Dracula

Karel Svoboda byl zkrátka mistr a je ho veliká škoda. Melodie, které za svůj život napsal, jsou chytlavé a neskutečně působivé i po letech. Muzikál Drákula je toho zářným příkladem. Ocenit se musí také pěvecké výkony Daniela Hůlky, Lucie Bílé, Jiřího Korna a Tomáše Trapla. Buď navždy proklet, Drákulo! (24.01.2020)

Skvělý muzikál s fascinující hudbou Pana Karla Svobody… jediný dobrý muzikál na české scéně! Po zhlédnutí nové verze z roku 2009: Mám vesměs stejné pocity, jako uživatelka kiddo. V době, kdy jsem to viděl poprvé a byli tam opravdoví zpěváci a zpěvačky, to pro mě byl zážitek. Dnes bohužel tam o zpěváka skoro nezakopnete. No, ten Hůlka se ještě drží… Ale jinak to je bída. Absolonová nesahá Bílé ani po její neposlušné tenisky, v momentě, kdy začal zpívat Tomáš "mám pěknou jizvu, protože jsem se naparoval, že jsem slavný z jedné soutěže" Savka jsem slyšel Karla Svobodu, jak škrábe na víko od rakve a řve: "Co jste to kurva udělali!" A o tom, že Nývltová nemá na Machálkovou, se nemá ani cenu zmiňovat… Z úcty k verzi z roku 96 zde nechám stejné hodnocení, ale kdyby zde byla možnost hodnotit 09, tak to hodnocení by bylo sakra jiné… (25.10.2009)

Úvodem mi dovolte poděkovat té dobré duši, kterou napadlo tady oddělit starou a novou verzi. České nebo počeštělé polistopadové muzikály jsem viděla přesně dva a hodlám u toho setrvat, protože z ostatních se osypávám už po ukázkách, v případě letos občankou obdařeného Draculy ale musím říct, že ať už si o představitelích myslím cokoli, faktem zůstává, že tady odvedli kus profesionální práce a trio Svoboda-Borovec-Hes se postaralo o hodně působivý zážitek. Nová verze je už kromě ódy na nevkus a veletrhu marnosti akorát smutným dokladem toho, že nehryzneš dvakrát do jedné tepny a rychlokvašky jsou fajn v láku, ne na jevišti. (20.11.2011)

Coppolova svérázná verze příběhu nejslavnějšího nabodávače byla posunuta ještě o kousek jinam, než jak to kdysi pan Stoker vymyslel, ale vzhledem k výsledku nelze tento krok hodnotit negativně. A podobně je to s Danielem Hůlkou - i když je to fakt tragéd (viz jeho majstrštykózní předělávka Girl, You'll Be A Woman Soon....brrr), k jeho hlasu je (respektive aspoň bylo) třeba mít jakýsi respekt. Základním kamenem úspěchu českého Draculy je ale naprosto famózní hudba Mistra Svobody. Podobně jako u Fantoma Opery nikdy nezůstanu u toho, abych si poslechl jen jednu skladbu. Nějak se to prostě vždycky stane...;) No a pak tu jsou samozřejmě ještě taneční vystoupení, jimž vévodí tři úžasná krvavá stvoření. I když by se mi líbila vznosnější výprava a drobet jiná stylizace především posledního dějství (nebo časového období, už si vážně nepamatuju to členění), takto silnému dílu nemůžu dát míň než 80%. A jsem přesvědčen, že Dracula je jedním z představitelů doby, kdy ještě bylo třeba na muzikálech opravdu hodně, hodně, hodně makat, než se s nimi vyšlo na veřejnost. Takový Monte Cristo mě opravdu nebere... (19.06.2008)

Ten příběh se rád vypráví s důrazem na první český muzikál, jakoby Svobodův Dracula přišel na pole neorané. Ale pravda je klasicky někde úplně jinde. V českém prostředí jsme si zvykali na fenomén muzikálu hned po válce díky úpravě V+W Divotvorného hrnce, v 60. letech přichází česká variace na West Side Story v podobě karlínských Gentlemanů a muzikál začíná být oblíbenou alternativou mladých ke klasické operetě, která se dlouho drží v povědomí publika, i když není oficiálně v oblibě. A za normalizace už jsou toho plná divadla, zejména v regionech. Hrají se takové klasiky jako Loď komediantů, My Fair Lady, Kiss me Kate, Chicago, Oklahoma... Ten porevoluční průlom je více ve znamení původního českého muzikálu, ale nikoli objevení žánru jako takového. Nicméně vzpomínka na první nastudování Draculy v Kongresáku je pořád živá a show je neustále aktualizována, kostýmy, novou scénou, koncertní verzí a pořád je co poslouchat. Všechny výrazné osobnosti 90. let tím muzikálem prošli, i když u některých jako u Genzera se tomu už ani nechce věřit. Blondýnky dostávaly za odměnu Adrianu/Sandru, brunetky Lorraine. Hlavní role udělala Hůlku a zapomenut byl Landa. A i když časem došlo na Svobodovo vyčerpání, obliba muzikálů Monte Cristo a Golem zůstala velmi při zemi, tak Dracula je pořád vítaný s otevřenou náručí. "Šašku! Jak pot či slina i krev je jen tekutina, a proto vždycky poteče." - "Máš se nač těšit, člověče." (06.06.2021)