The Stepford Wives
Stepfordské paničky
Režie:
Bryan ForbesScénář:
William GoldmanKamera:
Owen RoizmanHudba:
Michael SmallHrají:
Katharine Ross, Paula Prentiss, Peter Masterson, Nanette Newman, Tina Louise, William Prince, Patrick O'Neal, Carole Mallory, Josef Sommer (více)Obsahy(1)
Vítejte v ráji mužů. Americký film podle známého románu Iry Levina.
Román oblíbeného amerického autora Iry Levina Stepfordské paničky (1972, česky poprvé 1975) má podobně jako jeho předchozí dílo Rosemary má děťátko ve svém středu ženskou postavu, která pod vlivem prostředí přestává rozlišovat, co je realita a co její zjitřená fantazie.
Joanna Eberhartová uvítá nápad svého manžela Waltera, aby se z rušného Manhattanu přestěhovali do klidného connecticutského městečka Stepfordu. V novém bydlišti se všechno zdá být dokonalým, možná až příliš dokonalým, především manželky ostatních stepfordských mužů, které chodí vždy perfektně upravené a jejich jediným koníčkem je starost o domácnost a o manželovo blaho. Jako by ani nebyly z tohoto světa.
Tvůrcem filmové verze (1975) byl anglický režisér Bryan Forbes (nar. 1926), který je u nás známý především dramatem z japonského zajateckého tábora Král Krysa (1965) a příběhem ochrnutého chlapce Běsnící měsíc (1970), obsadil do rolí ústředního manželského páru Eberhartových Katharine Rossovou a Petera Mastersona; jejich dceru Kim ztělesnila Mastersonova skutečná dcera Mary Stuart Mastersonová (která se později sama stala známou herečkou). V úlohách dokonalých stepfordských paniček se objevují např. Paula Prentissová (Bobbie) a Forbesova manželka Nanette Newmanová (Carol).
I když filmová adaptace nedokázala tak přesvědčivě jako předloha balancovat na tenké hraně mezi fikcí a realitou, vzniklo pozoruhodné dílo, které i po víc než třiceti letech dokáže zaujmout a také mírně vyděsit. Forbesova verze je každopádně mnohem vydařenější než její remake z roku 2004, který strašidelnou atmosféru originálu nahradil bujarou komedií.
(oficiální text distributora)
Recenze (123)
Zatímco usměvavý a uklizený remake Stepfordských paniček s Nicol Kidman jakoby vypadl z kuchyně jedné z nich, Bryan Forbes uctil předlohu Iry Levina se vší důstojností, jeho pojetí s mrazivým vystupňováním předčí v konečném efektu leckterý krvelačný horor. ()
Nelehký život paniček z amerického předměstí byl zjevně objektem scénáristického ostrovtipu dávno před nastěhováním Zoufalých manželek do televizních obrazovek. Oblíbená konfrontace progresivní mladé městské ženy s upjatými středostavovskými ženuškami má nečekané vyústění. Závěrečnému odstranění veškerého make-upu předchází neméně zajímavé, ale přece jenom velmi pozvolné odličování. Paničky jsou především zdařilou satirou na soap-operové chování a uvažování. Pod podezřele dokonalou slupkou se nutně musí skrývat něco děsivého. Po zkušenostech s Rosemary bych si tipnul, že předloha také v tomto případě zdatněji balancuje mezi realitou a paranoiou hlavní hrdinky – jízlivý konec mi přišel zbytečně doslovný. 70% Zajímavé komentáře: Lavran, snob, ttchor ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $4,000,000║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Trochu jiné Stepfordské paničky, než ty poslední od Franka Oze. Nicole Kidman zde nahradila Katharine Ross, která je nejen příjemně nenucená a pěkná, ale také dobře hraje. Problémem je, že film viditelně stárne, hlavně vzhledově, což mi osobně trochu vadilo. Bryan Forbes však vystavěl příběh podle knihy, takže průběh je podobný jako v Ozově verzi, ale konec je naštěstí jiný a ne tolik "přikrášlený" jako u nové verze. Samotná myšlenka je však natolik jednoduchá, že by podle mě potřebovala sestříhat do těch 100 minut a film by příjemně plynul. Atmosféra a napětí jsou velmi dobře budované a v závěru správně gradují. Stačilo málo a šel bych výše... ()
Velmi zajímavý filmový pomníček doby. Americké feministky v té době houfně veřejně pálily své podprsenky a emancipující se hrdinky tohoto filmu je zjevně spálily také. To zůstalo jedním z velkých kladů snímku. Autor knižní předlohy Ira Levin jasně tušil rizika, ke kterým emancipační hnutí povedou a pod jejich vlivem napsal svou antiutopii, (dnešní) svět, v němž emancipace rozbijí institut rodiny nahradil vizí městečka Stepford, v němž se muži potichu postarali o budoucnost svých rodinných krbů. Režisér Bryan Forbes svůj film významově posunul od literárního hororu k filmovému dramatu, v průběhu děje až mysterióznímu, který se mění v thriller a končí jako sci-fi, což je sice zajímavý žánrový mix, z dnešního pohledu už ale nic překvapivého, cenná je ovšem ona antiutopická vize, dnes začíná být čím dál jasnější, že Stepfordské paničky budou jednoho dne běžnou legitimní partnerskou alternativou, nechci-li říkat nutností. Přes 50 procent rozvedených manželství a přes milion osaměle žijících lidí v Česku je toho nejspíš důkazem... ()
Dobrá adaptace, i když mrazivosti předlohy se nevyrovná. Katharine Ross je ale kus. ()
„Pred pár rokmi si ma defloroval. Urobíš mi test vody?“ Knihu som nečítal a matný remake Franka Oza som videl jedným okom (druhým som spal). Preto ma (príjemne) prekvapilo, že scenárista originálu (nesmrteľný William Goldman – BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID, MISERY NECHCE ZOMRIEŤ, HORÚČAVA, GENERÁLOVA DCÉRA, PAVUČINA SNOV) príbeh o tajomnom elektromechanickom mestečku poňal skôr ako trilerový light horor s rozkošnou Katharine Rossovou (ABSOLVENT, BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID, TAJOMNÁ ŽIARA NAD PACIFIKOM). S pribúdajúcimi minútami vás čoraz viac mrazí, no neviete prečo. Bohužiaľ, príbeh, nech už ho uchopíte akýmkoľvek žánrom, je taký slabý (ak je to satira je to nudné už po polhodine, ak chcel niekto povedať „pravdu o feministkách“, je to trápne), že by ho dobre neurobil ani Hitch. DODATOK 26. 2. 2010: Nuž. Tak som Levinovu knižku (vlastne je to skôr novela, v Čechách vyšla v jednom zväzku s „Rosemary má dieťatko“) prečítal a ako som sa jej (po skúsenosti s čudnými dvoma filmovými spracovaniami) bál, tak ma od prvej stránky bavila. Levin písal tak výborne, že mi vôbec neprekážala žánrová roztatárenosť, tak typická pre oba filmy. Kým v tých som bol brutálnym striedaním jednotlivých žánrov (od satiry cez sci-fi po hororovú komédiu) „vyhadzovaný zo sedla“, v novele mi to vôbec neprekážalo a výborne ma bavila (ale naozaj by ma zaujímalo, čo robili s telami). ()
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Je strašná škoda, že o to pěkné finální rozuzlení je tu divák okraden hlavně díky vykastrovanému remaku, ale na rozdíl od něj má originál příjemně temný tón a vzrůstající napětí, pramenící z Joannino postupného odhalování tajemství až moc dokonalého Stepfordu. Většina filmu tak připomene slavnější Rosemary's Baby, i zde hrdinka propadá vlastní nejistotě a šílenství, jen to není takové psycho. Poslední minuty už ale jsou čistokrevný horor, a jelikož se ocitáme v 70. letech, absentuje tu i šťastný konec. P.S. Pokud mně by partnerka na vlastnim pozemku zničila tenisovej kurt, z fleku jí zabiju. ()
Mám mnoho špatných vlastností, ale nejsem pokrytec, takže mohu s klidným svědomím napsat, že hledám bydlení ve Stepfordu. Nemám totiž nic proti příjemným, usměvavým, dokonale upraveným manželkám, jejichž jedinou touhou je činit muži potěšení. Tenhle snímek se mi zkrátka trefil do nálady. Dámy vesměs vypadaly úžasně, atmosféra pomaloučku houstne a pokud by to s tím bydlením nevyšlo, tak bych prosil dodat jeden model Katharine Ross z roku 1975 na obvyklou fakturační adresu. ()
Nevim, jak se mám jako chlap k poselství filmu postavit, ale tož konec dobrý, všechno dobré... ()
Jak jsem uvedl už u hodnocení remaku, literární předlohu jsem dosud nečetl a je to určitě škoda, protože to je bezesporu látka zajímavá a pro filmové zpracování jako dělaná. Budu asi působit jako podivín, ale v rozporu s míněním drtivé většiny filmových fanoušků se mi remake líbil přece jen víc. Moderní verzi se dá oprávněně vyčíst mnoho nedostatků, ale celková koncepce mi přijde nosnější a funkčnější. On ten námět k satiře a komedii přímo vybízí. Původní verze se snažila balancovat mezi sci-fi, hororem a thrillerem, jenže ten film evidentně zestárl, jako sci-fi a horor nefunguje v žádném případě a jako thriller sice ano, ale pouze od scény návštěvy hrdinky u psychiatra až po závěrečné finále, což je cirka 20 minut z celkové stopáže, a to mi na větší než dvouhvězdičkové hodnocení přijde opravdu málo. Je to příliš statické a všude jsem cítil nevyužitý potenciál. Bývalo by asi lepší využít původní předlohu jako určité podobenství a do posledního záběru nechat diváka v nejistotě, co se vlastně v tom městečku děje, a jestli Joanna pouze nepodléhá určité paranoie. Film zestárl mj. i proto, že problém konfliktu mezi pohlavími a snaha o emancipaci se od 70. let přece jen posunul, byť nezmizel a získal jen odlišnou podobu. Dnešní doba přinesla např. fenomén úspěšných sebestředných egoistek, které se bez mužů docela dobře obejdou, jak o tom svědčí nejeden americký seriál či film. V leckterém odvětví a prostředí jsou dnes muži ve zjevné defenzívě. Celkový dojem: 45 %. ()
Strašlivě nudný film. ()
Stepfordský pánský klub s programem trvalého potlačení ženské emancipace.. S blížícím se závěrem působivé, nicméně po celou dobu velmi předvídatelné drama na mě působilo jako směs Blade Runnera a Zoufalých manželek ozbrojených leštidlem ve spreji. Šílená kombinace, řeknete si, ale kdo ví. Třeba se to za pár století stane skutečností a to nejspíš v opačném gardu.. ()
Nádherná Katherine Ross, od počátku přítomný pocit podezření a vzrůstající napětí, nemilosrdný konec... Ira Levin napsal zneklidňující román, který se povedlo filmařům takřka bezchybně převést na filmové plátno. ()
Výsledný dojem z filmu veľmi utrpel veľké straty hneď v úvode, v ktorom sa nie a nie naštartovať do lepšieho tempa, v ktorom by držal diváka vo vyššom leveli záujmu. Dej je kvalitou poriadne rozsekaný a jednotlivé časti (hlavne v prvej hodinke) filmu kulminujú ako na sinusoide. Našťastie sa potom dej zosúladí a tvorcovia konečne nájdu správnu vlnovú dĺžku, na ktorej sa k slovu hlási thrillerová zápletka a všetko zrazu naberá iný spád. K záveru filmu exponenciálne rastie napätie a originalita a naopak, podobu klesajúcej funkcie majú premenné - klišé, nuda a nespokojnosť. Takže nakoniec spokojnosť. 75%. ()
,,Aký si mal deň ty?" ,,Nesledoval som mäkké porno ako ty, takže to nebolo také zábavné." Myslela som si, že barbinovský remake na čele s princeznovskou Kidmankou nemôže nič prekonať a predsa... Forbesovo pojatie bizarného románu od Levina, je omnoho pôvabnejšie (hoci v ňoch nehrá plejáda narúžovaných blondínok), desivejšie a autentickejšie. Chvíľami som sa stotožňovala s hlavnou hrdinkou (a závidela jej ten vodopád krásnych vlasov :-), chvíľami som predpokladala, že úsmevnému koncu s nastoleným happy-endom sa v žiadnom prípade nevyhnem. Aké bolo pre mňa príjemné prekvapenie, že som sa dočkala presne toho, čo bolo opísané v knihe. Pán Forbes, vzdávam vám poklonu za to, že ste mi skrz svoju nepredstaviteľnú originalitu dopriali filmovú delikatesu. A priznávam, originál sa mi pozdáva o málinko viac. ()
Aby bylo jasno, byl jsem spokojený již s novodobým pokusem, ve kterém hraje Nicole Kidman hlavní roli. Do této starší verze jsem se pustil čistě ze zvědavosti. Ani mne nepřekvapuje, že jsou si tyto filmy velice podobné. Jediné čím se liší je pojetí, přičemž starší verze byla natočena spíše v pochmurném duchu hororovým stylem a novější verze je celkem veselou komedií. Což vlastně v obou případech na závěr potvrdil odpovídající konec. Každopádně bych obě verze hodnotil zhruba stejně dobře a stojí za shlédnutí i když již jeden z filmů znáte. 65% ()
Bolestivě naturalistické. ()