Soukromá válka pana Wilsona

Výborný historický film o vojenské podpoře USA vesničanům v Afghánistánu v době války se Sověty. Tom Hanks jako nasraný senátor lobbující za dodávky protiletadlových střel, Julia Roberts jako jeho přítelkyně a Philip Seymour Hoffman coby expert CIA na Afghánistán, takže skvělé je i obsazení. Film má spád a přináší mně dosud neznámé informace o historickém paradoxu, kterak Afghánci vyhnali nejprve Sověty a mimo rámec filmu o pár let později později zase Američany... (13.02.2016)

Osudy mazaného politika Wilsona viditelně nevybízí k suchopárné dějepisné lekci, ale spíše k odlehčené komedii, chytře míchající takřka neuvěřitelná fakta s humorem a ironickými narážkami. Pokud máte navíc k dispozici Hankse, Hoffmana a Robertsovou, jen stěží natočíte špatný film. Největší pochvaly přesto náleží Mikeu Nicholsovi, který látku pojal svižně, věcně a bez zbytečných podzápletek. Politika=divadlo - zde však v dobrém slova smyslu. 90% (12.02.2008)

Vykonštruovaná óda na Ameriku, ktorú sa snaží maskovať len atypický záver. Čo však potom, že vcelku slušne obsadená a zahraná (Philip Seymour Hoffman jasne vedie), keď sa Nichols nerozhodol, čo chce vlastne točiť. Ako satira to funguje len občasne, ako dráma taktiež a aj napriek odľahčujúcim vsuvkám ide v globále o málo záživnú politickú záležitosť, ktorá bežnému divákovi príliš nedá... teda pokiaľ nemá politiku priamo v krvi. Použitie archívnych záberov však kvitujem, chcem však veriť, že Nichols mal aj na viac. (06.04.2008)

Sic to o cenách není, přesto mi dovolte: zaoceánský miláček Tom Hanks byl pětkrát nominován na Oscara, přičemž dva „plešouny“ získal (Velký, PHILADELPHIA, FORREST GUMP, Zachraňte vojína Ryana, Trosečník), sedmkrát pak na Zlatý glóbus – cenu si přebral čtyřikrát (VELKÝ, Samotář v Seattlu, PHILADELPHIA, FORREST GUMP, Zachraňte vojína Ryana, TROSEČNÍK a Soukromá válka pana Wilsona) a i nadále se zdá být jeho postavení neotřesitelné!! I když; vrchol už má pravděpodobně za sebou. Zatím posledním úspěchem byl tu a tam satirický, místy úsměvný, rozhodně inteligentní, ale jinak nestrhující pohled na jednoho požitkářského kongresmana, viditelně se lišícího od svých usedlých kolegů, který toho času zlomil vaz celému Sovětskému svazu. Pomalu ubíhající snímek nakonec ve finále vyznívá jako sázka na jistotu, kterou si už podle všeho nezopakuju.. (26.02.2008)

Některé věci by vážně měly zůstat v soukromí. Ať už v soukromí rodiny pana Wilsona, amerických kin nebo ve střižně pana režiséra. Podle obsahu byl Charlie Wilson „devkař, alkoholik, příležitostný uživatel drog a kongresman.“ Jestli se tohle Amíkům líbí, ať přijedou k nám, my takových exotů máme plnou sněmovnu i parlament. Sice nemají ani dohromady takové zásluhy, jako Wilson, zato je s nimi ovšem mnohem větší sranda. (Filmfest Hurghada 2012, 35/67) (29.12.2012)