Sluga Gosudarev
Sovereign's Servant, The
Obsahy(1)
Souboj o srdce dámy přivede dva nesmiřitelné francouzské kavalíry až na rozdílné strany rusko-švédské války... Rytíř de Brézé a hrabě de la Bouche se na dýchánku ve Versailles zahleděli do stejné dámy. Co začalo jako nevinná šarvátka v karetním salónku, končí za rozbřesku soubojem na kordy. Panovník, který si na dotyčnou dámu shodou okolností myslí také, však hbitě využije příležitosti a oba duelanty za trest vyhostí jako pozorovatele rusko-švédských bojů: jednoho ke Švédům, druhého k Rusům. Horkokrevným kavalírům začíná tvrdý chlebíček: ohrožují je nedorozumění s cizími vojáky, záhadný černý rytíř, který se prohání lesy okolo Poltavy, ale i dlouhé prsty Krále Slunce, který by se jich rád zbavil jednou provždy. V odlehčeném dobrodružném příběhu z období Velké severní války se setkáme se třemi velkými panovníky té doby – Ludvíkem XIV., Karlem XII. a Petrem I. Velikým. Nechybí souboje, romantická linka ani válečné scény včetně slavné bitvy u Poltavy. Zajímavý je i pohled současného ruského režiséra na stereotypy ruské, francouzské a švédské národní povahy. (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Výborný staromódný historicko-dobrodružný film z čias rusko-švédskej vojny za vlády Petra Veľkého. Posudzujúc v rámci súčasných ruských historických veľkofilmov (s ktorými sa teraz doslova roztrhlo vrece), je to v každom ohľade lepšie než priemerné 1612. Dobre napísané, ešte lepšie zrežírované, medzi hrdinami (typickým Francúzom a typickým Rusom) funguje solídna "buddy" chémia, šermiarske súboje majú výbornú choreografiu a záverečná bitka medzi Rusmi a Švédmi pri Poltave je realistická, nakoľko je to len možné (s minimom digitálnych efektov, no predsa veľkolepá). Tlieskam. Nenechajte sa odradiť zbytočne rozťahaným "francúzskym" úvodom. UPDATE: Po druhom zhliadnutí dvíham hodnotenie na absolutórium, pretože toto je proste skvelý historicko-dobrodružný film. ()
Zvláštní historický film z Ruska, který vůbec nevypadá na to, že by byl z Ruska, ale přitom je na jednu stranu docela amatérský ale také neobvyklý, tedy amatérský co se hudební vsuvky týče, ta mi tam přišla zvláštní, přicházela ve chvíle kdy jsem to nejméně čekal. Zase je to ale historická freska, která mě překvapila už tím, že jí natočili Rusové, protože jinak bych na to ani nepřišel. Opravdu parádně se na to koukalo a kdyby byl každý historický film stejný jako tento, určitě bych se nezlobil. Nudné scény sice byly, ale daly se bez potíží zredukovat. Autoři se opravdu snažili, a nakonec jsem byl opravdu spokojený. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $5,668,177║ ()
Historický dobrodružný film poněkud zvláštního ražení, na odlehčenou zábavu je totiž místy docela drsný a syrový. Děj občas trochu podivně přeskakuje mezi scénami, vynahrazuje to však několik docela nečekaných momentů, výborně zvládnutá akční stránka, skvělá šermířská choreografie a zvláště pak perfektně natočená bitva u Poltavy. Celkově docela příjemné osvěžení na poli evropského historického filmu, navíc z mého oblíbeného období. ()
Příznačný pro tento film je rok vzniku, tj. 2007, kdy vrcholila hospodářská konjunktura a cena ropy a zemního plynu, která tvoří páteř ruského rozpočtu, se šroubovala k maximu. Filmová výroba tomu odpovídala, jednak se počet filmů vyrobených za rok vyšplhal k úctyhodné stovce, jednak byl na filmech znát slušný rozpočet. Sluha Jejího Veličenstva je historický kostýmní velkofilm, který spíš než americké snímky připomíná francouzské historické filmy minulosti. To, že děj začíná ve Versaille, není náhodou. Inspirace filmy, které kdysi proslavili Jean Marais, je zřejmá. Napínavé šermířské souboje, bitvy, rvačky, krásné ženy, navíc dekorace a kostýmy opravdu nejsou ošizené. Není to nic hlubokomyslného, běžný komerční film, který nicméně může slušně pobavit. Celkový dojem: 65 %. ()
Prvá polhodinka odohrávajúca sa na francúzskom dvore, kde všetci stolujú s vystretými malíčkami a parochne majú vzor vykefovaný púdel na výstave bola pre mňa utrpením. Našťastie, keď sa dej preniesol do Poľska a Ruska, nabral film na obrátkach. Perfektné šermiarske súboje ma ohúrili aj napriek tomu, že mám radšej obojručné meče a sekery a masakrálna bitka ZSSR - Sverige pri Poltave stojí za zhliadnutie. ()
Hudební doprovod filmu je chvílemi dost vlezlý, závěr trochu přitažený za vlasy a pár kýčovitých či sentimentálních okamžiků se zde také najde, ale celkově lze bez uzardění prohlásit, že tento hystoricko-dobrodružný snímek se Rusům opravdu povedl. Výprava je takřka dokonalá - je vidět, že se na ní nešetřilo. Od začátku do konce se to řeže hlava nehlava, ale časté a místy dost brutální násilí nesklouzává k samoúčelnosti. Bitva u Poltavy je vylíčena zdařile a ani portréty panovníků vůbec nejsou špatné. Docela zajímavá je jazyková rozmanitost "Sluhy..." - kromě dominantní ruštiny a francouzsštiny se tu mluví také polsky, švédsky a německy. ()
Historický film s pěkným vizuálem a výpravou, ale s otřesným střihem a stupidním scénářem. 68% je hodně nadhodnocených. ()
Ruský historický film se vrací do samotného začátku 18. století - je rok 1709 a poblíž polských hranic se objeví přízrak v černé kápi... Následně se děj přesouvá do Versaille a objeví se množství nových postav, takže snad jedině četbou děje na obalu DVD si člověk ujasní, oč asi tak jde, i když děj na obrazovce se nezdá tomu odpovídat. Je fakt, že tu asi probíhá válka mezi Švédy a Ruskem, a že se tu sem tam objeví dva Francouzi, co se pokoušejí o duel. Avšak celé je to tak zmateně natočené, neustále se skáče mezi třemi zeměmi a několika postavami, že se velmi složitě orientuje. Navíc celé je to vykrádačka již známých filmů - Duelu (ne toho Spielbergova, ale Ridelyho Scotta, film je známý i jako Soupeři), francouzských historizujících snímků, trošku je to i řízlé Piráty z Karibiku... Závěrečná bitva mezi Švédy a Rusy je pak natočena zhruba na úrovni napoleonské bitvy ve Svatbě na bitevním poli. Úvod disku patří protipirátu, spustí se i trailery na filmy Bavorák 2, Michael Clayton, Soudný den, Reservation Road a Slídil, reklama, ale jinak na disku nenajdete žádné bonusy. Celý film byl sice natočen ve 2,55:1, ale na disku jej najdete v letterboxu, což výrazně snižuje kvalitu obrazu. A rovněž ruský zvuk je slabší a zní ploše. ()
Je to hodně jiné, než je člověk zvyklý. Je to takové.... ruské. Je to znát v dialozích, v profilech hlavních postav, prostě tak ňák ve všem. Nemyslím to zle, spousta věcí je tu zábavná a bitva u Poltavy, i s carem Petrem, povedená. Celkově je to osvěžující kousek v jinak převažující US produkci, kde dobré historicko-válečné filmy dělá jenom Mel Gibson . ()
Tak trošku mi to dalo vzpomenout na staré francouzské šermovačky s Jeanem Marais a za to míří na Východ dík, ačkoliv je třeba říct, že Rusové jsou v tomto případě trošku těžkopádnější. Příběh byl tak akorát naivní, herci byli sympatičtí a potěší, že se tu celkem pravidelně míhají krásné Rusky, šermířské souboje měly úroveň a oceňuji, že se film vyhýbá typickému ruskému patosu, i když samozřejmě ne úplně. Bitva u Poltavy, tedy předpokládám, že to byla ona, budila mírné rozpaky, ale i tak dokázala pobavit a to se dá říct o celém filmu. 70% ()
Bez mučení přiznávám, že když mě spousta zcela neznámých pánů průběžně mění šatstvo, pokrývky hlavy a navíc mají všichni mastný dlouhý vlasy, tak se mi dost pletli. Což ale tolik nevadí, páč nikdo z nich neměl úkol získat si moje sympatie. Ludvík XIV. je tu vyveden v parodické póze vrtošivého staříka, který si povídá s pejsky a je nešťastnej, že mu nechce dát děvče o dvě generace mladší. Půvabný je i Karel XII. s prostřeleným kotníkem na polním lůžku uprostřed válečné vřavy jen letmým pokynem ruky vydávající velitelské příkazy. Děj v první linii pro mě místy nepřehlednej, ale výpravou, kamerou, soubojema téměř dokonalá podívaná. A bitva u Poltavy je spektákl jako víno. ()
Velmi zajímavý historický film. Rané 18. století nám tady v tomhle vydařeném ruském snímku ožívá v celé své kráse. Setkáme se tu se třemi velkými panovníky té doby - Ludvíkem XIV., Karlem XII. a Petrem I.. Shlédneme bitvu u Poltavy a ze všech stran na nás budou cákat gejzíry krve z hrudníků, hlav a krků střelených nebo probodnutých vojáků, šlechticů, šlechtičen i prostých vesničanek bránících se nepřátelské armádě s vidlemi v ruce. Prostě luxusní historická kostýmová podívaná. ()
K ruskej tvorbe keďže mi je blízka nezvyknem mávať tvrdšie slová, no tu to inak nejde. Dobrý film z 18. storočia sa dá urobiť aj s menším obnosom peňazí, to problém nie je, aj keď ťažko povedať, či rozpočet bol malý alebo veľký, no nezdá sa mi že si to na seba výraznejšie zarobilo. Tento film však akoby ruský vôbec nebol, skôr som mal pocit, že to je nejaký hybrid francúzskej, anglickej, americkej a nemeckej filmovej školy. Ozaj nemusím film so zbytočným násilím, hrubé,kde je skoro každá postava zatrpknutý namyslený povyšujúci sa snob, no divím sa aké je to reálne aj dnes vo svete keď taká tá bezcitnosť, cynickosť a posmešný humor fungujú na plné obrátky, z týchto filmov aspoň zisťujem v čom sme sa vôbec nezmenili za tie storočia. Úprimne mne vadil príbeh tohto filmu, ktorý mi nielen že prišiel šialený, ale bol aj nevýrazný, čo tam po bojových scénach, tu nehrali dôležitú úlohu, aj keď sa dosť vydarili. Pri tomto filme som zaspával, od dialógov, cez dej, mi to nič zvláštneho neprinieslo, bola to jedna veľká nuda, dosť neatraktívny film so zmýšľaním minulosti, ktoré neviem pochopiť pre samotnú podstatu veci toho, čo robili a podľa mňa sa nad tým ani vtedy ľudia veľmi nezamýšľali. Od historického ruského filmu by som čakal niečo iné, toto bolo pre mňa dosť veľké sklamanie po tejto stránke a chápem prečo to nemá na tejto stránke v tejto chvíli žiadnych fanúšikov. ()
Rané 18. století nám tady v tomhle vydařeném ruském snímku ožívá v celé své kráse. Setkáme se tu se třemi velkými panovníky té doby - Ludvíkem XIV., Karlem XII. a Petrem I., projdeme si bitvu u Poltavy a ze všech stran na nás budou cákat naturalistické gejzíry krve z hrudníků, hlav a krků střelených nebo probodnutých vojáků, šlechticů, šlechtičen i prostých vesničanek bránících se nepřátelské armádě s vidlema v ruce. Prostě luxusní historická kostýmová brutalitka, jaká by v USA neměla nikdy šanci vzniknout. ()
Neuvěřitelně rozporuplný snímek. Vypadá více než dobře a musel stát hrozně moc peněz, přesto je to nuda a přiznávám, vůbec jsem nepobral, o co přesně tam jde. Ve Francii mají dva šlechtici spolu souboj na kordy, šavle, rapíry (nevím, jak se to mu správně nadává). Jenže vladař nemá souboje rád a tak oba potrestá zdánlivě ne až tak přísně. Vyšle oba jako pozorovatele Francie do "asi" Rusko-Švédské války. Jenže každého na jinou stranu barikád. Dalším problémem filmu je to, že o téhle historii severovýchodu moc nevím, a tak jsem tápal kdo proti komu vlastně pořádně bojuje, stále jsem měl problémy zjišťovat jaká postava je na které straně (český dabing tomu rozhodně nepomohl) a obě hlavní francouzské postavy mi tak byly naprosto ukradené, včetně jejich osudů. Ani nevím, co proti sobě oba vlastně měli a proč při zjištění, co stojí v jejich průvodních dopisech, nehodili cizáckou válku za hlavu a nešli se někam ožrat. ~~~ Megalomanský film o ničem. Hlavně, že se uživilo a vyhrálo si hodně tamních fanoušků vojenské historie. ()
V ruskom rankingu nadpriemerný historický film, u mňa priemerný historický film, ktorý sa rozbieha ako všetky ruské filmy až oveľa neskôr, čo je trochu na škodu, ale bitky majú lepšie spracované ako Američania, pôsobia realisticky a vierohodne...Inak je tento film prehliadkou asi ruských hviezd a dobrej finálnej skoro 25 min bitky...ale škoda toho pomalšieho rozbehu... ()
V poslední době přicházejí z ruské produkce docela zajímavé filmy s historickými náměty (na základě skutečných událostí). To je prostě vždy velmi přitažlivé téma a zdá se, že filmům, které se nabízejí a jsou námětově točeny na základě fikce nebo sci-fi, tyto novodobé historické filmy šlapou pěkně na paty. (Viz film :1612 nebo Sluha Jeho Veličenstva). Oba tyto filmy jsou prostě úžasné. Zvláště film 1612. Ale to už jsem myslím komentovala. Sluha Jeho Veličenstva se na první pohled jeví jako dobrodružno-romantický film, ale není tomu tak, je to freska z Rusko-Švédské války r.1709 a věřte mi, je se na co koukat. Režisér Oleg Rjaskov to prostě úžasně zvládl. ()
Perfektní ruské historické překvapení z doby rusko- švédské války, které nás zavede i na dvůr Krále Slunce. Dva francouzští neposlušní šlechtici, kteří jsou králem vyhoštění jako pozorovatelé za trest každý k jinému králi, jeden ke Karlovi a druhý k Petrovi. Perfektní souboje a bojové scény, spokojenost se vším všudy. A skvělé hodnověrné reálie včetně kostýmů. ()
Tož já nevím, jestli se tento film snaží být dobrodružnou historickou zábavičkou ve stylu poněkud naturalističtějších mušketýrů či trýznivou výpovědí o válce. Zdá se, že usiluje o obé, jenže se mu obé v mnoha ohledech sype pod rukama, tak to jde proti sobě. +++++ Pokud si převyprávíme (a bacha, já to - SPOILER - udělám) děj, mělo by nás něco zarazit. Hlavní hrdina de Breze je kvůli nedovolenému souboji poslán za trest ke dvoru cara Petra Velikého, zatímco jeho duelant ke dvoru švédského krále Karla XII. K souboji došlo kvůli ženě, již by si rád ochočil francouzský král, ale její srdce patří de Brezemu. Po odjezdu obou duelantů se děj do Francie vrací, takže se zdá, že půjde o příběh lásky. Ona francouzská linie ovšem dění nijak neovlivňuje - poslové prostě nejsou dost rychlí. Milovaná markýza se tahá s králem a snad myslí na de Brezeho. Nakonec za ním odjíždí a odplouvá s ním do dáli. Tato dějová linie je nepochybně nejbezradnější. +++++ Další část hovoří o cestě duelanta ke Karlovi XII. Chtělo by se hádat, že souboj de Brezeho s ním se nějak protne ve válce Švédska s Ruskem, ale ne, nic takového. Celá tato linie je přítomna pouze proto, aby se úvodní souboj mohl opakovat na konci v Rusku. +++++ Zbývá tedy putování hlavního hrdiny za carem. Postupně poznává krutost zbojníků, švédských vojáků, nedůvěřivost Poláků, je svědkem zabití německých šlechticů, kamarádí se s ruským důstojníkem (pošťuchování s ním těží z klišé "zemitý, opravdický Rus" vs. "lehce neautentický, uhlazený Francouz), navštíví baňu, střelí Karla XII. do nohy, zastřílí si, zaseká, pozná odhodlanost ruských žen a tak všelijak podobně. Taková válečná road movie. Snaží se být syrová, ale klouže po povrchu. Navíc, co chvíli naznačuje, že by v ději měl hrát roli jakýsi tajemný Černý jezdec - roli protivníka de Brezeho. Ani k tomu ale nedojde. Postavy se čas od času potkávají na bojišti, ale ona setkání prakticky nemají na děj vliv, nemají důsledky, pokud náhodou někdo neumře (většinou umírá postava, jež do filmu vešla teprve před chvílí - všechny důležité postavy umírají až na konci). +++++ Ve finále se odehraje napůl historicky, napůl ahistoricky pojatá bitva u Poltavy. Někdo třeba umře a někdo zase ne. Někdo možná vystřelí na cara. Z fabule prostě jeden moudrý není, zábavný dobrodružný příběh z ní není. Jak je to tedy s tou výpovědí o válce? Je tu jistá snaha ji podat, ale končí obvykle u předvedení toho, že všem bylo ukřivděno, všechny osudy jsou tragické. Tamté pozabíjeli rodiče, tu znásilnimi, onomu vypálili vesnici... +++++ Režisér své dílo ozdobil zpomaleným umíráním, zpomalením a následným zrychlením akce (hlavně seky šavličkou), parkinsonovskou kamerou a emocionálně "vodící" hudbou. V boji stříhání od celků k detailům (když dojde ke zranění). Zvláštní střih - obraz má občas jiný rytmus než zvuk - takovým způsobem, že se to nepříjemně sleduje a nelze v tom vysledovat záměr. +++++ Rozhodně bych nepřipodobňoval k filmům s Maraisem, jak tu někteří činí - děj je roztříštěnější, dobro a zlo hůže definované, filmu chybí odlehčenost, usiluje o naturalističnost, není tu jasný antagonista, femme má minimální roli, ba i šermovačky vypadají jinak - namísto taneční elegance se údery vedou silou za mocného funění a vypadají námahavě. Ale dost, nebo můj komentář bude delší než film sám, jenž za tu délku rozhodně nestojí. () (méně) (více)