Youth Without Youth

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $244,397║Tržby Celosvetovo $2,624,759║ (25.05.2010)

Francis Ford Coppola zkouší štěstí s filmem, který je natolik komplikovaný, naivní a přestylizovaný, že ho hodně diváků musí odstřelit po prvních minutách. Problematika druhých životů, iluze, myšlenek, fantazie, převtělování, trocha druhé světové války a nacistů. To vše lze nalézt v jednom snímku o muži, do kterého udeří blesk, který mu daruje novou možnost, jak naložit se svým prázdným a půl zapomenutým životem. Stylizace je na maximální obrátky a já za ni děkuji, protože se na ni velmi příjemně kouká. Stejně jako na Tima Rotha, který předvádí své kvality jak může. Tady problém určitě není, ale bude v čitelnosti díla a celkového vyznění, které není jednoznačné ani dobře čitelné. Možná je to senilita, jak píší někteří, možná je to hlubší myšlenka obalená zlatě zbarvenou bavlnou. Možná jen nepodařený pokus, který skončil na půl cesty k cíli. (09.08.2008)

Tak na tenhle film jsem se fakt tesil a Coppola nezklamal. Pribeh je totiz hodne originalni a celkem mysteriozni a chytne od prvni do posledni minuty, skoro furt se deje neco zajimavyho a clovek je zvedavej, co pride dal. Bohuzel ruku v ruce s tim de fakt, ze se tvurci nejak nemohli rozhodnout, o cem ze to vlastne toci, prislo mi, ze film skakal mezi dvema az trema ruznejma liniema, obcas to je celkem nepochopitelny a konec je pekne blbej. Nejen, ze po da se rict celozivotnim snazeni by si hlavni hrdina zaslouzil lepsi konec, ale zaroven by to chtelo konec, kterej by dal celymu tomuhle filmu nejakej vetsi smysl. Jinak Tim Roth je fakt perfektni, jeho starnuti je udelany presvedcive, ale jinak celej film pusobi trosku levnejsim dojmem. Cistejch 5* to sice neni, ale jelikoz me film fakt celou dobu stoprocentne zaujal a taky kdyz vidim to mizerny hodnoceni tady, tak tech 5* dam. (13.06.2008)

Přesvědčivý důkaz Coppolovy (filmařské) senility. Film, z jehož každé minuty je vám jasné, jak moc znamená pro svého tvůrce, ale o to trapněji se cítíte při sledování. Stáří je zkrátka smutné. (29.02.2008)

Tak tenhle film jsem velmi nezvládl. Hodně jsem se snažil udržet tu niť, neztratit pozornost. Dokonce jsem se dvakrát nekorektně vrátil o kus zpět. Ale pak jsem to vzdal. A opravdu nevím, o čem byla poslední čtvrthodina, co se tím autor pokusil říct. Coppolovy malé filmy mají všechny své kouzlo, jsou divácky naprosto nepříznivé a já to na nich do jisté míry oceňuju. Ale nejsem si tak úplně jistý, jestli se jen nesnažím omluvit něco, co se Fordovi dost nepovedlo. (05.07.2012)

Coppola je zpátky, ale prakticky nic nepředved, i když je vidět, že se hodně snažil natočit něco víc, něco, co by každýmu vyrazilo dech, něco co bude originální a zajímavý, prostě nějakou filmařskou bombu, ale nakonec to spíš působí hodně nepochopitelně, kdy se každou chvilku zdá, že se film přetočí úplně do jiný doby, někdy do jinýho příběhu, moc to nenavazuje a Coppola má dost velkej problém s vysvětlováním, jak se věci vůbec udály, co se stalo, všechno to nechává takový nedotažený a tim se do toho člověk ještě víc zamotává, přišlo mi to neucelený a na konci sem vlastně vůbec nevěděl, co si o tom mam myslet a co se tam vlastně událo zásadního. Nevim no, sice sem z toho měl po filmařský stránce dobrej pocit, ale moc mě to nezaujalo, i když příběh se zdál hodně zajímavej a originální a Tim Roth je výbornej (05.07.2008)

Vážně jsem se snažil, mozek si několikrát uvařil, ke spoustě scén se několikrát vrátil, ale jako tohle fakt ne. Asi jako kdyby se Lynch ožral a natočil poslepu Fontánu, která je v rámci podobného tématu někde naprosto jinde. Uvidíme, s čím se vytasí Malick. Ať už však bude Tree of Life jakýkoliv, určitě bude stoprocentně lepší, než tenhle zmatenej bordel, se kterym už nechci mít nikdy v životě nic společnýho. (29.10.2008)

Nekonečne dlhé, ako život Dominica Mateia! (14.04.2009)

Youth Without Youth je atraktivní podívaná permanentně stimulující mozkové závity, u níž si nejsem jistý, zda jsem všechno pochopil přesně tak, jak bylo tvůrci zamýšleno, avšak ono přemýšlení nad ní mě náramně baví. Další projekce je v tomto případě povinností. Francis Ford Coppola tímto filmem zahajuje novou etapu své rozmanité tvorby, zcela se odpoutává od mainstreamu a Youth Without Youth by se spolu s následujícím Tetrem dalo označit za čistě artovou záležitost, která obsahuje tolik nezvyklých prvků, že může být pro běžného diváka nestravitelná. Z tematického hlediska se jedná o velmi komplexní dílo, které se nebrání složitější (a méně známé) filosofii, postavy zde dokonce mluví i dnes již mrtvými jazyky, jako je sanskrt nebo babylonština. Z celého díla lze poznat, že na jeho tvorbu bylo vynaloženo obrovské úsilí, ať už se jedná o práci historiků, filosofů nebo lingvistů. A co samotný Coppola, který měl před tímto filmem desetiletou tvůrčí pauzu? Své řemeslo rozhodně nezapomněl, ba naopak působí jako neomylný umělec, který má dokonale osahané veškeré prostředky, a tak si může dovolit trochu více experimentovat. S kameramanem Mihaiem Malaimarem divákovi servíruje jeden pozoruhodný záběr za druhým, přičemž vizuální stránka celého díla není nikterak prvoplánově líbivá, místo toho hýří nápady a odkazuje ke klasické kinematografii – delší statické záběry převažují, je kladen velký důraz na mizanscénu a precizní svícení. Celkový styl filmu je umírněný a nápaditý zároveň. Youth Without Youth navíc oplývá pohlcující atmosférou, která udržuje divákovu pozornost i v těch momentech, kdy si vlastně není moc jistý, o čem že se to vlastně postavy baví. ___ Tim Roth v ústřední roli je naprosto skvělý, stejně tak i Bruno Ganz spolu s nádhernou Alexandrou Marii Larou a já musím říct, že nový směr, kterým se Coppolova tvorba ubírá, se mi velmi zamlouvá. P.S.: Narážka na teorii o nadčlověku od mého oblíbence Friedricha Nietzscheho mě velmi potěšila. (14.07.2010)

Coppola zfilmoval novelu od rumunského lingvisty a náboženského filosofa Mircea Eliadeho, ale bohužel si vzal moc velké sousto. Zatímco Eliadeho povídky a novely působí magicky, ve filmu to prostě nefunguje. První půlka - příběh s nacisty - vypadala značně slibně, ale pokračování s Veronikou alias Rupini se už jen táhlo a táhlo až do nepovedeného konce. Vizuálně moc povedené, ale obsahově poněkud prázdné až nudné. (03.07.2009)

Bohužel nemohu říct, že bych Coppolu zcela pochopil, ale přesto mi byla jeho forma o smyslu života bližší, než podobně laděná Fontána. 80% (07.10.2010)

Slabší 4*. Podle negativních ohlasů jsem čekal, s prominutím, sračku, ale mě se film celkem zalíbil a Coppola to zvládnul.. Začátek je trochu podivný a zamotaný a pointa se hodně skrývá, ale snímek má svou myšlenku a dokáže zaujmout, ať už jde o rovinu filosofickou, metaforickou či jednoduše romantickou. (02.09.2009)

Francisi, sorry, ale tohle jsi posral... Snad naposledy u Pana Nikdo jsem tak utrpne cekal, az se ta kupa nesmyslu dovali do konce. (03.12.2010)

Mircae Eliade, autor literárnej predlohy Youth Without Youth patril medzi významných filozofov 20.storočia (aj keď sa do osnov pre stredné školy nedostal-miesto mu zabrali nemeckí a francúzski filozofi zaradení do medzivojnovej filozofie). Náboženstvo, jazyk, čas, teória večného návratu (archetypy a ich opakovanie), priestor a čas; snaha dosiahnuť poznanie o počiatku, duchovné "cestovanie v čase"..Hoci som Youth Without Youth zatiaľ nečítala, priznávam nesmiernu chuť, a to práve vďaka Coppolovmu filmu. Žiaľ, tentokrát to nie je práve kompliment jeho režijnému počinu. Myslím, že toho bolo jednoducho príliš veľa a filmu nestačili sily. Trvalo mu príliš dlho, kým si podopĺňal všetky potrebné východiská, veľa toho nechal na slová a bol trochu zmätočný. /// Prosím, prihláste sa, kto ste mali pocit, že štýl sa nechal viesť tak trochu Jarmanom - Wittgensteinom (uvítam aj ďalšie tiky ;-) ) a ešte niečím (fakt si teraz nespomeniem), čo ale v konečnom dôsledku nepomohlo a film zostal nerozhodným hybridom na pol ceste k niečomu (buďto úvahe, alebo rozprávaniu, alebo aspoň rozprávaniu s úvahou). /// (01.03.2008)

Francis Ford Coppola servíruje těžce komplexní a provázaný snímek který zaujme nejen svoji neomylnou vizuální stylizací ale i poměrně velkou složitostí příběhu, jenž vyžaduje několikeré shlédnutí k úplnému pochopení. Pro některé nepochopitelný film, pro mě známka, že si to chci pustit ještě minimálně jednou. (09.11.2010)

Ty tři hvězdičky jsou za skvělého Tima Rotha a motiv dvojnictví, které mě jako milovnici Dostojevského fascinuje. Film jako takový mi ale připadal velmi zmatený a nesouvislý, jako by se do něho Coppola snažil nacpat co nejvíce témat, která ovšem nedrží moc pohromadě. Byly tam některé scény, které mně zaujaly, ale měla jsem co dělat abych udržela během sledování pozornost, přitom mi nedělá jindy problémy sledovat snímky s o hodně pomalejším tempem. Je však také možné, že jde o geniální dílo, které jsem prostě jen nepochopila, což také upřímně přiznávám. (24.05.2013)

Nový Coppola se mi líbil hodně, hltal jsem každou scénu, záběr, slovo -- forma je precizní. Dvě hodiny plynou pozvolně a svižně zároveň, jenže ta zřejmá snaha natočit film, který v divákovi zanechá víc, než pomíjivý jednorázový zážitek, bohužel selhala. (07.05.2008)

Originalny namet o jednom plachom profesorovi lingvistiky a o jeho objave. Pribeh slusne odsypa, herecke osadenstvo je sympaticke akurat koniec bol trochu kostrbaty. 69 % (06.04.2013)

Asi úplně nerozumím Coppolovým efektům, jako jsou objevující se růže, odrazy v zrcadlech či motiv dvojnictví, jejichž významová přetíženost mě zmátla natolik, že nevím, zda jsem viděla napínavý thriller, hluboký film s propracovanou symbolikou, prázdnou slámu s propracovanou symbolikou nebo od každého něco. Nevadí, důležitým poznatkem je, že i lingvisté mohou zažívat dobrodružství, oproti nimž jsou úprky Indiana Jonese hadr. (02.08.2011)