Režie:
Oldřich DaněkScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Julius VegrichtHudba:
Jan F. FischerHrají:
Blanka Bohdanová, Karel Höger, Elo Romančík, Lubor Tokoš, Dana Medřická, Anna Melíšková, Irena Kačírková, Jarmila Krulišová, Josef Langmiler, Magda Maděrová (více)Obsahy(1)
"Příběh se společenským a etickým problémem": manželský trojúhelník je ozvláštněn bojem proti prašnosti a průmyslovým exhalacím. Šustot papírových dialogů nedokázali zrušit ani zkušení herci. (oficiální text distributora)
Recenze (23)
Popel a prach. Režijní debut dramatika a scénáristy Oldřicha Daňka se sice umně potýká s problémy, souvisejícími s životním prostředím na Ostravsku, přesto je ještě v lecčems poplatný dobové ideologii. Tendenční scénář nenabízí v podstatě nic zajímavého, ovšem s výjimkou klasického manželského trojúhelníku, který po vypuštění všech hluchých míst poskytuje nebývale výrazný dramatický rozmach. Höger, Romančík i Bohdanová hrají své role odpovědně, civilně a bez velkých gest, přičemž právě u Högera převažuje jeho výjimečný smysl pro komorní, téměř niterný boj s vlastním svědomím. Celkové skóre navyšuje ještě jistá dokumentární hodnota snímku, v němž nejdůležitější rekvizitou je bezesporu cigareta, objevivší se snad v každém druhém záběru. ()
Ačkoliv by se mohlo zdát, že je tento film budovatelský, není to úplně tak. Název sice krapet mate, ale žánrově se spíše jedná o rodinné drama. Děj je prostý. Na Ostravsku továrny a hutě jedou naplno a zasypávají své okolí tunami popílku. Z Prahy je tam tedy vyslán inženýr aby s tím něco udělal. Ten se při své práci zamiluje do mladé hygieničky, která je shodou okolností manželku ředitele jedné z největších fabrik. Inženýrovi nevychází výpočty spadu a má podezření, že měření sabotuje ředitel fabriky. Ví, že o jeho vztahu s jeho ženou ví a tak se domnívá, že selhání v Ostravě povede k jeho odvolání do Prahy. Ředitel je zase naopak dotčen podozřením ze sabotáže. Zamilovaný pár pak řeší dileme zda se rozejít či dát průchod svým citům. Jenže, oba jsou komunisté a ví, že dají špatný příklad pracujícícm.... Je pravdou, že se film mírně táhl. Na stranu druhou se na něj koukat dalo a bylo to opravdu kvůli slušným hercům. Uvědomil jsem si jak strašné bylo v těch letech žití tam u Ostravy a i když ani dnes to není med, ty kila popela se už z nebe nesnáší. Svým způsobem děsivé. Dávám za dva kelímky s popílkem. * * ()
Jo na Ostravsku ani v okolních městech není zrovna moc čerstvý a bezprašný vzdoušek ani dneska. Tenhle starý filmeček rozhodně nabídne zajímavé téma i vcelku slušné herecké obsazení, ovšem jeho slabinou je nepříliš záživný děj – kdy některé části jsou neskutečně nudné a otravné. Popravdě jsem se asi nejvíce kochal záběry na staré části Ostravy, pobavil stařík z továrny a tak nějak doufal, že se to celé alespoň rozeběhne nějak po citové a dramatické stránce, ale i zde zůstali soudruzi tak „napůl žerdi“. 40-45% ()
Ostravské dobové reálie a poutavé dialogy spolu s hereckým obsazením dodávají snímku lehce surrealistické zabarvení. Žena: Kolik je 7 x 8? Muž: 119. Žena: Ne vážně, jen jsem v matematice slabá...počítám plochy, to mě na fakultě neučili. Po chvíli dodá zkušeně: 7 x 8 je náhodou 56. A takhle je to pořád... ()
moja zaujímavosť: Filmovanie prebiehalo v Ostrave. (dyfur) ()
Hulí jim komíny a lidé kolem taky... První ekologická vlaštovka... ()
"Socialismus se dělá víc elektrárnami než čistým vzduchem….Počkej a jak teď z toho ven…." Jak ven z této Daňkovy režijní prvotiny, která v sobě evidentně nezapře dobu svého vzniku? Radši se vůbec nekoukat nebo odsoudit ten dobový balast socialistické morálky. Musím říct, že za mě ani jedno. Mile mě tento film překvapil a naprosto nemohu souhlasit s oficiálním textem distributora. Už jen ten důraz na životní prostředí mě u filmu, co svým zpracováním má přeci jen asi blíž k filmům z let padesátých než nastupujících let šedesátých docela překvapí. A i ten vztahový rozměr filmu (v něž se řeší otázka poctivého přístupu k sobě i druhým) není úplně špatný. No a když maminka/tchýně svým "mladým" kriticky říká, že "dělají ze svého manželství schůzi", docela jsem se pobavil. ()
Zaujímavý film s výbornými hereckými výkonmi Blanky Bohdanovej, Ela Romančíka a Karla Hogera. Film nenápadnou formou poukazuje na to, že pán riaditeľ nie je Pán Boh, ale že nad ním stojí stranícky výbor, ktorému sa občas treba aj zodpovedať. ()
Nepovedený film, z kterého ještě dýchají 50. léta. Politika se prodrala všude. I do mezilidských vztahů. Hlavní dějové linie se prolínají. Řeší se odstranění prašnosti z podniků vybudovaných v 50. letech na Ostravsku. S příletem odborníků z Prahy vznikají komplikace ve vztazích. Höger s Bohdanovou řeší krizi svého manželství a hlavně mají strach, aby se zachovali v souladu s komunistickou morálkou. Höger je pod tlakem, když nepřímo zavinil vypouštění popílku do ovzduší. Má se přiznat nebo hrát mrtvého brouka? Ale je mu připomenuto, že je člen KV KSČ a má na starosti prašnost, takže se vlastně musí zachovat správně a riskovat problémy v práci i v manželství. Ale stálo ho to sil a přemáhání!!! I jako ředitel je to chlap na svém místě. Když uvidí, že starý dělník už nemůže otočit kolem ventilu, hned na dispečinku zařídí, aby ho namazali (ventil :-) ). A Romnačík nás přesvědčí o své síle a uvědomělosti hned na začátku filmu, když tím ventilem bez problémů otočí a vůbec mu nevadí, že je v kvádru. Inu, uvedl se pěkně, ale pak následovaly průšvihy. Jarmila Krulišová, předsedkyně základní organizace KSČ, je podniková vrba, ke které se chodí vyplakat vedoucí pracovníci ze svých pracovních problémů i s milostnými avantýrami. Asi největší trapas: Lubor Tokoš nosí stále při sobě knihu Bedřicha Engelse „Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu“ z roku 1884 a dokonce na ni balí holky. V malé roli se mihla Magda Maděrová a divák může jen povzdechnout při vzpomínce na její debut „Ze soboty na neděli“. Elo Romančík nadabovaný Vítězslavem Vejražkou je bez svého charakteristického hlasu neslaný nemastný. Stále hledá pravdu a tápe v milostném životě. Blanka Bohdanová se jako přestavitelka hlavní hrdinky neosvědčila. Všechno nelze odehrát vrháním lyrických zasněných pohledů. Občas ztrácí hlavu, váhá, tápe, hledá, aby se nakonec zachovala uvědoměle. Irena Kačírková – no to snad ani nebyla role, ten štěk zpěvačky v televizi. Josef Langmiler byl docela sympatický jako hřešící kandidát strany. Škoda, že Dana Medřická nedostala více příležitosti a neukázala nám, jak vypadá pravá hysterka-stihačka. Několik ostravských herců mělo možnost ozvláštnit film místní hantýrkou. Zvlášť šťavnatý byl dispečer. Film si zaslouží pochvalu snad jen za v té době odvážné nastolení problému s životním prostředím. Zajímavé jsou i některé pohledy na krajinu, město, továrny a silnice. ()
Film ze zacatku vypadal lepsi, nez nakonec byl. (byt odehrano to bylo samozrejme bezvadne) Problem je ten sustivy scenar, jak tu tez zminuje nekdo z kolegu ve svem komentari...skoda, ale je to fakt moc. Nakonec tedy udeluju (se sripenim zubu a privrenyma obema ocima) slabsi prumer. 3- ()
Musím sa priznať , že som čakal budovateľský film z Ostravy. Nakoniec ma tento film prekvapil. Najmä svojim námetom, že popri milostnom trojuholníku , sa tu riešil aj ekologický problém. Výborná Blanka Bohdanová a Elo Romančík .. Filmu dávam 60%.. ()
Jeden z lepsich filmu pocatku 60. let, kdy se krom klasicke udernicke agitky, do popredi derou sociologicka temata, problematika vztahu manzelskych i pracovnich. Stoji za videni i kvuli krasnym Ostravskym realiim, pro me hlavni duvod, proc na tyhle filmy koukam... ()
Úplně zlé to není, film je celkem zajímavým exkurzem do Ostravy v počátcích 60. let. Ovšem některé dialogy a komunistická partajní strohost je šedivá jako celá Ostrava tehdejší doby. Milovníci Karla Högera si ovšem přijdou na své, stejně jako všichni, kteří mají rádi neznámé československé filmy, které neběží v ČT každý pátek. ()
Nakrúcalo sa napríklad aj v dome na Žofínskej 9 v Moravskej Ostrave a presne oproti dnešnému divadlu Antonína Dvořáka. Karel Höger (vo filme rovnako Karel) teda od divadla prešiel do fabriky i keď kanceláriu (kde hľadal manželku s inžinierom) mal hneď oproti divadlu, kde sa následne vrátil. Navyše prichádza ku kancelárii a odchádza od nej do slepej ulice. Zaujímavé sledovať, ako sa tvorcovia vysporiadali s jednotlivými zábermi a vidieť dobrú prácu strihača. V každom prípade zaujímavý exkurz do dobovej Ostravy. Zaujme miestny dialekt a pomerne nadčasová téma vrátane medziľudských vzťahov. Film je postavený na výborných hereckých výkonoch, kvalitnej dramaturgii a emocionálnych dialógoch. Narážky na prítomnosť strany a straníckych orgánov mi prídu tak nejako navyše (už asi aj v tej dobe), ale v tej dobe to bez toho išlo asi ťažko. Neprávom zabudnutá zaujímavosť českej kinematografie. ()
Film Tři tuny prachu snad v minulosti nebyl uváděn ani v kinech či televizi. Ne snad pro kvalitu,ale , že se ve své době dotýkal choulostivých záležitostí. Nemohu souhlasit s oficiálním textem distributora. Jen sám rok výroby 1960 ukazuje , jak bylo obtížné ukázat i funkcionáři jsou také jen lidé a mají své starosti. Ukazovat, že i vedoucí pracovník velkého závodu má právo dělat chyby. Ve filmu je však i něco , co se v této době "moc nenosilo". Postoj zástupkyně KSČ, která neprosazovala či nenařizovala , jak se má ředitel (K.Höger ) zachovat , jak již na pracovišti, či v soukromém životě. Režisér O.Daněk vybral nestandartní obsazení filmu , které však bylo vynikající. B.Bohdanová jako hlavní představitelka vedla svou postavu skutečně lidsky, kde dokázala oddělit práci od soukroma. Dokázala říci do očí pracovníku výzkumu z Prahy (E.Romančík) , že bude stát vždy pracovně dle svého názoru i proti němu. E.Romančík stál ve své roli jakoby v obraně, působil, že se bojí někomu ublížit, ale vnitřně byl pevně rozhodnut. Co bylo na svou dobu nepopulární, až s podivem, závěr filmu u tohoto trojúhelníku. Většinou filmy této doby končili urovnáním rodinného vztahu. I když zde to řečeno nebylo naplno , divák zde vycítí, že došlo k rozchodu manželů. Karel Höger se pracovně dostává k pravdě o zanedbání povinností závodu vůči okolí , ale dokáže se bez větších emocí vyrovnat i rodinou situací (rozchodem se svou ženou). Byla to role jiná , než je herec znám, ale i v kožené bundě a v huti byl výborný. Další postavy moc do děje nezasahovaly, J.Krulišová v roli zástupce KSČ působila hodně lidsky, než nám ukají jiné filmy ukazující tuto dobu. D.Medřická i v malé roli ukázala svou energii a schopnost zahrát jakoukoli postavu. U E.Romančíka trochu vadilo předabování , ale asi to vyznělo lépe, než kdyby bylo použito českoslovenštiny. Velice slabě však vyzněla postava kolegy E.R. , kterou hrál L.Tokoš, scéna na silnici působila hodně uměle. A i další scény L.T. byly hodně neskutečné. Jako světák, který na víkend odjede s milenkou a na druhé straně aby uhájil svůj projekt rychle končí vztah. Ve filmu se objevila i I.Kačírková, tehdy populární herečka s kvalitním zpěvem. Snad tato scéna měla ukázat, že již v té době měly domácnosti televizory. Možno měl režisér použít více dialogů v řeči ostravaků (použito snad dvakrát). Blanka Bohdanová zvládla tuto roli velice dobře, role vyzněla velice lidsky a to jak v dialozích , jak s E.R tak s K.H. Snad až překvapivě rychle se snažila osobní záležitost řešit se svým mužem. Dnes je tento film asi mladším k smíchu, vstahy jsou jiné, city se nenosí, chyby v práci se kryjí čímkoliv. Je pravda, že tenkrát nad vším stála partaj KSČ, a všichni i ředitelé se jí báli. I když film asi ve své době neměl zelenou, našel si svou cestu ke svým divákům. ()
Uvědomělý boj o popílek na Ostravsku, který je svým způsobem nadčasový. Jediná změna je, že se do toho už neplete UV KSČ. Je ho v ovzduší moc a tak se s tím musí něco dělat. Příběh si nevšímá jen tohoto problému. Scénárista do děje zakomponoval i mezilidské a partnerské vztahy. Výsledku to však nevadí. Vše je v dobré souhře. Určité věci na dnešní dobu již přijdou dosti úsměvně, ale taková hold byla doba. Karel Höger opět prokázal svůj herecký um. Svým způsobem se ještě jedná o agitku, přesto nechápu, že je tento snímek pozapomenutý. Ani dnes vůbec ničím nezaškodí. ()
ČESKÝ TULÁK film okomentoval přesně. Navzdory nešťastnému - a pro dnešního diváka asi nepochopitelnému-pracovně-politickému pozadí to Daněk zvládl poměrně dobře, zejména díky hercům zvučných jmen. (Poznámka k ostravskému dialektu, jímž má mluvit několik okrajových postav.To se nezdařilo, mluví akorát KRATCE , ale správný přízvuk nemá žádná z nich). ()
Hudba jak u nerváku a při tom se nic neděje. Nezajímavý snímek v šedivém podprůměru. ()
Pozor! Film popisuje promiskuitní vztahy mezi funkcionáři. Docela by mě zajímalo, proč mladý, začínající scénárista a režisér má snahu skloubit vcelku zajímavě se vyvíjející dva milostné trojúhelníky a téměř detektivní zápletku, s problematikou průmyslových exhalací (já vím, Ostravák). Profesně dobře natočený snímek, s dobře vybudovanou dějovou linkou (jasné 3 hvězdičky), sráží právě to nešťastné skloubení s pracovním prostředím. Fakt bizár. Že to jde i jinak, předvedl Daněk rok předtím svou Ošklivou slečnou (1959). V rámci žánru za 2,5. ()
Ty tři jenom za Karla Högera, který to podle mne jediný z hlavních postav ustál ... ()