Číslo 9

Soundtrack Deborah Lurie: 1. Introduction ,2. Finding Answers ,3. Sanctuary ,4. Winged Beast ,5. Reunion/searching For Two ,6. The Machines ,7. Out There ,8. Twins ,9. Slaying The Beast ,10. Return Of The Machines ,11. Burial ,12. Reawakening ,13. The Aftermath ,14. Confrontation ,15. The Seamstress ,16. Return To The Workshop ,17. The Purpose ,18. Release ,19. Welcome Home-coheed And Cambria, (10.06.2011)

Scénář: Pamela Pettler .. Shane Acker si své krátkometrážní dítě 9 nechal zabít příklonem k cizímu scénáři a producentským agitacím. Obsahově se jedná o velice nesympatickou směsici děravého příběhu a ideologických žvástů. Bez toho zde zůstává slušivá destrukční scenerie jak z konce první světové a v ní řada dokolečka se opakujících akčních soubojů. Ze slušného předobrazu a slibné produkční základny tak vylezl pouhý shit. 9%. (11.10.2009)

Někdy člověk při sledování filmu zaleze tak hluboko do své ulity, že se bez přestání bouchá do její čepice (to jsem měl naposledy u Mary a Maxe). Jenže ulita Čísla 9 smrdí po výparech z továrny, nemůžu se v ní ani o píď otočit a navíc to všudypřítomné dusno... Líbí se mi, že Shane Acker se pořádně opřel do tématu: lidi versus stroje, kdo vyhraje? Jasně, že prvním byl Cameron se svým Terminátorem, ale je pravda, že až nyní mi došla myšlenka, že něco podobnýho se fakt může stát. Jenže druhá teze je taková, jestli na to už není pozdě. Sakra, hodně těžký film na sledování! Těch otázek! Je paradoxem, že zatímco se jiné filmy snaží o hlubokomyslnou debatu mezi divákem a režisérem, přijde animák, který má poloviční stopáž, ale jeho stopa je hlubší než u kdejakýho spektáklu. (15.11.2009)

Tam, kde se Wall-E pokouší v první půli o náznaky depresivní postkatastrofické atmosféry, tam Číslo 9 rozvíjí svoji vizi světa sežehnutého válkou naplno a neohlíží se na nálady dětského publika. Výtvarná stránka je úžasná a protože v mém hodnocení hraje obvykle významnou roli, přikloním se k pětihvězdičkovému hodnocení, i když s tou filozofickou stránkou snímku mám problém a jeho vyústění považuju za neuspokojivé. Tam, kde např. Avatar má filozofii až příliš primitivní, tam je filozofická rovina Čísla 9 možná až příliš komplikovaná a neurčitá. Číslo 9 líčí příhody devíti podivuhodných bytostí s robotickým základem, které vyhlížejí jako hadrové panenky kombinované s představou umělých strojů z konce 19. století. Retrostylizace, která jako by vypadla z pozdních románů Julese Verna, spolu s pochmurnou výtvarnou stránkou laděnou do hnědi je pro dnešní animovaný film výjimečná a film celkem odvážně narušuje představu pozitivně laděného filmu, na který vyráží rodiče s malými potomky. Hrdinové příběhu čelí monstrózním strojům, z jejichž podoby už na první pohled čiší nenávist a odosobnělé zlo techniky, která se vymkla lidským rukám. Tvůrci filmu na první pohled pracují s obavami dnešního obyvatele vyspělého světa, kterému technika na první pohled leze na nervy a sní o návratu k jednoduchému životu v souladu s přírodou. Souboj panáčků s ďábelským vynálezem je plný dobrodružné akce a jedinečných efektů. Pod jejich palbou sice poněkud uniká myšlenka, ke které by měl příběh směřovat, ale i tak se pro mě jednalo o silný zážitek. Celkový dojem: 90 %. (02.05.2010)

Tři a půl hvězdy. V Čísle 9 totiž vítězí forma nad obsahem, a to s přehledem. Na film se dívá opravdu dobře, animace je takřka bezchybná, všechny technické hračičky jsou do detailů promyšlené a postapokalyptický svět je nádherně zbořený a mrtvý. Mrtvý je ovšem také scénář - snad nikoho nemůže překvapit, a když, tak jedině tím, jak je nudný. Je to velká škoda - akční scény jsou natočeny pěkně a nápaditě, hadroví panáčci jsou sympatičtí a roboti náležitě "temní"... Jenže ten děj... (16.06.2010)