Obsahy(1)
Když po neshodách v Národním divadle připravoval v roce 1986 režisér Miroslav Macháček slavné drama amerického klasika Eugena O´Neilla Smutek sluší Elektře v Městských divadlech pražských, kolovaly po Praze dohady o tom, kdo bude hrát hlavní roli. Nikdo nevěděl nic určitého, jen že to bude zcela nečekané. Režisér sám to zuřivě tajil a nesmírně se bavil tím, jak jsou všichni se svými odhady vedle. Jeho velkým trumfem se stala herečka Jana Paulová, známá do té doby prakticky jen ze zábavného repertoáru. Její výkon, stejně jako celá inscenace, se staly jedním z vrcholů českého divadla konce 80. let. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
Výtečně napsaná hra o prokletí rodu, který přes generace vrší viny jednu na druhou, po nichž následují nečekané, ale neodvartné osudové tresty. Všechno by bylo dokonalé, kdyby nebylo nekreativního herectví Jan Paulové s jejím téměř neměnným pološíleným výrazem. ()
Miroslav Macháček - legenda divadelní režie a k tomu vynikající herecké obsazení této inscenace = bravurní výsledek. Tohle je O'Neill podle mého gusta. Jedna z nejlepších rolí Pavla Rímského. ()
Jana Paulová není z hereček, od nichž bych čekal TAKHLE fenomenální výkon - možná bych se měl přestat dívat na její filmy a začít na ni chodit do divadla - netušil jsem, kolik emocí lze narvat do slova "Mlč!"... Eugene O'Neill je skvělý dramatik (můžu doporučit film Long Day's Journey Into Night z roku 1962 s Katharine Hepburnovou) a tato inscenace je opravdu podařená. ()
Fantastická adaptace O´Neillovy hry, klobouk dolů před režiserem Macháčkem, že si pro roli Lavinie vybral Janu Paulovou, která je tu neskutečná... ()
Janu Paulová mi tam vyloženě nesedla a Orin byl ve třetim dějství podán podle mě jinak než je vkreslen v předloze. ()