Obsahy(1)
Příběh o tom, jak probíhala volba ponocného v obci Honice, se mohl stát před více než 150 lety. Ale v Čechách se mu jistě budeme smát i za dalších 150 let, i když už místo krojů budeme nosit třeba stříbřité kombinézy a na hlavě tykadla. Tak věrně se Ladislavu Stroupežnickému podařilo vystihnout, jak to u nás doma s naším veřejným životem vypadá a jaká je naše národní povaha. Poprvé se Naši furianti hráli na Národním divadle v roce 1887 a hned vzbudili rozruch příliš jadrnou mluvou. A proto už další repríza byla o hodně umírněnější. Původní text se bohužel nezachoval. Jistě by bylo zajímavé, nakolik by se muselo škrtat i dnes. Obliba díla stoupala na Národním divadle sice pomalu, ale jistě, až se z této komedie stal skutečný český divadelní bestseller. Každá generace má ty svoje se svými zvláštnostmi a jemnými odchylkami, každá inscenace vypovídá něco jiného o své době a svých tvůrcích. Tou předposlední, skutečně revoluční, a diváky milovanou, byli Naši furianti Miroslava Macháčka z konce 70. let, kteří opustili do té doby dodržovanou folklorní inscenační tradici. Autorem posledního nastudování z roku 2004 je režisér Jan Antonín Pitínský. Vytvořil mnohovrstevnatou fresku ze života, plnou nejen humoru a ironie, ale i lidského porozumění. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Viděl jsem to v ND a musím říct, že se mi to velmi líbilo. Hlavně herci jsou podle mě zvoleni dobře. ()
Od nového zpracování Našich furiantů jsem toho moc nečekal. A dobře jsem udělal, alespoň jsem nebyl zklamaný. Donutil byl tradičně úděsný. On už asi neumí být jiný, než pořád stejný. Stejně tak mě nezlamal mistr herec Pavelka, kterého vůbec za dobrého herce nepovažuju. Vtipné dialogy (některé v původní předloze nejsou) Pavelky a Prachaře byly trapné - nesmálo se jim ani obecenstvo. Jediný, kdo mě příjemně překvapil, byl Jan Dolanský jako Vašek Dubský. Divím se, že se tahle inscenace ještě hraje. Uznávám, že moje hodnocení ovlivnilo, že jsem viděl naprosto geniální inscenaci Miroslava Macháčka z 80. let. ()
Naše furianty jsem viděl v Národním zrovna v ten den, kdy je točila televize. Byl jsem hodně překvapený, že se u tak klasického kusu příjemně bavím. Je fajn moci si tak věrně připomenout pěkné chvíle strávené v divadle. ()
Slabší nastudování. ()
Celkem dobré, ale Macháčkova inscenace se mi líbila mnohem víc. ()
Zatímco Macháčkovi Furianti byli takoví člověčí, Pitínský se vydal o poznání stylizovanější cestou - a zatímco v divadle, s odstupem několika řad a orchestřiště nadsazené herecké výkony fungovat mohou (a vcelku fungují), televizní záznam se spoustou detailů jim vůbec nesvědčí. Ale i s oním odstupem v divadle bylo tak nějak zřejmé, že méně uřvanosti by inscenaci jen a jen slušelo ... Rozhodně to ale není žádná ostuda - jde o zcela kompetentně provedenou klasiku, s řadou velice schopných herců. Jenže na legendární Macháčkovu inscenaci, po všech stránkách vyrovnanou a kompaktní, zkrátka nedosahuje ani zdaleka. ()
V televizi téměř strhující, na divadle musí být představení ještě minimálně o 80% lepší. Velká chvála pro mlaďochy Dolanského, Rašilova a mýho oblíbenýho pana Švehlíka (mimochodem v divadelním "Rozmarném létu" byl až k posrání skvělej). Veeeliká lahůdka. A nebejt tý podivný parodický forbíny před koncem, která to celý už moc shodí, dal bych plný počet. ()
Brilantní mix vážnosti a humoru. A výborní herci. Jak nemusím divadlo, tak tohle je výborný. ()
Hru jsem viděla minulý rok v Národním divadle a musím říct, že mě mile překvapila - svižné, vtipné. Mojí láskou ale zůstává Macháčkova inscenace z konce 70. let v čele s Josefem Somrem, Janem Valou, Luďkem Munzarem a Janou Hlaváčovou. ()
Se samotným námětem od Stroupežnického se toho moc udělat nedá. Buď herci zahrají dobře nebo ne. Zde se to podařilo. ()
........predstavenie z roku 1983 sa mi páčilo viac...asi bolo pre mňa viac retro.....ale popravde tým Našim furiantom nerozumiem-teda tomu čo je na tom také atraktívne, zaujímavé ,že toto dielo má toľké naštudovania....hmmm-ozaj neviem...... ()
Tuto hru jsem viděl před rokem v Národním divadle a byl jsem velmi mile překvapen, parádní dialogy a zejména vystoupení všech hlavních představitelů mě neskutečně nadchlo.Hold není nad starou dobrou klasiku :)Takže celkový dojem za **** a půl*. ()
Samotné představení za 3, ale to mizerné ozvučení TV přenosu to ještě sráží. Srovnání klasické české hry s těmi světovými nedopadá příliš šťastně. Milý J.A.P. Vaši Naši Furianti mi můžou ... chělo se mi napsat po zhlédnutí této inscence. Tohle že je to nejlepší na co se naše současné herecké generace zmůžou? Doufám, že ne. ()
poněkud utahané drama, kterému přišlapuje krk trapný miroslav donutil, jenž využívá nacvičené a smíchem ověřené pózy ze sluhy dvou pánů, do této hy ovšem naprosto nevhodné ()
Tak na tomhle jsme byli ve čtvrťáku na střední v Národním divadle a řikal jsem si: "šmarja, na co to jdeme..." No,jaky omyl! Parádní představení!! Dojem mi zkazily jen nepohodlné sedačky a otlačene kolena...90%. ()
Ten příběh je až neuvěřitelný. Ani se mi nechce věřit, že to Stroupežnický napsal před 150 lety. Skvěle vystihl mentalitu českého človíčka. A ještě víc je neuvěřitelné, že se ten český človíček za víc než 150 let prakticky nezměnil. Ale alespoň něco pozitivního, ani ti herci se moc nezměnili. Pořád jsou stále dobří. ()
Je to sice jen tv záznam divadelního představení (což tady dle mě nemá co dělat), ale velice se mě to líbilo. ()
Neskutečně špatné divadlo. S hereckým a finančním potenciálem ND je to ostuda. Absolutně špatně zvolení herci a nepřesvědčivé herecké výkony. Nevhodné ponuré světlo a odbyté kulisy. Stálo by za to, aby se celý soubor ND, na tomto podílející se, zajel podívat do libereckého DFXŠ, aby viděl, co jsou to opravdoví Naši Furianti ve vší dokonalosti a kráse. ()
Kdo by řekl, že furianti nás obšťastnují již více jak 150 let a přesto si dokážou najít své příznivce a fanoušky. Viděno v ND. Uspokojivé výkony hlavně M. Donutil, J. Štěpnička, O. Pavelka, D. Prachař. ()
(shlédnuto v říjnu 2014 v Národním divadle) Záznam se od skutečného živého divadla podle různých úryvků, co jsem si pustila, docela liší. Herci už za ta léta své role vyšperkovali a i když jsem se ze začátku ve všem špatně orientovala a jedna pasáž, kde děda dlouze vykládá příběh, jak dělal panského kočího, mě málem uspala, hereckého výkony - zejména Honzy Dolanského a Hartla byly perfektní a jenom lituju, že jsme seděli tak moc vysoko a daleko. P.S. příště si nesmím zapomenout dalekohled! :-D 75% ()