Režie:
Irena PavláskováKamera:
Roman PavlíčekHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Lukáš Vaculík, Martina Menšíková, Jan Kačer, Josef Abrhám, Petr Brukner, Marek Juráček, Irena Pavlásková, Tomáš Kympl, Miloš Hlavica, Stanislav Hybler, Svatava VálováObsahy(1)
Na neobydlenou planetu Archa přilétá vědecká expedice, která má ověřit, zda je prostředí nedávno objevené planety vhodné pro život lidí. Zakrátko se začnou na Arše dít podivné věci. Členové expedice postupně objeví, že průvodcem tajemných úkazů je malý chlapec, dítě pozemských astronautů, kteří zde kdysi ztroskotali. Chlapce zachránila a vychovala vyspělá a nepostižitelná civilizace, která je na Arše doma a nepřeje si být odhalena. Kolem chlapce - kosmického Mauglího - se roztočí řada dramatických událostí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Takový průměr. Na televizní film to má velice slušnou výpravu a důl Mořina u Ameriky je vděčná kulisa. Obrazy Zdeňka Hajného pak rovněž mají dotvářet mystickou rovinu, ale zde mi přijdou poněkud neústrojně použité. Film je také jistě snem každého pedofila, myslím, že dnes by si nikdo nelasjl nechat pobíhat celou dobu před kamerou zcela nahatého devítiletého kluka. Jenže Pavlásková selhává zcela jako režisérka. Její postavy jsou neživotné, vypouštějí z úst buď vatu, nebo přemoudřelá moudra, a působí to papírově a nereálně. Jan Kačer je zde jen do počtu. Martina Menšíková má představovat emocionální složku člověka, schopnou se vcítit, která by všechny vědecké objevy vyměnila za rodinnou pohodu. Lukáš Vaculík tápe někde mezi, jestli má hrát naivního mladíka, polovědce nebo možný rodinný otcovský typ. Více zaujme snad jen Josef Abrhám ve své jedné z mála záporných rolí, jemuž se onen vědecký fanatismus dá věřit. Příběh samotný je vyprávěný sterilně - dramaturg, scenárista nebo sama režisérka nedokázali vypíchnout ony potřebné vrcholy a sdělení, na nichž celý ten příběh stojí, chybí i schopnost motivace herců, aby ona sdělení dokázali dostatečně dramaticky podat, a tak je to celé, no prostě sterilní. Do toho ta hudba, která se snaží znít, jako že jde chvílemi trochu o horor. Ale na to je Pavlásková hodně neschopná režisérka, aby dokázala svému snímku vdechnout potřebné pocity a atmosféru. I když ano, je zde pár zajímavých scén, asi dvě tři, které jsou zajímavě natočené, ale jinak je z těch ostatních cítit bezradnost (viz třeba první vylekání se Vaculíka z robota, který stojí za ním). Je sice vtipné, že si Pavlásková zahrála cameo (ale tuším ji dabovali) a potěšující, že nám ukázala v podstatě jedinou herečku skoro nahatou ve sprše, ale to je skutečně hodně málo na dobrý celovečerní TV film. ()
Nesmluvená setkání mají pár dobrých scén, ale dost nezvládnutý konec, který de facto naprosto překrucuje vyznění knihy bratří Strugackých. Např. Abrhám je ve filmu na konci za pitomce, zatímco v knize je to jeden z nejrozumnějších členů výpravy. Nicméně v nepočetném zástupu českých SF filmů jde o snesitelnou záležitost. ()
Tak tohle si celá léta pletu s legendárním Nexusem. Pro mě jsou ovšem legendární Nesmluvená setkání. ()
předloha je pro televizní zpracování určitě hodně vděčná, vlastně stačí pár herců, místností a dvě, tři externí lokace... Škoda, že se v tomhle spracování ani tak málo naroků nepovedlo, třeba loď ve které, nebo před ní, se velká část děje odehrává je jen na jednom párvteřinovém záběru na konci filmu a to ještě v nechutné, počítačové grafice. Většina změn o proti předloze je celkem logická (místo velkých pracovních strojů jako lidé vypadající roboti) a vlastně je těch změn dost málo a celkově je to věrné dosti (dokonce i ta "romantická" linka by se dala skousnout, stejně jako odruštění některých jmen). Jenže... Celé je to extrémě blbě natočeno, i tak výborní herci jako Abrhám a Kačer působí toporně a neherecky, o Martině Menšíkové se snad nedá ani jako o herečce mluvit, protože to co s ní ve filmu režisérka spáchala je něco neskutečného a působí víc roboticky, než přítomný robot a Vaculík občas působí jako zmatený, zdrogovaný, pedofilní prodavač denního tisku. Nevyužitá šance na dobrej televizní scifi film, jestli na to má ještě někde čt práva, tak je vecpat do pazour někomu jako je Jirka Strach, ten by to alespoň natočil dobře a byl by věrný atmosféře knihy, která tu není ani přes velkou doslovnost zachována. PS: kdy už se konečně někdo naučí dělat na oblečení ve filmech cáry, které by nevypadali tak hrůzně uměle? ()
Knihu jsem nečetl a nejsem vyloženě skalní fanda do sci-fi jako leckdo zde, proto mé hodnocení nebude tak závratné... Dnes samozřejmě všechno ve filmu ať už sama raketa , planeta, či různé efekty, počítače a vybavení působí velice úsměvně. Na druhou stranu zde máme možnost vidět první tablety a bezdrátový přenos videa! :-) V tomhle myslím tvůrci předběhli dobu o dvacet let. Já celkově obdivuji vůbec tu odvahu do něčeho takového jít. Rozpočet asi nebyl nic moc a točit celý film na cizí nehostinné planetě, chtělo jistě hodně dobrých nápadů jak to zaonačit. Češi ale byli vždy mistři improvizací a když něco nebylo, nějak se to udělalo... Film je tak dost podobný studiovým TV pohádkám, kde Honzu v lese znázorňuje herec sedící na špalku vedle březového kmene postaveného na výšku s jednou větví a haldou poházeného listí ve studiu na zemi, samozřejmě s nakreslenou oblohou a kopci na zdi v pozadí... Tady hojně pomáhaly všeliké kouře, šedé filtry a fakt, že se natáčelo v lomech, kde je prostředí pro osidlovače ze Země odpudivé. Znalci jistě poznali lom Ameriku (a já si Hágena :-) pobíhajícího v jeskyních opravdu představoval jinak). Teď ale vážněji. Příběh je docela zajímavý, nese sebou i jakési poselství vypovídající cosi o lidech a lidstvu. Výzkumný tým byl zajímavě složen. Kačer, Abrhám, Menšíková, Vaculík... Zatímco Luki Vaculda běhal po planetě s čírem stejně jako v pasáži, Martina Menšíková už měla účes typický pro devadesátá léta a v expedičním mundůru jí to slušelo. Vůbec ty obleky samotné se celkem povedly. Tvůrci naštěstí nesáhli po nějakých kosmických oblečcích stylu ABBA a zvolili nestárnoucí ármy styl. Film se ke konci začal dost táhnout a prolínání podvodních záběrů či oblohy s kreslenými obrazy jakéhosi šíleného esoterika či psychotronika mi už celkem vadilo. Bylo to dlouhé. Konec je takový nemastný neslaný, najednou useknutý... Při sledování jsem si vzpomněl na perfektní sci-fi seroš Krajní meze, jehož toto mohlo být klidně jedním z dílů... Jsem rád, že jsem to viděl, považuji to za raritku. Do něčeho takového se už dneska u nás nikdo nepustí. Dávám tedy dva klacíky na přistávací dráhu. * * ()
Bohužel, tohle konverzační ideový sci-fi má (přestože je z větší části točený venku) prostě studiovou tvář, postavy jsou až na dvě scény více méně bez emocí a o rekvizitách nebo kostýmech radši pomlčím. Navíc to v mých očích strašně zesměšnily závěrečný videohovory Vaculíka s tím malým Tarzanem, to teda byla úplná láska z pasáže. ()
Zde obsah převyšuje formu, ale nějak zvlášť mi to nevadilo. Film s podivnou atmosférou (ne zcela v negativním smyslu) a ještě podivnějším koncem (už v tom negativním smyslu). Film, v němž nejlépe hraje zhruba desetiletý kluk. Film z doby, kdy si filmaři v klidu mohli dovolit skoro celý film toho malého kluka nechat pobíhat zcela nahatého, to už dneska nikde nezažijete. ()
České sci-fi bylo vždy prosté jako husopaska na pláních intergalaktických světů. Přesto mne tento film velmi zaujal a sledoval jsem ho s napětím a očekáváním. Martina Menšíková má v sobě zvláštní přitažlivost a ostatní herci skutečně nejsou zklamáním. Chlapeček hraje velmi přesvědčivě a jeho tajemný příběh i touha po lásce a poznání, mne opravdu dojímaly. ()
Povedená televizní sci-fi, které se daří vytvořit silnou atmosféru plnou napětí a nepostižitelných zákrut. Příběh sám o sobě je velmi nosný, myšlenkově provokativní a i přes značně chladné podání se v něm daří objevit i citlivé, lidské jádro. Herecky film stojí na obstojném kvartetu, jemuž se daří postavám dodat uvěřitelný rozměr, i expresivní výkon dětského herce výrazněji nepokulhává. Škoda, že tento velmi sympatický a ambiciozní televizní počin, zapadl, rozhodně by si i dnes našel vděčné diváky mladší generace. Irena Pavlásková hold ještě měla co povědět a její režie z minima prostředků dokáže vytvořit plnohodnotnou podívanou, bohužel po tomto počinu už to s její tvorbou šlo docela z kopce. ()
Za snahu. Novelu mám a na poprvé to byla lehká nuda. Tady to asi dopadlo lépe i když to u mě dosti sráží ten tv kabát. I v té době a v tv by to šlo udělat lépe. Ale to by musely býti na to správně vyčleněné chechtáky. To si pamatuji, že mě to tenkráte dosti zklamalo, na 2.str., jak jsem asi tak u nás mohl čekati další Ikarii XB-1 že? :-/ A i z nostalgie ty 3 dám. Na 4 to není ani omylem. Dodnes si pamatuji, jak na to byla docela slušná a intenzívní (takže se to nedalo přehlédnouti) reklama na všech čt kanálech a snad i o tom byla zmíňka i v několika pořadech. V jednom z nich na to bylo i slušné promotion s herci a režisérkou, takže dobrý. Samoz. to neměla nikdy točiti Pavlásková, páč jako ženská si z toho pochopitelně vybrala motiv chlapečka špuntíka a na zbytek se vyflákla. Tohle měl točiti chlap. Ať si feministky prndají co chtějí. Je to jistě významné z pohledu SF žánru, prakticky u nás ignorovaného (a ještě podle takových machrů), páč rada čt dá raději peníze daňových poplatníků na tunu zbytečných a bezvýznamných detektivek, kriminálek, apod. sračiček. ()
Českých nebo československých sci-fi filmů moc není. A těch, které by se týkaly vesmíru, cizích planet a mimozemských civilizací, je ještě míň. A těch, co by se odehrávaly na cizí planetě, se dá spočítat na prstech jedné ruky, z čehož jeden možná už nikdo neuvidí. O to víc mě Nesmluvená setkání překvapilo - a to už jen tím, že to režírovala netalentovaná Pavlásková. Své chyby to má, postavy jsou nedostatečně vykresleny, konec je slabý a neustálou přítomností nahého malého děcka to působí poněkud pedofilně. Jenže jinak to mělo silnou atmosféru, dobrou hudbu, příběh mě dost zaujal a vizuálně to - na český televizní (!) film z roku 1995 - vypadá dost slušně. Navíc v tom jsou i nějaké zajímavé myšlenky (!), byť ne vždy nejlíp řečené. Ani bych se nebál říct, že se mi to docela líbilo. Sice to své chyby má, jak už jsem psal, protože to holt točila Pavlásková, ale i tak to něco do sebe rozhodně má. Co si teď čtu zajímavost, tak to původně měl režírovat Juraj Herz... V tom případě věřím tomu, že by vznikl jeden z nejlepších českých filmů vůbec, protože Herz má na atmosféru a filmařinu cit. Pavlásková ne, ale tady ji buď někdo usměrňoval, nebo se jí to povedlo omylem, jinak si to nedokážu vysvětlit. Slabé 4* ()
Neobyčejný příběh o osiřelém chlapci, kterého vychovala vzdálená cizí planeta. A taky o lidské povaze - a svědomí, o tom, jestli dokážeme prostě jen ustoupit stranou a nezasahovat do běhu věcí ... i za tu cenu, že některá tajemství zůstanou nepoznaná. Protože nikdo nám nedal právo rozhodovat o osudu jiných. A je v podstatě jedno, jestli nás vedou dobré úmysly, vědecké zájmy nebo třeba jiné, sobečtější myšlenky a ambice. Nevím, kam se tenhle film ztratil, kde je schovaný a proč, ale myslím, že je načase, aby se zase našel. Některé triky by se možná z dnešního pohledu mohly zdát nedokonalé, ale v tomhle případě ani zdaleka nejsou tím, na čem opravdu záleží. ()
Tohle je hodně odvážný počin. Čekal jsem otevřený konec, věrný ruským sci-fi. Režisérka nezklamala a závěr je nekompromisní. Na dnešní dobu je málo stravitelné, jako diváci jsme zpohodlněli. 70% ()
Pro mne nejzdařilejší televizní psychologické sci-fi drama polistopadové éry. Velmi úsporná výprava s jednoduchými efekty, slušné, a řekla bych cíleně studené a odlidštěné herecké výkony ve skvělém příběhu, řešícím problematiku nutnosti najít pro část lidstva obyvatelnou planetu, která by posloužila jako příští domov pro ty, kdo si tu svou zemi už zničili. Komorní příběh (knihu neznám) o tom, jak postupovat v případě, že objevená planeta už své obyvatele má, a ti si zde lidstvo nepřejí. Oceňuji scénář a dialogy, které jednoduchými prostředky udržují diváka v napětí po celý film. Snímek se nepokouší napodobit Američany, ale staví proti sobě rozum, cit i dilema, zda je možné v zájmu vědy obětovat člověka. Moc se mi to líbilo i když jsem si jistá po zkušenostech s lidskou dobyvačností a agresivitou, jak by to oproti filmu ve skutečnosti dopadlo. ()
Na tenhle kousek jsem přišel náhodou. Sice jsem u něj dvakrát usnul, ale nebylo to nudou, nýbrž únavou. V každém případě bylo velmi zajímavé vidět známé herce v nevšedních rolích. Hodně mě překvapila Martina Menšíková, které to fakt slušelo. Objevování nových planet vhodných pro osídlení lidstvem je docela záživné téma. Buď je planeta neobydlená, nebo třeba bojujeme s domorodci. Je to ale film k zamyšlení. Opravdu je vhodné, aby se lidstvo se svou silně destruktivní povahou vydalo anektovat jiné planety? Konec byl zajímavý, ale nakonec je dobře, že to takhle dopadlo. ()
Místy se mi líbila výtvarná stránka.Hlavně prolinání záběrů krajiny s obrazy Zdeňka Hajného.Docela se mi líbily trikové záběry. A design počítačů a a jejich grafika má spravně dobový charakter.Zato design paluby kosmické lodi vypadá jako příprava na nove vydáni klipového pořadu Rythmick.Nechť je Mirovi paluba lehká.Hudba funguje v klidnějších a náladovějších momentech.Hlavně tam, kde cizorodé syntetické zvuky podtrhují žánr a prostředí cizí planety.A vůbec nejlepší je hudba tam, kde není vůbec. Takových momentů je bohužel málo.Herci jsou dobří a dobře vybraní.Už jen díky nim nejlíp fungují dialogové scény.Ale jinak je to proste béčko jako prase.Chybí tomu nějaká výraznejší atmosféra, napětí, prohloubení dramatu, vypravěčská klenba.Naštěstí ten literární základ to celé drží pohromadě.No a samozřejmě ženská postava podle Pavlaskové: Nejdřív je strašně citlivá a vnímavě mateřská.A když Vaculík řekne, že se zajímá jenom o chlapce, tak je z ní vcukuletu zhrzená milenka.A dál už nemá v ději místo.No a občas mi vadila práce se zvukem.Některé reálné zvuky jsou nerealisticky nadsazené, chybí autentičtější práce se zvukovým vykreslením prostředí.A u jedné scény jsem vůbec nepochopil, jestli Vaculík slyší hlasy a nebo si retrospektivně vybavuje útržky dialogu - což je v podstatě součástí předchozího problému. ()
Tomuto filmu je hodně co vytknout. Ať je to strašná hudba, herecké výkony nebo zvlaštní režie, ale atmosféru knižní předlohy a popsané postavy a děje film popisuje věrně. Kniha byla jedna z prvních scifi co jsem jako dítě četl a tak mám k příběhu sentimentalní postoj. Proto hodnotím o hvězdu víc než by film zasluhoval. ()
Ne zcela zdařilá adaptace jinak pěkné knížky. Špunt není motiv na jehož realizaci potřebujete balík peněz. Celý příběh je velmi komorní a jde v něm hlavně o myšlenku. Ideální výchozí postavení pro vznik zajímavého televizního filmu, jímž bohužel není. Autentičnost knižních hrdinů se zkrze mdlé výkony herců povětšinou vytratila. ()
Já nikdy nedočetl do konce žádné práce Strugackých. I tohle je přesně ukázka toho, co přímo nesnáším, totiž filosof-fi. Zde klidně i etik-fi. Příběh se mohl odehrát kdekoli na Zemi, nebylo třeba to cpát na cizí planetu. V každém případě je i toto dílo nějaké divné. Začne to hnusným zvukem, který je skoro v celém filmu. A do toho stále jakási „hudba“. Dějově to nemá smysl rozebírat, hlavní je zde etika, zda lidstvo může či nemůže a samozřejmě spousta filosofických žvástů. Herci to četli z předlohy, hráli toporně a evidentně se nudili. Stejně jako já. Proto také takové hodnocení. ()
Předlohu neznám, ale podívat se na české televizní Sci-Fi bylo lákavé, proto jsem neodolal. A rozhodně zklamán neodcházím. Sice jsem viděl nějakou dost nekvalitní kopii, ale i tak musím podobně jako dost dalších komentujících konstatovat, že obsah zde (na rozdíl třeba od českého akčňáku Na vlastní nebezpečí) vede nad formou. Za vizuální stránku tedy shodím jednu hvězdu, druhou pak za herečku Menšíkovou, která mi zde vůbec nesedla. Se zbytkem už jsem spokojen, zvláště s příběhem a hereckými výkony Vaculíka, Abrháma a Kačera. Je škoda, že v Česku více neriskujeme a natáčíme samé vztahové komedie a krimi, popřípadě dramata, historické filmy a thrillery. Rozhodně by bylo lepší občas něco podobného natočit, než to samé pořád dokola. ()