In Tranzit
Režie:
Tom RobertsKamera:
Sergej AstachovHudba:
Dan JonesHrají:
Thomas Kretschmann, Vera Farmiga, Daniel Brühl, Natalie Press, Patrick Kennedy, Ingeborga Dapkunajtě, Thekla Reuten, Jevgenij Mironov, John Malkovich (více)Obsahy(2)
V zimě roku 1946 je skupina německých zajatců umístěna do tábora hlídaného ženami, který vede krutý důstojník Pavlov. Většina žen cítí k nepříteli, který ve válce zabíjel jejich blízké, odpor. Pouze doktorka Natalia jedná se zajatci slušně. Právě ona je vybrána, aby pronikla do skupiny členů SS mezi nimi. Její poslání však zkomplikuje láska k jednomu ze zajatých mužů… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (50)
No ty krávo. Tak oni je nejdřív střílej a pak s nima spěj. To mi ho vyndej a vomlať vo schody. A to všecko pod taktovkou věty: "Podle skutečné události". Na druhou stranu tam ta válečná atmosféra je cejtit stejně tak jako ledovej vítr z Antarktidy. ()
Abych byl upřimný (i přes nějakou diváckou zkušenost a ač amatérské - přece jen jisté nahlédnutí do událostí 2. světové války) - moc si nejsem jist, co tím vším chtěl básník říct... Ale předpokládám, že mu šlo především o to milostné drama, jako jakési podobenství o síle oněch lidských citů (...a tělesných tužeb...), které překonají nakonec vše, včetně nenávisti a reliktů minulosti. Nakonec - pravdou je, že mužů se v poválečném SSSR jak známo vcelku nedostávalo. A ty zde prezentované pověstné leningradské mrazy působí díky práci kameramana tak uvěřitelně, že s lehkým zimomřivým chvěním tvůrcům i odpustím všelijaké možné výhrady k ději. Ruská atmosféra je zde vskutku působivá - a jak říkám, prostě je to takové zvláštní milostné drama na pozadí poválečných událostí. A film čistě formou je to d.m.s.n. zdařilý, ať už se tenhle příběh doopravdy stal, nebo jde jen o autorskou licenci tvůrců... Budiž tedy tři a půl hvězdy za film - a za tu skvěle vykreslenou původně bezvýchodnou mrazivou atmosféru a tklivé tóny vydařené hudby zaokrouhleno tedy nahoru. - - - - - (Poprvé viděno 9.3.2010 na dvd, s původním zvukem a č. titulky, hodnocení 100., komentář zde jako desátý - 10.3.2010) ()
Zvláštní, jak se to někdy semele, že ze slibnýho námětu a dobrejch herců vznikne taková hrozná nedomrlost. Snímek se tak moc snaží bejt depresivní a temnej, že snad paradoxně skoro není. Je tu málo postav, který by diváka zajímaly (tak dvě tři maximálně), což je podle mě v podobným filmu stavějícím na osudech zajatců a věznitelů dost chyba. V podstatě se tam nic moc neděje, jedinej vzruch nastane příjezdem Malkoviche, kterej nasadí starej známej úchyl-úsměv a začnej "bejt zlej." Na konci, kde se taky nestane nic, mi došlo, že celej ten film byl o ničem a ty dvě zápletky: za a) romance, za b) hledání zrádce, naprosto vyšuměly. Jednak tím, že romance neměla dost silnej náboj, prostě se děje tak nějak samovolně a pak taky je ten zrádce naprosto zjevnej, že ho odhalí snad každej s IQ nad 50 hned v první pětině. Shrnuto - je to nuda. Mnohem lepší jsou Zajatci mlhy: http://www.csfd.cz/film/222928-zajatci-mlhy/ Námět skoro totožnej, výsledek daleko lepší. ()
Johna Malkoviche a Thomase Kretschmanna můžu vidět v jakémkoliv filmu a vím, že mě nezklamou. V Transportu byli proto tihle dva pánové tím nejlepším, co mi tvůrci nabídli. Děj byl plytký, obzvlášť v poslední třetině téměř neuvěřitelně naivní, herecké výkony 90% lidí prkenné, postavy nepropracované, prakticky k žádné jsem si nevytvořil cokoliv, co by se dalo nazvat sympatiemi... Líbila se mi hudba. Jinak celkem slabota. Jako TV film by Transport asi obstál - hlavně u ženského publika. Je to taková limonáda. ()
Válka skončila, čas pomalu osušil slzy, a jak děj zdůrazňuje i poválečný stav byl obdobím těžkým pro národy i jedince a zdali je tento příběh podle oficiální pravdy si myslím není moc důležité. Řekl bych asi takhle. Zajímavějším prvkem mi přišlo odvíjející se téma či problém lásky rozdílných lidí, nesmiřitelného původu či národů nebo dokonce náboženství a zobrazený jejich těžký osud. Nicméně film nepovažuji za výjimečný ani strhující, přestože navzdory věrohodnosti faktů ponuré doby by tomu mohlo být, chybí tomu větší náboj sugestivní atmosféry. Nelze taky nevidět trochu lacinou plačtivost. Přesto vše to není úplně špatný. Podívejte se. ()
Veľmi dobré herecké obsadenie bohužiaľ nezachránilo režisérovu neschopnosť niečim zaujať.V podstate príbeh plynie bez toho ,aby vás strhla čo i len jediná scéna .T.Kretschmann ,kvôli ktorému som to chcel vidieť stvárnil už lepšie úlohy ,ale za neúnavnú snahu hrať vo vojnových filmoch by som mu rád udelil medailu.Veľmi podobný príbeh ponúka ruský film Polumgla ,ktorý je narozdiel od tohto o triedu kvalitnejší ,ale hlavne realistickejší.Film 50%. ()
Film ma príliš nenadchol. Mohlo tam byť trochu viac dramatických momentov. Celkovo mi film prišiel pomerne nudný. Nevyrovnané. Inak dobrý film, aj keď so zvláštne prepojenými vzťahy a osudmi jednotlivých postáv. Hrdinstvo asi áno, ale koho vlastne. Pravda o vojnových zajatcoch možno. Pravda o podradenosti na oboch stranách. Je to akosi nevyrovnané, len sa objavuje niečo nové, snaha pomôcť aj cez to, že Nemci sú agresori. Malkovich sa tam akosi nehodil, snažil sa, ale chvíľami prehrával. Zato Vera Farmiga bola ako vždy úžasná a sexy. ()
Hodně zvláštní melodrama v neproniknutelně mrazivé atmosféře mě sice naštvalo již úvodními titulky, kdy z tupého rozmaru proházelo N za I v azbuce. Ale pak si dovolilo na mě svým chladem natolik zapůsobit, že mi nedovolilo jej odvrhnout. Takže jsem viděla jeden z nejzvláštnějších filmů o odpuštění, jehož vrcholem je Žid shánějící oblečení pro Němce, aby si také mohli zatancovat. ()
Milé děti, byla nebyla, za devatero řekami, za devatero horami, zaslíbená to země jménem (nacistické) Německo a (v) té zemi vládl hodný král s fešným knírkem. Jelikož obyvatel na naší krásné, ale „nenafukovací“ planetě neustále přibývalo, rozhodl se tento bodrý strýček zřídit v krásné panennské přírodě v odlehlých lesích (pracovní, koncentrační) tábory. A jelikož je (už od pradávna) dobře známo, že práce utužuje nejen charakter, ale i kolektiv, také tak udělal a dopřál (ji) všem. Přičemž každý, kdo někdy na táboře byl, moc dobře ví, že nejdůležitější ze všeho je morálka, jinak bysme (ne)pěkně zvlčili a na tu už od nepaměti dohlížejí vedoucí popř. praktikanti. Ti jsou samozřejmě i zde a jelikož se o nás (po nějaký ten čas) tak pěkně starali, je nasnadě, že odměnou jim byl (po pár letech), výměnný (ozdravovný) pobyt v Sovětském svazu. A jak už to tak na táborech chodí, i na první lásku(y) dojde. A teď chvíli vážně. Nakonec se ukázalo, že největší překážkou užít si dosyta snímek pro mě nebyl samotný PŘÍBĚH... (ostatně reálie jsou zde vyobrazeny vskutku věrohodně, ten třeskutý mráz jsem cítil do morku kostí i teď (na konci května) u sebe v obýváku, stejně jako není žádnou novinkou, že svině i hodní obyčejní lidé byli na obou stranách, či že (nedobrovolná) sexuální abstinence leze (nejen) na mozek, (ostatně o tom vím také své, přítelkyně ukrajuje již 8 den z celkových 60-ti na pracov. cestě a já začínám mít silně namožený tenisový loket, přičemž raketu jsem letos v ruce ještě nedržel), v neposlední řadě nebude určitě na škodu snímku, že osobě jménem Vera Farmiga bych sežral cokoliv, ANO, i hráznou na Marsu)...... ALE stará bolístka v podobě jednotného jazyka. ANO, tipujete zcela správně, ryzí angličtina tu vládne na všech frontách. A teď si položme řečnickou otázku. Lze brát snímek, kde ruská lékařka dvakrát za sebou v rychlém sledu použije slovo FUCK, dostatečně vážně?! Výsledný resultát? Řečeno fotbalovou terminologií, je to plichta. Nicméně taková ta upachtěná (ubráněná), z které nemůže mít radost nikdo, zejména potom ne samotný divák. P.s. to uživ. Malarkey- byl bych opatrnější v příměrech resp. přáních. Jeden totiž nikdy neví, mohly by se mu i vyplnit a náledně (možná) i (za)litovat. A že je Rusko velmi chudá země a v zimě tudíž (schody) nesolí, na to bych moc nespoléhal. ()
Najväčšia škoda je, že okolnosti zajatia nemeckých vojakov nie sú vykreslené vôbec, a postavy (okrem pár agilných súdružiek dozorkýň a doktorky) v divákovi vôbec nezarezonujú. Jedná sa skôr o telenovelovú nenáročnú drámu z prostredia zajateckého tábora a ja som sa skôr bavil na scénach, ako sa súdruhova snažili z vojenských väzňov poskladať funkčný orchester a doniesli im za náklaďák nástrojov, ktoré skvele hrali bez akéhokoľvek ladenia, alebo na scénach všeobjímajúcej ľudskosti (zrejme spôsobenej menopauzou jednej zo súdružiek dozorkýň) a otvárania brány lágru v noci za účelom rozmnožovania sa vojnových zajatcov s domorodým obyvateľstvom. Tieto scény asi mali pridať na autenticite, bohužiaľ skôr ubrali. ()
Film jsem videl pod nemeckym distribucnim nazvem Lager (s podtitulem 'prosli jsme peklem'), nastesti v anglictine, a zajimal me predevsim Malkovich, ktery se ale objevi jen v nekolika scenach. Nejprve mi to prislo jako odpoved na Ilsa filmy, pak uz jsem misto Malkoviche sledoval spise Veru Farmigu. ()
Nuda, nuda, nuda.. Ze začátku, jak přivezli zajatce to vypadalo vpoho, ale pak je samé nezaživné kecy a kecy... ()
Fúha, teda slabota. A pritom skvelé mená Farmiga, Brühl a Malkovich a myslela som si, že aj plnotučný príbeh. A ono nič. Dve hviezdy odo mňa. ()
Špatně úplně vše. Nepoutavý příběh, nevěrohodní hrdinové, příšerný John Malkovich. Že se nechá Malkovich do něčeho takového obsadit, to mě mozek nebere... - 25% ()
Nácek Malkovich a další z řady nezajímavých, levných TV filmů o Holokaustu. ()
Zaklínadlo „podle skutečné události“ se v poslední době tak rozmohlo, až ztratilo svou moc. Tenhleten film je také podle skutečné události, ale natočený je zhruba tak, jako kdyby tu skutečnou událost komentoval Marťan z oběžné dráhy. Příběh se odehrává rok po skončení 2. světové války v sovětském lágru někde u Leningradu, kde mají zatčené německé zajatce. Na toto téma jsem se i těšil, protože jsem četl o podobných věcech ve výborném psychologickém dramatu Marie Calasanz Ziescheové Návrat. Jenže pojetí filmu sklouzlo do neskutečné selanky. Zdlouhavě vyprávěné selanky navíc, s nejasným psychologickým pozadím, proč co kdo dělal, kdy si na závěr odnesete jediné ponaučení – zajatí Němci pomáhali obnovit Sovětský svaz svým sémětem, zasazeným do vnadných sovětských žen, bydlících poblíž lágru a s manželi taky někde zajatými či padlými. A aby to bylo echt cool, v úvodních i závěrečných titulcích je každičké N obrácené zrcadlově, jako ruské písmeno I. ()
Jak vidno, zajatecké tábory nemusely být zas tak špatné. Tedy hlavně ty ruské – žádné plynové komory, celkem dobré jídlo, vedly to tam ženské, které si s vámi občas i zapíchaly a dokonce vám dovolily bydlet i mimo ostnatý drát…No tak tenhle rádoby válečný film se sice snažil vyvolat emoce, ale spíše než smrt je tu k vidění romantika a jakýsi nedomrlý pokus o dramatičnost. Frickové si to tam celkem užívali a soudružky rády přidržely. Kromě několika slibných momentů je to však nuda – hlavně že to může opřít o „Podle skutečné události“. John Malkovich to nezachrání a tak nám nezbyde nic jiného, než přežít šnečí tempo příběhu, podívat se na pár koziček a odškrtnout si další položku ve své filmotéce. 40% ()
Sere mě fakt takhle slabota válečných možnosti ale s tím já nic nenadělám. Vera je dobrá a to je asi vše. ()
Podle skutečných událostí? Ale jděte. Oni ty gulagy byly vlastně takové pionýrské tábory, kde chovanci vesele souložili z praktikantkami, pořádaly se diskotéky a tak se není čemu divit, že se hochům už domů moc nechtělo. Nejspíš proto se jich z těch ozdravných pobytů tolik nevrátilo. Kriste na kříži! Možná, že když se na to mrkne někdo, kdo o II. SV nemá ani páru, bude hodnotit nezaujatěji, ale já nemůžu. Ještě navíc když tam Malkovich poznává příslušníky SS dlouhým pohledem do očí a toho oštítkovaného totenkopfama na černé uniformě si ani nevšimne...... . Kretschmann, Bruhl a nahatá Farmiga = 15%. ()
Jeden z filmů, který si pokládá zajímavou otázku: Kdo je větší "podrazák", Rus, Němec...nebo snad žena? Sovětská spravedlnost, Německá spravedlnost, věčná spravedlnost a spravedlnost na věčné časy. Válka je pryč 64 let, co je pravda a co ne? John Malkovich je zajímavá postavička tohoto podrůměrného snímku. ()