Režie:
François GirardKamera:
Alain DostieHudba:
Rjúiči SakamotoHrají:
Keira Knightley, Michael Pitt, Sei Ašina, Kódži Jakušo, Alfred Molina, Mark Rendall, Miki Nakatani, Callum Keith Rennie, Kenneth Welsh, (více)Obsahy(2)
Psala se tehdy šedesátá léta 19. století a šarmantní francouzský bohatý syn starosty Hervé Joncour v podání Michaela Pitta měl všechno, o čem ostatní muži sní. Výnosnou práci, luxusní hřejivý domov a v něm především čarokrásnou milující ženu s tváří Keiry Knightleyové. A přesto nebyl zcela spokojený. Chyběly mu totiž životní výzvy. I z toho důvodu se nakonec vydal do Japonska, v té době téměř nepřístupného cizincům, aby jednal s tamějšími hedvábnými magnáty o možnostech interkontinentální spolupráce a pokusil se zařídit obchod snů. Nakonec ale v zemi vycházejícího slunce nalezl mnohem víc, přičemž možnost propašovat zapovězené hedvábné červy do Evropy byla tím nejmenším. Japonsko nabídlo svému hostu především lásku dívky, konkubíny, jejímuž půvabu navzdory všem kulturním a společenským překážkám Joncour okamžitě propadl. Tím se ale dostal před nevyhnutelnou volbu. Vynikající kamerou a hudební složkou, z pera Ryuichiho Sakamota, působící obrazové romantické drama natočil v roce 2007 kanadský režisér François Girard, jehož unikátní smysl pro poetiku mohlo české publikum ocenit již v roce 1998 v nezapomenutelných Krvavých houslích. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (135)
Působilo to na mě strašně chladně a odtažitě a to je na romantický a ještě ke všemu emotivní film těžkej průser. Možná to bylo tím, že ve filmu bylo zoufale málo dialogů, hodně času je to dělaný tak, že nám hlavní hrdina vypráví svůj příběh. Když už jsem u hlavního hrdiny, tak to byl taky slušnej klaun, on pendluje mezi Francii kde má Keiru a Japonskem kde se bouchnul do tamní šikmoočky. Už to samo o sobě je na psychiatra , přece je jasné, že když má chlap Keiru, tak se na celý Japonsko může vysrat. Ach bože -- stop blbým chlapům ve filmech !!! Navíc jsem tam některé zásadnější věci zcela nepochopil, ale abych jenom nekritizoval, hudební a obrazová složka je přímo úchvatná a právě kvůli tomu nakonec nelituji svého času, který jsem u Hedvábný cesty strávil. ()
Tohle se mi do rukou dostalo čistě náhodou, když sem místo toho chtěl získat horor se stejným názvem, ale tak sem to skouknul už jen kvůli zatim vysokýmu hodnocení a dobrýmu hereckýmu zastoupení. Nicméně se u mě rozhodně nedostavily nějaký krásný pocity nebo okouzlení z přírodních scenérií, jak sem se tady moh dočíst, pro mě to bylo naprosto tuctový, přírody sem si prakticky skoro nevšim, herci nic moc a příběh mdlej, solidní byla akorát pěkná hudba a kostýmy. Na to aby to mělo na diváka nějak emocionální dopad, na což asi film hrál, tak by se muselo daleko víc přitlačit na pilu a ne jen tak pořád chodit kolem horký kaše. ()
Scénář: François Girard, Michael Golding .. I knew a man once who built his own railroad. And the beautiful thing is, he built it completely straight, without a single curve. He had a reason for that. I can't recall what it was. The reasons get forgotten. __ Pomalé, malebné, evropsko-orientální. Vizuál je naprosto ohromující. Výprava a cit kamery pro scénu a nejrůznější kompozice je prostě výtečný. Pro snímek, který předlohu převypráví jen s minimem dialogů je tohle základní kámen úspěchu. Příběh je sice o staré dobré lásce a jejích nesnázích na pozadí obchodu s hedvábím, ale má svou sílu, i když jsem byl v úvodu značně skeptický. O zbytek se pak postará překrásná hudba Ryuichi Sakamoto, založená převážně na minimalistických klavírních melodiích. Spolu s režii se jedná o formálně velice povedený snímek. Herecké obsazení typově sedí, zvláště Keira Knightley touhle další přesně zvolenou rolí opět potvrzuje mé, jinde již mnohokrát zmíněné, pochvaly. Je úžasná, jak se jen na malém prostoru dá. ()
Nalejme si čistého saké: niečo tak nudného, studeného a prázdneho (snáď s výnimkou mierne prekvapivého záverečného zvratu, ktorý tomu v poslednej chvíli dodal akú-takú myšlienku) sa len tak nevidí. Pekné obrázky, nič viac. Ani štipka vášne, ani náznak emócií či atmosféry. Zúfalstvo, z ktorého nevytrhne dokonca ani Alfred Molina, a to už je čo povedať. Nemám nič proti pomalým, melancholickým filmom, pred pár dňami som si maximálne vychutnal Zabitie Jesseho Jamesa, ale hoci má Silk len 100 minút, mal som dojem, že je dvakrát dlhší. A niekto by mal tvorcom vysvetliť, že z Viedne do Kyjeva sa skutočne necestuje cez Moravu. Ale ak chcete vidieť Keirine "lentilky" a jedného japonského bobríka odvahy, nech sa páči... ;-) P. S.: Michael Pitt je smrteľne nesympatický. ()
What we´d done, we´d done forever. Pomerne presna adaptacia utlej knizky natiahnuta na celovecernu stopaz. Ovsem sposobom, ktory nie vzdy stastne vyuziva voiceover na miestach, kde mozno by bolo viac povedane obrazom, pri ktorom by malebnost nemala iba kvalitu v technickej preciznosti, ale v sebe obsiahnutu i iskru skutocnosti. Na druhej strane, filmik vyvolal prijemne spomienky na jedno davne popoludnie, kedy ma knizna predloha naplno pohltila... . 7/10 ()
Reklama