poster

Zimní host

  • Velká Británie

    The Winter Guest

  • Slovensko

    Zimný hosť

Drama

Velká Británie / USA, 1997, 108 min

Režie:

Alan Rickman

Scénář:

Alan Rickman

Kamera:

Seamus McGarvey

Hudba:

Michael Kamen

Producenti:

Edward R. Pressman

Kostýmy:

Joan Bergin
(další profese)
  • kareen
    *****

    Režijní debut Alana Rickmana mě potěšil po všech stránkách. Neuvěřitelně opravdově působící příběhy matky a dcery (které výtečným způsobem ztvárnily Emma Thompson a její skutečná matka Phyllida Law) , chlapce a dívky, dvou přítelkyň a dvou malých kluků na pozadí nejchladnějšího dne v roce v mnou oblíbené severské skotské krajině. Propletenec vztahů podaný citlivou režií, který však vyžaduje vnímavého diváka, ochotného ponořit se do civilního, komorního snímku, pro někoho možná až příliš obyčejného. Já osobně jsem ráda, že se Alan Rickman vedle svého velkého hereckého talentu projevil také jako velmi nadaný, inteligentní, ale zároveň nepodbízející se režisér.(8.3.2013)

  • terunka003
    ***

    Britské, zimní, rodinné, poutavé, soukromé. Klasický klubovkový snímek, který vypráví o vztazích mezi přáteli, milenci, rodiči a dětmi. Vše se navíc odehrává ve studeném šedém Skotsku. Herci úžasní. Pozitiv asi moc nehledejte, je to spíš snímek na zamyšlení. ..a venku stále prší.. (10.5.2013)

  • misterz
    ****

    Jasný dôkaz toho, že Alan Rickman nebol len fantastickým hercom, ale že mal na to byť aj výborným režisérom. Škoda, že tých snímkov nemá na konte viac. Na úspech mu tu v podstate stačili iba výborne hrajúci herci (Emma Thompson - to je istota) a mrazivé prostredie poloprázdneho prímorského mestečka. A samozrejme dialógy, ktoré v prvom momente divákovi nič nepovedia, len sa tak zdá sa, že si postavy medzi sebou trkocú iba také obyčajné, nezáživné veci, avšak keď sa nad tým človek lepšie zamyslí, tak až potom mu dôjde, aké veľké divadlo v skutočnosti videl. A v tom práve bolo to režisérovo majstrovstvo čo sa tohto snímku týka. Výborná a hlavne nezabudnuteľná záležitosť. 80/100(24.11.2016)

  • JitkaCardova
    *****

    Syngergie. Film předkládající synergii, na niž se i můžete napojit, pocítíte to, ale nevysvětlíte. Vědomí a vnímání lidí z jednoho venkovského kraje, jak přikládá k některým motivům, pojmům, obrazům či představám, jež jimi probíhají v ten samý čas. Oheň, vzdálená země, melodie, porod, cigarety, hemeroidy - smrt - je jedno, kolem jakých uzlíků se právě spřádá jemná tkanina, na níž lze divákovi zachytit cosi jako společný dech... moře zamrzlo, jeho rytmický pohyb však pokračuje na pobřeží, v lidech - probíhají jim v srdcích i myslích stejné záchvěvy, postupující čeření, jako by bylo lze pozorovat běžící vlnu. Synergie. Spojitost. Pospolitost, již není možno dokazovat či hájit (co ví kapka v moři o vlně), o niž se nelze opřít, jíž se nelze dovolat, a která jenom je - uchopitelná a použitelná tak efemérně jako představa, že některá z postav slyší filmovou hudbu. Ale dojemná. *** Nebudu filmu ubírat hvězdičku proto, že se jeví příliš laskavý, lidumilný. Protože není - ten obraz pospolitosti nemá utěšit, každý tak jako tak zůstává sám na svoji bolest, ten pohled je dostupný až povznesenému srdci a mysli, a pak už zase není útěchy zapotřebí. Snímek o společném dechu, spřahání sil, jež tvoří chvějivý obraz viditelný jen z výšky, jež není dostupná těm, kdo se obrazu účastní. Ale přesto, že synergii mohou jen tušit a nikdy se jí dovolat, jedno je zřejmé - představte si to pusto a prázdno, to mrtvé ticho mezi lidmi, tu hrůzu a marnost, rozpadlost, kdyby nebyla. Tenhle film je tak vlastně niterným důkazem její existence, okouzleně ji předvádí, aniž by nás potřeboval těšit, i na tom, jak se tady zalíbezněně usmívám.(23.1.2014)

  • dr.fish
    *****

    Film je přeplněný dialogy, které jsou ale natolik skutečné, že člověka úplně vtáhnou do hry. Všechny dvojice (matka-dcera, důchodkyně, kamarádi a kluk a holka ze zastávky), které spojuje společný čas a místo, jsou skvěle napsané a zahrané. Nemá to hluchých míst a leckdy se člověk nad vyřčenými moudry fakt pozastaví. Dominují samozřejmě scény Phyllidy Law a Emmy Thompsom, ale zbytek taky nemá chybu. Působilo to na mě jako oslava života, i když to bylo spíš o těch smutných věcech. A za ten závěr jednoznačně hvězda navíc. 90%(16.9.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace