Režie:
W. Lee WilderKamera:
William H. ClothierHudba:
William LavaHrají:
James Seay, Harry Strang, Jack Daly, Michael Mark, Noreen Nash, Sandy Sanders, Harry Landers, Jim Bannon, Rudolph AndersObsahy(1)
V Santa Monice přistála vesmírná loď s mimozemšťanem, který dokáže být neviditelný. Po svém vylodění zabije v sebeobraně dva obyvatele, kteří na něj zaútočili kvůli jeho děsivému vesmírnému obleku. Mimozemšťan je nucen svůj skafandr odložit a pohybovat se skrytý před zraky pozemšťanů. Ti po něm ale nemilosrdně pátrají. (Holina)
Recenze (7)
Plakátové.info: JEHO SKRYTÁ SÍLA HROZILA SVĚTU!!!____Viděna kolorovaná verze. Potenciál zábavnosti by tady byl, přeci jenom ta synopse není úplně špatná – ve městě Santa Monica spadne raketa s mimozemšťanem, který je po sundání skafandru neviditelný a je schopen komunikace pouze skrze kód, připomínající morseovku. Problém je, že to je celé hrozně hloupě zrealizováno. Začátek filmu sřídá jeden rychlý záběr druhý a v nich si herci v rychlém sledu sdělují souřadnice, pětkrát, desetkrát, dvacetkrát a když už to trvá zhruba deset minut, začnete zoufalstvím třískat hlavou o obrazovku. Pak se dvacet minut skrze hloupé dialogy plánuje, co dál a když přijde ke slovu naháněčka na staveništi, v celé kráse se odhalí zřetelný symptom - v tom filmu pořád někdo běhá!! Jako Forrestové Gumpové, od místa k místu, na staveništi, v observatoři, vlastně jedno kde. Neběhá se pouze v laboratoři, kde se divák dočká i několika trikových sekvencí, kdy se pomocí přední projekce vznáší mimozemská přilba ve vzduchu, či vytažený klíč od zámku, jinak jsou veškeré triky – interakce svlečeného mimozemšťana s okolím – ukázány způsobem, jak cosi neviditelného otevírá dveře, hejbne židlí, či závěsem, zatočí klikou a pozor – nese ženu ve vzduchu, což je jediný opravdu kvalitní záběr, kde se trikový realizační tým přemohl. Herci hrají, či spíše běhají tak nějak znuděně a tak jediný, kdo to opravdu prožívá, je pejsek, který neustále radostně vrtí ocasem, asi mu pak režisér slíbil kostičku :o) ()
Narozdíl od většiny béček z této doby, film byl do poslední chvíle velmi nečitelný -- nebylo úplně jasné, kam se bude ubírat, a o čem bude. Pak doběhly titulky a kupodivu, většina věcí zůstala nevyjasněna. Zjevně to byl úmysl, protože byl o obtížnosti či nemožnosti komunikace... Pozoruhodné na béčko. Film byl zajímavý, tak od půlky napínavý, kupodivu přes minimální rozpočet se dalo přistoupit na obsažené nápadité triky. Tu a tam potěšila potměšilá hláška, herci si to celkem užívali a snad nikdo nepřehrával. Jediné, co mě iritovalo neúnosně... byl pes, který zde vystupoval. Poctivě vrtěl ocasem a hrál, nicméně nahráli jeho štěkot jako sekvenci několika vteřin, pořádně okouřili hlasitost, a pouštěli ho donekonečna kolem dokola, kdykoli pobíhal v záběru. Deset minut uširvoucího, a hlavně stále stejného štěkotu bez ohledu na jakékoli změny akustiky a dalšího... no, už jsem ho dost nenáviděl. ()
Nuda, nuda a nuda. Mimozemšťan přistane na zemi, a v sebeobraně někoho zabije a pak po něm jdou. Nulové efekty a to že mimozemšťan dokáže být neviditelný mi celkem vadilo, takhle se celí film děsne táhne a nic extra ho nezachrání, co film lehce pomáhá je prvních 10 minut, jinak je film silně o ničem. ()
Můj třetí film od W. L. Wildera ve dvou dnech - a předpokládám, že poslední. Tento je z nich sice nejlepší, ale v rámci sci-fi hororů 50. let i tak velmi slabý. Zejména proto, že je to pokaždé stejné: polodokumentární úvod, často vstupující hlas vypravěče, celkem nevýrazné herecké výkony a i přes zajímavý námět nudné zpracování a spousta dialogů o ničem, aby se film roztáhl alespoň na těch 70 minut. Kvituji ovšem s povděkem, že ve chvíli, kdy mimozemšťan nemá ani skafandr, ani není neviditelný, má takový přirozený respekt, nepůsobí směšně (zvlášť jako emzáci v jiném kousku páně Wildera Killers from Space), a i když je to pořád chlápek v latexu, už je tam vidět závan toho, jak si mimozemské entity představovali v pozdějších letech. ()
Jeden z těch béčkových snímků, na kterém se podepsal zub času už ve chvíli, kdy šel do distribuce. Je to film, který není dvakrát zábavný, a to i přesto, že je v hlavní roli neviditelná entita, která očividně nemá příliš laskavé tendence a místo toho se snaží lidem uškodit. Moc řečí a málo skutečně zajímavých scén, které jsou provedeny jednoduše, ale celkem účinně. ()
Ve finale nudna podivana, plna recneni a topornosti. Mimozemstan je chlap v hadrovym skafandru s helmou na hlave. Za celou dobu je to asi jediny scifi prvek a jeste k smichu...slabe. ()
Na Zemi se objevil nějaký mimozemský syčák, který dokáže být lidskému oku neviditelný a zůstávají po něm mrtví. Tohle vypadá, jakoby se stalo inspirací pro pozdější slavný akční sci-fi film „Predátor“ (1987). Ale to je jen taková domněnka. Na padesátá léta minulého století se tradičně jedná o snímek plný podivností a nejasností. Třeba už ta neviditelnost onoho mimozemšťana. Stane se tak poté, co sundá svůj skafandr. Jak potom ale v zemské atmosféře bez skafandru přežije, když teda nepochází ze Země? Pobíhá po Zemi a nemá žádný způsob, jak s pozemšťany komunikovat. Ti se ho samozřejmě snaží dopadnout. Ostatně, jak jinak. Jak ho ale teda dopadnou? Jelikož se psala padesátá léta, tak samozřejmě pomocí radioaktivity, kterou vyzařuje. Kdepak, je to film, u kterého nemá cenu přemýšlet nad logikou věci. To by se do skončení filmu každý divák upřemýšlel do bezvědomí. Třeba nad důvodem neviditelnosti mimozemšťana. Dle teorie musí být na bázi křemíku. Z křemíku je vyrobené sklo, které je vlastně svým způsobem také neviditelné, když je plně průhledné. No nic. V jistém smyslu zábavnost je. Jako třeba používaná auta, během lovu mimozemšťana, s obrovskými antény na střeše. Buď jak buď, jedná se o snímek z obrovské řady námětově stejných z období padesátých let o mimozemské invazi, kde se nakonec ve finále ukáže, že onen mimozemšťan byl jen v celém spektru událostí nepochopen. Takže nic nebrat vážně a jen se filmově bavit. Nic víc, nic míň. ()