Reklama

Reklama

VOD (1)

Texas, 50. léta minulého století. Jack O’Brien si prošel dětstvím plným her a krásné nevinnosti. Dospívání mu však přináší rozčarování a vztah s jeho otcem, který by mu pomohl tímto nelehkým obdobím projít, je dosti komplikovaný. Jack je ztracenou duší v moderním světě, která si klade řadu otázek a snaží se v životě zorientovat. Kde je pravda? Co je věčnost? Jak vznikl život... Hvězdně obsazený snímek je poctou životu, přírodě a světu kolem nás, jenž se nám odhaluje jako symfonie. Postupně, obraz po obrazu nám přináší epický a dokonalý příběh, který je aktuální dnes stejně jako před více než půl stoletím. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (15)

Trailer 1

Recenze (962)

hellstruck

všechny recenze uživatele

Asi nejsem cílová skupina tohoto filmu. Oprava: Asi určitě ne. Nejsem příliš umělecky a poeticky zaměřený člověk, to otevřeně přiznávám. Kdybych si dopředu přečetla žánrové zařazení, tak filmu nevěnuji sebemenší pozornost - ale bohužel. Zpočátku mě odradily věčné řeči o Bohu ("Pánbůh dal a Pánbůh vzal", "Teď je v božích rukou"), ale budiž. Když přišel na řadu Sean Penn vzhlížející k nebi, už mi bylo jasné, že budu tímto filmem naprosto znuděná. A po chvilce sledování záběrů vesmíru (ano,jsou krásné,ale..) a dinosaurů provázené šepotem,jsem to jednoduše musela vypnout. Já jsem prostě milovnice příběhů, ve kterých se něco skutečně děje..Opravdu stěží chápu Pitta, který odmítl účast ve Fontáně a dal zelenou tomuto. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Unikátní film, který plyne jako úchvatný tok pomíjivého života na naší planetě, přičemž mnou během těch dvou hodin prošlo takové množství obdivů, emocí a myšlenek toho nejtěžšího kalibru, až bych se nejradši rozplynul už teď hned. S hodnocením si nevím rady, dějovost mě ale paradoxně spíše zmátla, faktor Boha též. Nemyslím, že se s TREE OF LIFE vidíme naposled. ()

Reklama

JFL 

všechny recenze uživatele

po prvním zhlédnutí na MFFKV: Stejně jako při rozhovoru s nefanaticky věřícím člověkem se i při sledování Malickova kreacionistického vyznání dostavují smíšené pocity respektu, úžasu i pochybností a rozčarování z nemožnosti argumentace. Dílo na jedné straně zaujme režijní jistotou z hlediska inscenování sekvencí a celkové vizuální koncepce, ale současně překvapí svou plochostí. Jobovský obdiv k velikosti božího stvoření se mísí s primitivními postoji jak z nedělní školy ("Tam bydlí Bůh" ukazuje matka na bílý mráček na nebi) a kýčovitě odpuzujícími obrazy ala Strážná věž (celé finále o shledání v nebi je jak oživlá ilustrace z nechvalně známého jehovistického plátku). Jestliže Malick v "Tenké červené linii" impresivně odhaloval střet člověka toužícího po harmonii s hororovým chaosem války a v "Novém světě" zase dával publiku pocítit ohromení z lásky a nových světů tentokrát stejným způsobem přináší vhled sám do sebe coby věřícího. Zatímco předchozí snímky pojímaly obecná témata, tentokrát je potíž v omezenosti (ve smyslu ne-univerzálnosti) křesťanského pohledu na svět, jeho stvoření a jeho fungování z hlediska lidského života. Potíž není pouze v úctě k Bohu místo Buddhy, Ganéši či mnohých dalších. Rozmáchlostí, doslovností a znakovostí navíc Malickova vize připomíná barokní katolictví, s čímž se naopak neztotožní lidé preferující spíše vnitřní kontemplaci a víru stojící stranou institucionalizovaných kódů. Ač autorská sebestřednost nedosahuje odpuzujících rozměrů jako u Kima Ki-duka v jeho stominutové honitbě "Arirang", zůstává "Strom života" dílem, k němuž nelze nic říct - stejně jako církev prostě lidi polarizuje na věřící a nevěřící. ----- o dekádu později: Názor zůstává, jen hodnocení se mění. Nikoli z důvodu pokání nebo měknutí mozku, ale protože navzdory všem racionálním výtkám některé výjevy a emoce přetrvávají napříč uplývajícími roky. Filmové kvality a osobitý styl mistrovského režiséra prostě Malickovy nelze upřít. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Minimálně od Tenké červené linie se Terrence Malick pokouší natočit film, který by připomínal řeku, který by plynul jako říční proud. Domnívám se, že Stromem života zašel v tomto směru nejdále. Stejným způsobem jako uspěl při vyjasnění možné odpovědi na otázku bytí, uspěl i ve snaze najít nit souvislostí a rytmů, která propojí malé s velkým, minulost s budoucností, intimní s velkolepým. Intuitivní střihová skladba, kterou tvoří směs představ, vzpomínek a zdánlivě nesouvislých prostřihů na přírodu, a která se stala Malickovým režijním trademarkem, je ve Stromu života dotažena k absolutní dokonalosti. Dost možná máme čest s filmem, který na dlouhou dobu posunul impresionistický modus vyprávění k nejzazší hranici: na dosah životu, který oslavuje, do bodu, kdy se zdá, že film dýchá společně s námi… (více zde) ()

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele

Mistrně natočené (takhle vypadá nejvyšší příčka filmového audiovizuálu), poezie z toho nečouhá, ale přímo trčí, ale co přesně nám, obyčejným smrtelníkům, chtěl básník říct, mi trošku zůstalo skryto. Ale Brad Pitt jako člověk, který si zvolil cestu síly, svým výkonem zcela přesvědčil, mladík je neotravný a správně rozpolcený, Chastain úžasná a Penn, přes nevelkou účast, klasicky ovládá plátno. Závěrečná předpokládám variace na soudný den překrásná, ale nejlepší scéna filmu je zrovna ta, která se zbytkem zdánlivě nesouvisí - a to sled vesmírných panoramat jako od BBC, které ve spojení s operní hudbou vytvářejí nadpozemský zážitek a chuť na hledání nějakého hlubšího, krásnějšího smyslu ubohého života. Chtěl bych to jednou vidět na vlastní oči :) Film docení jen málo lidí, ale o to větší to bude klenot. Já zatím zůstávám mírně zahlcen a nořím se do hlubin své duše, abych přemýšlel, jak moc na mně tahle cesta životem a vývoj osobností končící až na konci všeho zapůsobila. Mattyho pár slov zapůsobilo silně PS: Málem jsem zapomněl na Vltavu - taky úžasná sekvence ()

Galerie (113)

Zajímavosti (35)

  • Film získal Zlatú palmu na festivale v Cannes (2011). (fashion)
  • Iniciály Jacka O'Briena (Brad Pitt) odkazují na biblického Jóba, spravedlivého člověka, kterého Satan před Bohem nařkl, že je bezúhonný jen proto, že se o něj Bůh stará. Poté, co ztratí své jmění, rodinu a zdraví, Jób místo Boha proklíná sebe sama. Strom života začíná úryvkem z Knihy Jób: „Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol?“ (GudMen)

Související novinky

Malick workoholikem

Malick workoholikem

25.11.2016

Legendární filmař Terrence Malick nikdy netočil závratným tempem. Mezi Nebeskými dny a Tenkou červenou linií třeba nechal díru 20 let, od roku 2011 se ale podivuhodně rozjel. Po šestileté pauze… (více)

Amenábarův scenárista točí sci-fi

Amenábarův scenárista točí sci-fi

16.03.2015

Mateo Gil, několika cenami Goya oceněný španělský spoluscenárista tří filmů Alejandro Amenábara – konkrétně Otevři oči, Hlas moře a Agora – se poslední roky pokouší i o režii. Po dobře přijatém… (více)

Best of 2011 dle vybraných uživatelů

Best of 2011 dle vybraných uživatelů

31.12.2011

Další filmový rok je za námi, a tak vám přinášíme přehled nejlepších filmů roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Jako vítězný snímek z tohoto… (více)

46. ročník MFF Karlovy Vary

46. ročník MFF Karlovy Vary

19.06.2011

Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)

Reklama

Reklama