Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    Ještě jednu lajnu a jdu hlasovat aneb Kterak Američané neberou politiku na lehkou váhu. Aarona Sorkina řadím zásluhou Studia 60 k nejschopnějším scénáristům dneška a je to jeho vyšperkovaná hra se slovy a jejich mocí, nikoliv Nicholsova režie, kdo zde hraje první housle. Bráno z opačného konce, nedovedu si pro tuto prudce konverzační látku představit vhodnějšího režiséra. Nichols umí každý rozhovor pojat jako povídku s nečekanou pointou (např. první setkání Wilsona a Gusta). Ví, kdy zabrat kterou tvář, aby to ve výsledku vzbudilo smích. Ten budí také pár nešikovaných náběhů na akční scény, během nichž alespoň dáte na chvíli odpočinout svým uším, v případě titulků spíše očím. Na zevrubnější představování postav skrze nějaké flashbacky a traumata z dětství nezbývá (nepočítáme-li příhodu a panu Hazardovi) prostor. Chcete-li lépe poznat nejhanebnějšího amerického národního hrdinu, přečtěte si nějaký životopis, tahle břitká satira pojímá věci v obecnějším měřítku. Všechno závisí na lidech. Na lidech, kteří vítězí jenom pro pocit vítězství. Na lidech, se kterými se snadno manipuluje, ale těžko vyjednává. Celá záležitost vypadá jednoduše, dokud nezačnete řešit jednotlivé morální aspekty. Archaismus „morální“ ovšem není na místě. Nejlépe to pochopil cynický agent CIA bručounského typu a řeckého původu Gust Avrakatos, jehož ztvárněním, vyčuhujícím nad rámec přihrávače vtipů, potvrdil Philip Seymour Hoffman svou pozici nevyzpytatelného, přesto pokaždé skvělého herce. Podobných soukromých válek jiných pánů Wilsonů, kteří umí říct „ano“, když je třeba, svět vede a povede spousta a třebaže v nich jde o celkem vážné záležitosti, potěší, jakou srandu si z nich dokáže udělat hrstka inteligentních lidí v Hollywoodu. (Black Box.) 80%(8.2.2008)

  • Flego
    ****

    Kongresman Charlie Wilson, obklopený mladými asistentkami, schopný zahlasovať vždy "za" keď je poskytnutá protislužba, je v podaní Toma Hanksa báječný. Inteligentný a vtipný scenár mu pomáha a on si to užíva. Prvé stretnutie Charlieho a Gusa ( vynikajúci Philip Seymour Hoffman ) v kancelárii je neuveriteľne zábavná. Film umne balancuje na hrane drámy a satiry a keďže sa odohráva v osemdesiatych rokoch znalosť vtedajšej politickej situácie a politických termínov je na osoh veci.(17.5.2009)

  • Fr
    ****

    Musíš tu válku vyhrát Charlie…. Ze života kongresmana. Co takovej chlápek asi dělá? Co aféry, jak přichází ke kontaktům, s kým se stýká, co ho baví? Přestože každému musí být jasné, že jde o politický (a historický) film, snad díky T.Hanksovi či snad politickým i obyčejným vtípkům nebo jen paradoxní situaci s dneškem je lehce stravitelný a až překvapivě svižný. Zajisté díky scénáři, krátké stopáži, ale hlavně bych vyzdvihl právě Hanksův výkon, který dokáže utáhnout snad jakýkoliv film. Nerad bych zapomněl na ostatní herce, ale Tom jim prostě moc prostoru nenechává. Mé hodnocení je (velmi) ovlivněno také tím, že dobu akce ,,ZBRANĚ PRO AFGHANISTÁN“ pamatuji. Protože to všechno se stalo. A ty úžasné události změnili svět… JEN SE TO NAKONEC PODĚLALO!(6.9.2008)

  • novoten
    ****

    Nichols se Sorkinem zlehka škrábou ta citlivá společenská místa, která takový Stone dříve raději kousal. Nevyvolají tím hádky či částečnou obrodu, ale řeknou k tématu svoje, trefí se středoproudu do přemýšlivého vkusu a kdo si ve filmu najde, co potřebuje, bude od něj odcházet s velmi oduševnělým pocitem. Za tím ale nehledejte negativum, protože do takové skupiny se musím s veskrze pozitivními pocity řadit i já sám. Hanksova lehká přetvářka, rozšafná gesta a zároveň i uvěřitelný charakter jsou pro mě v balancování mezi satirou a politickou moralitkou o několik stupňů výš než výrazově lehce ztracená Julia a bohužel i Hoffman. Ten možná i kvůli scénáři předvádí ležérní chvástání, které postupně přeroste v bourání správné cesty, čímž trpí právě štiplavě humorná stránka, stávající se v jeho podání spíše nakyslou fraškou. Kromě tohoto nešťastného rozhodnutí ale nemám námitky a chválím, co můžu.(22.7.2008)

  • Chrustyn
    ***

    Pomalu plynoucí a chvílemi docela nudný film, který sází hlavně na herce než na příběh. Ve filmu válí překvapivě spíše Hoffman než Hanks avšak jelikož na Hanksovi stojí celý film rozhodně nezůstává pozadu a co se týká Julie Roberts tak ta zde překvapila jen novou (nepěknou) vizáží a netypickou rolí. Film má pár povedených a vtipných situací ale jak celek to tak ohromné není a po skončení v divákovy nezanechá nějaký neobyčejný pocit. Ale konec trochu zamrazí když si člověk uvědomí k čemu to všechno směřovalo.(4.9.2008)

  • - Pomocnice Charlieho Wilsona v jeho senátní kanceláři byly samé krásné štíhlé dívky přezdívané "Charlieho andílci". Avšak jeho hlavní asistentka, kterou hrála Amy Adams, byl ve skutečnném životě muž - Charlie Schnabel. (HappySmile)

  • - Ke konci filmu dostane Charlie Wilson od Afghánců darem jeden Stinger za to, že jim pomohl získat tyto zbraně na obranu. V rozhovoru skutečný Charlie Wilson řekl, že tento Stinger stále má, je to jedna z jeho nejcennějších věcí a je v jeho domě na čestném místě. (HappySmile)

  • - Charlie Wilson je pozván na párty Joanne Herringové do jejího domu, kde na zdi visí její malba v životní velikosti. Ve skutečnosti je to replika obrazu Johna Singera Sargenta "Madame X", kde byli přikresleny rysy Julie Roberts. (HappySmile)