Tsunami: Následky

Prosté a působivé. Je vidět, že tvůrci neměli k dispozici megarozpočet k vytvoření odpovídajících megaefektních záběrů na ničivou vodní masu, přesto tu tragickou událost zachytili docela šikovně. Navíc jim šlo především o věrohodné zobrazení následů obrovské přírodní katastrofy prostřednictvím jednotlivých lidských osudů - a to se za pomoci velmi dobrých hereckých výkonů prakticky všech protagonistů podařilo ... 3,5* (08.01.2010)

Velice povedený, působivý a silný film s velice dobrými hereckými výkony. Na televizní poměry se film maximálně povedl a herci zde předvádějí tak výborné výkony, že jim jejich postavy uvěříte. Film jistě neměl moc velký rozpočet, proto jsem neočekával nějaké skvělé trikové sekvence ničivých vln a samotná hlavní vlna se ve filmu vyskytne cca na 2 minuty. Avšak záběry zkázy jsou velice působivé a působí reálně. Nejvíce se mi ve filmu líbil "příběh" postavy, kterou ztvárnil Chiwetel Ejiofor. Jeho postava otce hledajícího ztracenou dceru dostala ve filmu nejvíce prostoru a bylo to jen dobře, jelikož je právě tato část tou nejpůsobivější. Film se mi opravdu velice líbil a rozhodně by neměl být přehlížen. Pokud se nenecháte odradit tříhodinovou délkou čeká vás velice strhující drama, které působí opravdověji než spousta vysokorozpočtových trháků. (25.06.2008)

Decentní depka. Nemůžu se rozhodnout, co si myslím o tom sloučení vyprávění jednotlivých lidských tragédií a investigativní novinářské linky, a možná se nemohli rozhodnout ani autoři, protože film se celou dobu docela sebevědomě odehrává, ale skončí tak nijace. Na druhou stranu, jak jinak by měl asi skončit. Rozhodně velmi oceňuji, že se film věnuje i místním obyvatelům, protože většina filmových a televizních zpracování této živelné katastrofy se věnuje jenom trpícím turistům. (Například Nic nás nerozdělí, jakkoliv ten film miluji. I když tam byly ambice zcela jiné než u této mnohem bezprostřednější a všeobjímajícnější reakce, tak mám potřebu to zmínit.) (30.04.2022)

Přežít je jen první krok k dalšímu životu. Silný, působivý příběh takřka dokumentární formou zachycuje různé lidské osudy. K věrohodnosti přispívají i herecky přesvědčivé výkony. Tvůrci zvolili několik "hrdinů", jejichž osudy sledují. Zajímavým "průvodcem" neštěstí se stává novinář. I když příběh černošských manželů, kteří hledají dcerku Martu, je patrně nejdojemnější a v klasicky fiktivním příběhu bych si přál happy end, věřil jsem, že filmaři se nezaprodají "šťastným koncem". Byl jsem rád za to, že nechali pouze nepatrnou novoroční naději. Z hlediska zachycení reality bylo účinnější zobrazení naděje, radosti, zklamání, vzájemného i vlastního obviňování a konečného pokusu o vyrovnání se se ztrátou než náhodně šťastného shledání na konci. (15.01.2010)

První díl filmu přesvědčivý, zkáza, zmatek, šok a utrpení přeživších se produkci HBO podařilo divákovi naservírovat opravdu realisticky. Druhý díl stále působil dost realisticky, zoufalá bezmoc, marné hledání, liknavé jednání úřadů... akorát ta "senzační" novinářská linie mi kdovíjak nesedla: "vláda věděla, že se to stane a nechala k tomu dojít, aby se postavily nové hotely na území zničených rybářských vesnic". Laciné, jakoby z jiného filmu, vždyť ten zbytek se věnuje převážně lidem, jejich křehké psychice i duševní síle. Herci odvedli dobrou práci, Tim Roth byl coby novinář naprosto přirozený, černoška se ztraceným dítětem mi, pravda, víc lezla na nervy než vzbuzovala lítost. A maskér Giny McKee se moc nevyznamenal - na trpící matku a čerstvou vdovu vypadala stále příliš hezky nalíčená (herečka to naštěstí zachraňovala svým projevem). Emocí (slz) v této konkrétní linii vůbec mohlo být víc. Oceňuji, jak se scénář ve většině případů vyhnul klišoidním happyendům, ale popravdě, druhý díl jsem sledovala nečekaně vlažně, skoro jsem se nudila. Výsledný dojem 65%. (15.01.2010)