Obsahy(1)
Sirotek Manuela se po smrti své matky dostává do internátní školy, kde panují přísné konzervativní poměry. Platonicky se zamiluje do mladé vychovatelky Elizabeth, která jako jedna z mála prosazuje upřímný a přátelský přístup k dětem. Manuela se v podnapilém stavu ke své lásce veřejně přizná na školním večírku, za což následují ze strany školního vedení tvrdé postihy, které dovedou dívku až k pokusu o sebevraždu. Filmový debut Leontine Saganové Děvčata v uniformě se zařadil k nejpozoruhodnějším německým titulům raných třicátých let - mj. se jako jeden z vůbec prvních narativních filmů více či méně explicitně zabývá tématem homosexuality. Režisérka záhy po jeho dokončení emigrovala do Velké Británie a v dalších letech se věnovala převážně divadelní práci. (minus)
(více)Recenze (13)
Spickova zalezitost pro fajnsmekry, aneb jak vypada pravy "eroticky roman z 30. let" prevedeny na filmovy pas. Jeden letmy polibek, obaleny 90 minutovym dusnem. Poklad. (uz jen ty jmena - opravdu prekrasna Hertha Thiele jako "Manuela von Meinhardis", vamp Emilia Unda jako "Oberin des Stifts - Hedwig Schlichter x Frulein von Kesten", Ellen Schwanneke jako "Ilse von Westhagen" atd.) ()
Snímek bych nevnímal jen v jeho stránce zobrazení lesbických tužeb, ale i v tom, že typ školství představený ve filmu formoval v Německu generace, které vítaly právě v těchto letech nacismus. O to víc absurdněji působí školní nastudování Schillera, jehož romantické bouřliváctví je v dosti velkém protikladu s autoritativností zařízení, kde děvčata pobývají (třebaže i romantismus byl jedním ze zdrojů nacismu).Niterný realismus snímku podkreslují i expresionistické dozvuky interiéru. ()
Manuela se dostává do penzionátu pro dívky, kde objevuje nejen přátelství, ale i obdiv a patrně i první lásku ke své učitelce. Tuto náklonost pociťuje k laskavé ženě většina dívek a předhánějí se, která jí bude blíže. Manuela se však opije a její vyznání se stane věcí veřejnou, trapností, která se musí řešit. Citlivá dívka ponížení nenese dobře a vše směřuje k tragédii. Uzavřený prostor, sympatie a antipatie, hledání lásky a pochopení, jsou hlavním přínosem tohoto citlivě podaného snímku, na který se nezapomíná. ()
Ten film stojí za vidění především kvůli příběhu, který vypráví. Vzhledem k době vzniku je to malý zázrak a v dějinách zejména LGBT kinematografie zásadní milník (nepřekvapí, že vznikl právě v Německu – Berlín přelomu dvacátých a třicátých let byl asi nejliberálnějším městem Evropy). Popravdě by ale asi bylo přehnané mluvit o něm jako o majstrštyku filmového řemesla. ()
"Proč se chvěješ? Jsi nervózní?" Rok 1931. Přísně konzervativní škola, ve vzduchu je cítit erotické napětí, děvčata dospívají a chybí jim chlapecká společnost. Možná proto jsou fascinovány krásnou učitelkou Elizabeth von Bernburg. I čtrnáctiletá světlovláska Manuela je okouzlena a začne v ní klíčit zvláštní cit. Platonická láska? Jak by mohla dojít naplnění? Ačkoliv o vztah učitelky a žačky tu vlastně ani nejde. Protože pořád tu jsou ty dívky "uvězněné" ve škole a uniformy, které je svazují... Na svou dobu odvážný snímek. Existuje i remake s Romy Schneider, který převedl sice téměř doslova jednotlivé scény a dialogy, ale kouzlo originálu se mu zachytit nepovedlo. ()
Galerie (19)
Photo © Deutsche Film-Gemeinschaft
Reklama