Across the Universe
Across the Universe
Režie:
Julie TaymorKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Elliot GoldenthalHrají:
Jim Sturgess, Evan Rachel Wood, Dana Fuchs, Joe Anderson, Martin Luther, T.V. Carpio, Eddie Izzard, Bono, Jacob Pitts, Dylan Baker, Lynn Cohen, Harry Lennix (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Rozverný, bizarní a velice teatrální, takový je převratný muzikál společnosti Revolution Studios Across the Universe, který se zrodil v hlavách známé režisérky a scénáristky Julie Taymor (Frida, Titus, broadwayský muzikálový hit Lví král, inscenace Mozartovy Kouzelné flétny pro Metropolitní operu v New Yorku) a scénáristů Dicka Clementa a Iana La Frenaise, ve kterém se pojí originální příběh s 33 revolučními skladbami - mezi něž patří „Hey Jude“, „I Am the Walrus“ a „All You Need Is Love“ - které utvářely celou generaci. „Chtěli jsme vytvořit původní muzikál pouze za použití skladeb skupiny Beatles.“
Milostný příběh, zasazený do divokých šedesátých let plných protiválečných demonstrací, meditací a rock'n'rollu, se odehrává v Greenwich Village, bouřlivých ulicích Detroitu i na vietnamských bojištích. Milenci Jude a Lucy, jejichž láska je od začátku odsouzena k neúspěchu, jsou spolu s malou skupinkou přátel a hudebníků vtaženi do víru počínajícího protiválečného a protikulturního hnutí. Průvodci jim jsou „Dr. Robert“ a „Mr. Kite“. Síly, které se vymykají jejich kontrole, nakonec oba milence rozdělí, čímž je donutí, aby se navzdory všem překážkám pokusili znovu najít jeden k druhému cestu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (382)
Protože jsem vůbec netušila, o co kráčí, šoklo mě to hned v první minutě a drželo se jak klíště. Mamma Mia po beatlesácku s angažovanou příchutí a paráda největší. Tady jdou stranou mrňky, co mohlo bejt jinak, míň naivní nebo tam nemuselo bejt vůbec. Tady jde o zvoneček, kterej buď zacinká nebo spí. Mně duše hrála jak zvonkohra. Beatles jsem odkojená a poznamenaná forever a že tuhle režii nedostala Julie Taymor za trest, je taky jasný. Magical Mystery Tour, Jahodová proklamace i trochu tý Zdi a Vlasů, Bono "Walrus" Vox nebo Joe Cocker chvilku po tom, kdy zazněla With a little help from my friends a já si řekla: kde je Joe?, zpěvandule Sadie, gejzír vizuálních nápadů, Lucinka a Jude ... lidi zlatý, neni nic, co by mě v pátek večer mohlo rozněžnit a potěšit víc. ()
Docela velké zklamání (uvědomím-li si, že to byl v roce 2007 můj nejočekávanější film). Spíš podprůměrný muzikál, na který Julie Taymor nanesla výraznou rtěnku a tunu make-upu. Hudební čísla občas sice vtipně využívají prostředí, chybí jim ale šťáva a hlavně nějaký "rhythm", který by poháněl písničky dopředu. Ve výsledku se předvádí jen slepenec nezáživných videoklipů na nic moc coververze šedesátkových hitů ... prostě ostudně promarněný potenciál. Pohled výtvarnice Julie Taymor je totiž okouzlující, práce režsérky Julie Taymor je ale víc než matná. Po Hairsprayi bych na rozpohybování její vize klidně najal Adama Shankmana. Zní to sice zvrhle, ale právě ten by jejím malbám dodal správný muzikálový šmrnc. ()
Oscar 1 nominace: Kostýmy ()
Legenda se z tohohle muzikálu asi nikdy nestane, ale fanoušky Beatles a romantiky potěší a ostatní snad neurazí. Použité písničky byly vybrány velmi pečlvě, ani by mě nenapadlo, že by se pomocí nich dal téměř seskládat nějaký příběh. Navíc coververze jsou ve většině případů povedené a u několika písniček dokonce perfektní (gospelové "Let It Be" nebo třeba nádherné "If I Fell") a znalce potěší i všudypřítomné narážky na Beatlsácké texty a jména z písní ("How did Prudence come in?"... "She came in through the bathroom window."). ()
"Každá kapela, která nemá nepřátele, se mi jeví podezřelá." Tato paradoxní slova z úst mého známého se mi vybavila po zhlédnutí snímku, dalším zbytečně odkládaným. Je dobře, že si pro jednadvacáté století Beatles vzal někdo do parády, pro některé typy se stali už jen kamenným pomníkem. Naopak, byli nadčasoví, surrealističtí, angažovaní a jednoduše nejlepší. Proti filmu hovoří pomalý nástup, který ale nešetří nápady (Liverpool jak z Free As A Bird) a všechny vyprávěcí, hudební i myšlenkové (All You Need Is Love) složky se protnou v závěru, který je silný tak akorát, abychom si všechna fakta zpětně uvědomili. Hodně vděčných 90% a srovnejte prosím s Mamma Mia!, která taky vypovídá o jedné generaci, ale v jejích přesně omezených možnostech. ()
V porovnání s jinými muzikály, tenhle ještě docela jde. Může za to především skutečnost, že ve většině případů jsem si vyposlechl všeobecně dobře známé skladby. Chvílemi mi Across The Universe připomínalo Mamma Mia, které má spolu více společného, než by kde koho napadlo. Paralela Liverpoolu na Beatles byla moc fajn. Nicméně mě to nijak nenadchlo ani neurazilo. Chvíli jsem film pozoroval, chvíli jsem ho jen poslouchal a víceméně to stačilo. Nic víc třeba nebylo. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $24,343,673║Tržby Celosvetovo $29,367,143▐ Tržby za predaj DVD v USA $24,745,132 //počet predaných kusov 1,268,194║ ()
Na první omak povrchní, na druhý snad až příliš komplikované. Across the Universe narozdíl od jiných muzikálů nefunguje na smyslové bázi (snad s výjimkou vizuálně opulentní "I Want You" náborové části). Na to nebyly peníze, proto se Julie Taymor vydává cestou myšlenek a poselství, které však leží hlouběji, než by mainstreamový divák čekal. A tak čekáte a čekáte, pak kopete a kopete... zlatá žíla zasvítí jen některým, já osobně jsem našel jen její zbytky v podobě skvělých herců a klasické romantické katarze, která přišla pět minut po dvanácté s alibistickým podtextem "vše už bylo vymyšleno". Asociace a paralely by se daly přehazovat vidlemi, na tempo a user-friendly zábavnost se ale rezignovalo. Nenechte se opít trailerem, film je mnohem... sofistikovanější. :) (60%) ()
Na první pohled nástupce Moulin rouge minimálně ve vizuální stránce, na pohled druhý je však jemná skořápka broučího tělíčka rozmačkána napadrť. Hudba od slavné skupiny, která byla možná větší a slavnější než Bůh, ale dnes už není ničím víc než výkřikem staré doby, která je dávno pryč. Stejně jako jejich písničky. Beatles už nejsou výjimeční, jejich doba je pryč a jejich hudba dokazuje v celém snímku svou obyčejnost. Jejich hudba je nosným pilířem filmu, který je uvnitř dutý a postupně s ubíhajícími minutami praská až se celý rozpadne. Pokud hudba v muzikálu nestojí za nic, výsledný muzikál prostě nemůže být dobrý a hudba od Beatles nemá na to, aby unesla takový snímek. Julie Taymor se snažila využít barevné škály, kterou viděla ve svých halucinacích způsobených opiáty, k vytvoření generační výpovědi s hudbou, která obletěla svět. To se nepovedlo, vizuální stránka je v 99% času slabounká a snad jedině narukování jedné z postav dokáže trochu zvednout vizuální vyjádření snímku. Ohledně herců se nemá moc cenu vyjadřovat. Jedna půlka jsou mladí talenti, co zrovna nehrají nic extra a zbytek malá camea "osobností", pro které je otázkou cti vystupovat v muzikálu s hudbou Beatles. Krom zapřisáhlých milovníků "Brouků" tento film příliš lidí neoslní... ()
příliš fádní, příliš nudné....... ()
Scénář: Dick Clement, Ian La Frenais .. Bleskové opojení, kruté střízlivění. Nech to plout, brouku.. ()
Spousta krásných hudebních sekvencí, líbivý soundtrack, ale zabitá lovestory. Across the Universe je estrádou vizuálních nápadů, které bohužel ukradli příliš stopáže a nedají tak vyniknout možná zajímavému příběhu. A tak se oba hlavní hrdinové sice jakž takž prozpívají až na konec, ale cestou mnohokrát ztratíte v jejich láskyplném strádání nit, tudíž se kýžená katarze téměř zaručeně nedostaví. Už Beatles věděli, že All You Need Is Love, Taymorová naneštestí nevěděla, že All She Needs Is A Better Script. ()
Antiutopisticky muzikal, ktory neuprosne melie vsetky prave hodnoty a idelay takmer permanentne antizanrovym mlyncekom. Dokazom je konieckoncom aj "nijaky" zaver. Uznavam vsak, ze Julie si toho vzala v ramci poctu dejovych linii na bedra mozno az prilis. A tazko povedat ci v tomto konkretnom pripade mam stastie ci smolu, kedze pred filmom som ziaden trailer/teaser na neho nevidel. ()
Muzikál, který vám nasadí do hlavy Brouky ...Julie Taymor roztáčí lásku za časů vietnamské cholery do spirály barev, rentgenových koláží, cirkusových výstupů a vizuálních jisker v rytmu Beatles. Jude a Lucy jsou dokonale zahrané figurky pragmatického hlasu a pacifistických ideálů, evoluce a revoluce. Stejně jako Across the Universe, který rozrušuje pravidla muzikálového žánru, vyprávěcí postup připomíná rozsypaný pytel blech a celé hraní si na povrchnost má v sobě jakýsi zlomyslný antihollywoodský duch. Kontrast strnulé zmraženosti křoví a živelně zpívajích hrdinů, každodenních pohybů namísto tradiční taneční choreografie, používání klišé a subverzivních momentů na ploše jednoho videoklipového střihu může tenhle snímek komerčně pohřbít, protože trailery lákaly na něco mainstreamovějšího. Ve mně ale tenhle rozporuplný snímek probudil melancholii, touhu podupávat a tančit a obdiv k nápaditým, ale surreálným vizuálům, které jsou stejně šílené, jako geniální. Love it or leave it. 80% :-) ()
Nothing's gonna change my world. Za nádhernou kamerou, osobitou interpretací broučích songů a naprostým pohlcením při hudebních číslech se skrývá lehce zmatená směs vypadající jako výtvor minimálně desítky scénáristů. Ztráta lásky, nevinnosti nebo naděje tak při častém přerušování jednoduše načrtnutými figurkami typu Sadie nebo Prudence vyzní minimálně polovičně. A přitom ta love story s rozdílnými názory na krizovou dobu mohla vyznít naprosto dokonale. Na jednu stranu mě mrzí, že z takového potenciálu zůstalo jen pár dokonalých a několik velmi solidních scén. Na druhou ale ty klady (hlavní dvojice, kompozičně dokonalá Strawberry Fields, dojemně vygradovaná All You Need Is Love) natolik září, že přehlušují přílišnou surreálnost a roztříštěnost. 70% ()
Nejsem žádný gastronom, často urazím kulinářskou specialitku nepěkným slovem, ale tenhle gulášek z brouků mi hodně chutnal. Hned při ochutnávce mne odrovnaly obě verze Hold Me Tight (http://www.youtube.com/watch?v=JdzSuH-azJs), pak jsem si zaslintal u skvěle křehounké I Wanna Hold Your Hand (http://www.youtube.com/watch?v=F7WXRNQT9ko), nechal jsem se zhypnotizovat mrožem Bonem (http://www.youtube.com/watch?v=MFMNEXD8CuU) a Dear Prudence (http://www.youtube.com/watch?v=zmfX8s3_ezM) rozhodně nebyla posledním kouskem, který si budu pamatovat tak dlouho, jak mi to odumírající paměťové buňky dovolí. Nevěřil bych tomu, ale ženské hlasy hudbě Beatles dost sluší. ()
Julie Taymor vsadila na neznámé tváře a tato sázka se ji krutě vymstila. Právě herecké výkony, které tolik zdobily takový Moulin Rouge, lámou vaz nadmíru sympatickému muzikálu. Další vráskou na dokonalé fasádě beatlásáckého muzikálu je hollywoodská naleštěnost a naivnost, čímž mám namysli hlavně dialogy a nepísňové epizody. Moc režisérce nepomáhají ani jednoduché beatlesácké texty, díky kterým je výsledný obraz ještě klouzavější a povrchnější. Na druhou stránku malířského plátna musím dodat, že přezpívané a upravené písně od Beatles se značně povedly (mluví k Vám právě ortodoxní fanda Liverpoolských hošanů), tudíž písničkové výstupy mají fantastický tah na bránu, alespoň pro mě. Díky své plakátovitosti (což se dá omluvit, jistou optikou nahlížení na celý příběh) jsem se nemohl zbavit dojmu, že drtivou většinu dramatických scén jsem už někde viděl, a taky že viděl! Svoji fantazii jako by si nechávala právě na taneční výstupy. Dlouhou životnost tomuto filmu nedávám, brzy se na něj zapomene, ale vůči scéně "jahodové proklamace" by to bylo značně nespravedlivé, neboť ta byla jako tsunami nápadů a působivosti. I přes moje zásadní výtky, mi zůstává tento pokus o "revoluci" mnohem sympatičtější, než jiné a možná i lepší filmy. Vlasy zůstaly nepřekonány, ale jako mírně nadprůměrná alternativa chutná báječně. PS: Chtělo by to druhou projekci, neboť doteď mám chuť vzpívat...All you need is love, tadadadáá... ()
Spousta lidí včetně mě čekala druhý Moulin Rouge - a trailery k tomu sváděly. Julie Taymor se bohudík/bohužel vydala poněkud jinou cestou a důležitost příběhu či soudržnosti celku ji přitom zdaleka netrápila. Across the Universe je proto nejsilnější v jednotlivých hudebních číslech, která zaujmou svou jinakostí a výtvarnou stránkou. Kromě závěru se nějak zvlášť silných emocí nedočkáme, ale taková Evan Rachel Wood svým hlasovým projevem a andělským zjevem dokáže zlepšit náladu. Coververze jsou podle mě solidní, heslem dne je přirozenost, což se daří. A ty písničky jsou prostě geniální. ()
Režírovala tenhle film určitě stejná režisérka jako perfektního Tita? Těžko se tomu věří, ale Taymorová straně nudí. Je tu pár zajímavých chvil, ale celkově to především nedrží pohromadě. ()
Související novinky
Beatles dostanou čtyři filmy o všech svých členech
Hudební životopisné snímky jsou evidentně pořád na vzestupu. Po krasojízdě, kterou v kinech předvedl film Bohemian Rhapsody, jsme se dočkali Rocketmana nebo Elvise a v současnosti se pak na plátnech… (více)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)
Oscary 2008 - Výsledky
Zlaté sošky jsou rozdány. Samotná oscarová šou žádné úchvatné vsuvky nepřinesla, kvůli své (osmdesáté) výročnosti byla zaměřená hlavně na rekapitulaci své historie. Seznam oceněných filmů ale potěšil… (více)
Nominace na Oscara
Více překvapení než filmoví kritici od Zlatých globů nám letos se svými nominacemi přinesli Akademici, tedy filmoví tvůrci působící v USA. Přehled filmů nominovaných na Oscara nicméně odpovídá jejich… (více)
Julie Taymor zase ukázala, že práce s obrazem je její silná stránka, a že slovo invence jí není ani náhodou cizí, a spolu se svým manželem Elliotem Goldenthalem dala za uši další klasice - hudbě Beatles. Naflákala je do mixéru spolu s bojem za lidská práva, proti válce ve Vietnamu, vnitřně neméně zraňujícím bojem za lásku a vytvořila hodně neortodoxní koktejl, kterému by sice prospělo lehké zkrácení, zatímco divákovi pár lehčích prásků z kvalitního brčka, ale který má v nemálo scénách sílu schopnou zatlouct vás do země. Jako celek to nepůsobí úplně nejlépe a některé postavy jsou ve filmu tak nějak navíc. Kdyby nebyla Teresa Victoria Carpio tak nádherná pusinka s podmanivým hlasem a Martin Luther tak dobrý kytarista, mohli byste paní režisérku i podezírat ze snahy o multikulti výraz za každou cenu. Vzhledem ke kvalitám nejen těchto postav vás to ale nebude moc trápit, protože nebýt jich, přišli byste o podle mě výborné hudební zážitky. I Wanna Hold Your Hand zpívané - byť s nemalou vnitřní silou a nábojem - jako tklivý ploužák! (btw totéž provedl o pár let později jakýsi chlapec v seriálu Glee a nezabralo to na mě) lesbickou roztleskávačkou uprostřed americkofotbalového tréninku je sice jednou z těch několika WTF? scén, které se v AtU vyskytují, ale díky pěveckému umu výše jmenované slečny se nekoná zhnusení známé z okamžiků, kdy se na vás z rádia vyvalí předělávka nějaké vaší oblíbené písně v podání nějaké v současnosti děsně trendy "hvězdy", která "těm vašim kucím" nesahá ani po kotníky. Casting je vůbec skvělý. Jednak přístavní angličtina Jima Sturgesse a jeho tu rozpačitý, tam zase zdrcený a onde pro změnu pekelně naštvaný pohled málem poslaly do kolen i mě, druhak Evan Rachel Woodová a Joe Anderson fakt vypadají jako sourozenci, treťjak Dana Fuchs zpívá naprosto špičkově, a pak tu jsou special guests jako Joe Cocker, který mě poslal do kolen naprosto na férovku. Jelikož se v rozsahu mých mizivých znalostí tvorba Brouků dělí na období "obleky, páčo podle hrnce a pištící holky" a "potáhnout, poslat dál a imagine no possessions", je mi celkem jedno jak revoluční song si to starouš Bono užívá plnými doušky a jsem jenom mimo z psychedelické jízdy, která se asi na čtvrt hoďky rozjela kdesi veprostřed filmu. Když chvíli předtím absolvujete mráz po zádech rozbíhající gospelové "Let It Be", nevíte co si s tím počít. Akorát teda dostanete chuť na toho jointa:) A tohle je právě problém AtU. Julie Taymor toho chtěla říct tolik, že se to nevešlo ani do těch 130 minut a výsledkem je muzikál plný výborných, originálních čísel, který ale dějově moc nedrží v kupě. Já ale říkám - na to kašlete;) Rozhodně nebudete litovat, jenom se musíte smířit s tím, že tohle není moc obvyklý film, a že to nejsou Beatles. 80% nejen za Salmu Hayek v pěti kopiích;) s poznámkou, že Vlasy jsou stále nejlepší....a že miluju svoji přítelkyni, která mi doplnila sbírku origoš DVD filmových počinů Julie Taymor. Pro ně pro obě platí, že other girls were never quite like this, a oběma patří moje srdce, i když samozřejmě každé z nich jinak;) () (méně) (více)