Ushpizin
Režie:
Giddi DarScénář:
Shuli RandKamera:
Amit YasurHudba:
Nathaniel MéchalyHrají:
Shuli RandObsahy(1)
Moshe a jeho žena Mali, žijí v jeruzalémské ortodoxní čtvrti. Marně se snaží o početí dítěte a do kapsy mají prázdno. Blíží se svátek Sukoth a oba se modlí k Bohu aby udělal nějaký zázrak. Zázrak opravdu přijde, ale nic není zadarmo. Oba jsou tvrdě zkoušeni osudem poté, co se objeví Mosheho staří známí, uprchlí trestanci Elijahu a Josef. Je jasné, že se jedná o Boží zkoušku a odměnou může být právě zrození dítěte. Jako správný žid se Moshe snaží Bohu vyhovět a pohostí bývalé známé ve svém domě. Ti mu však připraví opravdu horké chvilky, stejně jako celé ortodoxní komunitě. (Sowa)
(více)Recenze (12)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,400,666║Tržby Celosvetovo $1,565,016║ ()
Příjemná exkurse do izraelského filmu. Spíš než 92% zážitek (přede mnou 22 hodnotících) je to etnografická studie ortodoxních židů v Jerusalému. ()
Dostáváme jedinečnou šanci nahlédnout do společnosti ortodoxních jeruzalémských židů a nebýt oněch "USHPIZIN"ů neboli hostů (tady nezvaných) , tak by se ani nepoznalo, že je to příběh ze současnosti. Spousta rituálů a činností, které židé vykonávají nejprve jako přípravu na jejich významný svátek a poté v průběhu oslav působí na nezasvěceného až směšně např. vybírání citrónu, stavění dřevěných příbytků na ulici, atd.. Ale každopádně je to film, který snad každému (podle jeho možností) nabídne široký prostor na přemýšlení. ()
Naprosto neskutečný zážitek. S ironickým nadhledem vyprávěny vážný příběh o zdánlivých nepodstatných drobnostech. Je hladivé, jak židovská víra díky svému mnohatisíciletému věku naprosto postrádá agresi, její fundamentalismus míří jen dovnitř do sebe sama, a nikoliv proti svému okolí, nikomu nic nevnucuje, a aniž by svým lidem přehlížela prohřešky, umí je odpouštět. Stále přítomný tón zlehčování sebe sama velice zesilují snad jen u Židů možné rozmluvy přímo s Bohem bez prostředníků jakékoliv církve. ()
Celou dobu jsem čekala, kdy už Moshemu a jeho ženě Mali rupnou nervy a vykopnou ty dva ukázkové zjevy z domu, svátky, nesvátky. Každopádně, jako filmová exkurze do nejžidovštějšího města světa velmi zajímavé a poučné. Závěr sice krapet předvídatelný, ale i tak potěšil. ()
Laskavé a vtipné nahlédnutí do jedné komunity.Myslím že by to šlo zpracovat i méně laskavě (.....do práce? nikdy! Bůh se postará......,---na tohle jsem přeci jen moc velký nevěřící hovado),pak bych to sežral i s navijákem. ()
Pro koho kdo strávil v Jeruzalémě týden a vnímal páteční šábes v židovské chudimské čtvrti je to jasné hodnocení. ()
Milý, úsměvný, dojemný... Moc krásný film! https://www.youtube.com/watch?v=UgiCDDGdnv4 ()
Taková nábožensko hebrejsko filosofická miniatura. Moše se trápí, že nemá peníze na postavení suky (týká se jednoho z významných židovských svátků), modlí se, aby mu bylo pomoženo, což se stane, dokonce dostane nečekaně hsoty, což se jeví být požehnáním, ale i tvrdou zkouškou. Moše si zoufá, proč je tak zkoušen, co udělal špatně a pokorně nese svůj úděl. Divák si říká, co je to za hovadinu, takhle se trápit kvůli tradici, vždyť jiní lidé žijí v bídě, 6 milionů židů zahynulo během holocaustu, o Jobovi nemluvě. Ale nakonec se ukazuje, že je jedno, máme mi malé trápení nebo velké, je li zkouška, kterou máme projít velká nebo malá, výsledek je stejný, čistá duše zkouškou projde a je odměněna. Všechno velké lze shrnout do malého. Film navíc dává nahlédnout do prostinkého života ortodoxníxh izraelských židů, pevně spjatého s tisíciletými tradicemi, věřících, kteří svou vírou radostně naplňují život. Na mně osobně nejvíc zapůsobil moment, kdy Mošeho žena Mali rozmlouvá s Hospodinem, děkuje mu za všechno a říká: Bože, tak moc tě miluju, jsem do tebe blázen. Uvědomila jsem si, že je to čirý výraz lidské radosti a poděkování stvořiteli, který nám dovolil ji zažívat. ()
Jeruzalém. Ortodoxní židovská čtvrť. Svátek sukot. Manželé Moshe a Mali mají hluboko do kapsy a vypadá to pro ně bledě. Nemají suku, nemají jak řádně oslavit svátek a nemají ani na nájem. Mají jenom svoji víru a jediné, co je může spasit, je zázrak. Ten se sice stane a bůh jim sešle potřebné finance i suku, spolu s těmito dary ale přijdou i Mosheho staří známí Elijahu a Josef. Oba jsou bývalí kriminálníci a pro Mosheho a Mali nastává nezvyklá zkouška. Během sukotu je čest a povinnost hostit ve své suce příchozí, ať jsou jací chtějí, a Elijahu a Josef jsou pro celou čtvrť opravdová výzva. Je to snad test od Boha? Protože ať je finanční situace pro Mosheho a Mali jakkoli tíživá, hlavní problém je v tom, že se jim spolu nedaří počít dítě. Proto je pro ně tak důležité, aby v této zkoušce uspěli. Takže se navzájem všichni využívají. Elijahu a Josef zneužívají pohostinnosti hostů, zatímco Moshe a Mali doufají ve vlastní dítě. Jenže nic není tak jednoduché, obzvlášť pro hostitele, kteří musí snášet přidrzlé hosty a postupně o nich zjišťují věci, které by vědět nechtěli. Například to, že z vězení nebyli propuštěni, ale utekli. Víra je mocná pro věřícího, avšak lidské vztahy a vazby jsou zvláštní a tak nemusí vždy fungovat všechno podle představ. Obzvlášť v manželství. Dále je nesmírně zajímavé vidět, jak funguje židovské společenství během svátku i všeobecně ,a to je asi na filmu to nejzajímavější. Je pak na vás, jestli vám to stačí. Jako exkurze do života praktikujících Židů, žijících v Jeruzalémě, výborné. Jako film se zajímavým příběhem a postavami už tenhle snímek v mých očích trochu pokulhává. Protože spousta věcí, které by mě zajímaly, zůstává neobjasněných. Chtěl bych víc vědět o minulosti všech postav. Obzvlášť Mošeho kriminální mládí zůstává nevysvětlené a pouze se ve filmu vznáší v podobě Elijahovo narážek. Elijahu a Josef fungují jako rušivý kriminální živel výborně. I jako kontrast zkažené světské společnosti, která žije někde za hranicemi Mosheho čtvrti. Moshe a Mali fungují jako pár obstojně a divák nemá problém jim fandit. Jenže oni skoro nic nedělají. Jejich fatalismus šlape filmu na brzdu a činí ho trochu nudným. Asi je to záměr. Ale já doufal, že se charismatický Moshe naštve a prohodí ty dva vyžírky palmovou střechou půjčené suky. Avšak to by si asi nezasloužil takový konec, v jaký doufal. Takže v čem je problém? Asi se mi nedostalo ničeho, scény, poselství, pointy, která by film zvedala z průměrné, avšak zajímavé sondy do prostředí života ortodoxních Židů. Nejzajímavější pro mě zůstávají rozhovory u jídla, kdy všichni čtyři protagonisté probírají svoji minulost i budoucnost. Kamera i střih neurazí, tempo je průměrné a hudba dokresluje atmosféru, ale žádný ústřední motiv nebo píseň jsem si z filmu neodnesl. Herci jsou příjemní a uvěřitelní. Hodně se modlit, milovat svojí ženu a pohostit všechny návštěvníky, ať jsou jací chtějí. Bůh už nějak ten zbytek zařídí… ()
Neviděla jsem z prostředí ortodoxních Židů moc filmů, mohu vřele doporučit seriál Shtisel, ale přijde mi, že i na tomhle filmu nejvíc vyniká pro tamní komunitu typický a moc sympatický humor, který si nehraje na nic složitého, ale dotýká se samé podstaty života a každodennosti. V tomto případě představuje lehce ironizující nadhled nad něčím, co se zdá být zkouškou charakteru a vytrvalosti, protože snášet takové dva hosty i jen pár vteřin, no posuďte sami. ()
Velmi povedená komedie ve všech směrech. Doporučuju zajít na ushpizin.com a přečíst zajímavosti o tom, jak film vznikal. Ja davam 4,5* ()