Dar od Boha

Kde se vzal, tu se vzal film, u kterého zde zatím není uvedeno ani jméno režiséra, který se však již může chlubit hodnocením 90%. Jasně, soudě z množství hodnotících, nebude jej mít dlouho, ale přesto bych se odvážil tvrdit, že půjde o první film Jeana-Marca Valéeho, jenž uvidí počet lidí zasluhující již označení „velká skupina“. Původní název je poněkud zavádějící a za šťastnější lze v tomto ojedinělém případě označit překlad českého distributora. Slovo Crazy sice má pro celý příběh nezanedbatelný význam, ale mnohý divák by po jeho přečtení mohl očekávat ujetou teenagerskou taškařici. Přitom jde o velice citlivý portrét jedné zmatené mladistvé duše napříč dvěmi dekádami, jenom občas okořeněný humorem. Ten si zaslouží přídomek „hřejivý“ nejen pro četný výskyt slova „buzík“. Oním „buzíkem“ možná je a možná není hlavní hrdina Zach, sám neví. Snahu zjistit to, stejně jako spoustu jiných skutečností, mapuje tento dvouhodinový snímek o životě a jak na něj. Odvážnou stopáž můžeme považovat pouze za jeden z mnoha projevů Valéeho snahy, natočit jiný, lepší a větší generační film. Někdy hraničí až s metaforickým podobenstvím o Bohu a člověku uvězněném věčně v jeho stínu, čehož budiž důkazem „duchovní“ bloudění Jeruzalémem (věta o ateizmu hlavního hrdiny jakoby neměla žádnou váhu). Podobných výstřelků je ve filmu několik, některé působí rušivěji, jiné méně, stále jsem však (kupodivu a bohudík) měl dojem, že sleduji docela malý kanadský film, vymykající se pouze mimořádně kreativním přístupem režiséra a výborným hereckým obsazením. Bohužel, na rozdíl od jiných podobně koncipovaných filmů, si hrdinové tohoto nezískali mé sympatie, což je – obávám se – základní předpoklad úspěchu. Ústřední dějová linie sleduje komplikovaný vztah otce a syna, kteří hledají cestu, z níž před lety sešli, neméně zajímavé jsou i vedlejší podzápletky, kterých bych ale stejně mohlo být méně. Režisér děj filmu prozíravě vklínil do období 60. až 80. let, tedy do období dobře zmapovaného, vyznačující se osobitým, na první pohled identifikovatelným, stylem (oblékání, hudby ad.). Velmi zdařilý je nostalgický portrét sedmdesátých let, přímo vybízející k použití songů od Pink Floydů, Rolling Stones nebo Davida Bowieho. Dar od Boha nabízí osvěžující pohled na problémy staré jako lidstvo samo. Nepřináší nic přelomového, neříká nic objevného, nicméně má vše, co od podobného filmu zpravidla čekáme a jako bonus přidává něco navíc. 80% (07.07.2007)

Takhle se to jeví jako dost průměrný a nenápadný film, ale jakmile se rozjede, tak nemá chybu. Moc hezký příběh z jedné doby o jednom klukovi a o jeho problémech, které jsou natočeny naprosto nádherným způsobem. Na každou scénu je radost koukat, emoce lítají ze strany na stranu, plus hudba k filmu podtrhuje super filmový zážitek. (20.01.2012)

║Rozpočet CAD 6,5milióna║Tržby Celosvetovo $3,692,417║ rozbeh dobrý ale potom to ostalo akési moc statické /45%/ (02.07.2010)

Emocionální pohlcení bez laciného vydírání skrze vizuální hrátky à la Jean-Pierre Jeunet. Snad jen ta režisérova utkvělá snaha snímat skrze odrazy (v zrcadle, skle či brýlích) je ke konci již vyčpělá až otravná. (14.07.2007)

:::::::::::::::::::::::::::::: Jeden z nejlepších filmů, co jsem za poslední dobu viděl, a to že jich nebylo málo ,-)) :::::::::::::::::::::::::::: (06.03.2009)

Přestože je film tak vysoko hodnocený, nemohu si pomoct, mě zase až tak moc nenadchnul. Souhlasím určitě s tím, že mladí lidé typu Zaca to mají v dnešní době nejednoduché a obzvlášť pak v takové konzervativní rodině Beaulieuových. Rozhodně mně to nepřišlo jako komediální drama, spíš bych se přiklonila k psychologické sondě do života mladého člověka, hledajícího svou skutečnou identitu Měla jsem však tu smůlu, nebo štěstí, jak se to vezme, že jsem v poslední době viděla dost filmů s podobnou tématikou (kterou já navíc vůbec nemusím), že mohu srovnávat. A také souhlasím s některými uživateli týkající se příliš dlouhé stopáže. Tudíž pro mě zklamání i když ten soundtrack byl super. To je můj ještě horký dojem, možná, že ho ještě změním...... (31.08.2012)

Neuvěřitelný hudební soundtrack v čele s nepřekonatelnými Pink Floyd a skladbou Shine On You Crazy Diamond (Part One) z mého nejoblíbenějšího alba Wish You Were Here z roku 1975 povyšují tento příjemný filmeček na nadprůměrnou a nezapomenutelnou záležitost. (18.09.2009)

Jsou špatné filmy, které zná každý, a jsou výborné filmy, které unikají pozornosti. Na Dar od Boha jsem narazil náhodou a prakticky nic jsem od téhle kanadské komedie nečekal. O to větší bylo mé překvapení, jak příjemný a působivý je to snímek. Příběhů o obtížném dospívání je spousta, ale tenhle film dokáže být originální, mísí humorné prvky s tragickými momenty a ve všech fázích působí naprosto realisticky. Je to výpověď o určité době, kdy muži ještě hráli úlohu živitelů rodiny, ale postupně v téhle roli ztráceli půdu pod nohama s tím, jak probíhala emancipace. Měnil se i pohled na homosexualitu, objevil se ale problém drog a to všechno se v Daru od Boha nějakým způsobem ventiluje. Velmi slušně zahrané, ale tím největším kladem je chytrý scénář. Film, který potěší a ulpí v paměti. Celkový dojem: 90 %. (07.04.2009)

Čo vlastne sleduje tento film? Je to akási zdramatizovaná verzia seriálu „Tie roky sedemdesiate“. Každá rovina, ktorú film zobrazuje, či už je to rodinná dráma o zbližovaní a mravných problémoch, problémoch dospievania alebo nadsadená satira spoločnosti tej doby, je rozobraná a spracovaná do detailov. Čo si z toho odnesie divák, ťažko povedať. Viem ale, že miestami som sa aj mierne nudil, čoho príčinou bola hlavne nerozvinutá humorná výpoveď, no určite nie scenár (hlavne konverzácie boli na úrovni), ani herci. Takže by som bol nerád, keby ostali nepovšimnutí. A som rád, že HBO dáva priestor aj podobným filmom. 80%. (30.07.2007)

Úžasný filmový zážitek na hodně dlouhou dobu! Tento film jsem chtěl vidět od odby, co jsem si ho zakoupil ve stánku na DVD. Ale buď nebyl čas, nebo se vždycky našlo něco potencionálně zajímavějšího, čemu jsem dal přednost. Na tento film jsem však stále myslel a včera na něj konečně přišla řada. S několik frankofonními filmy z Kanady už jsem se setkal, a tak jsem měl povědomí o tom, co od filmu z tohoto prostředí mohu asi tak čekat. Ale co jsem viděl mě velmi zaujalo. Z tohoto filmu se totiž vyklubalo naprosto úžasné a tak trochu zvláštní, ale kvalitní komediální drama. A to jsem vážně nečekal. Ovšem musím se přiznat, že začátek nebyl z mého pohledu nic moc. Ale jakmile se na scéně objevil Marc-André Grondin, což je dospělý představitel hlavního hrdiny, tak film začal nabírat úplně jiný směr. Tento herec prostě umí hrát a zároveň je velice sympatický a dobře se na něj kouká. Jeho úžasný herecký výkon je to, co z tohoto filmu dělá nezapomenutelný zážitek. Měl před sebou nelehký úkol zahrát hlavního hrdinu v mnoha různých životních situacích, musel dokázat zahrát měnící se pocity hlavního hrdiny, musel zahrát hlavního hrdinu v 15 a potom v 21 letech, prostě si musel poradit s nesnadným úkolem. Ale on to dokonale zvládnul a díky tomu mohu s čistým svědomím udělit tomuto filmu pět hvězdiček. Nikdy bych byl býval nevěřil, že jeden herec dokáže zvládnout zahrát postavu, jejíž pocity a nálady se neustále mění. Opravdu úžasný film! (11.05.2009)

Proč dávám 3 hvězdy, když jsem se celý film nudil? Sám neznám odpověď, prostě nevím. cca po 20ti minutách: No tak ne, tři je fakt moc. Snižuji na dvě. (07.12.2012)

Oklieštieme z Mallickovho "filozofického šepotu" líniu o rodinnom nažívaní a priraďme si ju nachvíľu sem, k ďalšiemu identifikovaniu nielen seba samého, ale aj celých dekád a vzápätí zistíme, že Vallée nadväzuje, resp. si zasadzuje vlastný - vyjadrovacou štruktúrou obdobný, ale predsa odlišný - "Tree of life." Terrence sčasti pomenoval zeitgeist 50's na území amerického Texasu a Jean-Marc akokeby kontinuálne pokračuje cez 60. až po 80. roky v jeho definovaní na predmestí kanadského Montrealu.Tiež to zložité formovanie vrúcneho vzťahu otec-syn, kedy sa hrany navzájom obrusujú, názory sa rozchádzajú, nedorozumenia pribúdajú a nájdenie konsenzu nemusí vždy vyjsť...alebo môže, po dlhodobej drine môže. Tiež ta nesmierna láska matka-syn, kedy matka rozprestiera ochranné krídla nad svojími potomkami, čaká na nich iba s otvorenou náručou, cíti ich znepokojenie/bolesť aj na diaľku a najviac prežíva ich stratu. Výchova ovplyvnená dobou, patriarchálna diferenciácia rolí muž-žena, nepriestreľná pobožnosť, uznanie zázrakov za právoplatné javy, mnohodetnosť, homosexualita ako jedno obrovské X. Noel je v nevýhode, sám proti sebe, sám proti všetkým, spojenec sa kde-tu objaví a hneď aj zmizne, iskra nádeje miestami zažiari, ale pri narodeninových alebo vianočných posedeniach opäť zhasne. Je to generačný/osobnostný boj, vôbec nie ľahký, vôbec nie komediálne ladení, práve naopak krutý ako sám život a keď už zaznie vtípek, tak impresia ako od Andersonovcov. "C.R.A.Z.Y." má okrem bystrého názvu aj ihravý scenár a spracovanie, občas to síce zaváňa predynamizovanosťou a zopár nekoncepčných vsuviek by som takisto vedel oželieť, ale i tak som nadmerne spokojný, žiadne rúžové okuliare ani emočné vydieranie, vynikaví herci, doslova "golden soundtrack"- proste malý filmík s veľkým F, ktorý nehľadá cieľ, ale cestu. Aneb ako píše susedov plagát: "happiness is not the destination, but the journey." (20.04.2012)

Film z kategórie, že naň s vysokou pravdepodobnosťou narazíte skôr náhodou ako cielene a keď narazíte, rozhodne nebudete ľutovať. C.R.A.Z.Y má výborný scenár - viacvrstvový s duchovno-filzoficko-satiricko-psychologickým rozmerom, rovnako má výborné herecké výkony a originálne spracovanie, nehovoriac o geniálne zvolenej hudbe. Story line hovorí o jednej veľkej rodine a iných veľkých veciach v momentoch kedy človek hľadá sám seba. Jedným slovom krásny, dojemný a originálne nasnímaný film o dospievaní a dozrievaní, kde tu sa dá toho dosť povytýkať, no nosný dojem prehlušuje všetko menej podstatné. (18.10.2010)

Kdybych si pustil do sluchátek Floydy a Bowieho a pustil si k tomu třeba zápas řeckořímský a přepínal na buzní porno, byo by to asi podobné. Nafouklá bublina, i když jako sonda do života vypatlanců to ušlo. Ale proč mám sakra sondovat životy vypatlanců, notebene v Kanadě? (26.01.2014)

Nenápadný film, který mě lákal pouze vysokým hodnocením a na který jsem koukal jen z důvodu, že nikde nedávali nic zajímavějšího. Naštěstí! Když na začátku sledujete rodinnou večeři, při které zní Jefferson Aitplaine a White Rabbit, navnadí vás to, když vzápětí synchronně s obrazem zazní několik songů od Pink Floyd a Rolling Stones, dostane vás to! Pro někoho je to asi maličkost, pro mě zásadní věc! Hudba se mění podle doby a od dob Forresta Gumpa poprvé slyším bezchybný písničkový soundtrack, který je navíc skvěle zakomponován do dění na plátně!...Samotný film je pak jakousi okleštěnou ságou sledující osudy jedné (ne)obyčejné rodiny v časovém rozmezí zhruba třiceti let, přičemž se zaměřuje především na osudy Zacka, sedmirozeného (včetně tří potratů) syna. Snímek kličkuje mezi komedií a dramatem a z obou žánrů si vybírá ty nejlepší okamžiky. Skvělé postavy, které jsou skutečně živé a známe je taky od sousedů jsou výborně zahrány pro mě zcela neznámými herci. Film je utajený skvost! (23.01.2008)

Tyhle generační filmy já mám moc rád. Skvělí herci, skvělej scénář, skvělá hudba....prostě skvělej film, škoda, že ho tolik lidí nevidělo. (16.07.2007)

Snílek. Narodil se na Vánoce, býval miláčkem rodiny, později se z něho stala spíše černá ovce. Astmatik s darem od Boha, který nosí velké tmavé brýle, poslouchá Bowieho a neví, jestli má rád kluky nebo holky. Téměř tři dekády dvacátého století. Prostě žít a prožít. Poklidný a tak nějak milý film... Proč tedy nejdu s hodnocením výš? Protože i když mi ještě v půlce mi přišlo, že se dívám na výjimečné dílo, tak se to potom nějak "zvrtlo". Všechno to zůstalo na jednom bodě, vlastně se tam ani nic nedělo.Na konci je vyřešena pouze jedna věc a další motivy zůstanou zapomenuty. Škoda. Snad by to chtělo ještě půl hodiny navíc. I když má film přes dvě hodiny, pořád je moc krátký. (30.08.2007)

Od filmu som veľa nečakal, pustil som si ho iba preto, že som momentálne nenašiel nič lepšie. S tým vedomím som ho i začal pozerať. Asi po 30 minútach som si uvedomil, že je to vlastne dobré, zaujímavé a film som si vyslovene užil. Našlo sa síce pár nezaujímavých klišé scén, ale našťastie ich nebolo mnoho. Musím vyzdvihnúť réžiu, tá nemala chyby, miestami mi sadla i hudba. Páčil sa mi Grondinov herecký prejav, ktorý zahral Zacharyho presvedčivo. Možno až tak, že s iným hercom by film už nemal potrebné "grády". U mňa čisté 4*. (26.06.2013)

Nepociťujem žiadnu nostalgiu po šesťdesiatkách ani sedemdesiatkách a aj hudba tohto obdobia ide (zatiaľ) mimo mňa. Možno aj preto budem trochu nespravodlivý a ohodnotím nižšie od tunajšieho priemeru. Zároveň nie som veľkým fanúšikom rodinných drám s podobne početným osadenstvom, vždy to zaváňa typizáciou a škatuľkovaním vedľajších postáv. Na druhú stranu nemám čo vyčítať, snáď len to, že okrem troch postáv tie ostatné majú pomenej priestoru, ale to nemožno nazvať chybou, skôr len autorským zámerom. Takže rozhodne nenudilo, zaujalo, ale emocionálne trochu minulo. 70% (25.01.2021)

Empatia nebola dokonalá. Nie je to môj svet, ani moja rodina, ani moji bratia, ale zaujalo ma to. Život nie je iba biely a čierny. A nikto z nás nie je dokonalý. Film má myšlienku, ktorá dokáže zaujať a určite vyburcuje k premýšľaniu. Každé dieťa je pre rodiča dar od Boha. A rodič by na to nemal nikdy zabúdať. (27.07.2011)