Zápisky o skandálu

,,LIDÉ MI VŽDY SVĚŘOVALI SVÁ TAJEMSTVÍ, ALE KOMU SE MŮŽU SVĚŘOVAT JÁ? TOBĚ, JENOM TOBĚ.…“ /// Bába jedová a éterická novicka ve škole, kde místo výuky jde spíš o ovládání davu. Ale to není podstatný. Hlavně by vás měl zajímat příběh totálně blbý blondýny (láska vole…), ve kterým sehraje svoji roli ovládání triku pokrytectví. Je tady pár dramatickejch vokamžiků, ve kterejch ti tři předvedou výkony jako na divadle. Fajn, ovšem pokuď zrovna neklátíte zajíčky, nebo nemanipulujete s jedinci, nevím, jestli vám zůstane v hlavě víc než baba Judi Dench a zajímavá Cate. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knížku, kterou v roce 2003 napsala Zoe Heller jsem nečetl. 2.) Nechápu, proč se mám vyhejbat starejm důchodkyním (i v Kaufláči? Ty vole, tam nejvíc!). 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (13.02.2014)

Po dramatu IRIS (2001) se jedná o druhý film režiséra Richarda Eyreho, který přichází do našich kin. A znovu Judi Dench v hlavní roli dokazuje, jak skvělá herečka je. Nicméně ani Cate Blanchett a Bill Nighy se nenechali zahanbit. Příběh samozřejmě zajímavý. Co dodat, povedené drama. // Febiofest 2007 (27.03.2007)

Prekvapilo ma, ako nenápadne, pozvoľna, ale pritom neodbytne som bol vtiahnutý do deja, ktorý ma podľa kusých informácií nemal ani zaujať. Stalo sa tak najmä zásluhou démonickej Judi Dench, za ktorou príliš nezaostávali ani Cate Blanchett s Billom Nighym. Chvíľami som síce mal problém s uveriteľnosťou niektorých detailov príbehu, ale kúpa nového zápisníka bola dokonalá a spravila vysvetľujúci záver nadbytočným. Mrzí ma, že som si nevšimol vychvaľovanú hudbu. Ale to bude asi tým, že hudbu si všímam iba vtedy, ak ma ruší alebo ak je schopná samostatnej existencie. (05.06.2010)

Stejně rafinovanou hru, jakou svádí zatrpklá, krutě cynická a dokonale osamělá Barbara s nezkušenou a skrytě nešťastnou Shebou, hraje i režisér Richard Eyre s divákem. Ze začátku neškodná partie dvou postav se po několika dějstvích přesunuje až do mrazivého zakončení, ve kterém vybuchující emoce přeskakují až k divákovi, oslněnému výkonem obou protagonistek. Výsledný dojem? Zarytý hluboko, hluboko pod kůži... (21.10.2007)

Ano, Judi Dench a Cate Blanchett mohou zcela oprávněně přijímat poklony, i když první jmenovaná mi zřejmě nikdy sympatická nebude (to je ale ostatně můj problém). Právě ona v Eyreově dramatu (který sází na zajímavou koncepci vyprávění) exceluje v roli zahořklé, staropanenské profesorky, s níž léta strávená v osamění bez přátel a životních partnerů notně zamávala, ono s přestárlou kočkou si toho moc nepovíte. Je tu ale ještě deník, do něhož si po léta vytříbeným slohem zapisovala veškeré své myšlenky a postřehy. Její stoický život rozhýbe až seznámení s mladou učitelskou posilou, pro níž se stane přítelkyní i mentorkou. A to výhradně v souvislosti s jejím letmým románkem s nezletilým studentem. V mých očích měl příběh dvou žen, které mají diskutabilní morální kredit, přesto zůstat v literární podobě – a i na divadelních prknech by mu to slušelo mnohem více!! Ať už to dopadlo jakkoliv, jeho myšlenka a zpracování mě nějak zásadně neoslovily!! (30.07.2007)