Královský omyl

"Království potřebuje lež?" Dost dobré historické dramátko. Klidně ovšem mohlo být o něco delší, aby více prostoru dostali i herci, kteří se bohužel jen mihli (Josef Větrovec, Josef Vinklář, Luděk Kopřiva). Trio Růžek (ten především), Macháček, Munzar odvedlo skvělou práci, moc se mi také líbilo, jak uvnitř hradu postupně houstla atmosféra. (08.10.2011)

„Pokleknout před králem, přiznat se. Je to tak mnoho, za svobodu?“ - „Sedíš-li v pasti, nemůžeš skoro nic. Jenom jedno jediné. Říct ne.“ Zas 1 z těch československých filmů, u kterého nechápu, proč mi tak dlouho unikal. Zřejmě proto, že je to takový nenápadný, komorní. A přitom jde o snímek malý, ale plný velkých témat. Čest, pravda, lež, svoboda, morálka…a vše obklopující dobová atmosféra, která je krom nuznosti nasáklá strachem a nedůvěrou. Ostatně, jak se mají zachovat obyvatelé hradu a purkrabí; vzepřít se pánovi jednomu, nebo dál věznit toho druhého, zvlášť, když slíbí odměnu, která všechny tak láká…jak se rozhodnout správně? Film krom výše zmíněných témat stojí především na výborném herectví, Macháček, Růžek, Munzar, Hlaváčová, v zajímavé roli i Mareš (až na to podivné předabování). Pomalé tempo vyprávění pak navzdory krátké stopáži přijde nejspíš leckomu zdlouhavé, ale velmi dobře kopíruje plynutí života v samotném izolovaném hradu. Za mě to budou slušné 4*. „Hlídá někdo?“ - „Vždycky někdo hlídá.“ (13.02.2022)

Klasická historická daňkovština. 1) Scénáře Oldřicha Daňka mají kromě dobře napsaných postav, dialogů a věrohodného backgroundu velmi často i charakter podobenství, zde je to o věrnosti pravdě a vlastnímu názoru. Téma pro zjitřelý osmašedesátý rok jako vyšité. 2) Spoiler. Půlroční věznění (1315 - 1316) však nebylo ve skutečnosti důsledkem boje za pravdu, jak to Daněk mile idealizuje, ale šlo o mocenský boj, který nakonec Jindřich z Lipé vyhrál a spolu se svou láskou Eliškou Rejčkou spravoval království až do své smrti roku 1329. 3) Kontrolní otázce týřovského purkrabího Hlídá někdo? kontruje memento filmu i doby - Vždycky někdo hlídá. (06.11.2011)

Parádní záležitost o omylu a cti. O tomto filmu jsem vůbec nevěděl. o to větší radost jsem měl když jsem o tento skvost úplnou náhodou zakopl. Podle mně to nebyl kalkul, točit to stejně jako Váčil točil Markétu Lazarovou. Ta doba konce šedesátek měla prostě takový styl natáčení, navíc bez barvy což středověk na plátně velmi umocňuje. Herci jsou skvělí. Macháček, Růžek a duchovní Munzar. Samozřejmě dále Větrovec, další duchovní Vinklář, Hlaváčová coby královna.... Dokonalé. Tenkrát to byla doba kdy každý z herců předváděl neskutečné věci. Dnes je každý z nich legendou a já si jen tak říkám, zda si dnešní geerace to samé bude moci říci o hercích své doby za nějakých 50 - 60 let... Velká spokojenost ! Dávám za 4 okovy. * * * * (12.08.2016)

Já neholduji historickým dramatům a k stoprocentní věrohodnosti událostí starších než cca 200 let jsem poněkud skeptický. Také ačkoliv nejsem úplný analfabet, jsem dalek rozlišovat raně a pozdně gotický hrad. Proto jsem nebyl pobouřen ani reáliemi či kostýmy, ale ani kontextem "skutečných" událostí. Viděl jsem komorní konverzační drama s perfektními hereckými výkony barvitě vykreslujícími psychologii jednotlivých postav. Takové filmy bývají nadčasové a o tomto to platí. (11.09.2017)