Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Žádná dcera se nevyhne pubertě, žádný rodič se nevyhne únavě. Poslyšte, také jste zažili, že vašemu dítěti nic nejde pod nos? A proč vlastně pláče - vždyť mu nic neschází... Komedie o tom, co přináší do rodiny puberta, první láska, únava a stereotyp. O tom, že zdánlivě tragické a smutné věci nejsou vždycky k pláči a na nějaké se dokonce dá i umřít - smíchy... (Lucernafilm Video)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (29)

tron 

všechny recenze uživatele

Nuž, Francúzov mám rád, ale VEČIEROK im zase až tak príliš nevyšiel. Uvoľnená atmosféra sa pohybuje v ležérnom duchu, obohatenom výskytom krásavíc Sophie Marceauovej a Claude Brasseurovej. Inak žiadna sláva. Neviem prečo mi som si pri pozeraní spomenul na "Antikristu" Natálie Nothombovej, najlepšej spisovateľky na svete. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Jóó to bejvaly doby, kdy se nekorunovaná princezna francouzské kinematografie Sophie Marceau poprvé zamilovala a uslyšela svoje první bušení srdíčka a po tváři jí stékaly první slzičky z nešťastné lásky, když dialogy k filmům nepsali vypočítavý producenti, ale sám život, když největším efektem ve filmu nebyl počítačový trik, ale pohled do očí, když humor byl nenucený a přitom zábavný a když jedna báječná generace umělců točila ve Francii jeden milejší film za druhým. Jóó to bejvali doby, kdy filmová postavy nepřipomínaly roboty s patentem na dokonalost, ale každého z nás. Jóoo to byly doby, kdy jsem prožíval svou první lásku, nesměle jsem se účastnil prvních večírků, jen proto, že tam byla ONA, styděl se za svoje rodiče při odejzdech na tábor, protože jsem chtěl všem ukázat, jak už jsem strašně dospělej a přitom v ruce držel namazanej chleba od maminky. A kdy na rodičovskou otázku, "Kdo byla ta holka co ti dala pusu?" jsem se zčervenal až na zubech. Kdy dospělácké láškování typu "To si jako na táboře už dáváte s holkama pusy?" jsem považoval za vrchol trapnosti a kdy si maminka mého kamaráda musela při oznamení "Já bych šla s Váma na tu diskotéku." vyslechnout "mámo ty si se snad úplně posrala, vždyť mě doživotně znemožníš" a následovala pravá maminkovská facka. Nádhernej film, kterej tohle všechno připomene, kterej umí hodně pobavit a ve kterým si na malou chvilinku zahrál dokonce i hudební genius Vladimír Cosma. Jo a ještě něco pro ty, kteří milují na francouzských filmech starší dekády každý detail. Večírek je jediným filmem ve kterým si společně "zahráli" Pierre Richard a Jean Paul Belmondo :-) ()

Reklama

aLPaC 

všechny recenze uživatele

Vidět to jako teenager, možná by to pro mě byl kult a dal bych hodnocení vyšší, ale vzhledem k tomu, že jsem to viděl v 27, tak nemůžu dát více než průměr. A to i vzhledem k tomu, že francouzské komedie mám velmi rád. Mám rád sice i ty americké, ale v nich jsou hlavní hrdinové většinou krasavice a hezounci tak dokonalý, že má pak člověk spíše blbou náladu viz nedávno viděný "Hlavně nezávazně". ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Kam se tohle sere na Botu jménem Melichar... Na Troškovu klasiku jsem si vzpomněl víc než jednou. Nečekal jsem, že jednou budu kterékoliv jeho dílo stavět na cokoliv z francouzské kinematografie. Na film bohužel nemám, narozdíl od řady dalších, žádnou pamětihodnou vzpomínku z dětství, takže jsem vůči sentimentu přinejmenším v tomto případě imunní. Takhle jsem se už dlouho nenudil, a to počítám i hodiny strávené v práci, ch-ch. Sophie Marceau je na plátně ještě moc mladá a přestože stárnutí nemělo na úroveň jejího herectví žádný vliv, raději jí budu do rozkroku zírat v "Al di la delle nuvole", kde alespoň prokazatelně není pod zákonem, o čemž kromě data výroby filmu svědčí i viditelná monstrozita pubického ochlupení. Zpětně mě udivuje mě zejména zařazení do škatulky komedie. Vtipného se nestane * a to říkám s naprostou rozhodností * naprosto nic. Za celou dobu nedojde dokonce ani k ničemu, co by se nedalo čekat, takže jediným překvapením je právě a pouze TATO smutná skutečnost. Rozplizlost je ale až taková, že jinou škatulkovací altertnativu nenabízím. Situaci nevylepšuje ani nic, co občas vynáší i sračky do kladných čísel; na papíře by člověk mohl doufat třeba ve Vladimira Cosmu, bez jehož přispění by i takové L' Animal bylo o úroveň níž; tentokrát svými zamilovanými odrhovačkami vyloženě irituje. Před filmem na dývku běžela upoutávka na dvojku. Count me out. ()

TheRay97 

všechny recenze uživatele

Uklidňující film propojen vtipy a honem za štěstím. Prvotina Sophie Marceau, která ve snímku zazářila, aniž by někoho napadlo, že by se mohlo jednat o její úplně první film. Doporučuji se podívat v původním znění, protože francouzština je svým způsobem nádherný jazyk a odteď si nedokážu představit film v jiném jazyce. ()

Galerie (17)

Reklama

Reklama