Maradona
Maradona by Kusturica
Maradona podľa Kusturicu
Obsahy(1)
KUSTURICA bere diváky na bouřlivou jízdu životním příběhem fotbalového Boha MARADONY. Diego Maradona v celé své velikosti, vášnivosti i lidskosti, znovu navštěvuje pomníky svých triumfálních vítězství. Poprvé po 20 letech se vrací na místo kde se narodil, v extravagantním stylu slaví své 45 narozeniny, trénuje budoucí fotbalové hvězdy. Po celou dobu sledován vizionářskou kamerou Emira Kusturici. Od velkoleposti, přes tragický úpadek k oslavnému znovuzrození. Sportovní hrdina, šampion, padlý idol a inspirace milionům lidí... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
Já bych tak přísný nebyl – Kusturica si aspoň zkusil po dráze hudebníka, příležitostného fotbalisty a režiséra další profesi – řitního speleologa. ()
Bohužel Kusturica by Maradona. Neskutečné selhání filmaře, který se nechá vláčet svým objektem zájmu. Na své primitivní politické názory mají sice Kusturica s Maradonou nárok, ale některé momenty v tomto velice ošklivě a neatraktivně natočeném dokumentu mají až vesmírně a nelidsky trapný rozměr, ať jako diváci stojíte na libovolné straně politického spektra. Stačí mít trochu vkusu a soudnosti... Což bohužel oběma těmhle patetickým šmudlům chybí. ()
Fotbal jako třídní boj a dokument jako jankovitá levicová agitka. Není nic horšího než proletáři z estabilishmentu – tady se potkali dva a výsledek připomíná hodně jalové sezení salónních revolucionářů. Ten menší blemcá učebnicové fráze jihoamerického komunismu, ten větší se snaží divákovi ukázat, že mluvčí není idiot, ale bezmála bůh. Bohužel, dokud Emir dává svým názorům symbolický rámec umělecké výpovědi, mluví mi z duše, jakmile se sníží k hrubé demagogii a glorifikaci politických šílenců, je mi jeho humor i vize zcela cizí... Takže, doporučeno magorům, co nosí hrdě Cheho portréty, eventuelně magorům, co raději myslí na Maradonovy góly než na sex. Svět se zmentosil. ()
Rozklad božské aury Diega Armanda Maradony. Kluk z chudé čtvrti se stal fotbalovým bohem a sám v sobě vidí ještě víc, než jeho fanoušci (ovečky) v něm. Většina dokumentu je Emirova oslava jednoho génia, na kterého kouká až s nepřájemně nekritickým obdivem. Především téma drog a politiky představuje Armanda ve světle, které bych raději neviděl. Omlouvat sjíždění bílé lajny koksu tím, že to dělalo víc lidí, jen je nechytli, je možná otázkou pro fotbalovou federaci, ale nic jiného. Jediné, co mě opravdu zarazilo byl závěr s (připravenou) hudbou na téma "být Maradonou a prožít jeho život". Příště, až někdo bude točit o svém idolu a mesiášovi, ať si to nechá do vlastní domácí filmotéky... PS: hodnocení se nevztahuje na ukázky maradonovy fotbalové geniality ()
Kdo tu vlastne koho reziruje? Kusturica jako loutka v rukou prima(ra)dony. ()
Nebudu nijak zastírat, že mi ten malý, špekatý, prdelatý cigán, který je pyšný na to, že při fotbalovém utkání míče do brány hází rukou, byl odjakživa nesympatický. Dokument je ódou na komunismus, marxismus, Fidela Kastrola, k tomu patří nenávistné výlevy vůči USA a západní civilizaci vůbec... prostě neskutečná kupa hoven levičáckých blábolů. Existuje jediný důvod, proč tomu rovnou nejebnu odpad: vydržela jsem tu bolševickou agitku snášet maximálně 10-12 minut, pak už akutně hrozilo, že si kvůli toho feťáckého zkutra rozflákám televizi. ()
"Buď posvěcena levačka tvá!" Čím to, že mě mrzí, ale nepřekvapuje, kam až mohl sklouznout režisér, kterého jsem ještě nedávno obdivovala? Jak jsem si před dvěma lety znechucená jeho "Slibem" mohla myslet, že hůř už být nemůže? A hle: Maradona by Kusturica, pseudodokument v němž naopak idol režíruje fandu- aneb dva egomaniaci v zajetí patosu a ideologie....a taky několik čistě upřímných momentů, které v tom naštěstí nezapadly. ()
Ještěže jsou v názvu oba, protože z filmu vůbec není jasné, o kom z nich to vlastně je. Nejsnadnější cesta k tomu, aby filmař natočil opravdu špatný film, je zkusit dokument o někom, koho nekriticky obdivuje. I ty sestřihy Maradonových gólů, které mne vždycky na chvilku vytrhly z polospánku, většinou končí nějakou animovanou trapárnou. Škoda času, škoda slov. A jak s tím vším vlastně souvisí tango? Prostě blábol! ()
Takhle jsem si tenhle dokument přesně představoval. Hodně ze života Maradony, který to mimochodem s míčem umí do dnes. ()
pro mě nejlepší kusturicův film.fotbalový ale i dost politický dokument,který si skvěle dělá prdel z ameriky a anglie.konečně!skvělé karikatury,perfektně poskládaně záběry na maradonovi parádičky,doplněné o skvělej song god save the queen od sex pistols.až na cháveze sem v celku vydejchal i castra a co si budem povídat,radši bych se sešel s nim než s nějakym debilním princem charlesem či snad s hovadem božím panem bushem.podle komentářů a hodnocení bych to viděl hezky takhle:všichni pozor!hlavu k západu,připnout vodznáček s americkou vlaječkou a spustit nejdřív americkou a pak hned anglickou hymnu!to já si radši vod plic a s radostí zaspívám olé olé olé olé,diegó,diegó!olé olé olé olé maradó,maradó!:-) ()
Je to takové lezení do zadku Maradonovi. Ale není to špatný dokument. Hravý způsob Kusturici. Pokud jste fanoušek této fotbalové megahvězdy (která nedávno překvapivě zemřela) oceníte archiv a budete překvapeni, že je docela inteligentní. Jeho názory na Ameriku se svým náboženstvím svatého dolaru a na Anglii s ním sdílím. Také jeho litování, že bral kokain, protož ho přibrzdil v kariéře a trpěly jeho dvě dcery je sympatický. K tomu pěkné sestřihy jeho geniálních gólů. ()
Maradona bol nesporne veľkým futbalistom, komu ušiel jeho "gól storočia", tak si ho v tomto dokumente môže pozrieť asi 15 krát. Do toho uvidí aj jeho podarených kamarátov- Fidela Castra, Huga Chavesa a Eva Moralesa...a Emira Kusturicu (s celou rodinou), ktorý celý tento "home-made" kvázi dokument zbúchal...Mix ľavičiarskych žvástov, nejakých tých futbalových záberov, pár kreslených brutálne nepodarených akože vtipných vsuviek, pričom všetko lemujú Maradonove kecy o všetkom a ničom... Trochu zaujímavé, z väčšej časti nudné a otravné...Ale zase keby som bol argentínčan alebo člen Maradonovej Cirkvi (áno, aj také existuje!), tak sa mi ten dokument zdá nesporne lepší! :))) ()
Zaujímavý dokument, nebol extra kvalitný. Kvôli Diegovi možno trvala jeho výroba až 4 roky, avšak Kusturica to celkom dobre podal. Poukázal ako ho niektorí uctievajú, dal tam pekné piesne, návštevu v Belehrade, zaujalo ma ako sa hrali s loptou na štadióne "Marakana", jedného z mojich najobľúbenejších tímov sveta Crvenej Zvezdy Belehrad. Náhľad do sveta Argentínčanov ako boli protesty proti amerikanizmu, sociálnym nerovnostiam, tango, bary, futbalová eufória, skrátka hlavne láska k futbalu, trocha nahliadnutia do Diegovho súkromného života a trocha jeho minulosti. Neuznávam však celkom tie Diegove názory ani to, ako ho oslavujú a majú s ním sektu a on sa ju nepokúšal rozpustiť, aj keď cítim, že je trocha veriaci. Nemám rád tú slabú obhajobu okolo drog, okolo okolitého sveta. Nie som ani kapitalista ako zrejme tu väčšina ani komunista, volím strednú cestu a najlepšie zo všetkého, preto chápem vyjadrenia ich osobných názorov, podpory Fidela Castra, Eva Moralesa, či Huga Cháveza. Som tiež trocha temperamentný a bavil som sa pri tomto dokumente. Veľa vecí mi tu však chýbalo, prišlo mi to ako nedokončené dielo, neúplné dielo, len taký náhľad do jeho života, ani minulosť ani rodina tam nebola veľmi v popredí. Bolo tam z každého niečo, ale čo vyčítam len málo. Bolo to fajn. ()
to jsou ty animovaný vložky s god save the queen fakt myšlený vážně?! to snad ani nejde, ne? a fakt to natočil režisér Undergroundu a černobíljch koček? jak řiká eric cartman: the f*ck! ()
Asi proto, že fotbal nějak zvlášť nemusím, dlouho jsem se k tomu neměl..a pak přišlo MS v JAR, Maradona ve vedení Argentinců, a já se chtěl dozvědět víc o této legendě..myslím, že Emir se toho zhostil dobře, na můj vkus až neočekávaně, protože dokument je přecijen trochu jiný žánr. V závěru pak potěší Manu Chao s písní La vida es una tómbola, která je právě o Diegovi.. ()
Přiznejme si, že Maradona kmital na trávníku nožičkama celkem slušně a góly dával výstavní. Ovšem z náplně mě bolela očička a pak se přidala hlavička a nakonec se mi chtělo zvracet. ()
RTVS zareagovala veľmi pekným spôsobom na smrť futbalovej legendy a futbalového génia (pre mnohých Boha) a tento Kusturicov dokument zaradila do svojho vysielania deň po jeho úmrtí a po zápase glasgowských Rangers proti Benfice Lisabon v Európskej lige. Keď sa stretnú dve legendy krajín na ktorých si Štáty nacistické spolu s "mierovými silami Organizácie spojených nádorov zgustli a rozhodli sa v nich presadiť "demokraciu" je jasné že nemohol vzniknúť politicky neutrálny dokument. Diego ako dlhoročný blízky priateľ Fidela Kastrola v ňom zoparkrát prekvapil názormi hodnými najväčších konšpirátorov ale oveľa častejšie trafil klinec po hlavičke. Zaujali aj zábery na domov hviezdneho futbalista a tak je pochopiteľné že práve boj za sociálnu spravodlivosť si po skončení svojej futbalovej kariéry zvolil za jedno zo svojich životných poslaní. Škoda niekoľkých rušivých momentov s britskými politikmi a až príliš často opakovaného záberu gólu storočia, ktorý tento výnimočný futbalista strelil do siete Anglicka na majstrovstvách sveta v Mexiku.Lenže Kosturicova tvorba je nevšedná a tak pochopiteľne nevšedný bol aj tento dokument, ktorý pochopiteľne kapitalistov telom aj dušou (aj posledných vlasom na hlave) nepotešil. Tak ale aspoň týmto ľuďom, ktorí majú jediný správny pohľad na svet umožňuje táto databáze zahorieť hnevom spravodlivých aspoň v ich komentároch. Svojrázny dokument svojského režiséra o enfant terrible argetínskeho futbalu. ()
Tohle je učebnicová ukázka dílka, ve kterém si režisér plní dětský sen a všechno ostatní jde do pozadí. Emir ( a jeho rodina ) se setk(áv)al se svým idolem a kamera byla u toho. Někdo tu kritizuje ten levičáckej intelektualismus, mě třeba přišla hodně trapná ona "církev", animace taky prvoplánový , ale na druhou stranu to k Maradonovu světu patří a osvětluje i některé momenty jeho kariéry ( "vyšší poslání" v Neapoli nebo Arg vs. Ang. například ). Pochopíte třeba proč se za tu ruku těžko kdy omluví. Když jsem viděl ten humbuk v Neapoli, nedivim se že fetoval. A o silný momenty taky neni nouze ( některý goaly, rodina ...). Je to prostě rozporuplnej chlapík. A čekal bych, že Kusturica se mu dostane pod kůži víc. Místo toho se spíš opájel svou přítomností a možná i přátelstvím se samotným Diegem. Ač tedy mám k Argentině silný pouto, MS 86 bylo první, který jsem vnímal a Emirovu tvorbu mám taky rád, tohle je čistej průměr. ()
Toto si Kusturica mohl odpustit. Blahopřeji mu, že se s Velkým Diegem setkal, ale to je tak vše. Natočil totálně chaotický film bez koncepce a jasné myšlenky co vlastně chce zdělit. Neustále se snaží nacházet paralelu mezi Maradonovým životem a svými filmy (filmové vsuvky po čase vyloženě iritují). Divák se místo názorů na Maradonu a větší sondy do jeho života dočká pseudofilozofických úvah o tangu a levicového pranýřování politiky USA v Jižní Americe...a také rádoby vtipných skečů, ve kterých po Diegovi střílí Bush a Blair je vyobrazen jako ďábel. Dokonalá slátanina. Kladně hodnotím jen využití autentických záběrů, návštěvu Maradony v Bělehradě (jak zdraví obyčejné chodce z auta a představuje se jim:-) a celkem dojemnou pasáž za zvuků písně "Marado". Ale jinak tragédie! ()
ocenenia : MFF Cannes 2008 - nesúťažný výber ()