Režie:
Otakar KosekScénář:
Kateřina KrejčíKamera:
Radka ŠplíchalováHudba:
Karel HolasHrají:
Tatiana Dyková, Václav Rašilov, Miroslav Vladyka, Naďa Konvalinková, Zuzana Bydžovská, Nina Divíšková, Adéla Pristášová, Zdeněk Žák, Václav Sloup, Klára KadlecováObsahy(1)
Pramínková rusalka Voděnka (A. Pristášová) je ve skutečnosti dívka z lidského rodu, které se jako sirotka ujaly tři kouzelné tetičky – Jezinka, Polednice a Bludička (N. Divíšková, Z. Bydžovská a N. Konvalinková). Tetičky svěřily Voděnce kouzelný džbánek a s ním úkol starat se o všechny prameny a pramínky. Cestou domů zabloudí v mokřinách mladý hrnčíř Jirka (V. Rašilov) a nešťastnou náhodou džbánek rozbije. Setká se také s Voděnkou, zamiluje se do ní a slíbí napravit, co způsobil. Aby mohl vyrobit nový džbánek, musí splnit úkoly Voděnčiných tetiček a také získat hrnčířskou hlínu z tajného místa v mokřinách, které hlídá zákeřný bahenní skřet Vodouch (M. Vladyka). Ten si sám na Voděnku myslí a spolu s divoženkou Rosnatkou (T. Vilhelmová) klade Jirkovi všemožné nástrahy... (Česká televize)
(více)Recenze (15)
Strašidla jsou v průměru laskavější než lidé, pro strašidla nic objevného. Je tu na pravou míru uveden vztah jezinky - děti. Svéráz národní pohádky ukáže létající kráva. Písnička na začátku je půvabná, jinak je hudba rušivá, ani se nedivím, že ty stromy vypadaly jak pokácené, být stromem, z těch ruchů se skácím také. Další rušivá věc je ta soustava neforemných pytlů a hadru na hlavu, nemluvě o zcela nevílích odpudivých botách, do nichž navlékli a obuli Voděnku. Nepřekvapilo by mě, kdyby ty hnusné hadry odhodila, mezi prameny pobíhala nahá a boty ukradla Mikešovi. ()
Pohádka Voděnka je trochu zvláštní pohádka. Tentokrát se tedy nejedná o studiovou záležitost, což je jen ku prospěchu věci. Ovšem souhlasím s Jezinka.Jezinka, že kostýmy se teda opravdu nepovedly. Také se natáčelo nejspíš kolem podzimu, tudíž sledujeme všude okolo smlhu, což má ale symbolizovat mokřiny jenže pohádce trochu toho světla schází. Navíc Jirka sice hrníček rozbije a hodlá to napravit, ale místo omluv a lítosti obviňuje ostatní, hlavně tedy Voděnku, že za rozbití můžou. Na druhé straně se mi tentokrát docela líbily triky, hlavně ten se sítí na níž se křižují blesky, Tatiana Vilhelmová a Miroslav Vladyka, jež ale také vypadal jako bezdomovec v hadrech, který se rád válí v bahně. Už jen tykadla a mohl by být označen za Shreka. ()
V hodnocení souhlasím s otíkem a Marčusem. Také se mi moc líbilo, že se pohádka odehrává téměř výhradně v lese, u potůčků a v mokřadech. Pěkný byl i kohout, který snáší vejce, zlaté šišky a létající kráva :-) Pěkná byla i úvodní písnička, na filmovou pohádku velice podařená. Nepovedené mi přišly především kostýmy (kromě kostýmu Voděnky). Hlavní myšlenka byla velice zajímavá, ale byla vyjádřená dost prvoplánově a do příběhu moc nezapadla. Stále ještě fajn pohádka na nedělní odpoledne. ()
"Nezáleží na nádobí, ale na člověku..." Vcelku milá pohádka, kde prim hrají tři kouzelné/strašidelné tetičky (ve skvělém obsazení N. Divíškové, Z. Bydžovské a N. Konvalinkové) a kde se zejména Miroslav Vladyka v roli skřeta Vodoucha skoro furt válí v blátě (nezávidím mu tedy natáčení :D). Velmi se mi líbila i Táňa Vilhelmová/Dyková v roli divoženky Rosnatky, která tedy s výjimkou úvodní scény byla vážně roztomilá. ()
Zajímavá pohádka, celkem pěkně obsazená. Sice působí dojmem, že byla natočena za jeden den, ale to se není čemu divit, když v tom chladném počasí se máchala přibližně polovina herců (4 ks) docela douho v bahně či přímo ve vodě. Mirka Vladyku obdivuji nejvíce. Netuším, co mu slíbili za natáčení a jak moc ho zabalili pod kostýmem, ale koupání v ledové vodě mu opravdu nezávidím. Nicméně on sám vypadal, že ho to i baví. Oceňuji natáčení v exteriérech, byť v podstatě pouze na dvou (ale hezkých) místech. ()
Reklama