Jménem IRA
Some Mother's Son
Synovia matiek
Režie:
Terry GeorgeKamera:
Geoffrey SimpsonHudba:
Bill WhelanHrají:
Helen Mirren, Fionnula Flanagan, Aidan Gillen, John Lynch, Tom Hollander, Tim Woodward, Ciarán Hinds, Geraldine O'Rawe, Gerard McSorley, Peter Howitt (více)Obsahy(2)
Kdyby Váš syn chtěl bojovat za svou víru, určitě byste ho podpořili. Ale co kdyby tím bojem byla
hladovka? Stáli byste stále na jeho straně a dívali se, jak pomalu ale jistě umírá? Nebo byste
bojovali za jeho život a tím pádem zmařili jeho ideály, pro které je ochoten zemřít? Dvě irské
ženy musejí v tomto snímku vyřešit nejtěžší dilema svého života.
Tématem snímku jsou skutečné události, dotýkající se novodobých dějin Severního Irska. Děj se
odehrává v letech 1979 až 1981. Kromě osudu matek zachycuje i život vězňů v průběhu tzv. špinavé
stávky a následné hladovky, při níž zemřelo deset mužů. Zaznamenává také postup britských
úředníků vůči vzbouřencům i atmosféru v přímořském severoirském městečku.
Jednou z hrdinek příběhu je ovdovělá matka tří děti, učitelka Kathleen Quigleyová, jejíž syn Gerard
je zatčen a odsouzen jako příslušník Irské republikánské armády za vraždu britského vojáka.
Kathleen je přesvědčená pacifistka a nesouhlasí se synem ani s matkou Georgeova
spolupachatele Franka Higginse. Farmářka Annie Higginsová je přesvědčenou nacionalistkou a
vášnivě nenávidi Brity, kteří jí už zabili jednoho syna. Navzdory odlišným názorům se kvůli
shodnému údělu obě ženy sblíží a posléze společně bojují o životy svých synů. Odsouzení totiž trvají
na tom, že jsou váleční zajatci, a ve věznici se připojí ke stávce svých druhů a posléze i k hladovce.
Zatímco Frank zemře vyčerpáním, Kathleen požádá pro svého umírajícího syna o umělou výživu a
tím ho zachrání.
(oficiální text distributora)
Recenze (9)
Na to, abych zaujal stanovisko, kdo byl v téhle válce špatný a kdo dobrý, to bylo příliš jednostranně zaměřené a pokud někdo nezná historii, tak se ani nic nedoví. Na to abych byl dojatý tím, jak matka bojuje o život svého syna, tomu zase chyběly jakékoliv emotivní scény. A abych byl zdrcen, jak zacházejí ve vězeních s chudáky vězni by to jejich vězení nesmělo vypadat jako lázně. ()
Hallmarkovsky pôsobiaci film o udalostiach o ktorých pojednáva aj film Hlad. Ten sa múdro sústredil čisto len na jednu osobu a nekompromisným syrovým spôsobom nám ukázal, aké to je zdochnúť od hladu. Zato tento film sa snaží aspoň v základoch pokryť celé to pozadie obidvoch znepriatelených strán a do centra deja situuje matky tých zmagorených chudákov. Bohužiaľ podľa mňa zlyháva vo všetkých smeroch. Čisto len z informácii tohto filmu sa dá ťažko povedať na koho strane je pravda. Tí magori z IRA ale rozhodne žiadne sympatie nevzbudzujú. Najviac ma sklamalo, že sa nedá vcítiť jak do postavy syna, ktorý je zmagorený kokot, tak príliš ani do jednania matky, ktorá je napriek inak skvelej Helen Mirrenovej, len jednorozmerná figúrka. Jediná silná scéna, ktorá sa fakt vydarila a zapôsobila na mňa je tá v ktorej si postava Mirrenovej uvedomí, že jej syn je len figúrka na bojisku dvoch strán, ktorých velitelia sú rovnako bezcitní. Škoda, že takto silný nebol celý film. Ale ako informačný doplnok k filmu Hlad to funguje. 5/10. ()
Zaujímavá téma, verne podané 80-kové zasadenie, prekvapivo dobrá Helen Mirrenová, ale to spracovanie je vcelku priemerné. Nedokáže to vtiahnuť až natoľko do príbehu, ani do postáv, aj keď je to možno v tom, že nie som Ír. Ktovie. Inak sa až príliš tlačí na pílu toho, že Briti sú tí zlí a amorálni a my (Íri) tí, čo bojujeme za hodnoty, pritom jedinú zlobu robia, čo film aj sám dokumentuje, severoírski radikálni teroristi. Majú sa rovnako dobre ako Briti, majú slobodu, nie sú občanmi druhej kategórie, nikto ich nezneužíva, napriek tomu vystrájajú a robia problémy. ()
Filmy o IRA mám rád-i když tady šlo spíš o to aby se divák přiklonil na tu či onu politickou stranu.Na ty léta-r.1996 dobře udělaný.Dávám 4*,protože 5* dostal jeho daleko mladší brácha "Hunger"-2008.Tam jsou nelidské podmínky ve věznicích a hladovkáři daleko propracovanější.Co se mě týče-já se přiklonil na stranu IRA. ()
Snímek se tématu (oproti "Hladu") chápe jaksi zvenku - to hlavní se vlastně neodehrává v celách, ale u lidí "svobodných", kterým na vězních záleží. "Ve jménu IRA" je ze všeho nejvíc dojemným psychologickým dramatem váhající matky; daná politická situace slouží pouze jako půda, na níž se dá vypěstovat celistvý - a nutno uznat, že velmi silný - *příběh* (oproti "Hladu", kde na nás daleko víc působí jednotlivé obrazy - zkratky, jež se v různých variacích vrací, tady se důraz klade na plynutí, dialogy, vztahy mezi postavami). Poslední srovnání s "Hladem": dívat se na něj bylo jako žvýkat chleba, majíc v krku zoufale sucho. Dívat se na "Ve jménu IRA" mi připomínalo pití toniku v nepříliš hlučné hospodě. ()
Reklama