The Crusades
Režie:
Cecil B. DeMilleKamera:
Victor MilnerHrají:
Loretta Young, Henry Wilcoxon, Ian Keith, C. Aubrey Smith, Katherine DeMille, Joseph Schildkraut, Alan Hale, C. Henry Gordon, George Barbier, Montagu Love (více)Obsahy(1)
Tretia krížová výprava ako sa neodohrala. Kráľ Richard Levie Srdce sa vydáva na krížovú výpravu aby sa vyhol svadbe s francúzskou princeznou Alice. Cestou sa ožení s Berengariou len preto, aby získal potraviny pre svojich mužov. Berengariu však zajme Saladin a tým urýchli Richardov útok a obsadenie mesta Acra. No Saladin je pre Berengariu atraktívny, vezme ju do Jeruzalema a Richard sa ocitá v nebezpečenstve úkladnej vraždy... (matriosa)
(více)Recenze (21)
Velmi dobrý historický film, z něhož ještě lze pochopit velikost křížových výprav (oproti dnešní idiotské kritice, kterou bohužel přijali i sami katolíci). Ovšem, idealizace a milostná zápletka v tomto filmu hrají značnou roli, Saladin tu vychází skoro jako nejkladnější postava - ale to není výtka, neboť zřejmě opravdu patřil k těm charakterním musulmanům. Rozhodně zajímavý film s obvyklým patosem (jak zmiňuje ve svém komentáři Hedka) a navíc podnět, shánět si informace k tomu, jak to s těmi křížovými výpravami (či alespoň s touto, třetí) skutečně bylo...Ale pozor, obezřetně vybírat literaturu! ()
Oscar 1 nominace: Kamera ()
Pěkný příběh lásky a dobývání v jedné z křížových výprav. Namachrovanýho Richarda Lví srdce si oblíbíte v první minutě ("Here comes the royal swing!"), sultán je moudrý, prcna smyslná. Sice konec je přepálená hallelujah idylka, práce s gradací moderní kinematografie je tu samozřejmě ještě pasé, ale vcelku rychle uteklo a hezky se dívalo. Takže mám takovou tu radost, když občas narazím na starou, tématicky atraktivní a dobře zpracovanou raritu, o jaké jsem dosud neměl ponětí. ()
Pokud jde o historii, král Richard Lví srdce je načrtnut jen z vnějšku ještě k tomu samá ctnost. Moc jsem se toho nedozvěděl ani o císaři Barbarosa, který byl klíčovým hráčem v této křížové výpravě. Sladkobolná zápletka krále Richarda s Berengarii Navarrskou posunula film do pohádkové roviny, alespoň mi to tak připadlo. Abych ale filmu jenom nekřivdil! Osmdesát tři let je pro film opravdu velké stáří, takže i přes dobovou omezenost filmových prostředků, které zejména ve filmu stárnou rychle, i po tolika letech je pořád na co se dívat. ()
Tak toto som nečakala! Veľmi vydarený historický veľkofilm. Najlepší, aký som o križiackych výpravách videla. Výrazný kresťanský pohľad, mierne patetický - ako filmy svojej doby, ale je na prekvapivo vysokej úrovni. Určite by som ho nenazvala historickou bludovinou, pretože nie je síce historicky presný v detailoch, ale podstata je zachovaná. Dej sa odohráva v čase tretej križiackej výpravy a je spestrený príbehom lásky anglického kráľa Richarda Levie Srdce a jeho manželky, navarskej princezny Berengarie. Zaujímavou postavou je aj nepriateľ, sultán Saladin, ktorého historické pramene, ako jedného z mála, označujú za veľmi dobrého a umierneného diplomata, ktorý si získal rešpekt aj medzi kresťanskými vodcami. Vrelo odporúčam! ()
Tak tí križiaci boli nakoniec fajn chlapíci, dobrodruhovia, v podstate len takí cestovatelia. Fajn je vidieť, ako sa pohľad na dejiny a históriu časmi menil a meniť sa aj bude. Túto tématiku mám rád, toto išlo ale takým spevavým a až rozprávkovým štýlom. Čistá fikcia, ktorá sa nikdy nestala, ako je aj v popise. Epické a slávne to však bolo dostatočne. O lekciu z dejín vôbec nešlo. ()
Anglický kráľ Richard Levie srdce si to tiahne v križiackej výprave do Svätej zeme,do Jeruzalema spolu so spojencom francúzskym kráľom Filipom + ostatní králi-spojenci... Povestný háčik je v tom,že sľúbil Filipovi,že si zoberie jeho sestru za ženu,ale čochvíľa sa okolnosti zmenia,lebo kvôli hladu jeho armády si „kúpi manželstvo” predajom za dobytok si vezme navarrskú princeznú Berengáriu... Jeruzalem je obsadený sultánom Saladinom,a to je hlavný impulz,prečo tam chodiť,a tak vojenská výprava vyhlásená pápežom Gregorom VIII. je v plnom prúde a môže sa začať ťaženie na Svätú zem a dostať ju opäť pod kontrolu a nastoliť mier...Ale predtým sa dobije mesto Akka s Levím srdcom a Filipom... Vraví sa,že za všetkým hľadaj ženu,princezná Berengária je unesená Saladinom a stretávka dvoch mocných mužov sa uskutoční pod podmienkou,že ostane Saladinovi a nastolí sa mier...Ako to nakoniec skončí,nechám na divákovi,aby si sám vychutnal túto jazdu filmovým sprostredkovaním,kedy si divák užíva každú sekundu filmu.Skutočnosť je trošku iná,ako film Cecila B.DeMilla! DeMille je velikán svojej doby,kedy nemá konkurenciu,bola by asi v prípade D.W.Griffitha,ktorý sa tiež vedel dobre obracať na pľaci.Cecila mám rád,jeho filmy vzbudzujú u mňa rešpekt,dôraz na kameru a výpravu,náročnosť je krásne hmatateľná,vidieť každé jedno políčko filmu,čo je v ňom obsiahnuté...Herci,tak vážení,to je krása,Henry Wilcoxon je vo svojej role ako sedliak prahnúci po spravodlivosti,anglický suchý humor a správanie najprv robí z neho neotesaného spratka,ale akonáhle zistí koho si vzal za ženu,tak zmení postoj,lebo totiž nebol duchom prítomný na svadbe,kolega priniesol namiesto neho meč,tak si predstavte,aká skvelá musela byť svadba.Inak CECIL mal dokonalý čuch na obsadzovanie hercov,ktorým potom rozkvitala kariéra prudkým prúdom potoka s vyústením sa do rieky.Charlton Heston by vedel vyprávať...LORETTA YOUNG je krásna,niekoľkokrát som ju videl,napríklad v Platinum Blonde,ale asi toto bude jej najlepší film? Zbytočne písať viac,treba si to pozrieť,ja extrémne žasnem a rešpektujem Cecila B.DeMilla a som rád,že som videl opäť nový kúsok! Skrátka nevidieť tvorbu velikána klasického hollywoodu je chybou,aká sa v mojom ani v žiadnom prípade neodpúšťa! ()
Obyčejně na historické nepřesnosti nadávám, ale tady mi to bylo jedno. Crusades jsou natočeni s roztomilou naivitou třicátých let, se správnou dávkou patosu i příjemnými hereckými výkony a lehkou dávkou vtipu. Bojové scény byly překvapivě na úrovni a závidět by mohl leckterý dnešní rádoby velkofilm. Škoda, že není k dispozi kolorovaná verze, ale i tak jsem spokojen. 80% ()
První DeMillův film, který hodnotím níž než pět hvězdiček. V podstatě všechno je tu tak, jak jsme na to u tohoto mistra zvyklí - perfektní kulisy, kostýmy, výprava, skvělí herci atd. Bohužel to trochu kazí příběh. Celkově tomu chybí větší spád, první hodina je děsně ukecaná a nějaké větší výppravné bitvy se dočkáme asi až po 80ti minutách. Celá ta křížová výprava a její účastníci jsou až moc zidealizovaní a taky mi příliš nesedělo silné až přehnané náboženské zabarvení snímku. (Jen tak pro zajímavost: Když křižáci poprvé dobyli Jeruzalém během první křížové výpravy o cca sto let dříve, tak nejdříve povraždili křesťany, kteří je přišli vítat jako svoje osvoboditele, pak město vyrabovali a teprve po dvou dnech se šli poklonit Božímu hrobu.) ()
Přečetla jsem si životopis Katherine DeMille, adoptované dcery režiséra tohoto filmu, která zde hrála zhrzenou francouzskou princeznu Alici. Velmi krásná herečka, ovšem chladná, až nesympatická role. Loretta Young měla roli přívětivou, zbožnou a veskrze pozitivní. Anglický král Richard, v podání charismatického Henry Wilcoxona, nejdříve agresivní a pyšný, později laskavý a pokorný. I postava sultána Saladina byla velmi zajímavá. Ve filmu se odehraje několik docela zvládnutých bitev, čímž oceňuji tehdejší techniky. V době vzniku, před více než 80 lety, bomba. Ale i dnes jsem se celkem bavila a film hodnotím nadprůměrně. ()
Příběh, který nám vyprávěl o tom, co se stalo mezi Královstvím nebeským a Ivanhoem.Jeho hlavní problém ani tak netkví v tom, že byl historicky mimo (aspoň zde anglický král cestoval do Svaté země po moři z Marseille ne úplně blbě po souši jako ve zmiňovaném Království nebeském) ale v tom, že se vytratil také jeho samotný smysl, alespoň pro mě. Pathosu v něm bylo víc jak v Ben Hurovi s polským Quo vadis dohromady a na vraždění muslimů po Akkonu nám raději zapomněli, páč se to nehodilo do vykreslení Richarda jako křesťanského krále. A korunoval to (alespoň mně) strašně nesympatický hlavní představitel krále Richarda (je zajímavé, že jako Antonius v Kleopatře se mi zamlouval velice) a i ostatní korunované hlavy, v čele s francouzským králem Filipem. Dokonce jsem uvažovala jen o dvou hvězdách ale jak Berengaria (konečně Loretta v roli do níž patří) tak Monferat (Schildkraut bez šikmých očí) to nakonec spolu s bitvami a davovými scénami (hlavně ta při odjezdu z Anglie byla vyvedená) i se Saladinem povýšili na tři. ()
Tenhleten De Mille je umělec povrchu. Všechno je zde naaranžované, efektní a idealizované - v tomto smyslu je to dokonalé (až ke kýči). Brnění se blyští jako by bylo z flitrů a je náramně šik. Richard Lví Srdce a Berengaria jsou zde často jak z nějakého imaginárního středověkého módního žurnálu. Odjezd křižáků do Svaté země je fenomenální. Praporce hrdě vlají, šiky jedou na bujných ořích či pěšmo pochodují v sevřených a odhodlaných řadách, není opomenut dojemný lidský faktor - když se ženy a děti loučí s budoucími hrdiny (ale loučí se samozřejmě decentně, aby nenarušili celkovou bojovně optimistickou náladu) a vše je podkresleno mohutným patetickým chorálem. Až má jeden pomalu dojem, že kouká na nějaký formálně dokonalý a působivý propagandistický film a čeká, kdy se přes celé plátno objeví titulek: "Join the Crusade Army!". Bitvy jsou natočeny se stejnou bravurou, estetizace násilí je zde na výši. Trochu rušivý je zde ten románek hlavních hrdinů, který je příliš zdlouhavý a náramně romantický, ale Hollywood chtěl asi své. Kladné hodnocení Saladina odpovídá dobovým pramenům a bylo zachováváno i v klasické dobrodružné literatuře ( Walter Scott-Talisman). Jinak je ale ten film historický asi tak, jako příběhy o Ivanhoeovi. Pro dojem o tom, jaké byly křížové výpravy je lepší si přečíst román Zofie Kossakové Křižáci (u nás vyšlo i pod názvem O korunu Kristovu), nebo šáhnout po pramenech - po Knize zkušeností arabského bojovníka s křižáky od Usamy ibn Munkíze či po Pamětech křižákových od Jeana de Joinville. ()
Božínku, to je ale naivní! Na druhou stranu, tenkrát ještě neřádila politická korektnost, a tak jsme ušetřeni dnes povinného blití nad „hanebnou“ realitou, že vůbec kdy existoval nějaký Západ a měl se k světu. --- Pochopit středověk je pro dnešního člověka opravdu obtížné, a převážně vůbec nemožné. Čím více jsem ho studoval, tím více jsem nahlížel dosah našeho tápání a nejistoty; máme problém se shodnout i na základních pojmech, které k líčení oněch jevů a procesů máme používat. Odborníci například zcela vážně diskutují o obsahu pojmu feudalismus, ba zaznívají i názory, že ten pojem samotný je nešťastný a zavádějící a měl by být zapomenut. Anebo období po pádu Západořímské říše - není shody, zdali šlo o zlom, civilizační katastrofu, a mj. počátek evropského středověku, anebo zda šlo o více či méně harmonický přerod („transition“), plynulý vývoj, kterému v periodizaci sluší spíše termín pozdní antika („late antiquity“). --- Historikové shromážili úctyhodné množství fakt, pramenů, indicií, názorů, teorií, domněnek a myšlenkových proudů. Leč stručné a srozumitelné shrnutí nečekejme; nikdo je nemá, a není asi ani možné. Lidská historie a lidská společnost jsou témata, ke kterým slušný vědec vždy předloží nanejvýš opatrně formulované příspěvky. Koho to neuspokojuje, tomu doporučuji např. K. Marx: Das Kapital, anebo A. Hitler: Mein Kampf. Či podobnou literaturu, dostupnou ve všech možných překladech a vysokých nákladech. --- Protože na středověk, podstatnou část našich dějin, lidé nějaký jasný názor mít chtějí, nahrazujeme seriózní poznání populárními mýty. Tak ve třicátých letech byli křižáci čačtí hrdinové, lidoví i nablýskaní současně, s planoucími zraky upřenými ke spáse skrze víru, nebo alespoň idealizovaný ženský klín. A dnes je naopak líčíme jako zablešené a tupé, fanatické agresory a masové vrahy. --- Obojí je právě jen mýtus, smutný výraz naší stádnosti, touhy vyřešit každý problém tím, že si osvojíme brutálně zjednodušený názor ostatních a pak ho svorně bučíme. Nemyslím, že by se s tím dalo něco dělat. Ale jedno šťouchnutí si neodpustím: Všimněme si, kolik lidí plamenně hlásá svobodu přesvědčení a právo na vlastní názor, jen aby mohli zastávat to přesvědčení a ty názory, které zastávají všichni ostatní. Není taková svoboda přesvědčení vlastně jen žvást, další mýtus, další pohodlný sebeklam? --- ()
ocenenia : MFF Benátky 1935 - Súťažný výber ()
Zaujímavý príbeh (nie ten milostný), ktorý je remeselne dobre zvládnutý a postavy hrajú to, čo majú. I ked kulisy sú slabou stránkou filmu, scén v interiéri či skôr v štúdiu prevláda, čo teda dobrodružnej dráme velmi neprospieva. Aj ked sa mi nepáči to "ospevovanie" križakov (myslím, to symbolické, to naozajstné je však tiež na pretočenie dopredu), pretože vraždenie (hociakých) ludí je v totálnom rozpore s bibliou, Ježišom či Bohom (5. prikázanie) a je absolutne jedno, či v mene toho alebo iného. Križiaci neboli hrdinovia, ale zlo krestanského sveta. Navzdori tomu, deju nemožno velmi čo uprieť, s prihliadnutím na rok výroby a prehnaný pátos vdaka téme. Milostný príbeh bol brzdou hlavnej dejovej línie. Hodnotenie: 70% ()
Tak takhle to tedy bylo! Konečně tedy smysluplné vysvětlení všech událostí ohledně křížových výprav. Vždycky, když se mladý králík nechtěl ženit, nebo potřeboval zdrhnout, na pár let podržel příjmy království, vyzbrojil vojsko a vyrazil. Ovšem ženské, jak známo, jsou lišky podšité a svého se jen tak nepustí, takže celý fraucimor cválá hned v trénu za králem. Evropský vojenský pakt panovníků (rytíři kulatého stolu EU) byl taky moc dobrý, hlavně norský král a ruský princ. Vévoda německý byl asi Barbarosův syn, bo císař-utopenec už byl dávno uvařen a naložen do octa. No spousta zábavy a hlavně velkolepá dobývačka Akkonu. A Saladin, rytířský panovník byl skvělý, ani o ženskou se chlapi nakonec nepoprali. Takže ta náhlá obrátka Richarda na cestě z Jaffy na Jeruzalém nebylo strategicko-brilantní zhodnocení vlastních možností, ale poradila mu to manželka! Vynikající. 85% ()
Tak nedá se tomu upřít že to je kus poctivé filmařiny - určitě zajímavá kamera a neotřelé nápady (ze začátku se mi např. strašně líbil záběr plesknutí do vody z perspektivy pod hladinou do které se najednou objevil text), výprava ve které oslní monumentální rytířské průvody, krásné kostýmy a kulisy. Problém je bohužel příběh - je takovej nijakej a navíc rozplizlej do 123 min. Velkým oživením filmu je rozhodně vynikající a charizmatická Loretta Young jako princezna Berengaria, která se na scéně objevuje asi po 30min a zejména kvůli ní se celý film stává o dost koukatelným. Henry Wilcoxon, dvorní Cecilův herec (který si po jeho smrti mimochodem už moc neškrtnul), nebyl jako Richard špatnej, ale neměl pro mě úplně takové to charizma kterým by hlavní postava měla disponovat a třeba v porovnání s takovým Marchem je to prostě druhá liga. Od lepšího hodnocení mě nakonec odradily zejména historické bludoviny a silné náboženské momenty, přes které jsem nebyla nějak schopna se přenést. ()
Nadhernej, chytrej, zabavnej a romantickej velkofilm od pana DeMilla, ktery vedel naprosto presne co dela. A andel Loretta...to se neda ani komentovat. Takove herecky uz nejsou. Ja chci takovyhle filmy v kine!!! 100% P.S.: zajimava linka islam vs krestanstvi...jako by to bylo dneska, ze? P.P.S.: Prubeh Richardovy krizacke vypravy je zde pouze pod filmarskou licenci, nekopiruje historickou skutecnost. ()
Měl jsem dojem, že sleduji parodii na rytířské příběhy a v pozadí se chechtá Mel Brooks. V rámci žánru za 2,5. ()
Vcelku povedený historický velkofilm. Zajímavě zpracovává téma křížové výpravy. Saladin tu překvapivě není ztvárněn jako netvor, ale jako pragmatický a férový panovník... Film se hlavně snaží předat poselství, že není důležité jaké náboženství člověk vyznává, že Bůh je jen jeden. Každopádně odvěký zápas islámu s křesťanstvím bude ještě asi hodně dlouho ožehavé téma... ()