At the Earth's Core

Jedna věc se tomuhle snímku musí nechat. Podařilo se mu u mě vyvolat něco, co žádnému jinému filmu předtím - Peter Cushing mi v něm přišel otravný. Zkušený žánrový herec toho času měl za sebou už tolik rolí vědců a vynálezců, že si zde zkrátka asi řekl, jak to celé tentokrát okoření prvotřídním pitvořením. Nikdy bych nevěřil, jakou útěchou mi na plátně bude přítomnost Douga McClura, jehož největší hereckou devízou jinak je, že se zvládne nekoukat do výstřihu Caroline Munro. At the Earth's Core je jinak sci-fi klasického střihu, v němž hrdinové cestují do pestrobarevného světa, kde tamní obyvatelé úpí pod útlakem tyranie, aby jim nakonec od tohoto údělu pomohli. Téma je to viděné nespočetněkrát, zde bohužel nikterak zajímavě podané. Peníze šly do scénografie, nikoliv do scénáře. (04.04.2023)

Já tyhle starý studiový dobrodružný scifíčka miluju, jsou tak krásně roztomiloučký. Tvůrci moc lovů neměli, takže všechny prehistorický potvory hrají kořeni v latexkách, ať to jsou obr ptáci, prasosauři či megakrokouš, nebo co to sakra bylo, ale u mne jasně vede plamenometná žabža, vybuchující jak po vydatné baště vagónu TNT. Celá podzemní říše je vyvedena a nasvícena v tak nádherných přihřátých barvičkách, že máte hned si tam postavit chajdičku na léto a na zahrádce pěstovat masožravky. Co však sakra zamrzí, je kratičká přítomnost mladičké, a jako vždy krásné, Caroline Munro, standardně oblečené v titěrném kostýmku, to bylo fakt unfér, sice si Peter Cushing, coby totálně mignutej, rachitickej vědátor, hláškující jak o závod, krade každou scénu pro sebe, ale když ono se na Karolínku kouká přece o hodně lépe. V kom zůstal kousek dítěte, tomu musí tato zábavná jednohubka přirůst k srdci. (04.09.2020)

Po své druhém režijním počinu ´Časem zapomenutá země´ (1975)  se Kevin Connor ihned vrátil k námětu a natočil snímek inspirovaný románem Edgara Rice Burroughse druhý, a dějově rozvinutý o něco jinak. Tentokrát je příběh zasazený do viktoriánské doby a do hlubin Země se cestuje něco jako ponorkou s ohromným vrtákem v popředí. A jakmile se cestovatelé dostanou do nějaké jeskyně, po dobrodružném útěku před nějakou potvorou hodné dinosaura, jakoby se celá dějová etuda vsákla do dějství jiného snímku a to pod známým názvem ´Planeta opic´ (1968). Dějová šablona je totiž naprosto totožná. Jen s tím rozdílem, že místo opic jsou přítomni bytosti jiné, nějaké neznámé podzemní. To je tak, když se původní příběhy různě mění, kloubí a slučují, že se až v tom jeden nevyzná, co od čeho vlastně původně je. Takže kde se tam vzali ještě lidé se raději ani neptat. Místo toho je lepší si přečíst přímo Edgarovu knihu, která ledasco osvětlí. Co se týče útoků pravěkých zvířat na člověka, jsme již také mohli vidět a to například ve snímku ´Milion let před Kristem´ (1966). Jedná se o plně studiový film, což je na dekoracích znát, a snad v rámci vizualizace tvůrci udělali dobře. Otevřel se tak více svět fantazie, který je výjimečný svou barevnou škálou prostředí. Ony ty barvy tomu dávají až pohádkovou soudržnost, takže se dá na celé dílo dívat s okem shovívavým. Masky jsou snad v tom nejjednodušším designu, takže v žádném případě neuhranou. Ona už pohyblivost onoho dinosaura na začátku dobrodružství ve vnitru Země spíše budí rozpaky. Na rodinný dobrodružný fantasy film je ale zase snímek odveden dobře, neb to může být neškodně cílené i pro děti. Suma sumárum, Tento filmový počin je mixem všeličeho, což v celku působí směšně, ale v rámci televizní zábavy neuškodí. (18.03.2022)

Neuveriteľný trash, ktorý by bol trashom už v päťdesiatkách, ale o dvadsať rokov neskôr je aspoň neuveriteľný. Výsledné hodnotenie berte ako alibistické riešenie problému, či dať odpad alebo plný počet, keďže ide o obligátne guilty pleasure, kde platí, že kto nevidel neuverí. Pritom predchádzajúce Connorovo dobrodružstvo bolo zábavné regulérnym spôsobom. Tu nefunguje vôbec nič (Cushing je tiež úplne mimo) a je to určite lepšie, ak by fungovalo niečo, pretože potom by to bol iba zlý film. (07.03.2023)

Kevin Connor natočil pro studio Amicus celkem tři filmy o "ztracených světech" podle románů E. R. Burroughse. The land that time forgot (1975), At the earth's core (1976) a The people that time forgot (1977). Zatím jsem viděl pouze At the earth's core, takže nemůžu srovnávat.___Peter Cushing zde hraje senilního, zmateného a zároveň veselého vědce, podle jehož projektu byl vyroben obří vrták, který je schopen se i s posádkou provrtat hluboko pod povrch země. Cesty se s ním zúčastní i jeho sponzor David Innes. První testovací "jízda" se jim vymkne z rukou a ocitnou se tak blízko zemského jádra, kde objeví vcelku zajímavou civilizaci. Komunikaci nic nebrání, protože všichni mluví anglicky:) Dosud neobjevenou oázu v nitru Země ovládají Mejasové - velké okřídlené příšerky s telepatickými schopnostmi. Sagothi jsou jejich vojáci a lidé jsou tu jako otroci (co jiného taky). Oba cestovatele v tomto světě čeká nejedna šlamastika___Klady: zajímavý příběh, stále se něco děje, docela dost akce, Doug McClure se pro roli Davida Innese vyloženě hodí, stejně tak Caroline Munro je pro svoji roli královny zotročených lidí ideální. Zápory: všechny příšerky (xyz - sauři) jsou vlastně herci v gumových oblecích, triky jsou mizerné a na kulisách a celé výpravě je vidět nízký rozpočet. Peter Cushing z toho se svým poblázněným vědcem dělá trochu komedii. Celkově ale zábavný film. (28.09.2007)