Napříč vesmírem

Muzikál, který vám nasadí do hlavy Brouky ...Julie Taymor roztáčí lásku za časů vietnamské cholery do spirály barev, rentgenových koláží, cirkusových výstupů a vizuálních jisker v rytmu Beatles. Jude a Lucy jsou dokonale zahrané figurky pragmatického hlasu a pacifistických ideálů, evoluce a revoluce. Stejně jako Across the Universe, který rozrušuje pravidla muzikálového žánru, vyprávěcí postup připomíná rozsypaný pytel blech a celé hraní si na povrchnost má v sobě jakýsi zlomyslný antihollywoodský duch. Kontrast strnulé zmraženosti křoví a živelně zpívajích hrdinů, každodenních pohybů namísto tradiční taneční choreografie, používání klišé a subverzivních momentů na ploše jednoho videoklipového střihu může tenhle snímek komerčně pohřbít, protože trailery lákaly na něco mainstreamovějšího. Ve mně ale tenhle rozporuplný snímek probudil melancholii, touhu podupávat a tančit a obdiv k nápaditým, ale surreálným vizuálům, které jsou stejně šílené, jako geniální. Love it or leave it. 80% :-) (12.10.2007)

S Across the Universe je to těžký. Určitě nemůže obstát jako klasický muzikál. O příběh tu téměř vůbec nejde, pořádné charakteristiky hrdinů se vlastně vůbec nedočkáme a muzikálové scény působí tak staticky a suše až to člověka zarazí. A možná v tom je to kouzlo. Nebál bych se říci, že přestože jde o muzikál, písničkové scény film spíš zdržují a působí nějak navíc. Samotný příběh je pak poslepovaný jen tak, aby se dalo těch pár písniček dohromady. Jenže tady nejde o efekt. Julie Taymor hodně riskuje a pohybuje se na tenkém ledě, občas se jí nějaká scéna nadmíru povede a jindy je vidět, že nápad sice byl, ale nějak se z toho ta působivost vytratila. Proč tedy dávám čtyři hvězdičky? Protože je to originální a vyzývavě jiné než všechny ostatní hudební filmy. Líbí se mi nápad nechat vlastně tu nejvíce podbízivou stránku filmu pasé a nesnažit se o pouhé rozpohybování obrazu do rytmu, ale hlavně o to, dostat diváka do analytického způsobu vnímání a přemýšlení nad filmem... (29.01.2008)

Já...prostě nevím. Na ten muzikál jsem se opravdu těšila - Beatles, 60. léta, demonstrace proti vietnamské válce, vztahy, hudba, Jim Sturgess... Znělo to fakt slibně a...ten příběh opravdu nebyl špatný. Jenže docela rozvleklý, pomalý, bez záchytného bodu, na který se soustředit. Nějak plynul v rytmu písniček a než jsem si stihla prožít hlubší emoce, byl pryč. A přitom na to Julie Taymor, všichni představitelé, kameraman i střihači měli víc jak dvě hodiny. Tak nevím, kam se ta zápletka poděla. A taky..to už je asi moje chyba...ale fakt nedokážu překousnout, když jsou přezpívané písničky horší než originál. A tyhle byly, o dost. Bojím se, že zpracovat hudbu slavných liverpoolských brouků, byla pro tyto tvůrce až moc vysoká laťka... (14.09.2011)

Viem, že tento muzikál má pár chýb (disharmonické spevy; necelistvosť; ani nijak zvlášť neprechovávam lásku k Beatles...), i napriek všetkému je v mojich očiach nadpriemerný. Across the Universe ma skrátka očaril podmanivým vizuálom a úžasne tvorivými nápadmi. Čo pieseň, to originálne prostredie - farebné, imaginatívne, hravé, asociatívne. Celé to na mňa pôsobilo ako jeden farebný experiment...ústredná lovestory nebola príliš nasladlá, herecky obstojné, spevácky poslabšie (hlavne kvílenie Jima Sturgessa): u mňa muzikálový priemer spojený so sýtym vizuálnym zážitkom. (22.06.2009)

Spousta lidí včetně mě čekala druhý Moulin Rouge - a trailery k tomu sváděly. Julie Taymor se bohudík/bohužel vydala poněkud jinou cestou a důležitost příběhu či soudržnosti celku ji přitom zdaleka netrápila. Across the Universe je proto nejsilnější v jednotlivých hudebních číslech, která zaujmou svou jinakostí a výtvarnou stránkou. Kromě závěru se nějak zvlášť silných emocí nedočkáme, ale taková Evan Rachel Wood svým hlasovým projevem a andělským zjevem dokáže zlepšit náladu. Coververze jsou podle mě solidní, heslem dne je přirozenost, což se daří. A ty písničky jsou prostě geniální. (06.01.2008)