Obsahy(1)
Rodinná idylka je rozetnuta ostřím sekery, po masakru zůstanou dvě osiřelé dívky. Sestry se společně vydávají do Paříže, kde najdou práci i byt. A první velká láska na sebe také nedá dlouho čekat. Jenže svého milého si najde pouze jedna ze sester, druhá tuto lásku jej trpně snáší. A tak vztahy mezi sestrami ochabují. (Snorlax)
Recenze (22)
Znovu jsem se zamiloval do kinematografu. ()
Jeden z fantastických klenotů němé éry. Zapadlý film od zapadlého režiséra, zároveň ale překrásný a velmi nově působící snímek. Bez pochyb dávám pět hvězdiček. Jen chci upozornit na verze s rozdílnou hudbou - verze s jazzovým jamem, která je na youtube, je podle mě strašná. Citlivý podkres houslisty Paula Mercera je naopak nádherný a výborně doplňuje film. Funkční link ZDE. ()
Tohle je perfektní ()
Fantastický film, fantastický svůdce. Tomu já říkám němý film, který křičí! ♥ ()
Prequel televízneho filmu Studňa zo seriálu 30 prípadov majora Zemana. Z čias, kedy sa melodramatické príbehy nešťastnej lásky dali vyrozprávať umením. Z čias kedy ideológia ešte len čakala na svoju veľkú príležitosť. Na príležitosť, ktorej sa dodnes - až na výnimky - nepustila. ()
Brilantní zpracování námětu, který Hollywoodu nedá dodnes spát. Není třeba slov, není třeba titulků, ale přesto je ve filmu vše jasně řečeno. ()
Dejovo je to na avantgardu príliš tradičné, čo sa ale nakoniec ukazuje práve v kombinácii s avantgardným výrazom ako najväčší klad filmu. Čiže sa jedná o úsilie vyvolať v divákovi búrlivé emócie a súcit s postavou opačným spôsobom, ako boli zvyknutí z klasických melodrám. Pripadá mi, že dĺžka je dramaturgicky vyrátaná presne na desiatky sekúnd, nie je to klasický krátkometrážny film, po jeho konci budete mať pocit, že ste sledovali plnohodnotný filmový príbeh. Pozerať sa však na tento impresionistický film povedzme hodinu a pol by vzhľadom na avantgardné prvky bolo príliš. ()
Tak tohle je opravdu paráda. Při sledování jsem jenom nechápavě kroutil hlavou, že tento téměř neznámý kousek není stejně slavný jako třeba Muž s kinoaparátem nebo Křižník Potěmkin. Už jenom úvodní scéna vraždy je na rok 26 naprosto neskutečná - třeba to rychlé přiblížení tváře v kritické chvíli se používá dodnes. ()
Melodráma dvoch sestier vyrozprávaná silným a filmársky vyzretým spôsobom. Je skutočne udivujúce, že už na počiatkoch kinematografie vznikali nevšedné diela. ()
No nevím, na svou dobu jistě odvážné téma a odvážné záběry násilí, podané na svou dobu experimentálním způsobem s divnými střihy, prolínačkami a jistou drobnou symbolikou, ale dějově je to poslabší, skutečně mne to nestrhlo, a popravdě jsem se často dost nudil (třeba jak přemýšlí nad tím skokem do řeky). Navíc z toho cáká neředěná depka bez jakéhokoliv náznaku optimismu, a já tyhlety druhy filmů s černobílým pohledem na svět moc v lásce nemám. ()
Námět je tedy dost banální a nijak zvlášť zajímavý, ale filmové zpracování je úchvatné a na svou dobu velmi moderní a převratné. Zvlášť rvačka na začátku a na konci nemá chybu. ()
V prvom rade - remeslo sa tu previedlo takmer do geniality. V tom druhom rade - príbeh, rovnako žiadúci a viac doplňujúci samotné dielo, ako dielo doplňujúce príbeh - mohlo mať celovečernú minutáž. Zrejme by sme sa tu potom bavili o majstrovskom snímku kinematografie. V tom rade treťom - slečna Nadia je rozhodne jedným z tých herečiek, ktoré robia filmom dobré meno. ()
Prastarý příběh, nic nového pod sluncem! A přesto jsem zůstala u obrazovky jako přikovaná! Tak tomu říkám mistrovství, chapeaux bas! Mimořádný film! Vidět možno zde: https://www.youtube.com/watch?v=DHQH9DoO0gk ()
Kdyby se mě někdo zeptal, jaká filmová scéna je z hlediska přirozenosti hereckýho zjevu a procítěnosti role nejsilnější, pak bych asi musel zvolit sekvenci z laviček se starcem a matkou(Nadiou Sibirskaïa-což byla mimochodem první Kirsanoffova žena).(samozřejmě s hudbou od Mercera)která zároveň brilantním způsobem shrnuje předešlý děj do několika málo osudových vteřin. Je příkladem toho, jak snadno se dá s použitím několika typických výrazových prostředků (montáž,expozice,detaily)vyprávět bez mezititulků. Filmový esperanto impresionismu. ()
Táto avant-gardná snímka síce fanúšikov experimentálnej tvorby ničím neohúri ale krvavý doslova exploitačný úvod si zaslúži pozornosť. Ide o nadčasovú záležistosť v násilí vo filmoch. Aspoň ja som nič podobného v týchto, a skorších, rokoch nevidel. V podstate ide o priamočiary príbeh dievčiny ktorú zvedie sukničkár a ona a ostatne tehotná. Má to slušnú znepokojivú atmosféru ale to je tak všetko. Ináč ide o normálnu produkciu, v obraze až príliš často objavuje tieň kameramana, takže u mňa umiernené 3* ()
Je zvláštní, že si už nepamatuju, jak jsem se vlastně dostal k tomuhle zapomenutýmu experimentu francouzské avantgardy. Pamatuju si jen, jak jsem z toho byl unešenej, doporučoval jsem to všude a všem, kdo se mnou tenkrát studoval film a je to asi jedinej snímek, kterej na můj popud viděl i můj tehdejší učitel - uživatel Douglas. Viděl jsem více verzí hudebního doprovodu, ale doporučuji určitě ten od Paula Mercera (funkční link na YouTube zde hodil v jeho komentáři Rimsy). Fakt, že film vypráví bez mezititulků a vše je víceméně jasné, už o něčem vypovídá. Střihy na svou dobu neskutečný, snad až přelomový. A scéna na lavičce s pánem je snad dojemnější, než cokoli od Charlieho Chaplina. Němý úžas❤️ ()
Studna a pramen pravych filmovych zaciatkov. Mna nebavia kauzy CZ a SK politikov, co ma bavi su zaciatky svetovej kinematogragie od 1895 po prvy zvukovy film, ten vysiel 1927 tusim : 100 % ()
Double exposure slušná za 2*. Jinak nic extra. ()
Nemý film, ktorý si vystačí aj bez dialógov. Násilie a brutalita tu nie sú plne zobrazené, najhoršie zábery kamera nesníma, ale vďaka temnej, napínavej hudbe a fatálnemu poňatiu deja všetko funguje, ako má a divák je svedkom ponurej atmosféry, ktorá zdvihne adrenalín hneď v prvých minútach. Zo zaujímavého prístupu k strihu, temnej hudby a ponurých zvukov by mal radosť aj David Lynch. Režisér využíva ku vyjadreniu chaosu života postáv prelínanie dvoch obrazov z rôznych fyzických miest na celej ploche oboch záberov, kde je jeden obraz bledší a druhý tmavší, aby bolo vidno oba. Tento prístup nie vždy prináša úžitok a obdiv ku tvorcovi za to zodpovednému, tu ozaj prináša trochu chaosu, ktorý zobrazuje. Prístup k divákovi tak neostáva celkom otvorený, čo nie každému vyhovuje. Dej je priamočiary a ničím zamotaný tak, aby sa nedal pochopiť bez titulkov. Zápletka vyznieva banálne, aj keď sa točí okolo výrazných momentov, jej spracovanie je rozhodne zaujímavé, až rozmýšľate, čo tým chcel režisér povedať. Film určite zanechá dojem a zvedavosť pozrieť si ďalšie filmy režiséra a žánru, no na opakované pozretia to nevidím. ()
Tak jednoduché a zároveň tak perfektné. V dnešnej dobe sa na točenie filmov používajú všelijaké zložite a náročné techniky. A pritom tento už skoro 100rokov starý film, je po všetkých stránkach fakt skvelý. No dobre, je tu niečo. To tempo by mohlo byť rýchlejšie, menej chaotických scén a hlavne som občas strácal pozornosť. Ale inak to beriem za fakt super film. Ale asi nie pre každého vzhľadom k tomu že to je nemé, trochu viac umeleckejšie a hlavne staré. Čo chcem hlavne spomenúť je kamera a hlavne ta kompozícia.... Bože niektoré tie zábery sú tak dokonalé!! Neviem či to robí ta čierno-biela, 4:3 formát alebo môj rozum ktorý už všade hľadá kúzlo jednotlivého záberu, ale pre mňa to ma jedny z najlepšie natočených záberov v histórií kinematografie. Odpúšťam nedostatky, plný počet. ()