Joan the Woman
Jana z Arku
Režie:
Cecil B. DeMilleScénář:
Jeanie MacPhersonKamera:
Alvin WyckoffHrají:
Geraldine Farrar, Raymond Hatton, Hobart Bosworth, Theodore Roberts, Wallace Reid, Charles Clary, Tully Marshall, Cleo Ridgely (více)Obsahy(1)
Rozsáhlá kronika o životě a smrti Jany z Arku, Panny orleánské, je jedním z nejlepších děl režiséra Cecila B. DeMilla, které filmovým fanouškům nabízí fascinující pohled na ranou tvorbu jednoho z hollywoodských velikánů. Příběh statečné francouzské mučednice je zarámován příběhem britského vojáka, který během svého nasazení v první světové válce objeví v zemi zrezivělý meč z 15. století. Brzy poté usne a zdá se mu, že je vojákem v armádě Jany z Arku. DeMille na svém eposu nešetřil: do filmu obsadil 1 400 komparzistů, opatřil ho kulisami v reálné velikosti, aranžoval velkolepé bitevní scény a nechal ručně kolorovat jeho kopie. Částka 300 000 dolarů se sice podle dnešních filmařských měřítek může zdát směšně malá, v roce 1916 však představovala hotové jmění. Byly to dobře vynaložené peníze, Jana z Arku je výjimečný příklad epického filmu, který dokonale obstál ve zkoušce času. (Film Europe)
(více)Recenze (5)
Nijak vyjímečný němý film. ()
Němé, celovečerní a poněkud zvláštní zpracování legendy o Janě z Arku - ne jen tím, že historický příběh je rámován první světovou válkou, ale i podivnou romantickou linií (Jana schovává doma na půdě anglického vojáka, předka postavy z dvacátého století). Na scénáři se podílela režisérova dlouholetá partnerka. ()
Známy príbeh so zbytočným prológom a epilógom zo súčastnosti ( vtedajšej ). Obsahuje však scény, na ktoré sa nezabúda ( s prihliadnutím na vek filmu ). Bitka o Orleans je dobovou prehliadkou perfektnej akčnej choreografie a upálenie Jany je zase realistickou pohľadom na tento ohavný spôsob popravy. DeMille, sa ale v epičnosti a dramatičnosti stále len rozvíjal. ()
Dobový epický virážovaný velkofilm se začátkem a koncem navazujícím na peklo světové války.(50%) ()
První velkofilm mistra epiky Cecila B. DeMilla. Krásně nasnímaný; v prvotřídní produkci. Na DeMilleho poměry film obsahuje větší množství průvodních mezititulků. Naroubovaný úvod a závěr z právě probíhající Světové války dnes může působit zbytečně, ale ve své době své opodstatnění a symbolický smysl měl. Zbylých 95% filmu se zaobírá starým známým příběhem Johanky z Arku. Slavná Geraldine Farrar mi do titulní role moc nesedí, protože víc než osvícenou pannou je zde života znalou a sebevědomou ženou. I když pohled na titul filmu dává jasně najevo, že polidštění Johanky bylo tvůrčím záměrem. A když tedy obyčejná ženská, tak to by bylo, aby nevzplála milostným citem k fešnému veliteli nepřítele. Jak klišovité. Aneb, co na to asi v té době říkalo nastupující feministické hnutí? ()
Reklama