Nastala chyba při přehrávání videa.
  • hippyman
    ****

    Deset. Nejmíň deset minut po závěrečných titulcích jsem nebyl schopen se pořádně vrátit do reality. V duchu jsem stále bloudil mezi časovými a dějovými liniemi příběhu. Chápal jsem tiše sedící diváky, povětšinou jednotlivce. Diváky, kterých v sále pravda nebylo mnoho. Snad devět. Po skončení filmu ani nehlesli. Musel to být silný zážitek i pro ně. Hlavou mi pak proběhlo několik věcí, které jsem si raději hned poznamenal na odrbaný kus papíru, který jsem našel v kapse. V osm večer jsem přitom usedal do červené sedačky s trochu výjimečným pocitem. Končil právě Norský týden v Ponrepu. Poslední ze sedmi snímků ze severu. A opět řemeslně vynikající. Sugestivní ruční kamera, zajímaví herci, neotřelé prostředí mladých umělců, unikátní střihy událostí. Snímek ve mně ale vyvolal řadu nečekaných sebereflexí. Touhu po změně. Otazníky, zda v životě kráčím správným směrem, zda o něco nepřicházím. Touhu tvořit, psát, skládat. Cestovat. Užívat si. Číst. Sledovat, být v centru dění. Diskutovat, poslouchat a naslouchat. Jenže... jenže to by člověk musel žít naráz tak šest životů, aby to všechno stihl. Důležité vystřízlivění, za pět minut dvanáct, než bych se z toho zbláznil podobně jako Phillip. Filmu jsem se nakonec rozhodl dát hvězdy čtyři. Ačkoliv byl po technické stránce bravurní, těch dějových prostřihů a tenké hranice mezi hypotetickým a skutečným, minulým a budoucím už bylo zkrátka občas mnoho. Až mi to trochu evokovalo údajnou domněnku Jana Nerudy ohledně vypravěčského stylu v Cimrmanově hře "Němý Bobeš". Zkrátka to bude chtít ještě tak tři reprízy Reprízy, abych ji třeba naplno pochopil a docenil. Byť tedy schází do plného hodnocení dvě desítky procent, smekám i tak před číslem jedna současného norského filmu, režisérem Trierem. Kdo nosí tohle jméno, je zkrátka předurčen tvořit. A ne zrovna průměrně.... a slutten. 80% [Norský týden v Ponrepu, 2015](28.5.2015)

  • LaRhette
    ***

    Klasický severský chladný vizuál podpírá jakousi nedosažitelnost souznění s postavami, na pozadí už tak dost chaotické konstrukce snímku. Ústřední postavy se mi zdají nedostatečně představené, což se úplně nemění ani v průběhu filmu. Divák do nich moc nevidí, zůstávají někde daleko za vitrínou obchodu, ve kterém je ale po celou dobu šero. Film má mnohých působivých nápadů a pár nečekaných okamžiků (skok vlčáka) poutajících pozornost, minimálně jednoho sympatického hlavního představitele, ale i to je příliš málo na to, aby udržel moji pozornost ve změti toho co bylo, je a mohlo by být. Ve výsledku si z toho odnáším jenom zmatky a ptám se, o čem že to vlastně je?(9.12.2014)

  • lenuse
    ****

    No, do Kari se měl znovu zamilovat Filip, ne Erik. A norská příroda? To jako to pláž v centru Osla? :-) Jinak mi to hodně připomnělo jiný norský film, který ale neměl takovou mediální podporu. A totiž Sinus. Jinak plakát a trailer zde.(3.6.2007)

  • Fabienne
    ****

    Nerozluční kamarádi Erik a Phillip společně zažívají první roky svého dospělého života. Oba milují literaturu a touží se prosadit jako spisovatelé. Zatímco Phillipův román je vydán velkou nakladatelskou společností a rychle mizí z pultů, Erik je nekompromisně odmítnut. Po šesti měsících se Phillip vydává vyzvednout svého přítele z psychiatrické léčebny, aby ho odvezl zpět domů. Podaří se jim obnovit původní přátelský vztah? Dokáže se Erik vyrovnat s úspěšnou kariérou svého kamaráda? Bude se zase věnovat psaní? Zamiluje se znovu do Kari a ona do něj? Vrátí se nakonec Erik k těmto svým dvěma životním láskám?...Tento norský snímek o mládí nejen vypráví. I jeho zpracování je velmi mladistvé a svěží. Zaujme především svou hravou formální stránkou, která zajímavě doplňuje tak závažná témata jako je ztráta idejí a zdravého rozumu.(4.1.2007)

  • eLeR
    ****

    Zaujímavo natočené, veľmi uveriteľní herci, dobrá muzika, príbeh tiež nebol zlý, len zdal sa mi taký nejaký nedotiahnutý, akoby sme spolu s nimi len prechádzali ich životmi a zrazu stop ... určite si pozrite aj Trierove Oslo, 31. august. Videné v rámci Challenge Tour 2015 : 30 dní so svetovou kinematografiou.(4.4.2015)

  • - Tone Danielsen ve filmu hraje matku Philipa, kterého hraje Anders Danielsen Lie. Tone je Andersova matka i ve skutečném životě. (Cheeker)

  • - Postava Stena Egila Dahla (Sigmund Sæverud), starého spisovatele, je založena na skutečném norském spisovateli jménem Tor Ulven. (Cheeker)

  • - Film získal Cenu za najlepšiu réžiu a Cenu Dona Quijota na MFF Karlovy Vary 2006 a Diesel Discovery Award na MFF Toronto 2006. (Golltes)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace