Terminator Salvation

Marcus: Dám mu své srdce. Blair: Ale chtěla jsem s tebou mít malé robůtky. Připomíná mi to vtip o policajtovi, co si prohlíží v krámě termosku a ptá se prodavače, k čemu to je. Teplý v ní zůstane teplý a studený studený, povídá prodavač. Hmm, to je dobrý řiká policajt a koupí si to. Druhej den se kolega v práci ptá, co to má. To je termoska, řiká ten první policajt. A k čemu to je, ptá se druhej. Teplý v tom zůstane teplý a studený studený. A co v tom máš? Kafe a dva nanuky. Hodí se zejména k odkazové scéně, kdy na T-800 model Arnoldigi vyteče nejdříve roztavená ocel a následně kapalný dusík. Zkrátka pokud by se film rozsekal na jednotlivé kousky, ty by samy o sobě ušly. Jenže pospojovat je dohromady takovýmhle způsobem je takřka trestuhodné. Nápor čtyř scénáristů udělal svoje (a zřejmě i notné úpravy a prostříhání) a výsledek je nelogický zkratkovitý zmetek s dialogy jak z německé adaptace bestselleru Rosamundy Pilcherové, které válcují každou potenciálně silnou myšlenku silou harvestera. Dobrý nápad jak od P. K. Dicka s infiltrátorem co neví, že je infiltrátor, je zabit jednoduchostí jeho cesty. Má za úkol lokalizovat Kylea Reese - ejhle půl dne po vytvoření ho náhodou potká (BTW se zorientoval docela rychle). Má přivést Johna Connora - potká sexy pilotku, pro kterou je nepřekonatelnost vztahu mezi člověkem a robotem jen zastaralou společenskou konvencí, dokonce kvůli němu zradí lidi, se kterými už pár let bojovala. To má sice za následek smrt několika postradatelných crew members (zdravím Galaxy Quest), ale koho to zajímá, že. Jestli všechno tohle Skynet předpokládal, nejde asi o umělou inteligenci, ale o umělého věštce. Infiltrace do robotí továrny, která má kdovíproč ovládací interface tak, aby ho mohl používat člověk, byla nějak hódně moc snadná ne? A tak bychom mohli pokračovat do aleluja, o časových paradoxech probíraných mnohokrát nemluvě. Je smutné, že jsem původně nic chytrého nečekal, takže jsem ani nepředpokládal, že bych mohl být zklamaný. Ale po shlédnutí mě mrzí ten zcela evidentně promrhaný potenciál. Nutno ovšem říct, že film ani na chvilku nenudí, odrežírovaný je slušně (proto bych hlavní vinu nesvaloval na McGho) a ozvučení je dobré. Ještě třeba poznamenat, že oceňuju užívání klasických palných zbraní, laserová blikátka nemám rád. Závěr: Je to lepší než Vetřelec 4 (a vlastně než všechno co následovalo po Cameronovi). (13.06.2009)

Tady se mi nabízí celkem zajímavá bilance: Scénář není úplně silný. Je na něm vidět, že byl přepisován bez jednotné vize, aby se zalíbil. Christian Bale a Bryce Dallas Howard mi přijdou jako špatně a velmi špatně obsazení. Bale působí jako extrémně přepracovaný - jako herec, ne jako postava, jako by sám sobě šel tak na nervy (což nejspíš šel), že jeho John Connor oplývá jenom hysterickými záchvaty a chybí mu jemnost, nadhled nebo obecně civilnost/lidskost. Pryč je ten lovable rogue a to mi docela chybí. Howard je zase hodně neautentická - ani jednou nemám dojem, že by Johna doopravdy milovala, že je opravdu těhotná nebo je že doopravdy schopná vůdkyně. Já už ji delší dobu podezřívám z toho, že je reálně špatná herečka, respektive možná že ji jenom obsazují režiséři do nevhodných rolí a špatně ji vedou, ale platí to, že ji respektuji jenom ve Vesnici a v žádném jiném filmu. Naštěstí je Anton Yelchin absolutně přesný a adekvátně zbožňování hodný, zatímco Sam Worthington a Moon Bloodgood jsou dostačně roztomilí na to, abych nad těmi "hlavními" zamhouřila oči. Přemíra nepřehledné akce způsobuje retardaci děje tak velkou, že v jeden moment děj řekne něco jako "já to vzdávám" a odejde pryč a přenechá to těm explodujícím věcem, ať to dokončí bez něj. A přes to všechno jsem si tento film vlastně užila, mám ho celkem ráda a občas se k němu vracím. I když je to možná proto, že si jej u sledování představuji jiný, lepší. (A Danny Elfman je navíc pořád zábavný.) (08.01.2017)

Film doslova ejakuluje akci, díky které divák po celých 115 minut nezůstane suchý. Zajímavě, nikoliv originálně je zde zachycen zníčený svět , ve kterém "machines" chodí s těžkým rotačním kulometem pěvně připevněným k jejich ocelovým tělům a kosí všechny rádia, která si dovolí dělat hluk. Kosti praskají, krev cáká, olověné klouby podléhají korozi. Zkrátka film vystřižený z červené knihovny. Christian Bale zde hraje druhé housle, ačkoliv s tím při podepisování smlouvy rozhodně nepočítal. Worthington je hlavní herecký klaďas a také hraje ze všech nejlépe. Jeho charisma mi ještě teď vystřeluje do oka a říkám si "proč jsem tohodle týpka ještě nikdy neviděl ve filmu". Jsem nespoután předchozí trilogií, protože mě nikterak nezaujala. Samozřejmě, že jsem jí viděl nejméně 5x, ale že bych jí nějak extra žral, to se říct nedá. Proto mě příběh vražený do zníčené země nadchnul více, než potenciální návrat kalifornského guvernéra. To, že Connor vypadá mírně řečeno "jinak", než by podle trojky měl, mi také extra nevadilo. To, co nemohu přehlédnout je mizerný scénář, díky kterému jsem sledoval pár scének poslepovaných do sebe, aneb ono z nich snad něco vzejde, když tomu uděláme reklamu a trailer s výbuchy, ten film se stejně prodá. 70% / Zeck 24.06.09 (24.06.2009)

Věta "Chceme natočit další pokračování s úctou k předchozím dílům." se stala jakousi marketinkově dokonalou omluvenkou pro natáčení pokračování všech kultovních filmů, ale mě z nich ta úcta nejde. A nepomůžou tomu ani scény odkazující právě na ty uctívané předchozí díly případně díl. Ano, jistě, technicky dokonalé, ačkně vybroušené, dokonce i herecký výkon Sama Worthingtona je na pochvalu. On vůbec Sam Worthington je velmi charismatický chlap a za jeho charisma ho jistě mnoho holek odměňí svým tradičním dárkem - vlastníma použitíma kalhotkama. Jako holčíčí idol No.1 v České republice mám těhle použitých kalhotek doma tuny, takže Samovi naštěstí nemusím závidět. Ale co je to všechno platný, když tenhle díl postrádá to hlavní "terminátoří" atmosféru. Podmanivá, depresivní, tvrdá zabijácká jizda se prostě nekoná a to je velká škoda, protože právě tohle dělalo terminátora Terminátorem ! (20.07.2009)

Salvation je jeden velky paradox. Jednak je od uvodu (titulky) az po posledny zaber (hlaska "There's no fate but what we make for ourselves") prespikovany odkazmi na Camerona, na druhej strane takmer vylucne prave okopirovane momenty / sceny su na celom filme najlepsie.Tych (eufemisticky povedane) narazok je tam fakt neurekom, takmer v kazdej druhej scene - od zjavnych az po takmer podprahove. A ak sa nahodou nekopiruju prve dva diely sagy, tak spominame na Mad Maxa, Aliens (znova Cameron!), Blade Runnera, Vojnu svetov, Pitch black (hlavne jednym hudobnym rifom)... . Ukazkovym prikladom vyssie napisaneho je sekvencia uteku pred Harvesterom az po jej parcialne zakoncenie na moste. Dielce motivy, snimanie, rakurzy, radenie zaberov az po zvukovu intonaciu fazovania napatia - dokonala kopia nahanacky v protipovodnovych kanaloch LA v T2. V rovine stylu tak Salvation neponuka vobec nic nove, nenadvazuje a nerozvija predchadzajucu paletu, ale iba sprosto kopiruje (hoci zrucne). V rovine pribehu je to uz lepsie - je tu snaha posunut pribeh dalej, hoc znova je vysledok velmi rozpacity. Linia Marcusa a projektu Angel ma nesporny potencial. Skoda vsak, ze v prvej polovici filmu su naznaky a motivy viazuce sa k Marcusovej postave vacsinou nicene tazkopadnymi preslovmi a dialogmi. V druhej polovici filmu potom destabilizacnu ulohu prebera samotny dej, plny zbrklosti a kopiacich sa nelogickosti / protireceni (korunuje tomu nasadzuje posledna dvadsat a daco minutovka). Apropo samotny Bale - castokrat mu vytykana nevyraznost a dvojpolohova skala emocnych prejavov - mne osobne k postave, ktoru uz od destva obklopuje pesimisticka vizia sveta, sadne dokonale. Connor je vojensky vychovany, emocne ziveny hlavne negtivnymi emociami. 4-5/10. (04.06.2009)