Mlčení

Psychický a fyzický teror plus pochybnosti, kontra víra. Pokud se někdo nedá zlomit, tak už to není člověk. (01.02.2017)

Místama se budete smát vhodně, místama úplně nemístně, místama rozumíte a soucitíte, místama kroutíte hlavou. Film, který nabízí spoustu možností čtení, ale v každé je jaksi nepřesný. Blbounstvím trpí ale poslední záběr z každé strany, zejména esteticky. /...u jedné vlastne nejschodnejší a nejpřirozenejší varianty čtení se zdá, jakoby byl film určen divákovi z doby dávno minulé, kdy kinematograf ješte neexistoval. (Tŕeba za dob Rak-Uh. u nás? :) ) Tedy vubec ne dětem postmoderny. V téhle cestě čtení by diváka mělo okouzlit prozřeníí, že víra se dá prožívat i čistě vnitřne, v pokoření a v mlčení o ní. Bez magických rituálú, sošek, obrázkú a jiných fetišú./ ...Ježíšovy Voice-overy absurdne splošťují široce interpretovatelné situace a vubec celé vyprávění... A myslí tu otevřenost filmu Scorsese vážně, nebo jenom naoko poctivě ( vzhledem na závěrečný záběr a věnování)? ...Ješte poznámka k začátkum práce dvojice knežích s místnimi "křesťanmi" v Japonsku. Buď je to jejich zápalem (posíleným euforií po nebezpečné ceste do Japonska, indoktrinacíí, nebo silou zvyku nic neproblematizovat) nebo to Scorssese záměrné vynechává a okomentuje jenom v pár kratičkých scénách - Skutočne je evangelizátorúm jedno, jestli vubec japonští "křesťani" tuší pro co obětují své životy? Tuto otázku a i vhled do japonské kultury nabízí v krátkosti až příchod postavy Liama Neesona. Ale to je ukrutně pozdě. Což dodává mladým jezuitúm bestiální sebestředný rozměr. Ale ruku na srdce, kterému evangelizátorovi záleží na porozumění víře a ne na počtech oveček...? (Dokonce mrtvých "mučednických" oveček?) (07.03.2017)

Existenciálna dráma o pochybách prečo treba tak trpieť, keď Boh existuje...Snímok silne polemizuje o sile kresťanskej viery a zrade a tvorcovia sa v týchto otázkach jatria až masochistickým spôsobom. Konfrontácia dvoch náboženstiev, kresťanského a budhistického, je silná až útrpná a natíska myšlienku, prečo niekomu vtláčať iné vierovyznanie mysliac si, že to moje je najsprávnejšie. Patrí to navzájom, v tomto je Scorsese objektívny, hoci sledujeme primárne príbeh kresťanských misionárov. Strastiplný cesta Japonskom v polovici 17. storočia je stvárnená obrazovo dokonale, v podstate bez hudobného doprovodu, možno by sa dalo povedať, že aj pomalým tempom ( mne tento štýl vyhovoval ). Dialógy sú na úrovni, filozofické monológy zosilujú myšlienky. Andrew Garfield ( v roku 2016 vynikol aj na kopci Hackshaw Ridge ) je famózny a uveriteľný. Silence je hĺbavým filmom, ktorý nie je pre každého, vyžaduje určité znalosti danej problematiky v danom období a treba v ňom hľadať filozofické posolstvo. (12.02.2017)

Věřím v Boha, ale tohle byl hrozně pro křesťanskej film, až mi to vadilo. Navíc to bylo šíleně dlouhé a šíleně nudné. Fakt doporučuji na to vůbec nekoukat. (24.06.2018)

Dlouhý, dlouhý, sakra fakt to bylo dlouhý. Na Mlčení jsem se těšil, těšil jsem se na pomalé vyprávění a dramatické okamžiky, které svádějí nitra hlavních hrdinů. Ono se to tam sice opravdu děje, ale na můj vkus až po strašlivě dlouhé době. Okamžikům, kdy je Rodriguesova víra zkoušena na nějaké opravdu hardcore úrovni, předchází snad hodinu a půl dlouhá pasáž, popisující příchod a tichou přítomnost Rodriguese a Garupea na ostrově. A ta byla na svoji délku obsahově proklatě prázdná, až nudná a neměl jsem pocit, že by si mě jako diváka nějak pro druhou část předpřipravila a tím tak ospravedlnila zmíněnou stopáž a obsah. Vlastně jsem celou dobu Martymu fandil, ale je nutno přiznat, že Mlčení žádné nezapomenutelné veledílo není. Scorseseho myšlenkově podobné Poslední pokušení Krista toho předá asi více. 6/10 (15.03.2017)

(Lumiere - 14.2.2017, novinárska projekcia) (15.02.2017)

V mnoha scénách, hlavně dialozích, velmi silný filmový zážitek a na to se snažím soustředit při hodnocení tohoto filmu. Asi bych šel i na pět hvězdiček, ale takhle přepálenou stopáž neodpustím ani Scorcesemu a Garfield by nemusel všechno komentovat ještě přes voicover. Hned by to bylo o kus lepší, takhle jsou to hodně slabé čtyři hvězdičky. (18.02.2017)

Pokud budete váhat mezi Mlčením a Jackie, běžte na Jackie. Já jsem to udělal opačně i díky pozvání na předpremiéru od kamaráda Enšpígla. Téma je na tříhodinový film nesmírně únavné, pár jedinců to nevydrželo už v třetině a odešlo ze sálu. Chtělo to sestříhat, osekat, zdramatizovat. Neupírám snímku jisté kvality, ale těšil jsem se na konec a to není nikdy dobré znamení. A taky jsem se dlouho obával, že můj oblíbenec Neeson dostane asi tolik prostoru jako v Ganzích New Yorku. Scorsese by se měl vrátit ke starým dobrým mafiánům a gangsterům všeho druhu. (03.02.2017)

? (14.03.2017)

Obrovské téma, které jsem si ještě nechtěně amplifikoval tím, že dva dny před druhým shlédnutím jsem dočetl Conradovo Srdce Temnoty, se kterým má film (a potažmo předloha?) mnoho styčných témat (a vlastně částečně i vyprávěcí strukturu, kdy se o značné části děje dozvídáme skrze vyprávění bůhví jak důvěryhodných svědků). Je zajímavé vidět, jak Scorsese mezi Aviatorem a Wolf of Wall Street umělecky přešlapoval (Shutter Island, Hugo ani Departed jsou v rámci jeho tvorby spíše vykročení stranou, množství dokumentů, asistence na seriálech a zakládání různých organizací v tomto období napovídá, že trochu hledal co se sebou), než se ponořil hluboce a po hlavě zpátky do svých původních témat - nenaplněném pátrání po své roli, nejednoznačnosti údělu a toxickému mesiášství. V případě Silence mu podkopává nohy tématická souvislost s takovými díly jako Coppolova Apocalypse Now či Germanovo Trudno byt Bogom, protože v tomto srovnání působí dlouhé závěrečné záběr/protizáběr dialogy trochu líně, nicméně téma o tom, jak z trochu nadutého mesiášství vznikne boj o zachování posledních zbytků vlastní integrity, je aplikovatelné i mimo religiozní rámec a je se pod jeho tíhou cítím, i ve svém neznabožství, dost pomačkaně. (17.04.2023)

Jedna hvězdička za dokonalou filmařinu, zbytek padl za oběť dokonalé nudě a prudné katolické nalejvárně. Na většinu otázek, které otec Rodrigues klade, by se dalo odpovědět: "Protože jste sem lezli i s těmi svými bludy!" Japonci naštěstí neudělali stejnou chybu jako Aztékové a Inkové, umožnili katolíkům, aby se stali mučedníky a vyhnuli se tak conquistě a svaté inkvizici. Snímek byl příšerně dlouhý, kvůli nezáživnému ději se příběh táhl jako slimák namočený v medu, hlavním hrdinům jsem přál pomalou a bolestivou smrt a tiše jsem doufal, že některému z Japonců konečně dojde trpělivost, sáhne po kataně a vytvoří pagan's cut, čímž by zkrátil stopáž alespoň o třetinu. (07.01.2020)

Nějak pořád nemůžu uvěřit, že tohle vážně natočil Martin Scorsese. Silence je totiž roztahanou a místy i nudnou záležitostí - pravý opak toho, na co jsme od Scorseseho zvyklí. Tuto ošemetnou situaci občas zachrání skvěle natočená scéna, nicméně na tak enormní stopáži je jich vážně zoufale málo. Jediné co tedy stojí za zmínku a co fungovalo po celý film, byl perfektní herecký výkon Andrewa Garfielda, který celý snímek pozvedával z podprůměrných filmových vod. Ale i navzdory tomu se nebojím Silence označit za jeden z nejhorších filmů, jaký nám kdy Martin Scorsese "naservíroval". Je to veliká škoda, jelikož potenciál na další dobrý film zde vážně byl. „Step on your Jesus.“ (29.01.2017)

Tohle mělo být nejspíš Scorseseho vykoupení za Poslední pokušení, protože jinak si to nedovedu vysvětlit. Mlčení je totiž jedna z nejbrutálnějších křesťanských agitek a to mi ke Scorsesemu vůbec nesedí. Pro mě je to o to větší zklamání, protože jsem se těšil na střet dvou kultur opepřený slovním cvičením, během kterého se aktéři přesvědčují, proč je jedno náboženství lepší než druhé. Ale to se tu prakticky nedělo. Ano, pár náznaků tu bylo, ale jakmile začali mít Japonci navrch, režie to uťala a nechala Garfielda blábolit něco o lásce, víře a kdesi cosi. Ale přestože se film snaží podat odpůrce křesťanství jako bezcitné parchanty, tak ti z toho pořád vycházejí lépe, než fanatici v kutnách. A to je asi největší pozitivum celého filmu, protože jinak nic moc nenabízí. Herecky žádná hitparáda, protože Garfield je v roli oddaného misionáře protivný až běda a Neeson dostal minimální prostor. Pokud si nelibujete v křesťanském blábolení, tak vás nijak zvlášť neosloví ani dialogy a nevyužity zůstaly i přírodní krásy Japonska. Nějaké ty popravy či mučení, které by mdlý děj oživily tu sice byly, ale Scorsese se držel hodně zpátky, takže ani v tomto ohledu film nepotěšil. No ve Vatikánu se budou asi radovat, ale já v tomto případě úpím. 25% (18.03.2017)

S rešpektom k Japonsku aj k jezuitom, s pokorou k otázkam, ktoré to nastoľuje. Neviem ako by to šlo inak, pochybujem, že by to šlo lepšie. Možno iba to ticho mohlo byť tichšie, nie každé sprievodné slovo bolo potrebné. Ale tak buďme realisti. Na strane druhej, nechýba tomu ani rešpekt k divákovi, ktorého Scorsese a spol. nepodceňujú, neprestierajú mu úplne všetko, iba ho občas postrčia na môj vkus až príliš dôrazne. Ale spokojnosť, veľká spokojnosť. Misia má konečne bračeka. Či vyrastie do brata ukážu ďalšie projekcie... a hlavne čas. (07.07.2017)

Pro západního filmaře mimořádně složitá látka k uchopení. Byť se atmosféra liší, obsah zůstává v podstatě zachován. Původní dílo, a částečně i Shinodova adaptace, obsahuje množství mikro-motivů a i jednotlivé scény mají obvykle symbolický význam, což je pro Japonsko dost typické. Scorsese se vydal o něco "západnější" cestou a je to tak asi dobře (ačkoli některé záp. pokusy točit "po japonsku" nedopadly nejhůř - např. Herzogovo "Family Romance, LLC", či povídkové "Tokyo!"). Jeho verze je doslovnější a více se soustředí na několik nosných myšlenek. Dokonale vyniká paradox mezi přirozeným vývojem na straně jedné a lidskou snahou uvádět totéž v praxi svými neohrabanými prackami (dnes se můžem pokrokově smát tehdejším misionářům, ale dopouštíme se stále téhož, ať už na poli globalizace, gentrifikace, čehokoli, co lze zaštítit ekologií či lidskými právy...vlastně je tehdejší "svatá válka" proti té dnešní slabý odvar; dnes je to ale samozřejmě něco jiného, poněvadž jsme velmi vědečtí a už jsme na všechno podstatné přišli). Stejně úspěšně se film vypořádává s příbuzným tématem psaných a nepsaných pravidel, jejich významu a rozdílům mezi nimi. Vrcholem je pak iritující postava Kichijira, ze které Scorsese dokázal suverénně vytvořit maskota celého díla. Konec je pro Američany trochu přihlouple pocukrovaný (obzvlášť v porovnání se syrovým vyzněním od Shinody), ale neurazí. (26.11.2020)

Skvelý Scorsese. Jeho Hollywoodske fláky žeriem, až teda na výnimky( Hugo). Ale čím si ma ako režisér získal je práve Posledné pokušenie a Kundun. To že natočil Silence považujem za ďalší zárez v tématike náboženstva, ktorej sa venuje ártovejšie, citlivejšie a osobnejšie. Dramatická výstavba Silence je pomaly budovaná a smeruje až k šialenému premosteniu, kedy hlavný hrdina v podaní (už druhý krát tento rok) skvelého Garfielda, stráca vieru na ktorej je celý film postavený. Psychotické a brutálne praktiky japoncov tu nadobúdajú v tichu až démonických rozmerov. A je to omnoho kritickejšia, otvorenejšia a zamyslenie budiaca téma viery a jej dôsledkov a jej výhod. Niečo o čom Misia od Joffého nemohla ani snívať a tú považujem za výborný film. Veľmi z toho cítiť iné krajiny a nie Ameriku a to má obrovské množstvo výhod. Pozerať sa na utrpenie a na nemožnosť zmeniť svoj osud je tu budované do naozaj šialených rozmerov. Vidno tu rozprávačský talent ale aj jemnocit pri budovaní vzťahov nielen medzi postavami, ale aj k viere. Stret toho Japonského a Európskeho v tomto podaní je omnoho krajší a explicitnejší, než by vám dokázala sprostredkovať akákoľvek kniha dejepisu. Naozaj výborné. Blue-ray je povinnosť. (05.02.2017)

Toto zfilmované téma bude hodně nevděčné v našich končinách, neboť východní blok zde zanechal značný bordel a negativa vůči církvi, samotnému křesťanství. Už po novinářské projekci jsem měl pocit, některým říci, zda nejsou idioti. Na snímek jsem se velmi těšil, ale od začátku mě děsila délka filmu a mě osobně hlavní role svěřená Garfieldovi. Bohužel se mi obojí tak trošku potvrdilo. Film o kněžích, kteří odjíždí hledat kolegu v době, kdy ztrácí katolická církev v Japonsku vliv a probíhají čistky. Celý film mě fascinovalo, jak kněží plní odhodlání, víry postupem ztrácejí půdu pod nohama, bojují s pochybnostmi a pod tlakem jsou nahlodáváni. Problém jsem měl s první hodinou, která se táhla na můj vkus až příliš. Snímek mi hodně připomínal Apokalypsu, která má podobné tempo, ale člověka více šokuje, jsou v ní momenty kdy mrazí a vybavíte si je po letech. Herci mě nedokázali tolik vyburcovat k emocím a zvlášť v momentech, kdy bych Garfield úplně na dně. Neeson zde předvádí postavu přes kopírák jako v Apokalypse Brando, ale tomu nesahá ani po kotníky. Překvapilo mě, že v takovém velkofilmu nebyl výrazný doprovod hudby a přitom bez zvuků, vnitřními dialogy dokázal stejně strhnout. Vše ostatní, jako kamera, výprava, režie je prvotřídní a opravdu ten zádrhel je ve scénáři, který má na Scorseseho až moc much.......7/10 (03.02.2017)

Pocity z tohoto filmu je nejlépe vyjádřit mlčením... (03.02.2017)

Tohle vážně asi každý neskousne. Velmi silný příběh o víře a utrpení, pomalu plynoucí děj, ticho bouřící mnoha zajímavými myšlenkami, komplikované postavy, vyprávění obrazem prostřednictvím úžasné kamery, působivá a napjatá atmosféra, pozoruhodné úvahy a dialogy, vynikající film. 90 % (01.03.2017)

Uf, síce na štyri krát, ale podarilo sa mi to dopozerať. Nikdy by som neveril, že maestro Scorsese dokáže natočiť takúto nudu, aj keď tradične precízne natočenú. Neviem, či to malo aj nejako emočne zapôsobiť na divákov, ale aj keď Garfieldom emócie trhali veľmi často, u mňa sa počas sledovania filmu nevyskytli žiadne. Ľudí, ktorí radšej obetujú život, ako by stúpili na nejaký náboženský symbol, veriac, že ich vďaka tomu nejaká rozprávková bytosť vezme do raja, proste nikdy nepochopím. Myslel som, že aspoň to neokúkané japonské prostredie bude zaujímavé, ale aj to sklamalo. Aspoň že Garfield tu narozdiel od Hacksaw Ridge nepôsobil ako slniečko na hnoji a neliezol tak na nervy, no to je asi jediné pozitívum najhoršieho Scorseseho filmu. (02.02.2017)