy, které si prostě zamilujete. Vůbec nezáleží na tom, že jako většina japonských seriálů pro mladé, je to do značné míry přehnané a idealizované. S tím je třeba počítat a osobně v tom nevidím žádný problém. Co se dá taky čekat, když je to natočeno podle původní šódžo mangy - a co se týče šódžo mang (manga pro dívky), tak ty jsou snad vždycky aspoň trochu nereálné. Osobně jsem zatím mangu nečetla ani neviděla žádnou jinou verzi Hana Yori Dango, ale po téhle zkušenosti se nejen ráda podívám na druhou sérii, ale někdy bych se ráda dostala i k manze, anime, nebo snad korejské či taiwanské hrané verzi. Ani se nedivím, že se z toho stal v Asii takový fenomén. Už se na něm sama vezu... ~(5,0★)~ (14.12.2010)

Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů, i když do TOP10 se mi nevešel. Příběh o tom, že "pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí" musí zaujmout snad každého (no jo, já vím, že je to úlet, ale tak nějak mě to teď napadlo ;^) ). Taky je o tom, že kam čert nemůže nastrčí ženskou a ta udělá z obávaných vůdců školy v podstatě sympatický chlápky. A taky je o tom že jsem celou dobu hučela do dcery ať mi prozradí, kdo bude nakonec ten šťastný, protože já byla pochopitelně na straně toho neúspěšného. Tedy většinou, pak ale přišla scéna, kdy mi toho, který mi moc neseděl bylo neskutečně líto a stejně jako Makino jsem začala tát. Tála jsem dlouho, předlouho a stejně bych dala přednost tomu druhému... Komu? Podívejte se a uvidíte. :^) (26.10.2011)