Sindibád a Tygří oči

Dávám 80%, už jen kvůli vzpomínkám na první shlédnutí v době hluboké normalizace, které pro mě bylo prvním setkáním s pořádným hollywoodským trhákem pro děti. Nezapomenu jak jsem s vytřeštěnýma očima vycházel z kina a na to, že jsem z nadšení dostal horečku. Dnes možná triky působí úsměvně, ale tehdy to pro mě bylo zjevení z jiného světa. (07.02.2008)

Náhodou jsem tu na ten film narazila, a hned jsem si vzpomněla na dětství / dospívání, kdy jsem tento film neskutečně prožívala. Tedy především ty různé příšery, triky, a tak. Prostě bomba. Brácha u toho slintal taky, to si moc dobře pamatuju (i když už je to přes 20 let), a jestli tu na ten můj koment narazí a bude tvrdit něco jiného, tož mu ani za mák nevěřte, kecá!!!! :-D (27.03.2018)

Na tohohle Sindibáda jsem si na rozdíl od zlaté cesty poupravil svůj názor směrem nahoru. I když Sedmá Sindibádova cesta zůstává pořád nepřekonatelná tak tohle je víc než slušné trikové a pohádkové dobrodružství. Představitel hlavní role je tu lépe vybraný a film má takový typický look své doby, ale to není nic špatného. Nakonec jsem se rozhodl svoje hodnocení překlopit k těm těsným čtyřem hvězdám a udílím 70% (17.11.2020)

Moc dobře si pamatuju, že když jsem byl malý, tak jsem měl tento film o Sindibádově dobrodružství opravdu rád. Nyní s odstupem času člověk vidí, že v porovnání s původním Soubojem Titánů má tento film viditelné rezervy. Harryhausenovy triky s monstry jsou jako vždy na vysoké úrovni, nicméně mi oproti dětství nyní vadili herci a jejich výkony - většina z nich byla celkem otravná. Rovněž mě překvapil celkem stroze natočený závěr ve svatyni s návratem zpět do Charnaku. Tomuto snímku zub času hodně vzal - oživlé loutky stále seberou dech, avšak nad zbytkem se člověk spíše jen tak pousměje. (08.01.2019)

Z trojice Harryhausenových filmů o Sindibádovi (Sedmá Sindibádova cesta, Zlatá Sindibádova cesta) je tento nejslabší. Velmi dobré triky, mizerná výprava, otravné nadužívání zadní projekce a místo tygra Smilodon. Nejlepší postavou je pro mne čarodějka Zenobia ( Margaret Whitingová), z monster už se vybírá hůře. Přerostlý blanokřídlý hmyz (vosa? sršeň?...nevím, ale než se zvětšila, šlo o včelu), Minaton, obří mrož, tři démonci z ohně (raději jsem měl kostlivce)....V rámci žánru jde o pořád dobrou zábavu, několik scén je i příjemně tajemných (cesta na lodi čarodějky ledovým tunelem), a i když v lecčems jsou připomenuty předchozí filmy (vždy cesta někoho postiženého kletbou za uzdravením), jde již o fantasy klasiku. Harryhausenův vrchol přišel až se Soubojem titánů... (20.01.2014)