poster

Dar od Boha

  • Kanada

    C.R.A.Z.Y.

  • Velká Británie

    C.R.A.Z.Y.

Komedie / Drama

Kanada, 2005, 121 min

  • radektejkal
    **

    Také se Vám někdy stává, že si chcete upéct něco dobrého z mouky, a když připravujte těsto zjistíte, že asi nemáte dobrou mouku, těsto vám nechutná a navíc se lepí na prsty a z nicht na všechno, čeho se dotknete? Nakonec třeba nemusí být upečený výsledek až tak špatný, ale na zážitek z hnětení těsta už nedovedete zapomenout.... Samozřejmě vztah otce a syna tvoří osu obou jejich životů, ale o tom už byla napsána bohatá literatura beletrijní i věděcká a natočena spousta filmů - a mnohem lepších. A vylepšovat film muzikou ze šedesátých let (v té době se děj neodehrává), je až příliš laciné.(26.6.2017)

  • Matty
    ****

    Kde se vzal, tu se vzal film, u kterého zde zatím není uvedeno ani jméno režiséra, který se však již může chlubit hodnocením 90%. Jasně, soudě z množství hodnotících, nebude jej mít dlouho, ale přesto bych se odvážil tvrdit, že půjde o první film Jeana-Marca Valéeho, jenž uvidí počet lidí zasluhující již označení „velká skupina“. Původní název je poněkud zavádějící a za šťastnější lze v tomto ojedinělém případě označit překlad českého distributora. Slovo Crazy sice má pro celý příběh nezanedbatelný význam, ale mnohý divák by po jeho přečtení mohl očekávat ujetou teenagerskou taškařici. Přitom jde o velice citlivý portrét jedné zmatené mladistvé duše napříč dvěmi dekádami, jenom občas okořeněný humorem. Ten si zaslouží přídomek „hřejivý“ nejen pro četný výskyt slova „buzík“. Oním „buzíkem“ možná je a možná není hlavní hrdina Zach, sám neví. Snahu zjistit to, stejně jako spoustu jiných skutečností, mapuje tento dvouhodinový snímek o životě a jak na něj. Odvážnou stopáž můžeme považovat pouze za jeden z mnoha projevů Valéeho snahy, natočit jiný, lepší a větší generační film. Někdy hraničí až s metaforickým podobenstvím o Bohu a člověku uvězněném věčně v jeho stínu, čehož budiž důkazem „duchovní“ bloudění Jeruzalémem (věta o ateizmu hlavního hrdiny jakoby neměla žádnou váhu). Podobných výstřelků je ve filmu několik, některé působí rušivěji, jiné méně, stále jsem však (kupodivu a bohudík) měl dojem, že sleduji docela malý kanadský film, vymykající se pouze mimořádně kreativním přístupem režiséra a výborným hereckým obsazením. Bohužel, na rozdíl od jiných podobně koncipovaných filmů, si hrdinové tohoto nezískali mé sympatie, což je – obávám se – základní předpoklad úspěchu. Ústřední dějová linie sleduje komplikovaný vztah otce a syna, kteří hledají cestu, z níž před lety sešli, neméně zajímavé jsou i vedlejší podzápletky, kterých bych ale stejně mohlo být méně. Režisér děj filmu prozíravě vklínil do období 60. až 80. let, tedy do období dobře zmapovaného, vyznačující se osobitým, na první pohled identifikovatelným, stylem (oblékání, hudby ad.). Velmi zdařilý je nostalgický portrét sedmdesátých let, přímo vybízející k použití songů od Pink Floydů, Rolling Stones nebo Davida Bowieho. Dar od Boha nabízí osvěžující pohled na problémy staré jako lidstvo samo. Nepřináší nic přelomového, neříká nic objevného, nicméně má vše, co od podobného filmu zpravidla čekáme a jako bonus přidává něco navíc. 80%(7.7.2007)

  • anniehall
    *****

    Otázka číslo 1. Může se tento film nelíbit někomu, kdo miluje hudbu stejně vášnivě, jako já? Aneb tělo nám můžou zaplavit endorfiny nejen při pomyšlení na sex a jiné podobně věci:-) Nesčetněkrát se mi stalo, že jsem se úplně pohroužil do jiného světa, ve kterém jsem si existoval podle vlastních pravidel. Tohle přesně hudba dokáže a v hubených chvílích byla útočištěm i pro hlavního hrdinu, stejně tak, jako se stává jistinou pro mě. Otázka číslo 2. Může se tento film nelíbit někomu, kdo má rád Vánoce, tak moc jako já? Vánoce, to období, kdy jsou lidi zase alespoň na chvíli lidmi. Kdy je kolem nás alespoň trocha pokory a respektu a kdy mrazivé obrazy na oknech zkrášlují stereotypní běh našeho všedního směřování. A kdy vůně jehličí a křupot sněhu pod nohama je důležitější než nezaplacené složenky a sexuální orientace. Otázka číslo 3. Může se tento film nelíbit někomu, kdo si prošel cestou vpravdě iniciační a dlouho hledal nejen vztah k sobě samému, ale také ke svým nejbližším, než se s tím vším konečně vypořádal a dospěl ke smíření? Souhrnná odpověď: Nemůže! A připomínky typu, že film by mohl být formálně vytříbenější, scénář sevřenější, některé momenty vypíchnuty, jiné opomenuty, jsou sice možná oprávněné, ale vzhledem k tématu a zpracování pro mě bezvýznamné. Nehledě na úžasné herecké výkony většiny zúčastěných. Howgh po vzoru Indiánů a ať jsou ty letošní Vánoce zase o kus hezčí, než ty loňské...(24.11.2009)

  • Malarkey
    *****

    Takhle se to jeví jako dost průměrný a nenápadný film, ale jakmile se rozjede, tak nemá chybu. Moc hezký příběh z jedné doby o jednom klukovi a o jeho problémech, které jsou natočeny naprosto nádherným způsobem. Na každou scénu je radost koukat, emoce lítají ze strany na stranu, plus hudba k filmu podtrhuje super filmový zážitek.(20.1.2012)

  • Petroff
    *****

    Skvělej příběh, bezvadný retro, perfektní hudební doprovod... nějak nemám výraznějších výtek. Představitel hlavní role - výbornej. Jeho proměny v průběhu filmu, a tím i let. Postava otce taky dost luxusní - chlápek typu Kevina Spaceyho, s podobným charisma, kterej má samozřejmě gaye za zhoubu lidstva a je pevně přesvědčenej, že on přece nemohl zplodit homosexuála... Každopádně to ale není "teplej" film!!(5.10.2011)

  • - Napsání scénáře trvalo Jean-Marcu Valléemu deset let. (mi-ib)

  • - Jean-Marc Vallée obsadil do hlavní role mladého Zacharyho svého syna Émile Valléeho. (Ganka)

  • - Spoiler: Originální název filmu C.R.A.Z.Y. má dva významy. Zaprvé jde o píseň od Patsy Cline, která je nejoblíbenější zpěvačkou Gervaise Beaulieuho (Michel Coté). Avšak mnohem důležitější význam je takový, že každé písmeno v názvu reprezentuje začáteční písmeno jmen všech pěti sourozenců Beaulieuových od nejstaršího k nejmladšímu (Christian, Raymond, Antoine, Zachary a Yvan). Na tuto skutečnost narazí hlavní hrdina Zac (Marc-André Grondin) v průběhu filmu, zatímco divákům je odhalena až u závěrečných titulků. (Stanislaus)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace