Keurosing

Říkají li vám doma Čuně, je to ještě v pohodě, maximálně si z vás ostatní děti dělají prdel. Říkají li vám doma Čuně a jste ze Severní Koreje, prdel si z vás nikdo nedělá, ale žádná výhra to taky není. Říkají li vám doma Čuně, jste ze Severní Koreje, otec rube uhlí a matka profesionálně vykašlává krev, máte dost velkou šanci na to, že v prdeli opravdu budete. Totálně. A to nejen proto, že vám rodiče při nejbližší příležitosti naservírují vašeho nejlepšího přítele. Na česneku. *** Castingově přesný ťamanský chlapeček s kukučem flašinetářské opičky rozehráva sociální melodrámu tak tklivou, že by se i Maryčka Magdónová stydlivě krčila v koutě pro trapné komediální postavy. Pan Bezruč by zajisté zamáčkl slzu a začal by svou novou sbírku "Korejské písně" asi takto: "Z Nula+KK v pchjongjangském slamu slyšíme chrchlat chlapcovu mámu // Z lopoty než otec vrátí se z večera, s matkou již lomcuje akutní tubera // Zaplakal Čun Jong-Suk ... " (11.04.2010)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $5,419,301║ (10.08.2010)

,,NEMŮŽU TADY PROSTĚ JEN SEDĚT A NIC NEDĚLAT…“ /// …řekl taťka, zbalil si svejch pět švestek a zdrhl do Číny. Bída a hlad sebou totiž zároveň přinášej utrpení… Vo trampotách jedný rodinky. Já vám nevím, na mě to působilo silně podbízivě. Jong-Suk běduje nad nepřízní Boha – co mu jako mám kurva říct? Děti v lágru – hnus. Sice realita, ale tak nějak obyčejně natočená. Pak ta snaha o citový vydírání, která nezná meze, a při který emoční stránka stejně selhává. Nesnižuju hrdinství lidí z KLDR žít v zemi zkurvené. Jen bych čekal větší vtáhnutí do reality. Tak jako uměj uplíst z hovna bič třeba Iránci. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám, kde na cestě z KLDR nechal tesař díru. 2.) Hledám film, kterej vypráví o tom, že než žít v KLDR, tak je lepší umřít. 3.) Thx za titule ,,Vojta Pitra“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (05.12.2013)

Nevím proč, ale čekala jsem, že film půjde víc do hloubky a bude se snažit co nejvíc odhalit krutou tvář Severní Koree. Ne, že by ji neodhalil, ale například nahlédnutí do pracovního tábora mohlo být delší. Protože přesně tahle část filmu je pro diváka nejvíc šokující a vyvolává v něm bezmoc. Možná to budou právě ty vystřižené scény, co mi tam chybí. In Pyo Cha působil skromně a opravdově a šlo z něj cítit, že do toho dává něco víc. Jen si nedovedu vysvětlit, proč mi neukápla ani slza. 4* (06.12.2013)

Smutné drama na jedné straně obsahuje prvky tradiční korejské podoby žánru (filtry, kýčovité záběry, tlak na city), na straně druhé poměrně autenticky zobrazuje drsný život (spíše přežívání) běžných lidí v Severní Koreji, včetně nelidských podmínek v pracovním táboře. Nečekejte hlubší výpověď, ale působivý mainstream natočený na základě skutečných událostí, v němž se moc optimismu nedořežete. (09.04.2009)

Je to dosť dobrá juhokórejská dráma. Má veľmi dobrý príbeh odohrávajúci sa v Severnej Kórei o mužovi, ktorý nechce nič iné, len šťastie pre svoju rodinu. Ale jeho žena dostane tuberkulózu, no lieky na ňu sa dajú kúpiť až v zahraničí a tak doma nechá ženu so synom, aby sa pokúsil dostať za hranice a kúpil lieky. Ale dostať sa domov je takmer nemožné a tak chce dostať svojich blízkych k nemu. So spracovaním som spokojný, film bez problémov dokáže zaujať po celý čas, celková tématika je nadmieru zaujímavá, dramatické prvky sú správne dávkované, dobre zvládnutý je aj pobyt za hranicami, ale mrzí ma, že tých samotných nepríjemných situácií zo Severnej Kórei tu nie je až tak moc, ako by mohlo. A pritom sú to rozhodne tie najzaujímavejšie časti filmu, obzvlášť pobyt dvoch detí v tábore alebo príchod polície do domu priateľov hlavných postáv. Takže hlavne toto by sa dalo ešte zvýrazniť. Herecké obsadenie je bez väčších problémov, hlavná postava sa dala obsadiť aj lepšie, Cha In-Pyo je tiež dobrý, ale nemá až tak moc charizmy na správne utiahnutie filmu, o dosť viac ma zaujal jeho filmový syn, Shin Myeong-Cheol, jeho postava je zaujímavejšia, dobre zahraná a našťastie má aj dosť priestoru, ale s nikým nemám problém. Réžia a technická stránka sú dosť dobré, ale myslím, že ešte mohli byť aj lepšie, hlavne emócie nefungujú až tak moc, ako by som pri tejto téme očakával, ale aj takto som pomerne spokojný. Crossing je film, ktorý minimálne kvôli svojej téme rôzhodne stojí za pozornosť, ale aj tak sa nemôžem zbaviť pocitu, že po väčšine stránkach sa to dalo ešte vylepšiť. 77% (31.05.2012)

Vynikající a ojedinělá jihokorejská sonda do života severokorejských uprchlíků. Velmi smutný, ale pravdivý film. Koho toto téma zajímá víc, doporučuju knihu Pchjongjangská akvária, která právě vyšla v dotisku. Nějaké info k filmu: Ze strachu ze zásahu Severní Koreje se natáčelo na utajených místech v Jižní Koreji, Číně a Mongolsku a herci nesměli o filmu mluvit, dokud nebyl dotočen. Do kin se dostal až čtyři po dokončení. Příběh je založen na skutečném příběhu severokorejského uprchlíka Yoo Sang-juna, který se pokusil v roce 2002 dostat v Pekingu na španělskou ambasádu a v Severní Koreji po sobě zanechal hladovějící ženu a syna. Crossing je první jihokorejský film, který je o životech Severokorejských uprchlíků. Před samotným natáčením proběhli asi roční přípravy, během kterých štáb zpovídal kolem sta severokorejských uprchlíků (v Jižní Koreji jich je celkem asi deset tisíc), aby byl příběh co nejautentičtější. Uprchlíci filmu pomáhali mnoha způsoby, poskytli spoustu cenných informací o životě v Severní Koreji i řadu fotografií a byli přítomni celému natáčení. Představitel hlavní role Cha In-pyo nejdříve odmítl ve filmu hrát, protože očekával propadák. Když ale uviděl fotografie hladovějících severokorejských dětí, tak se podle vlastních slov rozplakal. Cha, který je v Číně dobře známý díky svým seriálovým rolím, je nyní bezplatným velvyslancem kampaně proti zneužívání dětí a sponzoruje na dálku třicet dětí z celého světa. Některé výrazné scény se štáb rozhodl z filmu vystřihnout, protože je považovali za natolik šokující, že by jim v Jižní Koreji nikdo nevěřil. Před dvěmi měsíci byl film jako součást Severokorejského týdne svobody promítán v Kongresové knihovně ve Washingtonu. Na projekci bylo kolem sto lidí, včetně několika kongresmanů. Přítomen byl například Peter Beck, výkonný ředitel Americké komise pro lidská práva v Severní Koreji, Kim Sung-min, bývalý uprchlík a nyní vedoucí radia Svobodná Severní Korea nebo zástupci japonského velvyslanectví. Z jihokorejského velvyslanectví nebyl přítomen nikdo. Všichni přítomní několikrát během filmu propadli v pláč a po skončení filmu zůstala řada z nich zaraženě sedět v křeslech. Peter Beck o filmu řekl, že je to nejlepší natočený film na toto téma a doufá, že ho uvidí co nejvíce lidí, aby pochopili situaci v komunistické zemi. An In-ok, severokorejský uprchlík, jehož životní příběh je téměř totožný s tím filmovým, proplakal téměř celý film. Uvedení doprovázel benefiční koncert a bude nahráno album „Cry with us“ (Plač s námi), jehož výtěžek půjde na pomoc dětem v Severní Koreji. Čtyři dny po premiéře filmu byl film zpracován do formátu dětské knížky. S ohledem na závažnost tématu a konkurenci letních blockbusterů se dá říct, že zaznamenal i divácký úspěch. Navíc byl zakoupen i do japonské distribuce. (01.05.2009)

Flashbacky z pekla, hudba s rakúskych seriálových hitovíc a herecký performance z tých hispánskych. Na druhej strane je to stále tá stará dobrá nekompromisná Kórea, ktorá nemá problém kosiť deti ako čerstrvú púpavu. Silná vec, ktorej premrhaný potenciál vidím minimálne na tie chýbajúce dve hviezdy. 70% (16.10.2010)

Kim Jong-suk pracuje v jednej z uholných baní v Severnej Kórei. So svojou rodinou žije vo veľmi skromných podmienkach na okraji chudoby. Aby toho nebolo málo, jeho tehotná žena ochorie na tuberkulózu. Nakoľko režim v Severnej Kórei nepovoľuje import liekov, ktoré by manželke pomohli, jediným spôsobom ako zachrániť jej život, je riskantný únik do Číny. Netuším nakoľko reálne tento snímok zobrazuje podmienky na život v Severnej Kórei, no každopádne, jedná sa o veľmi ťažký film, ktorý Vás nenechá chladným. Rozmýšľam, ktorá hodina v dni je na sledovanie takéhoto príbehu najvhodnejšia. Z rána si pokazíte celý deň, večer len sťažka človek zaspí. Tak snáď počas dňa? Neviem. Ozaj neviem. Aj keď vlastne, ešte by tu jedna možnosť bola. Z ďaleka sa mu vyhnúť. (18.02.2015)

Veľmi smutný pohľad tvorcov z Južnej Kórei na ťažký život ich severných susedov. Komunistická šatka, rázny krok a spev... No čo z toho, keď niet čo do úst. Poniektoré rodiny sú na tom fakt zle. Asi tak, ako rodina hlavného hrdinu, ktorá zúfalú situáciu na chvíľu rieši tak, že uvaria svojho psa! V americkom filme asi neprípustné tabu, ale hlad je sviňa. Po tom, čo je Jong-suk donútený zarobiť peniaze v susednej Číne, musí odolať mnohým prekážkam a hovorím na rovinu, že mi ho bolo ľúto. Toľko smoly, koľko sa naňho nalepilo, to sa len tak nevidí. Neľahký život v Severnej Kórei je vykreslený veľmi dobre a rovnako dobre fungujú i ostatné zložky filmu. Plný počet som filmu nedal iba z dôvodu, že často až príliš tlačí na pílu a snažil sa dojímať k slzám za každú cenu. Mnoho spomienkových, spomalených scén podfarbených dojímavou hudbou, by som úplne vynechal a radšej by som to videl strohejšie a drsnejšie ako poriadnu depku. Nemusím pozerať dve minúty na plačúceho hlavného hrdinu a napriek tomu viem čo cíti. Vždy keď si pomyslíme, že sa máme zle, si treba pozrieť podobný film a zistíme, že sa máme kurva dobre. 80%. (26.12.2011)

Silný zážitek, už podle komentářů zde, jsem věděl, že to nebude nic pro slabé povahy. Jak ten otec i já se cítím úplně bezmocný po tomhle filmu. Snad není nic smutnějšího, než tragédie, kterou napíše sám život. Krásně zpracováno. 90% Ps.: Určitš si přečtěte komentář od Molotova. (06.03.2010)

Neskutečně smutný film. Po jeho skončení plakala nejen moje žena, ale i já. Jistě to nebylo jen pro to, že máme malého chlapečka. Bylo to za všechny dospělé a děti, kteří měli tu smůlu, že se narodili v chudých oblastech Severní Korei. A Severní Korea je vlastně celá jedna chudá oblast - pominu-li velká města a sídla prominentů komunistického režimu. Smutek a lítost brzy vystřídal vztek a bezmocnost. Bohužel u tohoto filmu neplatí ta klasická utěšovací věta: Neplač, to byl jen film. Rodičům dětí se slabší povahou tento film vůbec nedoporučuji vidět.... Naopak ho doporučuji všem, kteří nadávají na poměry a své zhoršující se životní podmínky. Máme se jak prasata v žitě a vůbec si to neuvědomujeme! (23.01.2011)

Nevím jestli je rozumné psát něco bezprostředně po shlédnutí filmu. Mísí se ve mě pocity nenávisti k celému světu s pocity beznaděje a smutku. Pozorně jsem si přečetla komentář molotova o projekci filmu v kongresu USA, kde si páni hezky poplakali a poté se rozešli posouvat figurkami lidských osudů, které mají ve svých rukách.... (a pokud by mezinárodní situace dovolila, vyřešili by to vojenským zásahem ve jménu míru). ..... Já jsem asi fakt úplně mimo, ale já prostě tento svět nechápu. Proč si lidé navzájem tak strašně ubližují, kde se tyto vlastnosti v lidech berou? Jak se někdo může takhle chovat k dětem? Fakt by mě zajímalo, jestli se to někdy změní nebo se to bude muset vzít z gruntu znova. (21.12.2009)

Tenhle film dokáže vizuálně definovat slova chudoba a bída. (11.02.2011)

Obrovský smútok a neskutočne veľké emócie. Príbeh tak silný, že už silnejší snáď ani nemôže byť. Hrozné, čo sa ešte aj v tomto storočí deje... Smutné, depresívne a bezútešné, nič pre jemnocitné povahy. Niektoré pasáže sú naozaj pocitovo už niekde v inej galaxii, a to si ani neviem a nechcem predstaviť tie, ktoré zo snímku vystrihli. Pri pohľade na tie deti chúdence mi išlo srdce puknúť, to sa skoro ani nedalo vydržať. Film s obrovským posolstvom a mementom, klobúk dole, pred hercami, réžiou... a hlavne pred ľuďmi čo v tom pekle museli a musia žiť. Tu zaplače aj ten najtvrdší chlap. Jednoznačne môj najlepší kórejský film. (30.09.2016)

Tí Kórejci aj revú ako idioti. No nevedia nariekať normálne?! Ked' už, tak si aspoň mohli nacvičiť to mykanie plecami od Cimrmanov... Inak, na tomto filme je zaujímavé, že ked' sa dej odohrával v Severnej Kórei, tak som myslel, že je to niekedy okolo roku 1800 a tak, no a zrazu ked' sa presunul do Južnej Kórei, tak som myslel, že ide o nejaký iný film! (13.03.2013)

Nemám dôvod považovať tento film za mimoriadny. Bol dojemný, čiastočne aj pravdivý, trpí však nedostatkom časti ázijských filmov, že vysvetlia aj tým menej chápavým divákom o čo vlastne ide, doplnia to vhodnými audiovizuálnymi ukážkami a všetci sú spokojní. Sú ľudia, pre ktorých je problémom cesta z Ružinova do Petržalky a miestni hrdinovia si to bez peňazí namieria najprv do Číny a odtiaľ do Južnej Kórei. Rodina hladuje, ale ocko si vypaľuje zobák. Nechcem vyhľadávať chyby, nakoniec boli vyvážené naozaj silnými scénami a Orwellom v praxi. Len som chcel naznačiť, že to mohlo byť aj lepšie. (25.08.2019)

Ak je toto naozaj čistá pravda, a ak vystrihli tie najhoršie časti, tak nie je o čom ... silná téma, naozaj. (24.02.2014)

Silně depresivní snímek o rodině, kterou rozdělí tvrdý komunistický režim Severní Korei. Snímek se nesnaží za každou cenu tlačit na city ale drsné vyprávění bez příkras nakonec porazí i toho nejtvrdšího cynika. (22.11.2011)

No tak toto byla teda řádná dávka deprese... v Severní Koreji by asi opravdu chtěl žít každý... Pořád jsem tak nějak v skrytu duše naivně doufala, že by to mohlo dobře dopadnout. No nic, život je holt krutej, tak buďme rádi, že máme ty svoje malý středoevropský starosti a naše děti tohleto snad nikdy zažívat nebudou. (19.05.2010)