Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Čechách roku 1315 vládne mladičký král Jan Lucemburský (V. Harapes) a jeho žena Eliška Přemyslovna (J. Hlaváčová). Skutečným pánem v zemi je však podkomoří Jindřich z Lipé (M. Macháček). Jeho moc se nelíbí jiným pánům v království. Je trnem v oku i královně, která označí Jindřicha za zrádce. Po jejím obvinění je Jindřich uvězněn i se svým společníkem fráterem Bonaventurou (L. Munzar) na hradě Týřov. Zde ho má v nevlídném sklepení střežit purkrabí Hýta (M. Růžek). Hýta se nechá zlákat příslibem dvaceti hřiven stříbra a nechá pánu z Lipé volnost pohybu po celém hradě. Kvůli nespravedlivému věznění oblíbeného pána však po celé zemi propukají nepokoje. Jednoho dne proto přijede na Týřov posel s královniným návrhem: Jindřich se má pokořit, přiznat vinu a pak bude volný. V opačném případě mu hrozí poprava… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (79)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

"Dokud tady budu já, ven se nedostaneš." - "A dokud tady budu já, nedostaneš se ven ani ty." Daněk aranžuje své komorní drama jako komplikovaný vztah vězně a žalářníka - oba jsou na sobě životně závislí a každý je svým způsobem lapen do pasti. "Na nikoho dnes není spoleh. Sám to víš nejlíp, vždyť jsi taky pán," praví smutně velitel hradní posádky, když se rozhoduje mezi loajalitou k současnému pánovi a nabídkou zrady od šlechtického magnáta, toho času v nemilosti. To vše za situace, kdy netuší, kdo z jeho podřízených stojí na té, či oné straně. Snímek je natočen ve strohých kulisách chátrajícího středověkého hradu, které dodávají filmu punc dobové autenticity a stojí na excelentních výkonech charismatického Macháčka, Munzara v roli znejistělého kněze a především Martina Růžka coby purkrabího zmítaného pochybami a svíraného protichůdnými zájmy a hrozbami. I když historická fakta nemluví ve prospěch cti pána Jindřicha z Lipé, Daňkův smysl pro dialogy, zajímavé charaktery a mravní konflikty dělají ze snímku ne snad lehce stravitelnou, nicméně pro mě hodnotnou a přitažlivou podívanou. Celkový dojem: 90 %. ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Mýlit se je lidské, nikoli však královské. Ponurá atmosféra roku 1315 v ponurých kulisách hradu Švihova, byť toho času mu zbývalo do výstavby předlouhých 165 let, kdy pan Půta kázal sídlo své vystavět. Jen myšlenka vtíravá se vkrádá skrze jakés takés vědomosti o 5. roku panování krále Jana Cizince, z dějepisu pamatujíce si, že Jindřich z Lipé, nekorunovaný český král a bezskrupulózní darebák, je tu vylíčen bezmála coby Oldshatterhand. Ta podivná sebranka žijící na hradě v čele s purkrabím, co plete verše Otčenáše, však zážitek vynahrazuje navzdory naivitě pojetí dějin. ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

"Království potřebuje lež?" Dost dobré historické dramátko. Klidně ovšem mohlo být o něco delší, aby více prostoru dostali i herci, kteří se bohužel jen mihli (Josef Větrovec, Josef Vinklář, Luděk Kopřiva). Trio Růžek (ten především), Macháček, Munzar odvedlo skvělou práci, moc se mi také líbilo, jak uvnitř hradu postupně houstla atmosféra. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Pokleknout před králem, přiznat se. Je to tak mnoho, za svobodu?“ - „Sedíš-li v pasti, nemůžeš skoro nic. Jenom jedno jediné. Říct ne.“ Zas 1 z těch československých filmů, u kterého nechápu, proč mi tak dlouho unikal. Zřejmě proto, že je to takový nenápadný, komorní. A přitom jde o snímek malý, ale plný velkých témat. Čest, pravda, lež, svoboda, morálka…a vše obklopující dobová atmosféra, která je krom nuznosti nasáklá strachem a nedůvěrou. Ostatně, jak se mají zachovat obyvatelé hradu a purkrabí; vzepřít se pánovi jednomu, nebo dál věznit toho druhého, zvlášť, když slíbí odměnu, která všechny tak láká…jak se rozhodnout správně? Film krom výše zmíněných témat stojí především na výborném herectví, Macháček, Růžek, Munzar, Hlaváčová, v zajímavé roli i Mareš (až na to podivné předabování). Pomalé tempo vyprávění pak navzdory krátké stopáži přijde nejspíš leckomu zdlouhavé, ale velmi dobře kopíruje plynutí života v samotném izolovaném hradu. Za mě to budou slušné 4*. „Hlídá někdo?“ - „Vždycky někdo hlídá.“ ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Zobrazenie stredoveku ako absolútne temnej a krvilačnej doby sa mi mierne zajedalo už pri Markéte Lazarovej. Tu línia ukázania temného predobrazu súčasnosti pokračuje. Lazarová však bola prvá a obrazové i symbolické uchopenie bolo neporovnateľne lepšie.Chápem alegóriu na nečisté politické hry súčasnosti, ale prečo je vždy ukázané toto obdobie len a len ako doba temna, tmárstva desu ako z najkrvavejšieho krváku? Okrem toho Kráľovský omyl ponúka aj kráľovskú porciu zdĺhavej nudy. Jednoduchý príbeh nespravodlivo odsúdeného väzňa, akože komplikujú patetické reči prehrávajúcich hercov (raz krik, inokedy chrapľavý šepot), no v skutočnosti (ako zvyčajne) je možné len jedno z dvoch vyústení konfliktu: oslobodenie alebo odsúdenie. Politické intrigy, hry lásky a snahy o zachovanie čistého štítu vrchnosti tu sú, ale akosi zvláštne polopatisticky (zdanlivo komplikované spôsobom reči), celkove je to tak nejako o ničom - niečo ako menej vydarená esej. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • V příběhu se obchoduje v takzvaných hřivnách. Hřivna je staročeský název pro náhrdelník či nášijník. Používaly se ve středověku jako platidlo převážně mezi Slovany. Později se jako hřivna označuje váhová jednotka cca čtvrt kilogramu, kterou se vážily drahé kovy. Hřivna stříbra se rovnala šedesáti grošům. (sator)
  • Přestože se příběh odehrává na Týřově, natáčelo se na hradě Švihov. Týřov je dnes již zřícenina. (Kulmon)

Reklama

Reklama