Režie:
Evžen SokolovskýKamera:
Saša Rašilov ml.Hudba:
Karel MarešHrají:
Vladimír Menšík, Václav Sloup, Jana Paulová, Stella Zázvorková, Vlasta Jelínková, Bohumil Švarc st., Karel Augusta, Milan Mach, Ferdinand Krůta, Bohumil Křížek, Jan Fišar, Vladimír Krška (více)Obsahy(1)
Malá komedie o fotbalovém fandění. Příslušník VB (V. Menšík) reguluje příchod fanoušků na Spartu. Rád by šel také, ale fanoušků je v jejich řadách víc a musejí se ve službě střídat. A tak se pouze vyptává na skóre všech známých v ulici i jinde. Navštíví hospůdku, poklábosí s paní výčepní a pozve ji ke sledování konce utkání přímo na hřišti, to už bude mít po službě. Jenže na další pochůzce je zastaven zběsilým otcem, jehož žena právě rodí … (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Já tedy neznám pravidla fotbalu, ale co všechno stihl ten policajt za první poločas... Já mám mikrokomedie rád, ale jaká tohle byla blbina se snad ani nedá napsat. Náš nejlepší herec v roli nablblého policajta, no co víc dodat. Asi tu roli vzít musel. Scénář absolutně špatný, prostě, všechno špatně včetně houkající motorky. ()
Vladimír Menšík jako oddaný sparťan a příslušník STB činí dobro na zločinuprostých pražských ulicích. Z režisérské šedivosti mě začaly bolet dásně, z vtipů, které jsou primárně ideově nezávadné, teprve sekundárně vtipné, pak i zbytek těla. ()
Když pominu úvodní a závěrečnou budovatelsko-sportovní píseň, film se mi vcelku líbil. Je to tedy spíše taková anekdota zaslechnutá u piva a navíc nijak zvlášť vtipná, ale její ospalá odpolední atmosféra je příjemně idylická. ()
Blbost. Ale Menšík i ve špatně napsané roli milý..! ()
Když se sejde mizerný scénář a lhostejný režisér, nevzejde z toho nic dobrého. Svým způsobem je to ale bezděčný dokument o době a lidech. ()
Na okraj pár poznámek Zdeňka Řezníčka z roku 1930 k tématu všeobecné posedlosti sportem: „Dnes již neudělá kluk na zeleném palouku kotrmelec, aby nebyly jeho pohyb, prohnutí těla a mrštnost zaznamenány v sportovním časopisu se vší přesností a fouňovskou nabubřelostí profesionálních sportovních soudců, samozvaných kritiků ,kultury těla‘. Volnost pohybu jest dnes závislá na hodinovém stroji, a kdo není zaregistrován ve sportovní rubrice jako ,nadějný fenomén tělesně se probouzejícího národa‘, ten jest již předem určen k zániku a zapomenutí; ztracená existence! Lidé potřebují míti svoje sportovní hrdiny a národ v své slávě se odráží v banalitách sportovních rubrik pověstných Večerníků a Zvláštních vydání. Devisou dneška jest záhadné znaméno ,:‘, a rozlícení fanouškové z předměstí dovedou cediti drahocennou národní krev na bariérách sportovních hřišť, kousajíce přitom nezbytné citrony. Stali jsme se naprosto dokonalými ve vzpaženích, rozpaženích, výkopech, kličkování, boxování, běhání a šplhání; naší abecedou a nezbytným slovníkem jsou: goly, gamy, knock-outy, loby, ringy a starty; dovedem uctívati naše profesionální amatéry a dýcháme spokojeně a blaženě ve stínech Guldenů, Jack Dempseyů, Frištenských a Breitbartů. Ráno při kávě necháme si servírovati s rozkoší naši sportovní rubriku, abychom se pokochali pohledem na favority včerejška a mistry zítřka. […] Ještě štěstí, že duch několika vyvrženců si může odpočinouti na křídlech vítězství ticha, kdesi v zapadlém čarokrásném hájku, kam nevkročila noha turistova s holí obtěžkanou plaketami hradů a zámků. […] Nenajdeš již pomalu kluka, který by neudělal z obyčejného kotrmelce sportovní program. Duch ovlivňován odbornými sportovními přednáškami, jest hermeticky ucpáván proti vlivům krásy a poesie. Mládež sílí a její paže jsou tak svalnaté jako paže z reklamy na osvěžující a sílící prostředek Alpu. Jsme ve stavu příprav velikého skoku do prázdna. […] Breviářem dneška jest pro nás sportovní camranina, výšplecht bulvárních redaktorů, neznajících rodného jazyka. Myslíme, že pokračujeme vpřed a zatím celí udýchaní se objevujeme kdesi nad propastí, z níž se ozývá hukot davu lačného sensací na automobilové dráze.“ ()
Vladimír Menšík v uniformě příslušníka, zve Stellu Zázvorkovou na rande na Letenský stadión (jak romantické..), kde právě probíhá derby s Bohemkou. Věci se však nakonec mají jinak, když se do toho připlete jeden nečekaný porod.. ()
Menšík z toho asi vymačkal co šlo vymačkat. ()
Strážník Menšík jak z první republiky... ()
Pro mě jeden z mála českých filmů, u kterých se pobavím, ačkoli to tvůrci neměli v úmyslu (anebo to mysleli jinak). Hodnotím tu zkrátka podle stejného klíče, jako u filmů Eda Wooda: Čím horší, tím zábavnější. :) ()
Opravdu hrozné! Primitivní policajt Menšík s IQ 48, jehož jediným hobby je pití limonády v hospodě u stelly zázvorkové, fotbal a braní za kliky aut. Dialogy jsou nesmírně debilní a celá "komedie" vyznívá tak, že průměrný socialistický člověk má rád fotbal, socialismus, veřejnou bezpečnost, vlezprdelizmus a nezávadné vtípky, které mají k vtipnosti daleko. Věřte, strašný hnus. ()
Menšík v roli esenbáka, ze kterého má každý (mimo Zázvorkové) akorát tak legraci, scénář lehce debilní a dialogy z říše snů... "Kamaráde, bejt dneska Sparťan, to je pěkná řehole." ()
Krátká komedie bakalářského typu. Zachraňují to Menšík se Zázvorkovou. Nebýt zbytečně natahované jízdy autem, možná bych dal i tři hvězdičky. ()
Menšík a ještě sparťan co víc si přát??? ()
"Služba je služba, doktore!" To jistě, ale opravdu slabá... ()
Nejlepší hláška--- ,,Sparta přece vždycky byla vládní klub". :) ()
Klasická bolševická agitka o tom, že každý esenbák je lidumil.... ()
Připotácel jsem se v půl sedmí ráno na gumu domu a chcal do dřezu s přesvědčením že je to pisoár, odplazil jsem se k pračce ve který jsem si hřál jídlo. O dvě hodiny spánku později ještě značně na krupici jsem po snížení jasu na monitoru kdy mi přišla vtipná i namatlaná hořčice v posteli pustil Menšíka v půl hodinoví píčovině ze života fízla. Na gumu a stejně to nepomohlo. Ač můj zrak převážně směřoval k pohozený flašce čůča pod stolem, fandu jsem dokoukal. Považuji to za výkon který spečetím klasickou sobotní kómatózní totálkou. ()
Pravděpodobně nejstupidnější komedie (naštěstí jen mikro) s Menšíkem. Ani nestojí za to k tomu psát něco víc. ()