Jedné noci v jednom městě

Ťažko povedať, čo prevažuje, či to pozitívne alebo to negatívne. Stop-motion animáciu mám rád, česká sa vyznačuje detailami, ktoré si rád všímam (rozne drobné veci či iné drobnosti). So sympatičnostou postáv je to už horšie...ak to bol zámer, tak to bol zlý zámer. Aj poviedky sú kvalitatívne rôzne. Najviac sa mi pozdávala tá o odrezanom uchu, najmenej tá o živote v kaviarni. Škoda, že príbehy na seba nenadväzovali viac. Bolo by to zaujímavejšie. Hodnotenie: 55% (01.09.2013)

ULITY : ...aneb, každý má svou úchylku a i mravenec může být užitečný v mnoha směrech. VĚTVIČKA A PLOUTVIČKA : ....aneb, když panáka, tak do obou květináčů. I strom má své noční můry. Velice dojemný příběh o přátelství. JEDNÉ NOCI V JEDNOM MĚSTĚ : Tak nevím, co bylo víc psycho, zda ta harmonika nebo děj příběhu kolem "operace ucho". Temný příběh. ZASTAVENÝ ČAS : Vždy jsem chtěl zemřít v hospodě, ale v kavárně nikdy, to by byla moje smrt. DŽIN : ...aneb, jaké přání si přát, než vám chlast zatemní mysl. Zde zazní první slovo tohoto příběhu : PĚKNÝ, jako reakce na velký prsa. Celkově jsou to spíše ponuré povídky, které vyvolají smutek než smích, ale když překonáme pohled na podivně vyřezávané postavy, je to vcelku pěkný film. (02.01.2010)

Jedné noci v jednom městě není pro každého a na zdejším hodnocení je to znát. Neřekl bych, že jediná povedená povídka je o Ploutvičkovi a Větvičkovi, každá má něco do sebe... i když ano, právě tahle zmíněná má vůbec nejjasnější a nejpochopitelnější scénář. Také se ale od zbytku filmu velice odlišuje, že by její zařazení uprostřed měl být takový oddech od jinak všudypřítomného šílenství a podivnosti? Úvodní povídka Ulity se mi líbila pravděpodobně nejvíc, i když je škoda, že nebyly některé "ulity" více rozpracované. Nejvíc si autor pohrál pravděpodobně s pánem který vlastnil soukromé krematorium... tato část mi mimochodem velice připomínala Spalovače mrtvol. Zbytek je spíše takový nástin příběhů a nechť si divák domyslí sám, tedy snad až na "myslivce". Dále přichází výše zmíněná povídka o Ploutvičkovi a Větvičkovi, která je taktéž velice povedená a nejvíce vtipná, spíše pohádková. Je zde spousta chytrých detailů, jako květináče a zalévání. Ale to nejen v této povídce, ono jich není málo ve filmu samotném. Závěrečná povídka stejného jména, jako film se mi zdá být nejslabší, ale rozhodně ne špatná. Tady se mi nejvíce líbilo "ucho", i když bylo jasné jak to asi dopadne. Atmosféra všech příběhů je opravdu hutná a loutky dokonalé! 70% (03.06.2015)

Celkový dojem: Samoúčelné neveselé panoptikum, kterému nechybí ani tak smysl, jako spíš trocha hloubky a možná i poezie. Nestačí vzít podivné figurky a přidělit jim podivné příběhy. Světlou výjimkou je povídka o Větvičkovi a Ploutvičkovi, která jednoznačně převálcovala všechno ostatní. Na druhé místo jsem chtěla dát opileckou povídku o Džinovi - ale pak jsem si uvědomila, že mi utkvěla v paměti patrně proto, že byla poslední ... :-)) ... 2,5* (05.11.2009)

Na Jedné noci v jednom městě se mi líbí fakt, že si autor Jan Balej vytváří svůj vlastní styl. Proto nečekejte film podobný tvorbě Tima Burtona.. Jan Balej využívá svého potomka k lehce bizarní výpovědi o lidské společnosti v Ulitě, metaforickému přepisu života stromu/ryby a člověka v povídce Větvička a Ploutvička a mírně hororovým příběhům v Jedné noci v jednom městě. Žádná z těchto částí se nepodobá žádné soudobé tvorbě na světě. Dokáže nám však připomenout, že Česká republika (a Československo) byla v tomto (a nejenom) druhu animace špičkou ve světě. Atmosféra Jedné noci v jednom městě vás přenese do dob, kdy v Československu vznikaly animovaná díla s myšlenkou, ke kterým se může směle řadit. Více než mainstreamové dílo vytvořil tedy Balej artovou záležitost, která se uměleckých okruhů dotýká v nejednu chvíli. (30.01.2007)