Komentáře uživatelů k filmu (27)

  • Houdini

    Křišťálový glóbus - výběr(10.5.2007)

  • T2

    Rozpočet NOK 22miliónovTržby USA $554,826Tržby Celosvetovo $1,297,260(10.2.2010)

  • Sarkastic
    ****

    „Erikovi se ulevilo, když se konečně potvrdilo jeho podezření. Byl naprosto bez talentu.“ Filip a Erik jsou nejlepší kamarádi už od druhé třídy. Oba se touží stát velkými spisovateli. Filip prorazí, jenže pak se vše obrátí…Trierův celovečerní debut je sebevědomý (místy možná až moc), v určitých ohledech osvěžující a hodně pocitový. Režisér měl spoustu nápadů, někdy trochu až neukotvených, jak je ze sebe nechal proudit jako gejzír. Vše působí poměrně autenticky, zvláště niterné scény mi přišly hodně opravdové a správně procítěné, a proto je škoda, že od nich Trier občas odvádí pozornost jinam (třeba i rychlým střídáním dějových rovin). Témata a jejich zpracování mě ovšem moc bavila. Odcizení, snaha oživit to, co už zdánlivě (?) nefunguje, síla, ale i (sebe) destruktivita přátelství, nastolování rovnováhy, posouvání se vpřed ale i stagnace…a přestože se ve filmu hodně hovoří, díky pohledům, gestům a prostřihům za sebe scény často mluví i beze slov. A nechybí i specifická atmosféra, částečně podobná té z Oslo, 31. august. Za mě silné 4*.(8.12.2019)

  • lenuse
    ****

    No, do Kari se měl znovu zamilovat Filip, ne Erik. A norská příroda? To jako to pláž v centru Osla? :-) Jinak mi to hodně připomnělo jiný norský film, který ale neměl takovou mediální podporu. A totiž Sinus. Jinak plakát a trailer zde.(3.6.2007)

  • Fabienne
    ****

    Nerozluční kamarádi Erik a Phillip společně zažívají první roky svého dospělého života. Oba milují literaturu a touží se prosadit jako spisovatelé. Zatímco Phillipův román je vydán velkou nakladatelskou společností a rychle mizí z pultů, Erik je nekompromisně odmítnut. Po šesti měsících se Phillip vydává vyzvednout svého přítele z psychiatrické léčebny, aby ho odvezl zpět domů. Podaří se jim obnovit původní přátelský vztah? Dokáže se Erik vyrovnat s úspěšnou kariérou svého kamaráda? Bude se zase věnovat psaní? Zamiluje se znovu do Kari a ona do něj? Vrátí se nakonec Erik k těmto svým dvěma životním láskám?...Tento norský snímek o mládí nejen vypráví. I jeho zpracování je velmi mladistvé a svěží. Zaujme především svou hravou formální stránkou, která zajímavě doplňuje tak závažná témata jako je ztráta idejí a zdravého rozumu.(4.1.2007)

  • hippyman
    ****

    Deset. Nejmíň deset minut po závěrečných titulcích jsem nebyl schopen se pořádně vrátit do reality. V duchu jsem stále bloudil mezi časovými a dějovými liniemi příběhu. Chápal jsem tiše sedící diváky, povětšinou jednotlivce. Diváky, kterých v sále pravda nebylo mnoho. Snad devět. Po skončení filmu ani nehlesli. Musel to být silný zážitek i pro ně. Hlavou mi pak proběhlo několik věcí, které jsem si raději hned poznamenal na odrbaný kus papíru, který jsem našel v kapse. V osm večer jsem přitom usedal do červené sedačky s trochu výjimečným pocitem. Končil právě Norský týden v Ponrepu. Poslední ze sedmi snímků ze severu. A opět řemeslně vynikající. Sugestivní ruční kamera, zajímaví herci, neotřelé prostředí mladých umělců, unikátní střihy událostí. Snímek ve mně ale vyvolal řadu nečekaných sebereflexí. Touhu po změně. Otazníky, zda v životě kráčím správným směrem, zda o něco nepřicházím. Touhu tvořit, psát, skládat. Cestovat. Užívat si. Číst. Sledovat, být v centru dění. Diskutovat, poslouchat a naslouchat. Jenže... jenže to by člověk musel žít naráz tak šest životů, aby to všechno stihl. Důležité vystřízlivění, za pět minut dvanáct, než bych se z toho zbláznil podobně jako Phillip. Filmu jsem se nakonec rozhodl dát hvězdy čtyři. Ačkoliv byl po technické stránce bravurní, těch dějových prostřihů a tenké hranice mezi hypotetickým a skutečným, minulým a budoucím už bylo zkrátka občas mnoho. Až mi to trochu evokovalo údajnou domněnku Jana Nerudy ohledně vypravěčského stylu v Cimrmanově hře "Němý Bobeš". Zkrátka to bude chtít ještě tak tři reprízy Reprízy, abych ji třeba naplno pochopil a docenil. Byť tedy schází do plného hodnocení dvě desítky procent, smekám i tak před číslem jedna současného norského filmu, režisérem Trierem. Kdo nosí tohle jméno, je zkrátka předurčen tvořit. A ne zrovna průměrně.... a slutten. 80% [Norský týden v Ponrepu, 2015](28.5.2015)

  • ninon
    ****

    Složitost přemíry nápadů a mírný chaos mi evokoval kaufmanovský styl aneb když nevíme co z toho všeho vybrat do scénáře, tak to tam dáme prostě všechno a bude to vypadat hrozně moc propracovaně (to bude tím sebevědomím v Trierovic rodině). Na povrchu se film tváří intelektuálně, ale jinak je to cool záležitost, hehe....odhaleno při scéně party s Le Tigre a polštářem. Dodatek: miluju fiktivní umělce. :-)(21.1.2010)

  • misterz
    ****

    Veľmi zaujímavo natočený snímok o tom, ako je niekedy ťažké znovu nájsť svoje stratené ideály. Je toho toľko, čo by chcel človek v živote robiť, ale dá sa to vlastne všetko postíhať? Divák je tu vďaka ručnej kamerke (typické pre severskú kinematografiu) akoby časťou deja a v centre diania ústredných postáv. Prelínanie variánt časových línií bolo tiež perfektné a hlavne účelové, vďaka tomu sa divák dozvie odpovede na mnohé z otázok začínajúce na: čo ak?, čo keby?... Škoda toho záveru, zdal sa mi predčasne ukončený a nedotiahnutý, inak veľká spokojnosť. 80/100(6.6.2015)

  • WillBlake
    *****

    Ta neopakovatelnost okamžiku zabíjí. Jak tady píše Pafl „každá repríza je ve skutečnosti další premiérou.“(3.3.2015)

  • bassator

    41st KVIFF 2006 - OFFICIAL SELECTION - COMPETITION - Soutěžní sekce (Reprise / REPRISE / Pepríza)(27.6.2009)

  • eLeR
    ****

    Zaujímavo natočené, veľmi uveriteľní herci, dobrá muzika, príbeh tiež nebol zlý, len zdal sa mi taký nejaký nedotiahnutý, akoby sme spolu s nimi len prechádzali ich životmi a zrazu stop ... určite si pozrite aj Trierove Oslo, 31. august. Videné v rámci Challenge Tour 2015 : 30 dní so svetovou kinematografiou.(4.4.2015)

  • Dzeyna
    ****

    Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna, nula ... aneb jsme opět tam, kde jsme byli s lehkou psychózou. Hodně zajímavý film o všem možném - psaní, city, láska vs. přátelství, nemoc. Výborní mladí herci, kteří mají budoucnost před sebou. Není to tak dokonalé, jelikož mě to chvílemi nudilo, ale opravdu jen trochu, jinak hodně dobré. Vytkla bych taky to "drama" mě to zas tak dramatické nepřišlo.(19.6.2012)

  • Kmotr
    ****

    Celovečerní debut vzdáleného příbuzného Larse von Triera vypráví o naději, neúspěchu a jejich dopadu na mladé lidi. Melancholicky laděný film provázaný ironickým humorem přibližuje mládež současného Norska. Svěží zpracování, punková hudba, charismatický herci, svižné tempo a nechronologický děj představuje skrytou, i když reprízovanou perlu MFFKV 2013.(2.7.2013)

  • Defaultovna
    *****

    Z mojej strany čistý zásah. Film mal nanajvyš príjemnú a uveriteľnú atmosféru, ktorá ma vtiahla ešte hlbšie do sveta, ktorý mi je tak blízky - do sveta mladých nádejných spisovateľov, ktorí sa pokúšajú preraziť. Výborná hudba a množstvo (nielen literárnych) odkazov boli vítaným doplnkom, ústredné postavy oplývali sympatiami a skvelé a prirodzené boli aj dialógy, nehovoriac aj o spôsobe narácie. Po dlhšom čase opäť snímka, ktorá si ma získala.(18.7.2012)

  • kusper
    ****

    48. MFF KV(7.7.2013)

  • LaRhette
    ***

    Klasický severský chladný vizuál podpírá jakousi nedosažitelnost souznění s postavami, na pozadí už tak dost chaotické konstrukce snímku. Ústřední postavy se mi zdají nedostatečně představené, což se úplně nemění ani v průběhu filmu. Divák do nich moc nevidí, zůstávají někde daleko za vitrínou obchodu, ve kterém je ale po celou dobu šero. Film má mnohých působivých nápadů a pár nečekaných okamžiků (skok vlčáka) poutajících pozornost, minimálně jednoho sympatického hlavního představitele, ale i to je příliš málo na to, aby udržel moji pozornost ve změti toho co bylo, je a mohlo by být. Ve výsledku si z toho odnáším jenom zmatky a ptám se, o čem že to vlastně je?(9.12.2014)

  • zette
    ***

    Film je celken napadite natoceny a umocneny dobrou hudbou. Scenar me moc nezaujal a k hlavnim postavam jsem si jen tezko hledal cestu. Ac jsem fanouskem severske kinematografie, tento snimek sotva zustane v me pameti.(2.11.2014)

  • 1frida2
    ****

    Co je repriza skutečná, co jen fantazie hlavních hrdinů(kteří mají fantazie dost, to musí mít pro své knihy), to nechává tvůrce filmu na nás divácích. A ani to není tak podstatné. Oba totiž svou reprízu vidí jinak. Phillip je citlivější, zranitelnější, Erik je výbušnější, má spoustu nápadů a je, podle všeho, větší talent. Dokáže své vidění lépe přenést na papír. Pillip toto vše dusí v sobě, nedokáže jít s kůží ven. Proto i jeho osobní život je komplikovanější a to jeho "od nuly, zase znova", je vlastně pořád stejné. Ještě, že má Kari, Erika, kámoše, hudbu, kteří ho neopustí, ale lehké to s ním rozhodně mít nebudou.(26.11.2014)

  • vik
    ****

    Reprise v sobě spojuje vybrané atributy charakteriteristické atmosféry norské přírody a výrazné montáže. Přesto je to film plný filozofie a odkazů na kulturní minulost severského národa. Máldí a svěžest ve filmu nereprezentují jen partnerské vztahy, zdravé popichování se nebo románky na terasách Paříže, ale také podmanivá hudba. Všimnete si zejména punkových Le Tigre nebo nepřeslechnutelných Joy Divison. Reprise, jenž je zároveň celovečerním debutem Joachima Triera (mimochodem bratrance známého Larse von Triera) sklidil obdiv publika na festivale v Torontu, ale především v Karlových Varech, odkud si odnesl cenu za režii. To vše je důkazem, že norská kinematografie má pro nás stejně exotickou příchuť jako kinematografie z jiných mnohdy vzdálenějších kontitnentů.(26.1.2007)

  • bloodvomit
    ****

    Zajímavé norské drama o dvou mladých spisovatelích, z nichž jeden se snaží mermomocí psát a být úspěšný a druhý na to kašle, ale nějak tak podvědomě mi přiše nadanější (i když časem začnem krapet magořit ;o)). Moc se mi líbila nepřibarvená kamera a přestože z vyprávění by znělo téma filmu nudně bylo to magicky poutavé.(24.1.2008)

<< předchozí 1 2