불새
Phoenix
Recenze (5)
Při pohledu na mužské obsazení jsem si myslela, že je o mém vysokém hodnocení už předem rozhodnuto. Bohužel jsem se spletla. Eric a Seo Jin sice předváděli úžasné výkony, ale co se týká scénáře, tam to hodně skřípalo. Jen těžko uvěřitelné věci, které se tam děly, střídaly nudné pasáže, při kterých jsem si musela držet ruku, abych nepřetáčela. Tolik náhodných setkání, klidně i několikrát za den, a zaslechnutých rozhovorů, které nikdo neměl slyšet, jsem snad ještě nikde neviděla. A to to tak hezky začalo. Mezi hlavním párem to v prvních dílech jiskřilo jako hrom, Eun Joo byla hrozně roztomilá. Když nastoupil Eric a předváděl ty své úžasné balící techniky, šla jsem do kolen. Jenže pak začaly být postavy čímdál zoufalejší a já měla pocit, že sleduji nepovedenou jihoamerickou telenovelu. Hlavní hrdinka byla neustále nabručená a pořád v něčem váhala. A do toho nejhorší bod seriálu - hysterická křenka. Nepamatuji si, že bych někdy cítila k nějaké postavě takový odpor. Nemohla jsem ji vystát, nesnášela jsem ji a z jejího hlasu se mi ježí všechny chlupy ještě teď. Epizody, ve kterých byla často na scéně, pro mě byly opravdu utrpením. Do děje jsem se vžila až zase ke konci. Myslím, že mě poslední díly docela obměkčily, protože jsem původně uvažovala nad nižším hodnocením. Když si ale vzpomenu na lítostivý pohled hlavního hrdiny, na tančícího Erica a nádherný hudební doprovod, musím uznat, že mám na Fénixe i hezké vzpomínky. ()
K seriálu jsem se dostala jako slepý k houslím díky ústřední písničce a kouzelnému hlasu Lee Seung-chula. Docela risk se hned pustit do překladu. Ale nelitovala jsem ani na jedinou vteřinu. Všechny seriály, které překládám hodnotím absolutně nekriticky a teď tomu nebude jinak. Bul Sae se ze začátku tváří jako běžná romantika, jenže obsazení a soundtrack z něho dělají něco víc. I tak se sem tam objevil strach, co v tolika dílech ještě bude. Byl zbytečný, to co přišlo, jsem nečekala a druhá polovina mi to váhání vynahradila i s úroky. To bylo první překvapení. Tím druhým byl Eric (Moon Jung-hyuk). To, co on předváděl zastínilo absolutně všechny. Jeho postava byla skvěle napsaná a ještě líp zahraná. Vůbec tady byly "vedlejší hlavní" role parádně obsazené. Jung Hye-young nebyla o nic horší než Eric, jenom neměla tolik prostoru. Dlouhé záběry bez dialogů by někoho mohly nudit, jenže je vyplňovala tak krásná hudba a písničky, že jsem se na ně postupem času začínala těšit. Podtrženo, sečteno - můj šálek kabusé. ()
Phoenix je seriál, který hodnotit nebudu, neboť jsem s jeho sledováním skončil u čtvrtého dílu a pak jen ze zvědavosti proklikal pár dalších. Nemůžu si pomoct, ale neustále mě obtěžoval pocit, že sleduji telenovelu. Potom jsem se sám sebe zeptal, jestli chci v tomto duchu pokračovat a koukat na 26 hodinových dílů. Odpověď byla jednoznačná. Absolutně ne. Tím nechci nikoho odrazovat. Přece jen si každý udělá obrázek sám. ()
Ač je to nefalšovaná telenovela, tak první dva díly jsou nezvykle nabité událostmi až nad tím zůstává rozum stát co všechno za tu chvíli hlavní hrdinové stihli :-) Samozřejmě, že všechno je tak krásně naaranžovné, aby se všichni důležití svedli dohromady a neustále se museli potkávat, o množství „náhod“ jež se zde stanou netřeba mluvit – postavy se opravdu neustále potkávají a to úplně všude – doma, v práci v rozsáhlých budovách či i ve velkém městě neustále vidí z auta jak jde někdo po chodníku apod., těžce přehnané a neuvěřitelné, ale to k telenovelám patří že :-) O tom, že mnoho událostí (včetně jejich utajování) opravdu nemá logiku netřeba mluvit, často absurdita nejvyššího rázu. Nevím jak vy, ale kdyby vaší ex snoubence začalo pořádně hrabat, nevyměnili byste zámek od domu? Nicméně, hlavním důvodem proč jsem se na to díval je úchvatná Lee Eun-joo a ta zde opravdu nezklame, ač se jí nedostává role, která jí sedí – jako usměvavou a zábavnou si ji mnoho neužijeme, spíše ji neustále vidíme s nešťastným kyselým výrazem, škoda. Oproti tomu Moon Eric zde vysloveně září, toho si asi každá dáma musí zamilovat, jeho balícím praktikám by asi žádná neodolala :-) Poněkud kostrbatě působí nastrčené zábavné vsuvky vedlejších postav, vůbec nezapadají do okolního děje. Zábavné ale bylo vidět mrchu Mi-ran při sledování TV když tam zrovna běžel tehdy nový filmeček The Classic se Son Ye-jin :-) Tedy, mám-li to celé shrnout, tak by to chtělo zkrátit o 10 dílů a i tak by to nebylo nijak extra valné dílo, u obrazovky mne držela převážně úcta a obdiv k úžasné Lee Eun-joo a kouzelný Moon Eric. Ainny to podpořila jako vždy parádními titulky. Závěrečné díly nebyly vůbec špatné, ale též by to sneslo trošku zkrátit. Doufám, že Lee Eun-joo bude tam nahoře mou oddaností potěšena – děkuji ti holka za výborný výkon, RIP. ()
Tak som sa tešila na Erica, ten síce nesklamal, jeho postava sa mi páčila a s lookom, s akým sa vrátil na záver som z neho nemohla odtrhnúť oči, ale celkovo to bolo šialene patetické, dosť hluchých miest a všetky tie šialené udalosti by vydali aj na tri seriály. Dopadlo to tak, ako som nechcela a posledných 6-7 dielov som doslova pretrpela, budem mať z toho depku týždeň. Hlavná hrdinka mi vôbec nesadla, v páre s Ericom tam aspoň bola nejaká chémia, ale inak jedna sebecká a zakomplexovaná potvora, to už aj Mi-ran mi bola sympatickejšia so svojou šialenou posadnutosťou. ()