Max Payne

V Novém Yorku sněží. Je všeobecně známo, že sněhová vločka je pevné skupenství vody vznikající v zemské atmosféře a pokud se voda dostane ke střelnému prachu, ten má pak tendenci zvlhnout. A když zvlhne, tak se nestřílí. Jenže tenhle Max Payne zašel tak daleko, že se v něm ani nekouluje, ani nestavějí sněhuláci.. Koncentrovaná šeď bez známek života, které nelze upřít jakousi snahu o stylovost, ale co je to platné, když s blížícím se koncem se dostává divákovi ze strany režiséra jen Moore and Moore Payne.. A to, že je M.Wahlberg neherec, co měl zůstat u vystavování břišních destiček nad horním lemem slipů od Kleinovic Calvina, mi už nikdo nevyvrátí.. (19.03.2012)

Zoufalost, jejíž tvůrci vsadili na vypiplané repliky herních lokací a slušivě stylizovaný vizuál a scénář odbyli nesoudržnou patlaninou osazenou hromadou herních postav, jimž však není věnován žádný prostor. Nejhůř ovšem nesu totální selhání Johna Moora, jehož schonost pracovat s moderními kamerovými fintami a stvořit slušné akční scény zde jen lehce probleskuje v hrstce kratičkých scén, ukrytycýh v jedné velké režijní mizérii, jakou by si bez většího úsilí střihnul i Filip Renč. 30% P.S: Největší zklamání je jednoznačně finále - zatímco u toho herního jsem cítil ultimátní pocit satisfakce, tady jsem si málem nevšimnul, že detektiv Payne vytouženou pomstu nalezl... (15.11.2008)

Zřejmě největší zklamání roku. Payne je dokonale nezvládnutá adaptace hry. Moore se tak vyrýsoval přesně podle mých předpokladů. Akce je nádherná. Syrová, úderná, dynamická a mohutná. Atmosféra není špatná, ač ten sníh není zrovna podle mých představ, ovšem co se absolutně nepovedlo je to co vlastně film chce říci. Chvíli se to tváří jako krvavá noir jízda (pozitivum) a o minutu později zde máme Akta X křížené Matrixem (negativum). Moore se v tom dost plácá a koncept hry mu jaksi uniká. Nabízí se zde přímo otázka jestli hru vůbec hrál. Celý příběh je dost brutálně poupravený. Jako vášnivého fanouška gamesy mne potěšily různé drobnosti a odkazy na hru (Alex, klub Ragnarock, scéna s rodinou). Na druhou stranu jsou to bohužel pouze jen odkazy, které ve výsledné kompozici nehrají prim. Především Ragnarock zůstal trestuhodně nevyužit, stejně tak jako scény na konci filmu odehrávající se v mrakodrapu, čemuž je ve hře věnovaná v podstatě celá třetí část. Některé počítačové finesy byly naprosto zbytečné a absolutně neseděly do filmu a více než dost mi chyběl bullet time a dvě Berrety v rukou Maxe (nepřesvědčivého) Wahlberga. Účast Olgy Kurylenko jsem doteď nepochopil, takže za co to ještě solidní lehce podprůměrné hodnocení ? Za již zmiňovanou akci, kterou Moore umí ! Za to, že to mohlo dopadnout ještě mnohem hůře, za fakt, že ač Moore nevěděl s jakou látkou má tu čest, popral se s tím solidně a nastrčil do filmu alespoň pár odkazů a asi hlavně a především za Milu Kunis a její Maserati. (10.01.2009)

I přes to, že první díl PC hry jsem hrál ani ne 15 minut, druhý díl jsem projel na všech úrovních +/- desetkrát. A proto jsem se nemohl dočkat filmu, zvláště když jsem uviděl obsazení. Mark Wahlberg, Mila Kunis i Olga Kurylenko slibovali zábavu a John Moore po (pro mě) dvou lepších filmech zase sliboval skvělé převedení hry na film. Bohužel, nemůžu přijít na to, kde soudruzi z NDR udělali chybu… zřejmě v tom, že stříleli málo ve zpomalených akcích. Je sice fakt, že kdyby ty zpomalovačky ve filmu byly co pět minut, taky by to nebylo to pravé "max payneovské", ale zatraceně, jen dvě? Co jsem komu provedl? Navíc, když vás akční film (který, alespoň podle mého, by vás měl napumpovat adrenalinem) málem několikrát (!!!) uspí, je něco hodně, hodně špatně. Takže hlavně za herce, které mám vypsány výše (plus ještě za Amauryho Nolasca a Jamie Hectora) to nechávám na dvou hvězdách, ale bylo to tak tak. (12.09.2010)

|| Scenár: Beau Thorne / Based on Max Payne by Sam Lake | Hudba: Marco Beltrami, Buck J. Sanders, Metsuo | Produkcia: John Moore, Scott Faye, Julie Yorn | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Dune Entertainment, Firm Films, Foxtor Productions | Rozpočet: 35 miliónov $ | Tržba: 85,761,789 $ || What's your name? Max Payne. (...) Postava, ktorá sa stala legendou naších myslý, démonom temných nocí strávených za pí.sí. Ako pes za svojím strateným pánom som roky zdvíhal hlavu, za každým, když jsem zaslyšel jeho jmémo: Max Payne. Potajomky, v duchu som stále veril, že sa znova objaví: Max Payne 3. Ale nadarmo. S upadajúcou nádejou som čakal, že sa alespoň jeho duch, jeho svet, jeho bolesť znova ukáže. Rok 2008: Max prichádza striebornou cestou. Prípravy, rozpočet, obsadenie, ukážky... Každý hlboko dúfal, že to môže byť on. No boli aj takí, ktorí pochybovali. Osud strieborného Payna zakotvil medzi potuchami jeho zverencov. Sakraťažkú úlohu utvoriť atmosféru pravého Payna skoro zvládol, no dejovo si chcel nájsť novú, vlastnú cestu. Valkyri ho zároveň uchránili a zabili. Ťažko povedať, čo by sa bolo Maxovým zverencom páčilo viac, zachovať pravý dej a spraviť dvojhodinový videoklip, alebo do toho vôbec nemiešať ani Monu Sax? Najprv rozstreliť štyri dráty na streche mrakodrapu a tak zabiť nepriatreľa v helikoptére, alebo len jednoducho streliť osneženou pištolou do srdca vraha jeho manželky? Odpovede na tieto otázky dáva lineárna reflexia toho, čo bude nasledovať. Niečo podobné, ako pri Nolanovom Batman Begins, ktorý bol vymyslený preto, aby sa mohol zrodiť Dark Knight. Koniec tohto filmu, ktorý si pozrel len asi sám režisér (po záverečných titulkoch) dáva najavo, že sa týmto filmom chcela vytvoriť nová ére Maxa Payna Strieborného, ktorý si svoj temný hlas už v pokračovaniu toľko nevyužije, ako svoje neľútostné umenie strielať v časovom pásme bulett time. 03.06 CET (17.10.2008)