Balzac a Švadlenka

Velmi velmi pěkný a hodně dobrý snímek, který si mě získal a to i přes to, že jsem to vůbec nečekal, neboť začátek mě trošku odrazoval, kde byl předhazován začátek 70. let v Číně a komunistický režim Maa, který "nepohodlné" studenty posílá na převýchovu do hor v provincii Sichuan, kde budou vykonávat těžkou práci. 2 studenti, Ma a Luo, ale potkávají "Švadlenku" v podobě nádherné Zhou Xun (do které se samozřejmě oba zamilují), která je negramotná, tak ji začnou předčítat různé knihy ze západu, aby se ji pokusili změnit, ale nakonec změní nejen ji. Scéna, kdy dědečkovi Švadlenky Ma vypráví 9 nocí příběh o Montem Cristovi, což pak mělo vliv na jeho šití, bylo velmi kouzelné. Film navíc obsahuje nádherné přírodní scény a skvělou hudbu. Velmi dobrým prvkem, který mě potěšil, bylo závěrečné posunutí se do současnosti. Tímhle snímkem jsem byl unešen, jak dobře byl vymyšlen, a hlavně dobře vyjářil, jak jedna kniha může změnit člověku celý život, což velmi dobře znám. Celkově musím hodnotit celý snímek perfektně, protože takové filmy se mi líbí vždycky hodně. (16.05.2011)

Nemůžu si to odpustit, ale asijská kinematografie mě stále a stále fascinuje - a asi jí to ještě pěknou řádku let vydrží :-) Dojemný příběh dvou studentů, kteří pochází ze "špatných" poměrů, a tak jsou posláni na převýchovu na čínský venkov (film se odehrává za Maovi kulturní revoluce). Místo toho se jim podaří úsměvnými metodami převychovat místní vesničany ("Mozart zdraví Maa" atp.) a zvláště krásnou švadlenku. Hořkosladký konec pak nevyznívá nijak plytce - jen potvrzuje vkus a cit režiséra. (12.01.2008)

Hlavními postavami jsou dva vzdělaní mladí kluci, poslaní na převýchovu do hor. Díky tomu že se řídí rozumem a ne citem, jak by se zmínil Balzac, pozmění život celé horské vesnice. Můžeme tak sledovat kontrast civilizovaně smýšlícího člověka ve světě nevzdělaných vesničanů, kteří se řídí pouze svými city. Sílu filmu nepochybně umocňuje nádherné prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Tento znak je ale mnoha čínským filmů podobný, viz. Cesta domů apod. Závěr měl snad raději zůstat otevřený. (06.01.2008)

Hořce humorný film o době, kdy byli synové a dcery třídních nepřátel posíláni po čínské kulturní revoluci z měst na venkov, aby zde byli "převychováni". Dva mladíci se tak dostali do hor mezi prosté lidi, kteří neuměli číst a psát, ale naprosto přesně věděli, co je správná cesta, protože tu vytyčil velký předseda Mao. Není to sice moc k smíchu, ale v tomto filmu to bylo podáno tak, že se člověk usmívat musel. Co také jiného, když Mozartovy sonáty mohl jeden z mladíků hrát až poté, co tajemník uvěřil, že je to skladba "Mozart zdraví předsedu Maa" nebo "Lenin v roce 1918". Ta druhá jmenovaná se tajemníkovi tolik nelíbila:-) Scéna s vrtáním zubu za pomoci šicího stroje je také velmi úsměvná, stejně jako spousta "komunistických hlášek", v nichž se zhusta objevují výrazy: buržoazní, reakcionářský apod. z úst lidí, kteří ani pořádně nevěděli, co to je, pouze papouškovali, co slyšeli na schůzích. Vesničtí kluci se zase přeli nad obrázkem v knize, jestli je to Marx ("Ne, ten má vousy.") nebo Lenin ("To bude spíš Lenin, ten má pleš."), přičemž to nebyl nikdo jiný než Gustav Flaubert. K tomu všemu krásná hudba, kamera a roztomilá představitelka vesnické švadlenky, které zakázané knihy, jež jí mladíci předčítali a z nichž se sama učila číst, ukázaly (zejména Balzac), že má rozhodně na víc, než zůstat negramotnou vesničankou, a proto se rozhodne udělat velký krok do neznáma. (11.03.2007)

Tenhle film se šil z velmi dobré látky, ale švadlenka jako kdyby šila horkou jehlou. Ukázka komunistické primitivnosti co devastuje sílu moudrosti měla být mnohem silnější. Vztah dvou studentů k vesnické švadlence se mě sice snažil chytit, ovšem chyběli mu natažené ruce. Kdyby tuto filmovou látku šil Balzac jistě by to bylo za pět hvězdiček. (09.03.2007)