Kasandřin sen

Pomalu začínám chápat význam slova "Allenovky". Přesněji řečeno spíše jednu jeho uzavřenou skupinu, samostatný, ucelený Woodyho žánr, a to sice "Allenovský" krimi-thriller. Začalo to Match Pointem, pak přišel Sólokapr a nakonec Kasandřin sen. Zjistila jsem, že se mi všechny tyto jeho filmy líbily, i když každý svým způsobem. Tento snímek začíná zcela nevinně, a končí zcela nečekaně. Dvojice bratrů v podání Colina Farrella a Ewana McGregora byla ztvárněna velmi věrohodně, po celý film mi přišli jako opravdoví sourozenci, a ne jen jako herci, kteří je hrají. Zejména Colin byl ve své roli ufňukaného a pesimistického Terryho naprosto přirozený a společně s "laskavým" Ianem táhnou celý film, který by, nebýt jich, vyzněl možná zcela jinak. Tím však nechci snižovat Woodyho uměleckou a tvůrčí osobnost. Umí vytvořit dobrý příběh se zápletkou a následným rozluštěním, u kterého si však nikdy nemůžete být jisti, že film skončí zrovna tak, jak tomu dané okolnosti aktuálně napovídají. (22.03.2009)

Match Point znamenal ve filmografii Woodyho Allena zásadní zlom – odchylku od rozjívených (tragi)komedií napěchovaných hláškami k seriózním dramatickým thrillerům, či snad lépe řečeno přímo k tragédiím antických rozměrů. Kasandřin sen na perfektní Match Point navazuje a tyto dva filmy dokonce spojuje několik totožných prvků. Vedle dnes již neobvyklého užití klasické hudby se oba filmy zabývají tématem infiltrace příslušníků střední vrstvy mezi smetánku. Kasandřin sen však toto téma bere pouze jako motivaci jedné z postav; ústřední linii zde tvoří kriminální zápletka ústící v nervové pnutí na způsob Dostojevského Zločinu a trestu. ____ Allen tento film natočil jakožto staromilský kriminální thriller, který je se svou základní dějovou linkou vcelku prostý, známý newyorský neurotik však veškeré dění komplikuje nemilosrdnými epizodkami, díky nimž je celá ta podívaná ještě o několik stupňů napínavější a více strhující. Allenovi slouží ku cti, jak ve svých filmech nakládá s ženskými postavami, které, ač zpravidla ztvárňovány atraktivními herečkami, nikdy neplní prostou funkci vizuální atrakce, ale místo toho jsou přímými/nepřímými hybateli děje. V Kasandřině snu ženské postavy výrazně ovlivňují jednání hlavních hrdinů, i když tentokrát v poněkud pasivnější podobě. V souvislosti s Allenovými čistě dramatickými díly je často zmiňována antická tvorba a toto přirovnání vskutku není od věci (postavy dokonce i vedou dialog přímo o antické literatuře) – z narativu je cítit ona osudovost a tíha antických dramat, přičemž vše neodvratně spěje k tragickému konci a divákovi nezbývá než sledovat, jak postavy postupně naplňují svůj krutý osud. Moralizování v tomto případě samozřejmě také nesmí chybět a i zde se Allen projevil jako nemilosrdný cynik, což je v porovnání s předešlou tvorbou (vyjma zmíněného Match Pointu) vcelku překvapující. ____ Abych se přiznal, navzdory vší té úctě k Allenovým skvělým komediálním dialogům preferuji spíše jeho čistě dramatické pokusy, v nichž se více soustředí na souvislý děj a nedává svým postavám tolik prostoru k ukájení se nad lingvistickým přebornictvím. Za další filmy ve stylu Match Pointu a Kasandřina snu bych se vůbec nezlobil. P.S.: Trio McGregor/Farrell/Wilkinson je skvělé, každý z nich tím svým způsobem. (27.07.2010)

Nečekejte druhý Match Point a už vůbec ne klasického Allena. Snad poprvé u jeho filmu není problém v režii či hercích, ale už v samotném základu - scénáři. Ten nám předkládá sice věrohodnou zápletku, ale s naprosto nevěrohodnými postavami a topornými dialogy a řada momentů tak působí přesně opačně než měla. To především u dramatických pasážích zabolí. Z herců jednoznačně vyniká Tom Wilkinson, stejně tak Ewan McGregor je typicky dobrý. Colin Farrell má tu smůlu, že se typově nehodí a tak má sklon občas přehrávat. Nicméně, v druhé polovině se už tu a tam dobré momenty vyskytnou, ale od Allena by zkrátka člověk čekal mnohem víc, než průměrnou (a dost nešikovně) napsanou krimi s tím nejnemožnějším koncem, jaký mohl vymyslet. 5/10 (22.04.2008)

Drama dvou bratrů, kteří si mají vybrat mezi vzájemnou rodinou výpomocí se svým strýcem nebo strávením zbytku svých životů po krk v dluzích, v režii Woodyho Allena? Na první pohled rozhodně zajímavé. Když se k jménu režiséra přidají ještě dva herci, kteří ztvární oba bratry, a to Ewan Mcgregor a Colin Farrell, očekávání jsou skoro dvojnásobná. Bohužel se nenaplní podle mého přání. Drama je rozehráno velmi vlažně, ale s přehledem a Allen udržuje oba herce ve velmi kvalitních výkonech. Přesto jakoby autor nevěděl, co chce říct. Oba bratři jsou velmi rozdílní, každý se z počátku projevuje různě, v určité chvíli filmu se jakoby obrátí a každý se chová opačně, což působí prazvláštně. To trochu ubírá na přirozenosti a poté následuje poměrně očekávaný průběh snímku, který ještě více potápí skvělé herecké duo. I díky své "správné" délce jde určitě o kvalitní snímek, který se však nerozhodl jaké poselství by chtěl říct a působí rozvlekle. Přesto silnější 3* místo slabších 4. (11.07.2008)

Uz som si pomaly zacinal s Woodyho filmografie zvykat na komedialny zaner, ale tento film akokeby natocil uplne iny reziser, alebo uz ho na stare kolena prestavaju bavit natacat komedie. No dobre, SOLOKAPR (2006) bol este komedialne ladeny, ale tento film mi skor pripominal thriller MATCH POINT - HRA OSUDU (2005) a velka trefa do cierneho bola skvela hudba Philipa Glassa, ktory film hnal dopredu a pridal na emociach. Avsak su thrillery, ktore si dokazem s chutou pozriet viackrat a toto je skor film, ktory mi staci na jedno pozretie... 27.09.2009 _____ Ewan McGregor - (Ian) +++ Colin Farrell - (Terry) +++ Tom Wilkinson (Strýko Howard) +++ John Benfield - (Otec) +++ Clare Higgins - (Matka) +++ Ashley Madekwe - (Lucy) +++ Andrew Howard - (Jerry) +++ Hayley Atwell - (Angela) +++ Sally Hawkins - (Kate) +++ Hudba: Philip Glass +++ (27.09.2009)