Mládí v hajzlu

Kniha patří mezi to nejlepší, co jsem kdy četl. Tady nejde o brilantní jazyk ani o dílo obohacující historii literatury, ale o ten pocit, který u čtení vyžadujeme. To potěšení z každé další stránky, které nás ujišťuje, že neztrácíme čas. S hlavním hrdinou jsem se ztotožnil, bavil mě a já byl při čtení vždy naprosto mimo realitu, která se v porovnání s Nickovým světem zdála tak směšná a nudná. Film je však jejím naprostým opakem. Jedná se jen o nudný destilát. Navíc se tvůrci pokusili narvat do filmu snad tři knihy ze série. Nickovo alter-ego sice občas pobaví, ale v hlavní roli bych si stejně představoval někoho jiného. Redukce je nejvíce znát na prostoru vedlejších postav. Některé tam nejsou vůbec a Nickův nejlepší kámoš Levák, který patří mezi největší hvězdy knihy, dostal dvě scény o ničem. Radím sáhnout po knihách. Tam je úspěch zaručen. (20.09.2011)

Ďalšia z teenagerských komédií o tom, ako sa dostať babe do nohavičiek. Aj keď toto prevedenie mi pripadalo možno troška akčnejšie (vďaka Francoisovi). Niektoré vtípky boli troška prehnané resp. divné, iné také do pohodičky :) Škoda, že postava Zacha Galifianakisa sa tam "nezdržala" dlhšie. čiže hodnotenie na 2*. A veľké plus za Michaela Ceru, ako inak :)) (04.08.2010)

Fiktivní deníky Nicka Twispa z pera amerického spisovatele C. D. Payna osobně řadím k tomu nejvtipnějšímu, co jsem kdy v životě četl. A nebál bych se skoro prohlásit, že tato knižní série v Česku získala skoro kultovní status, především zásluhou kongeniálního českého překladu Tamary Váňové. Shodou příznivých okolností jsem český překlad této výjimečné prózy objevil v senzitivním období dospívání, kdy byl Paynův hrdina v podstatě můj vrstevník, a pro jeho trable jsem měl tedy více než pochopení. Dodnes si z té báječné četby pamatuji, jak jsem se u ní doslova chechtal nahlas jak pominutý a hltal stránky rychlostí blesku, abych na konci třetího dílu zarmoucen dočetl poslední stránku, a jal se celou tu zběsilou jízdu číst znovu a znovu. Opakuji radši ještě jednou, nic vtipnějšího jsem v životě zřejmě nečetl a dodnes si z ní většinu pamatuji skoro nazpaměť. S nadšením jsem proto přivítal skutečnost, že filmaři koupili práva na první tři díly a na světě už je filmová adaptace toho prvního. Po jejím zhlédnutí mohu s radostí prohlásit, že se více než vydařila. Po stránce vtipu sice nedosahuje ani desetiny oné geniality knižní předlohy, ale stále je to výtečná komedie, která mi připravila velmi příjemnou hodinku a půl. Film se sice místy od knihy odlišuje - děj je z devadesátek přenesen do současnosti, filmový Nick je starší, nemá akné a celkově působí tak nějak utáple v porovnání se svou knižní předlohou - ale duch knihy byl na plátno převeden poměrně zdařile. Za největší slabinu snímku považuji obsazení hlavních rolí - Michael Cera se drží na mém soukromém seznamu neoblíbených herců hodně vysoko (hned za Melem Gibsonem, Tomem Cruisem, Benem Stillerem a hlavně Janem Budařem). O obsazení role Sheeni Saundersové se radši ani nevyjadřuju. (To už tam ošklivější herečku neměli? V knize je Sheeni samotné ztělesnění sexu, Kriste!). Naopak mě potěšilo obsazení Steva Buscemiho do role Nickova otce a animované sekvence, byť se začínám obávat, jestli se s nimi v tomto typu filmů v poslední době nerozhl pytel (Juno, Můj vysvlečenej deník...) Celkově si dovedu představit - a výrazně bych ocenil - kdyby se tato filmová adaptace mnohem více odvázala. Na můj vkus se strašně drží při zemi a nikdy nevykročí z ochromujícího kruhu politické korektnosti a americké prudérie. Zbytečně - kdyby to tvůrci rozjeli naplno - a hlavně obsadili roli Nicka někým vhodnějším - šlo by o filmovou událost minimálně desetiletí. Takto vznikla "jen" velmi obstojná komedie, u níž se pobaví nejen znalci předlohy. (05.02.2013)

Jako příznivec Sue Townsendové musím Oscarovi oponovat, četl jsem pochopitelně (až na poslední díl The Prostrate years) komplet adrianovskou ságu v češtině i angličtině, a Američan Nick Twisp se křehkému inteligentnímu britskému humoru nemůže podívat ani pod ocas. Navíc, pokud se podíváte na roky vydání obou deníkových "konkurentů", musí vám být jasné, kdo od koho "opisoval". Nepokrytě dávám najevo, že C. D. Payne se velmi lacině s přidáním nepříliš vtipných sprosťáren, ale zato s chutí, svezl na oblibě leicesterského rádobyintelektuála. Omlouvám se za OT, film jsem zatím neviděl. (24.02.2010)

Předně chci říct, že skvělý román C. D. Paynea se na filmové plátno solidně převést nedal. Takže jsem to ani nečekal. Moje očekávání byla skeptická a v tomto smyslu, jsem byl malinko (ale fakt jen málo) příjemně překvapen. Předně inteligentní humor zůstal, tvůrci filmu se nesnížili (předloha jim to ani nedovolila) k nějakému primitivismu, kterých jsou současné filmy pro náctileté přeplněné. Na stranu druhou ovšem ten humor zůstal jen v chabé podobě. To vše, co dělá deník Nicka Twispa fenomenální, je ve filmu přejito. Levák je zde ve dvou zcela zbytečných scénách. O jeho vysněné Milli Filbertové se zde jen kecá, ačkoliv právě ochutnávání zmrzliny na jejím ňadře či chlupatý trojúhelník, při jehož spatření Levák prohlásí, že tomu vínu něco chybí, by dalo filmu tu řádnou šťávu, na kterou byli fanoušci Nicka Twispa natěšeni. Tato možná kontroverzní scéna mi chyběla, stejně jako další... když už Levák přinese Učebnici sexu pro pokročilé labužníky, nebylo by od věci vidět jak to pokračovalo ... ;-) Ale to bych chtěl asi moc že? Vůbec mi ve filmu chybí dost postav - co třeba upocenej Dwayne, Hároš či Apurva? Je zde pouze její otravný bratr, který zde otravný vlastně ani není. Stejně jako Nick zde moc neukazuje svou hlavní devizu - inteligenci a prohnanost. Sheeni se neukazuje jako inteligentka vychcaná jak díra do sněhu a co je tristní, bohužel ani jako ta božská bytost, kvůli které Nick dělal co dělal. Kvůli této fakt ne... Co se mi líbilo byla postava Francoise Dillingera, vyřešeno fakt dobře. Rovněž závěrečné přehlédnutí Carlotty, neboť třetí díl byl už fakt scifi. Za to tvůrce chválím. Závěrečné zhodnocení - jak jsem řekl již na začátku, geniální deník (kam se chce hrabat Adrian Mole?) se nedal dobře zfilmovat, ale i tak díky za to. Nenudil jsem se a jako fanoušek jsem chtěl daleko víc. Ale jestli by byl celkový výsledek, jaký bych si představoval, těžko říct. Co natočit tři tříhodinové díly jako Pán Prstenů? :-) ... Málem bych zapomněl - výtečný Michael Cera! (11.03.2010)