Muž, který přežil svou smrt (S02E01)

V červnu 1990 došlo k jedné z nejneuvěřitelnějších nehod v historii letectví. Kapitán britského dopravního letadla byl rozbitým oknem vysát z kokpitu. Boj o jeho život byl i bojem o záchranu stroje a pasažérů. 10. června 1990 odstartoval z letiště v Birminghamu let č. 5390 společnosti British Airways a směřoval do cílového letiště v Malaze. Na palubě se nacházelo 81 cestujících a 6 členů posádky. Letové podmínky byly toho dne příznivé, ve Španělsku panovalo jasné počasí. Do cíle měl letoun dorazit za zhruba dvě hodiny. Po dvou minutách od vzletu přešla posádka na řízení autopilotem. V kokpitu panovala uvolněná atmosféra, kapitán si odepnul pásy, aby se mohl protáhnout a poručil si čaj. Následovalo dalších deset minut poklidného letu, když se zničehonic ozvala ohromná rána. Čelní sklo na kapitánově straně explodovalo a v kokpitu se okamžitě vytvořila bílá mlha. Stroj začal klesat. První důstojník, který se v první chvíli domníval, že ránu má na svědomí bomba, zachoval chladnou hlavu a chopil se řízení. To ale nebylo jednoduché, silný vichr mu doslova rval páky z rukou. Muž ani pořádně nevěděl, co se stalo s kapitánem. Toho vytáhl podtlak rozbitým oknem ven a proudící vzduch ho přitiskl ke střeše kabiny. Nohama byl zaklíněn za řídící páky a tlačil je dopředu. Tím se vypnul autopilot a letoun začal prudce klesat. Byla to naprosto neuvěřitelná situace. Kapitánovo bezvládné tělo leželo zvenčí na trupu letounu, který se řítil k zemi z výšky pěti tisíc metrů. První důstojník se marně pokoušel ovládnout řízení. V tu chvíli se do kabiny dostal stevard. Vrhnul se ke kapitánovi, zapřel se o jeho křeslo a chytnul ho za nohy, aby ho to nevytáhlo úplně. Kapitán byl i tak velmi ohrožen, jeho tělo bylo vystaveno sedmnáctistupňovému mrazu a vichru o rychlosti šesti set kilometrů v hodině. Tou dobou se letoun navíc nacházel v jednom z nejrušnějších vzdušných prostorů na světě a hrozilo mu tak riziko srážky s jiným letadlem. Z kabiny cestujících přispěchal na pomoc ještě další stevard. Nakonec se jim podařilo odblokovat kapitánovu řídící páku a první důstojník Allastair Atchinson mohl ovládat výkon motorů. Místo toho, aby Atchinson pokračoval v rychlém sestupu, měl v úmyslu co nejrychleji proletět frekventovanými koridory a dostat se do nižší letové hladiny, kde nebude třeba kyslíkových masek. Obával se totiž, že starší stroje, jako byl tenhle, nemají dostatečnou zásobu kyslíku pro všechny cestující. Za dvě a půl minuty klesl pilot na úroveň tří tisíc metrů, vyrovnal stroj a zpomalil na dvě stě sedmdesát kilometrů v hodině. Kapitánovo tělo se sesunulo ze střechy na bok pilotní kabiny. Muži přidržující kapitána měli pocit, že zemřel a chtěli tělo pustit. Atchinson jim v tom rozumně zabránil. Kdyby totiž kapitánovo tělo pustili, mohl jím proud vzduchu smýknout ke křídlu a poškodit tak jeho náběžnou hranu. Nebo se také mohlo dostat do motoru. V každém případě by způsobilo značné potíže. Prvnímu důstojníkovi se podařilo klesnout do výšky 3300 metrů. Ale byl ve svízelné situaci, protože tento vzdušný prostor dobře neznal. V blízkosti jednoho z nejrušnějších letišť světa se orientoval pouze intuicí. V tu chvíli konečně uslyšel hlas dispečera z řízení letového provozu, se kterým se dlouho nemohl dorozumět. Požádal o nouzové přistání na nejbližším letišti. Nabízel se Southampton a Gatwik. Gatwik pilot znal, ale přeci jen byl dál než první nabízené místo k přistání. Když pilot letí na letiště, na které není zvyklý, má k dispozici mapy a navigační tabulky, o které se může opřít. Ale Atchison o Southamptonu nic nevěděl a všechny příručky mu vyletěly oknem, takže neměl, na co by se při přiblížení mohl spolehnout. Od letiště byli v tu chvíli pouhý deset kilometrů a pilot požádal o navedení na přistávací dráhu. Obával se ale, že je letadlo příliš těžké. Nádrže byly stále plné benzínu a stroje tohoto typu nemohou upouštět palivo za letu. Na kratší dráze by tudíž mohly nastat problémy. Mohl by mít potíže při brzdění, letadlu mohly prasknout pneumatiky nebo mohlo na konci vyjet z dráhy. Třicet dva minut po vzletu, s jednaosmdesáti vyděšenými pasažéry, s plnými nádržemi a kapitánem zpola vytaženým z okna, klesá Allastair Atchinson na nejtěžší přistání svého života. (Česká televize)