Ten Canoes
Desať kanoe
Ten Canoes
Scénář:
Rolf de HeerKamera:
Ian JonesHrají:
David Gulpilil, Peter Djigirr, Crusoe Kurddal, Richard Birrinbirrin, Jamie Gulpilil, Frances Djulibing, Mary DhapalanyVOD (1)
Obsahy(2)
Tento snímek působí dojmem hraného dokumentu. Může za to fakt, že celý film se odehrává kdesi v australské divočině a jediné postavy jsou domorodci hovořící mezi sebou místním dialektem. Od začátku sledujeme dvě dějové linie - skupina domorodých lovců se vydává na lov husích vajec do bažin, a ve volných chvílích vypráví jeden z nich, moudrý stařešina Minygulu, příběh o svých předcích. Kdysi dávno žil mladík jménem Yeeralparil toužící po krásné ženě svého staršího bratra Rijimirarila. Rijimiraril měl tři manželky, ale jednoho dne se mu prostřední manželka ztratila a i přes pátrání celého kmene se ji nepodařilo nalézt. Rijimiraril se domnívá, že mu manželku unesl člen jiného kmene a tohoto cizince zabije. Příslušníci cizího kmene ale naleznou mrtvolu a podaří se jim vypátrat vraha. Rijimiraril musí podstoupit akt odplaty - stojí na místě a jsou na něj vrhány oštěpy tak dlouho, dokud ho alespoň jeden nezasáhne. Rijimiraril je nakonec zabit a mladý Yeeralparil má právu být se svou vysněnou ženou... Snímek TEN CANOES získal v roce 2006 Zvláštní cenu poroty sekce un certain regard na filmovém festivalu v Cannes. (Lachtan44)
(více)Recenze (35)
,,Kdo si prdnul? '' ------ :-) Neskutečná věc. Lahoda! Lovci se vydají na lov hus a sběr husích vajec s dalšími členy skupiny do vzdáleného australského močálu. Během cesty, stavby kánoí z kůry stromů i lovem vypráví jeden z bratrů svému mladšímu bratrovi dávný příběh, který se odehrál ve starých časech. Prostřednictvím příběhu se jej snaží poučit o důsledcích zbrklosti a netrpělivosti jež mohou vést až k válce mezi kmeny. Nejsou to však lovci kdo příběh vypráví, ale je to hlas vypravěče, který vypráví příběh o lovcích jež si vypráví dávný příběh. Tím hlasem není hlas nikoho jiného než sympatického ,,Charlieho'' Davida Gulpilila jehož výslovnost i smích mám tak rád. Kdo viděl pár australáckých filmů, ví co a koho myslím. Je zajímavé, že zatímco potomkům trestanců odvlečených z Anglie do Austrálie rozumím jejich angličtinu méně, aboriginijská anglina je vpoho :-). Celý ten způsob vyprávění byl jednoduše kouzelný i ta jejich mytologie a pravda o zrození člověka a já si to moc užíval. Skvělí byli i herci, nejsympatičtější mi byl bělovousý Birrinbirrin , tlouštík a milovník medu. Ostatní ale byli také úžasní. Jsou to krásní lidé. Bylo úžasné pozorovat, že ač sedíc s holým pozadím v trávě, bosi - řeší skoro stejné osobní problémy jako my. Fascinující byl i obraz. Nejen kamera byla kouzelná a blízké záběry na hlavy herců, ale i fakt, že současnost byla znázorňována černo-bíle, zatímco vyprávěný příběh z dávných časů byl barevný... David Gulpilil své vyprávění stejně jako strom krásně rozkošatil a rozvětvil. A ano, měl pravdu když říkal, že se nás jistě bude zajímat a že se nám bude líbit. Tohle byla další australácká lahůdka a já dávám za 5 husích vajec. * * * * * ()
Rolf de Heer umí při vyprávění svých filmových příběhů krásně projevit respekt a cit k původnímu obyvatelstvu, jeho tradicím a zvykům a současně nenudit človíčka před plátnem. ()
║Rozpočet AUD 2,2milióna║Tržby USA $283,654║Tržby Celosvetovo $3,360,030║ ()
Stylem vyprávění a místem, kde se vše odehrávalo, to byla příjemná změna mezi tolika filmy. Domorodci, kteří žili, lovili, řešili problémy mezi kmeny, boje, jejich vyprávění, které bylo tak jako všude na zemi většinou o ženách, byly místy i úsměvné a pro mě oblast zcela neznámá. Voda, voda, nic než voda a bažiny plus krokodýli, takže na noc museli občas spát na vyvýšených místech na stromech, nebo jejich dělání kánoí z kůry stromů, byly pro mě další zajímavou ingrediencí, která mimo vyprávění jedné staré balady, zaujaly mou pozornost. A tanec smrti, který jsem sledovala, mě téměř fascinoval. Věřím, že jestli tihle lidičky někde žijí a já věřím že ano, tak si myslím, že to tam takhle nějak funguje stále. I když ta civilizace se v dnešní době dostává už do míst, kde by mě to ani ve snu nenapadlo. Jo a ten začátek, jak jdou domorodci v řadě za sebou a ten poslední se najednou zastaví a zařve, že nechce jít poslední a jeho důvod, proč, tak tomu směji ještě dnes, když si na to vzpomenu. ()
Vždy sa teším, keď môžem zhliadnuť film, ktorý pochádza z takejto exotickej krajiny. Nasať atmosféru nepoznanej krajiny, spoznať neznámu kultúru, novú zvyky. Tento film mi to umožnil do bodky. Okrem toho, že je film veľmi osobite natočený, je aj neskutočne naturalisticky podaný. Pútavosť hlavného príbehu však trošku zaostáva za inými kvalitami filmu, ako sú vizuálna zložka, či príjemne hrajúci neherci. Aj preto je tento príbeh paralelne dopĺňaný príbehom, v ktorom nás rozprávač takmer dokumentárnym štýlom oboznamuje so starými spôsobmi výroby kánoí, či lovom husí. Celé prevedenie je veľmi usmievavé a jednoduché, miestami možno až gýčovité, no ja som sa napriek tomu vcelku bavil. 70%. ()
Trošku nadhodnoceno - k páté hvězdičce totiž přeci jen chybí propracovanější závěr, který by dokonale spojil realitu s vyprávěným příběhem. Jinak rozhodně skvělý počin, který nám přiblíží běžný život, mentalitu a spirituální poznání australských aboriginců. ()
-Má zakrytýho pinďoura, asi ho má malýho....cizinec s malým pinďourem je nebezpečný.- Příběh v příběhu. Domorodci si vyrobí kánoe a vydají se na lov divokých hus a sběr jejich vajec. Dva bratři. Starší má tři ženy, mladší žádnou, ale pokukuje po bratrově nejmladší. Starší bratr mu tedy během výpravy za husami vypráví dávný příběh, v němž mu chce ukázat, jak se to s muži a ženami má. Místy napínavé, často vtipné. Muži se bez zábran baví o intimních věcech a sexu, ale je to tak přirozené, nepohoršující, neurážlivé. Zkrátka bezprostřední. Kulisou je působivá australská příroda. Občas kamera předvede krásné poetické obrazy. Jednou z nejpůsobivějších scén je magický tanec smrti. Pokud se do filmu ponoříte a necháte se jím pohltit, nadechnete se až v samotném závěru. Krásné. ()
Úchvatná scéna tance i zpěvu smrti s následným rituálem a celkově často krásné záběry australské přírody drží moje hodnocení těsně nad „vodou“. Převelice zajímavé téma světa australských domorodců se zde dočkalo zpracování s podivným patvarem mezi neustálým monologickým vyprávěním jednoho z domorodců jakoby do mikrofonu v rozhlasu a sledem viditelně aranžovaných hraných sekvencí, které dotvářejí vizuální část. Po 10ti minutách jsem se v duchu ptal, proč film proslulého australského filmaře avizovaný coby dobrodružná komedie působí na mě jako formálně až tuctový dokument s několika pěknými „obrázky“, kde se jedna z invečnějších deviz projevuje v poněkud zvláštním střídání černobílého a barevného vizuálu? Ono pseudo-dokumentární zpracování za mě výrazně ubližovalo celkové atmosféře snímku, do níž se z mé strany většinou ne a ne plně dostat. Neustálý voiceover spíše vytvářel odstup mezi divákem a příběhem, než aby působil obohacujícím dojmem i ve spojení se záběry, které nám obrazem často vypráví úplně to samé. Propašovaný fekální humor australských domorodců, co se každou chvíli baví doslova o hovně nebo o tom, jak jim stojí penis, mi připadal nevtipný a dost strojený, než cokoliv jiného. Starším filmovým klasikám se střetem s australskou domorodou kulturou (Roegova Cesta / Weirova Poslední vlna / Herzogovo Kde sní zelení mravenci) se de Heerových Deset kánoí pro mě v rovině zážitku ani nepřiblížilo. [55%] ()
Jste milovníky cestování, divoké přírody a etnologie? Fascinuje vás život člověka z doby kamenné? Pak je tenhle film určený přesně pro vás. Obrazově strhující leporello ze života severních Austrálců před příchodem bílého muže, s prostým ale hlubokým dějem a s prostou ale hlubokou moudrostí. Na takovýhle film bych se vydržel dívat mnohem déle, škoda relativně krátké stopáže. ()
Film je natolik naturální, že dokáže pracovat s divákovou sugestivitou. Kdybyste se chtěli podívat, připravte se, že se stanete na hodinu a půl Aborigincem. Budete se smát, tancovat, lovit, bojovat a taky umírat. ()
Vďaka tomuto odzbrojujúco jednoduchému, až naivnému filmu som ocenil veľkosť uhlopriečky mojej novej TV:-)). Zdá sa neuveriteľné, že niekto "nedomorodý" natočí takto autentický film a ešte Vám dopraje úsmev od začiatku do konca. Slovami kamaráta: "fakt, že legranda":-))) ()
Čistá krása. O lidech, kteří ví... Srdcem. ()
Tohle je prostě pohodička.. Příběh se rozpíná na všechny strany jako větve košatého stromu v květu. Spolu s jemným a laskavým humorem přináší něco málo teorie o tradiční výrobě kánoe, šamanských "hovnopraktikách", poučení o trpělivosti a v neposlední řadě jednu z nejsugestivnějších scén smrti v historii filmu. ()
Postupným otevíráním a zavíráním krabiček v sobě se rozvíjí jednoduchý příběh, složitě natočený, ale vypravěčem dobře vysvětlený, pomocí obrazu každá krabička od jiné oddělena...film, u kterého jsem se výborně bavil, např. když domorodci přemýšlí, co se mohlo stát, postupně naslouchají jeden druhému a vymýšlí různý scénáře :) ...chytlavě a vtipně napsáno a natočeno! ()
Nestává se moc často, že bychom v našich končinách měli možnost vidět film s původními obyvateli Austrálie (nepočítám-li dokumenty). Tento film je natočený s citem a humorem, nádherná kamera okouzluje záběry australské přírody. Závěr možná trochu uspěchaný, ale třeba to bylo proto, že mně Zápaďákovi ten příběh nedokáže říct tolik co Austrálci. Každopádně příjemný filmový zážitek. ()
ocenenia : MFF Cannes 2006 - uvedené v sekcii "Un certain regard" (Un certain regard special jury prize)◘◘◘◘ Mar del Plata Film Festival 2007 - nominácia na 1. cenu ()
Ten film by byl skvělý, kdyby by byl rovnou natočený jako aboridžinská legenda. Žádné vyprávění, žádná druhá dějová linie, protože ta tomu prostě ubírala na síle, atmosféře a hloubce, nemůžu si pomoct. Takhle z toho totiž nic silnějšího nemám, celé mi to přišlo zajímavé, ale díky tomuhle vedení jako by to celé prošumělo kolem mě a po zhlédnutí jsem si nedokázal říct nic jiného, než "ale jo, ušlo to". Přitom Rolfa de Heera docela můžu a ani tady nemůžu říct, že by mě zklamal - přece jenom, Aboridžinci jsou jeho snad nejoblíbenější téma - a ten film určitě má co říct o spoustě věcí, ale sám si ubližuje tím vypravěčem, který doslovně popisuje jasné už z obrazu a dialogů postav, o kterých vypráví. I přes krásnou přírodu a potenciálně zajímavý scénář nějak nemám potřebu to vidět znova a dávat tomu vyšší hodnocení, než tři hvězdy. A docela mě to mrzí, na tohle jsem byl hodně zvědavý. 3* ()
Jako když listujete knížkou ve který se hejbou obrázky. ()
Milý film plný krásnych obrázkov a pokojnej atmosféry... Dobrý príbeh sa musí vyrozprávať poriadne, všetky časti príbehu musia byť povedané pre správne pochopenie... P.S. Nikdy never cudzincovi so zahaleným vtákom. ()
Nesmirne narocny na soustredeni a orientaci v souvislostech, ale puvodni obyvatele Australie jako hlavni magnet a hnaci motor si zaslouzi urcitou schovivavost. Navic originalita podani pribehu se pocita jako plus, i kdyz neni sita na miru kazdemu. 50% ()