poster

Stará radost (festivalový název)

  • USA

    Old Joy

  • Austrálie

    Old Joy

  • Kanada

    Old Joy

  • Velká Británie

    Old Joy

Drama

USA, 2006, 76 min

Režie:

Kelly Reichardt

Předloha:

Jonathan Raymond (povídka)

Scénář:

Kelly Reichardt

Hudba:

Yo La Tengo
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    ****

    Mám rád tyhle malý americký nezávislý filmy, jejich poetiku, neokázalost... Old Joy je sonda do duše obyčejné Ameriky, všední, maximálně civilní, téměř bezdějový příběh dvou kamarádů na výletě k termálním pramenům kdesi v divočině, film minimalistický, úsporný, atmosferický, feeling good... Malý velký film o přátelství a jeho proměnách...(14.9.2018)

  • dezorz
    ***

    Malokto vie, ze Will Oldham, znamy konfesny spevak (teda, menej znamy, kedze ustavicne meni pseudonymy) je aj herec. A necudo, to spievanie a skladanie muziky mu ide lepsie. Old Joy je typicky maly indie snimok z UZ, chel by viac, nez na co ma, chcel by lepsiu formu, ale nema na to fincnance ani remeslne. Chcel by byt hlbokou moralnou sondou, ale je vyletom do hor. Proste, akokeby sa v US uplne vytratil cit pre esteticku stranku veci, pre cit pre pridrodu.(28.4.2007)

  • marvan
    ****

    Scéna u horkého pramene je natočena způsobem, který podsouvá chování hrdinů homoerotický podtext. Dřív než má divák možnost si ujasnit svůj postoj, uhne kamera bokem. Čeho jsme to vlastně byli svědky? V tomhle je Reichardtová skvělá, každou situaci dokáže zcela převrátit a naznačit, že pod kulisou důvěrně známé všednosti se dějí velké věci.(6.2.2012)

  • asLoeReed
    ****

    Kelly Reichardt možná bude novým objevem, v několika dalších letech, až prorazí co nevidět její novinka nedávno uvedená v Benátkách (Meek's Cutoff). Její intimní snímky si zatím hlídají vlastní nekomplikovanost, která ale ve spojení s typickými hodnotami a prostředky filmů o cestě, filmů o přátelství apod., jež filmařka užívá (záběry na ubíhající krajinu podkreslené hudbou, vyprávění historek, chození, kamarádění, mlčení, loučení), přerůstá v určitou komplexnost: sice je ukázáno málo, ale divák může cítit, že postavy prožívají řadu zvratů, událostí a příběhů i po skončení filmu samotného. Když film působí v každém záběru jako něco zcela normálního, všedního, co člověku připadá, že zažívá každou chvíli taky, je to v jistém smyslu známkou dokonalosti. Zřejmě není jednoduché točit takto; ukáže se, jestli to Reichardtové stačí, nebo postupně začne točit i jinou metodou, každý se časem vyvíjí.(23.9.2010)

  • DwayneJohnson
    ****

    Rukopis téhle americké režisérky se rozhodně nezapře. Je skoro stále stejný, minimalistický, jako by nic neříkající. Pokud mě paměť neklame je to její třetí film, který jsem měl tu možnost vidět. A rozhodně bych ho ocenil nejvíc. Dva dávní kamarádi na společné cestě, která už rozhodně nebude taková, jako když spolu začínali. Tak to ale v životě chodí. Bohužel, nebo možná bohudík, sám nevím.(11.3.2015)